Tramvajové tratě v Praze byly budovány nejprve jako soukromé, postupně byly vykoupeny městským podnikem a spojeny do jedné sítě. Původní síť tratí koněspřežné tramvaje byla postupně zelektrifikována. Informace týkající se celé sítě a tramvajového provozu jsou též v článku Tramvajová doprava v Praze.

Podle data zprovoznění Seznam obsahuje tramvajové tratě seřazené chronologicky podle data zprovoznění, místní názvy v seznamu jsou zčásti přizpůsobeny dnešnímu názvosloví.

Tratě koňské dráhy thumb|Po Příkopech vedla od roku 1875 první trať pražské koňky. Foto kolem roku 1890 thumb|Po délce Václavského náměstí jezdila koňka od roku 1884. Foto kolem roku 1895 upright|thumb|Trať na Karlově mostě byla v provozu v letech 1883–1908

Síť pražské koňky vznikala jako jednotná síť soukromé společnosti Pražská tramway s podporou zahraničního kapitálu. trať Národní divadlo – Karlín (Šaldova). Zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin. Úsek Národní divadlo – Josefské náměstí elektrifikován od 28. září 1899. Úsek Josefské náměstí – Karlín elektrifikován od 14. května 1900. Úsek Perštýn – náměstí Republiky zrušen 4. července 1985. trať Újezd – Smíchovské nádraží. Zprovozněna v květnu 1876. Úsek Anděl – Smíchovské nádraží elektrifikován od 18. prosince 1900, současně byla trať prodloužena od úrovně dnešní zastávky Plzeňka zhruba k úrovni dnešní tramvajové smyčky. Úsek Anděl – Újezd elektrifikován od 17. června 1901, současně byla trať prodloužena od Újezda k Národnímu divadlu přes nový most (dnes most Legií). 15. dubna 1906 byla trať prodloužena do úrovně dnešní Moulíkovy ulice. trať Státní nádraží – Dlážděná – Jindřišská – Vodičkova – Myslíkova – Palackého most – Anděl. Zprovozněna v červnu 1883. Trať elektrifikována od 18. prosince 1900. trať Národní divadlo – Křižovnické náměstí – Karlův most – Malostranské náměstí. Zprovozněna v létě 1883. Úsek Národní divadlo – Křižovnické náměstí elektrifikován od 28. října 1901. V úseku Křižovnické náměstí – Malostranské náměstí projela poslední koňka 12. května 1905 v 18 hodin, úsek byl elektrifikován 28. září 1905 spodním přívodem, avšak v tomto úseku byl tramvajový provoz definitivně zrušen s koncem dubna 1908. trať Křižovnické náměstí – Platnéřská – Mariánské náměstí – Staroměstské náměstí – Celetná – Prašná brána – Hybernská – Bulhar – Husitská – Prokopova – Rokycanova – vozovna Chelčického (Žižkov, u usedlosti Bezovka). Zprovozněna v prosinci 1883. V roce 1893 byla prodloužena Chelčického ulicí do Nákvasovy ulice, k dnešnímu jižnímu konci Prokopovy ulice. Úsek Křižovnické náměstí – Bulhar elektrifikován od 26. srpna 1901. Úsek Bulhar – Žižkov elektrifikován od 28. října 1901, část trati byla přeložena do části Lupáčovy ulice. Úsek Prokopovou ulicí přestal být používán v roce 1910, manipulačně sloužil ještě asi do roku 1927. Úsek Křižovnické náměstí – Staroměstské náměstí byl v roce 1925 zrušen. Úsek Staroměstské náměstí – Prašná brána byl zrušen 1. ledna 1960. Úsek Opletalova – Bulhar a dále Husitskou byl zrušen 27. června 1977. Úsek Prašná brána – Opletalova zrušen 4. července 1985.Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, DP kontakt 6/2004, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22 trať Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (Zvonařka). Zprovozněna 1884. Úsek Můstek – Muzeum elektrifikován od 14. května 1900, úsek Muzeum – Nuselské schody elektrifikován od 23. června 1900 a přitom prodloužen odbočením pod Nuselské schody. Úsek Tylovo náměstí – Deminka – Mezibranská (Anglickou ulicí) byl zrušen 17. dubna 1928, úsek Tylovo náměstí – Deminka pak znovu obnoven roku 1938. Úsek Muzeum – křižovatka Anglické s Mezibranskou byl zrušen roku 1969. Úsek Můstek – Muzeum byl zrušen 13. prosince 1980 (viz též článek Tramvajová trať na Václavském náměstí.) Zakončení na Zvonařce bez pravidelného provozu od roku 1906, formálně zrušeno 1986, ale v roce 1993 zrekonstruováno a obnoveno pro příležitostné použití při výlukách. trať Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešního Veletržního paláce). Zprovozněna 1884, v roce 1885 prodloužena až do Královské obory. 8. září 1898 byla jako první z tratí koňky zprovozněna pro elektrické tramvaje. Úsek Výstaviště – Královská obora byl naposledy v provozu 28. září 1941, koleje vytrhány 1944, později byla v úvodní části tohoto úseku vybudována smyčka. trať Újezd – Malostranské náměstí. V roce 1900 budována již pro elektrický provoz, ale zpočátku na něm provizorně jezdila koňka.

Elektrické podniky král. hl. města Prahy celou síť koňky odkoupily na konci června 1898.

Soukromé elektrické dráhy Elektrická dráha na Letné v Praze, vlastněná Františkem Křižíkem, veřejný provoz v úseku od Letenského zámečku k hornímu vchodu Královské obory začal 18. července 1891, od 1. září 1893 prodloužena k Místodržitelskému letohrádku. Provoz zastaven 1900, dráha odstraněna do roku 1904. Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany byla vlastněná Františkem Křižíkem. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy. Úsek Karlínská vozovna – Balabenka byl zprovozněn 19. března 1896, úsek Karlínská vozovna – Karlínské varieté v provozu od 5. září 1896. 18. září 1927 byl tento úsek v dnešní Křižíkově ulici, souběžný s elektrifikovanou koňkou v dnešní Sokolovské, zrušen. odbočná trať Palmovka – Libeň (Libušák, dnes U kříže) v provozu od 4. října 1896 úsek od karlínského varieté ke státnímu (dnes Masarykovu) nádraží v provozu od 21. prosince 1896. Úsek byl zrušen 18. září 1927. Ulicí Na Florenci byla znovu zavedena trať 25. dubna 1948 a opět zrušena 8. března 1983. úsek z Balabenky k vysočanské lékárně od roku 1898 úsek z Balabenky do Českomoravské ulice k továrně v provozu od 30. března 1903. Elektrická dráha Smíchov – Košíře, provozoval Matěj Hlaváček. V úseku Anděl – Klamovka zprovozněná 13. června 1897. 21. června 1900 ji odkoupily Elektrické podniky král. hl. m. Prahy. Na pražskou síť byla trať kolejově napojena až v roce 1907.

Elektrické dráhy královského hlavního města Prahy (a Královských Vinohrad) náhled|Schéma linek Elektrických drah král. hlav. města Prahy, cca rok 1902 Okružní dráha Praha – Žižkov – Královské Vinohrady úsek Muzeum – náměstí Míru – Korunní – Flora patřil městu Královské Vinohrady (podniku Městská elektrická dráha Královských Vinohrad), provoz byl zahájen 25. června 1897, 15. prosince 1897 byl vinohradský podnik začleněn do pražského. Úsek Muzeum – Deminka byl mezi lety 1921 až 1938 dočasně zrušen. Úsek náměstí Míru – Deminka (Anglickou ulicí) byl zrušen 17. dubna 1928. úsek Muzeum – Hlavní nádraží – Bulhar – Seifertova – Olšanské náměstí – Flora postavila Praha (pražské plynárny, z nichž se pak odštěpily Elektrické podniky), provoz byl zahájen 18. září 1897. Úsek Muzeum – Hlavní nádraží – Bulhar v původní trase zrušen roku 1972 kvůli Severojižní magistrále, do roku 1978 nahrazen tratí v Opletalově ulici. trať Perštýn – Karlovo náměstí – Purkyňovo náměstí (nám. Míru), zprovozněna 4. února 1898. trať Karlovo náměstí – Vyšehrad, radnice, zprovozněna 8. září 1898. Úsek Svobodova – Vyšehrad radnice (pod viaduktem) byl zrušen 20. června 1927. Úsek Botanická zahrada – Svobodova (Vyšehradskou ulicí) byl 25. června 1931 zrušen a nahrazen tratí v ulici Na Slupi. trať Purkyňovo náměstí (nám. Míru) – Čechovo náměstí, zprovozněna 1. července 1899 trať Těšnov – Na Poříčí, zprovozněna 1. června 1900, zrušena 8. března 1983 thumb|upright|Tratě byly zřizovány i v úzkých uličkách Hradčan (1911–1938) a Starého Města (1883–1925). Malou Stranou vedly od roku 1901 dvě jednosměrné tratě, roku 1926 byl úsek Letenskou ulicí zobousměrněn trať Klárov (Malostranská) – Letenské nábřeží – Tržnice – Centrála (elektrárna Holešovice), zprovozněna 2. července 1900 trať Újezd – Malostranské náměstí, zprovozněna 22. prosince 1900 trať Národní divadlo – Újezd, zprovozněna 17. června 1901 trať Malostranské náměstí – Klárov, zprovozněna 24. června 1901 jako dvě jednokolejné tratě různými trasami. 4. června 1926 byla trať Tomášskou a Valdštejnskou ulicí zrušena a trať v Letenské ulici zobousměrněna. trať Těšnov – Štvanice – nádraží Bubny – Veletržní, zprovozněna 10. října 1901, úsek Bubenskou a Veletržní ulicí zrušen 2. října 1978. trať Klamovka – vozovna Košíře, zprovozněna 1. října 1902 trať Hybernská – Bolzanova (Opletalovou ulicí), zprovozněna 19. listopadu 1903, zrušena 17. listopadu 1925, jako jednokolejná znovu zprovozněna 18. dubna 1947, zdvojkolejněna 26. června 1972. Zrušena 4. července 1985. trať Nuselské schody – nádraží Vinohrady, zprovozněna 30. září 1904 trať Výstaviště – Elektrárna Holešovice, zprovozněna 19. června 1905 trať Strossmayerovo náměstí – Letenské náměstí, zprovozněna 9. června 1907, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka trať Muzeum – Flora – Olšanské hřbitovy, zprovozněna 17. října 1907 trať Myslíkova – Mánes – Jiráskovo náměstí, zprovozněna 30. října 1907 (původní trať vedla Náplavní ulicí) trať Čechův most – Právnická fakulta, zprovozněna 7. června 1908 trať Právnická fakulta – Staroměstské náměstí, zprovozněna 28. června 1908, zrušena 1. ledna 1960 trať Olšanské hřbitovy – vozovna Strašnice, zprovozněna 1. srpna 1908 trať Letenské náměstí – Hradčanská, zprovozněna 21. listopadu 1908, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka trať Hradčanská – Vozovna Střešovice, zprovozněna 24. října 1909, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka trať Vyšehrad – Nusle (Fričova), zprovozněna 6. ledna 1910 trať Klárov – Pražský hrad, zprovozněna 30. ledna 1910, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora trať Pražský hrad – Prašný most, manipulační 110 m dlouhá spojovací trať zprovozněna 1910, zrušena 1913 pro přílišnou strmost (nahrazena spojkou U Brusnice) trať Libeň, u Kříže – Vychovatelna, zprovozněna 25. května 1910 trať Národní divadlo – Mánes, zprovozněna 31. července 1910 trať Palackého náměstí – Podolí, zprovozněna 31. července 1910, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany trať křiž. Husitská/Prokopova – Ohrada – Vápenka, zprovozněna 4. prosince 1910. Úsek Bulhar – Ohrada byl zrušen 27. června 1977. trať Pražský hrad – Pohořelec, zprovozněna 22. prosince 1911. Od 1. dubna 1938 zrušen úsek Lumbeho zahrada (Brusnice) – Kanovnická – Hradčanské náměstí – Loretánská – Pohořelec, který již od roku 1926 zdvojovala přímější trať Jelení ulicí. Viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora. trať Chotkovy sady – Špejchar, zprovozněna 31. května 1912 trať Vysočany – náměstí OSN, zprovozněna 13. června 1912 trať Mezibranská – I. P. Pavlova – Karlov, zprovozněna 24. listopadu 1912, zrušena 1. července 1966, úsek Anglická – I. P. Pavlova zrušen 1969. spojovací trať ulicí U Brusnice, zprovozněna 26. ledna 1913 trať Plzeňská – Koulka, zprovozněna 23. března 1913. V úseku Křížová – Koulka provoz zrušen 16. června 1927, 31. prosince 1932 zrušena trať (nebo až v roce 1934). Viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice. trať Radlická – Santoška, zprovozněna 23. března 1913, zrušena 1. prosince 1938, od 1. října 1939 nahrazena trolejbusem, viz článek Tramvajová trať Smíchov - Radlice Čechovo náměstí – Minská – Oblouková, zprovozněna 20. června 1913 trať Křižovnické náměstí – Rudolfinum 21. září 1913 trať Klárov – Rudolfinum, zprovozněna 15. července 1914 odbočka Moráň – nemocnice, zprovozněna 2. září 1914, zrušena 14. března 1928 trať nádraží Vinohrady – Nusle (náměstí Bratří Synků, tehdy Riegerovo), zprovozněna 21. listopadu 1914

Tratě Velké Prahy thumb|Smyčky nebyly na konci tratí budovány odjakživa, ale až se zaváděním jednosměrných vozů. Zbylá obratiště bez smyček byla postupně rekonstruována po druhé světové válce. Smyčka Starý Hloubětín, byť v pozměněné podobě, je jedním z mála zbývajících dokladů protisměrných smyček oblíbených v letech 1946–1967