Nymburk

Nymburk () je královské město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží na řece Labi, 45 kilometrů východně od Prahy, zhruba třicet kilometrů jihovýchodně od Mladé Boleslavi a šest kilometrů severozápadně od Poděbrad. Žije zde obyvatel a má rozlohu 20,59 km². Historické jádro města s železniční a průmyslovou tradicí je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Historie thumb|left|Pečetidlo cechu hrnčířů v Nymburce z 18. století (SOkA Nymburk). Území města bylo osídleno už v pravěku, a v některých jeho obdobích zde stálo hradiště. Osídlení se koncentrovalo přibližně v prostoru mezi Kostelním náměstím a náměstím Přemyslovců. Nejstarší opevnění zde pravděpodobně vzniklo v eneolitu a vybudovali je příslušníci lidu řivnáčské kultury. Nesporné archeologické stopy opevnění spojované s nositeli lužické kultury pochází z mladší doby bronzové. Pravděpodobná je existence hradiště také v době halštatské. Místo bylo osídleno i v závěrečné fázi raného středověku, ale není jasné, jestli zde v té době stálo hradiště nebo pouhý dvorec.

Královské město Nymburk vděčí za své založení Přemyslu Otakaru II. Přesné datum, kdy bylo započato s výstavbou Nymburka, však dodnes není úplně známo. V současnosti je za vznik města přijímán rok 1275. Již na konci 18. století bylo prvními osvícenci odmítnuto založení města (Vícemílova) roku 779, jak je uvedeno v bájeslovné Hájkově kronice. O století později bylo vyloučeno datum 1219 (vztahuje se k Litoměřicím) a později i rok 1257, k němuž se vztahuje nejstarší dochovaná listina o městě Nymburce vydaná pro zdejší dominikánský klášter. Historický výzkum toto datum zcela jistě vyloučil a naopak klade vznik listiny pro dominikánský klášter až na samý sklonek vlády krále Přemysla Otakara II., přesněji mezi 25. listopad 1274 a 21. listopad 1276. Proto se rok 1275 jeví jako nejpravděpodobnější datum, kdy král uložil lokátorovi Konrádovi (někdy se uvádí Kunrátovi), aby vyměřil a zřídil město Nymburk. vlevo|náhled|Gotický kostel svatého Jiljí Název Nymburk je odvozen od slova Neuenburch (latinsky Novum Castrum – Nový hrad), podle Hájkovy kroniky ze 16. století se Nymburk dříve jmenoval Vícemílov, hanlivě označovaný jako Svinibrod, a to údajně z důvodu, že se zde na druhé části, dnes za Labem, pásly svině (divoká prasata). Král zde usadil na břehu Labe v místech, kde dnes stojí ZŠ Tyršova, dominikánský řád. Nymburk, jak i ostatně název napovídá, založili němečtí a holandští kolonisté. Český jazyk v Nymburce převládl nad německým jazykem až v 1. polovině 15. století v době husitských válek.

Samotné založení bylo nicméně pravděpodobně dokončeno až za vlády krále Václava II. Za Václava II. došlo též k výstavbě gotického chrámu sv. Mikuláše (dnes kostel svatého Jiljí) a dominikánského kláštera. Město bylo obehnáno hradbami z pálených cihel s asi padesáti věžemi a obranným příkopem (Vala) napájeným z Labe. Součástí hradeb byly čtyři městské brány a branka k řece. Na západ vedla brána Svatojiřská, na severozápad Velelibská či též zvaná Boleslavská, na severovýchod Bobnická brána a na jižní straně stála Mostecká neboli Labská brána, na kterou navazoval dřevěný most přes Labe. Dřevěný most byl nahrazen roku 1912 dnešním železobetonovým.

náhled|Renesanční nymburská radnice Město bohatlo díky tomu, že leželo na křižovatce obchodních cest a získalo řadu královských práv a privilegií. Během husitských válek zpočátku podporovalo císaře Zikmunda, v roce 1421 ale uzavřelo dohodu s pražským svazem a přešlo na stranu kalicha. Během vlády Jiřího z Poděbrad se Nymburk opět úspěšně rozvíjel a až do konce 15. století zůstal utrakvistickým městem, působila zde např. známá latinská škola. Během 16. století dosáhl vrcholu svého rozkvětu, tehdy byla také roku 1526 (možno číst i 1536) postavena renesanční radnice. Koncem století vznikla v Nymburce zásluhou Samuela Ignáce Turnovského poštovní stanice.Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06 Během třicetileté války však v roce 1634 většinu města vypálili Sasové, kteří ve zdejším kostele povraždili více než 200 lidí. Obnova života města trvala dlouhá desetiletí, původní slávu se už ale kvůli požárům, moru a omezení hradbami obnovit nepodařilo.

Industrializace začala až v polovině 19. století, přičemž nejvýznamnějším podnikem se stala železnice, jejíž správa v Nymburce vybudovala své ředitelství, dílny, topírnu a železniční kolonii. Mimo to ve městě vznikl cukrovar, pivovar, korkovna a místní mlýny byly zmodernizovány. Telegraf byl zaveden v roce 1850, první místní telefony byly instalovány v roce 1900 a o dva roky později i linky meziměstské. Díky vzrůstajícímu blahobytu, který industrializace přinesla, si město mohlo dovolit budování veřejných staveb. Byla tak postavena okresní nemocnice, měšťanská škola, sokolovna, evangelický kostel či synagoga. Rozvoj pokračoval též v první polovině 20. století, kdy proběhla úprava toku Labe, vzniklo proslulé krematorium a řada dalších moderních staveb. K roku 1932 zde bylo dále evidováno pět hotelů (Grandhotel Bláha, Horák, Na Knížecí, Národní dům a Slavie), dvě kavárny a dvě vinárny, lázně, dva biografy, šest peněžních ústavů, obchodní grémium, likérka Griotte a továrny na šamotové zboží, na mýdla nebo na varné trubky či železobetonové výrobky. Působil zde okresní soud, berní úřad, četnická stanice, státní vyšší reálka, městské divadlo nebo městské muzeum.Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 942–944. (česky a německy) Předválečnou éru Nymburka zobrazil v některých svých dílech spisovatel Bohumil Hrabal, který ve městě vyrůstal.

V roce 1918 proběhl v Nymburce, Poděbradech a Kolíně protižidovský pogrom, při němž byly vyrabovány židovské obchody a obchodníci zbiti.

Obyvatelstvo Podle sčítání lidu roku 1930 zde žilo v 1 519 domech 11 892 obyvatel. 11 619 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 154 k německé. Žilo zde 6 047 římských katolíků, 997 evangelíků, 2 463 příslušníků církve československé a 83 židů.

Podle sčítání roku 2001 zde žilo 14 407 obyvatel, z nichž bylo 7 482 žen. 13 882 obyvatel se hlásilo k české národnosti a 127 ke slovenské. Žilo zde 2 029 římských katolíků, 373 evangelíků, 236 příslušníků církve československé husitské a 17 pravoslavných.

Podle sčítání roku 2011 zde žilo 14 796 obyvatel, z nichž bylo 7 669 žen. 10 766 obyvatel se hlásilo k české národnosti a 156 ke slovenské (3 588 obyvatel svou národnost neuvedlo). Žilo zde 635 římských katolíků, 112 evangelíků, 84 příslušníků církve československé husitské a 15 pravoslavných.

+Vývoj počtu obyvatel a domů podle sčítání liduOd roku 1950 s už připojenými Drahelicemi. Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 3 124 5 454 6 659 7 843 10 169 11 129 11 892 11 914 12 585 13 263 14 033 15 142 14 407 14 796 14 797 Počet domů 352 429 477 644 880 1 029 1 519 2 023 2 009 2 022 2 025 2 159 2 139 2 199 2 605

Správa Členění města a správní území náhled|Katastrální území Nymburka Nymburk se skládá za dvou částí na dvou katastrálních územích: Nymburk (ZSJ Babín, Drahelické Předměstí, Jankovice, Ke Kovansku, Lada, Lodice, Na bělidlech, Nádraží, Nymburk-historické jádro, Sídliště Drahelice, Sídliště Jankovice, Skalka, Tyršovy sady, U Mrliny, U nádraží I, U nádraží II, U nemocnice, Za sídlištěm, Zálabí) Drahelice (ZSJ Drahelice, Komárno, Na Hroudách, U Drahelic)

Nymburk byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Nymburk ale stále existuje a skládá se ze 87 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 39 obcí. Stále zde také působí okresní soud a okresní státní zastupitelství.

Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres NymburkSprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 – neplatný odkaz! 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk 1939 země česká, oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk 1942 země česká, oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk 1949 Pražský kraj, okres Nymburk 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Kultura náhled|Hálkovo divadlo Ve městě působí smíšený komorní pěvecký sbor Vox Nymburgensis.http://www.voxnbk.cz/ Vox Nymburgensis V Nymburce se také koná každoročně finále festivalu Mateřinka. Najdeme tu městské divadlo (Hálkovo městské divadlo Nymburk) i kino (Kino Sokol). V letní sezóně v Nymburce promítají ve třech lokalitách letní kina.

Od roku 2004 se v Nymburce pořádá každoročně hudební festival Přístavní slavnosti.

Doprava náhled|Pohled na Nymburk ze Zálabí

Dopravní síť Pozemní komunikace Městem procházejí silnice I/38 Kolín–Nymburk–Mladá Boleslav, II/330 Sadská–Nymburk–Činěves a II/331 Poděbrady–Nymburk–Lysá nad Labem–Stará Boleslav.

Železnice Nymburk leží na křižovatce těchto železničních tratí: Železniční trať Poříčany–Sadská–Nymburk je jednokolejná elektrizovaná celostátní trať, zahájení dopravy bylo roku 1883. Železniční trať Nymburk–Kopidlno–Jičín je jednokolejná celostátní trať, provoz byl zahájen roku 1881. Železniční trať Nymburk–Mladá Boleslav je jednokolejná celostátní trať, provoz byl zahájen roku 1870. Železniční trať Praha–Lysá nad Labem–Kolín je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, původně součást Rakouské severozápadní dráhy z Vídně přes Znojmo a Děčín do Berlína; doprava byla v úseku Kolín–Nymburk zahájena roku 1870, v úseku Nymburk–Praha roku 1873.

Na území města leží odbočná železniční stanice Nymburk hlavní nádraží a odbočná železniční stanice Nymburk město.

Lodní doprava Na Labi se nachází zdymadlo, které je součástí labské vodní cesty. Dále je zde přístaviště pro osobní lodní dopravu a malá plavidla.

Veřejná doprava 2011

Autobusová doprava 2025 Z města vede spousta autobusových linek do okolních obcí okresu Nymburk či v některých případech až za hranice okresu. Všechny regionální linky mají konečnou zastávku na autobusovém terminálu u hlavního vlakového nádraží. Linky jsou též protkány napříč městem, aby byla zajištěna obsluha celého města. Zde je přehled linek:

433 Nymburk hl. nádr. – Hořátev ZD/Prodejna – Písková Lhota,rozc.Hořátev/Písty – Sadská – Milčice – Pečky, žel. st.

434 Nymburk hl. nádr. – Dvory – Čilec – Straky – Zbožíčko – Milovice, žel. st. – Jiřice – Benátky nad Jizerou, aut. st.

436 Nymburk hl. nádr. – Všechlapy – Krchleby – Vlkava, náves – Čachovice – Čachovice, Struhy – Lipník

443 Nymburk, hl. nádr. – Písty, Temac – Zvěřínek – Sadská – Hradištko – Hradištko, Kersko, Hrabalova – Semice, střed – Přerov nad Labem, U Skanzenu – Čelákovice,Toušeňská

493 Nymburk, hl. nádr. – Kovanice – Poděbrady, Přední Lhota,Hájovna – Poděbrady, žel. st.

497 Nymburk hl. nádr. – Kostomlátky, U Kapličky – Kostomlaty nad Labem – Kostomlaty nad Labem, Hronětice – Milovice, žel. st. / Nymburk, hl. nádr. – Kamenné Zboží

499 Nymburk, hl. nádr. – Všechlapy – Krchleby – Loučeň – Jabkenice – Semčice – Kolomuty – Mladá Boleslav, aut. st.

541 Nymburk, hl. nádr. – Budiměřice – Netřebice – Úmyslovice – Senice – Okřínek, prodejna – Vrbice, U Váhy – Podmoky, U Kovárny – Městec Králové, nám. – (Běrunice – Kněžičky – Dlouhopolsko)

673 Nymburk, hl. nádr. – Budiměřice – Chleby – (Nový Dvůr) – Oskořínek – Hrubý Jeseník, U Parku – Křinec, Sovenice – Křinec, škola

674 Nymburk, hl. nádr. – Budiměřice – Křečkov – (Netřebice) – Vestec – Křinec, náměstí – Žitovlice – Košík – Košík, Tuchom – Rožďalovice, náměstí

676 Nymburk, hl. nádr. – Bobnice – Jíkev – Loučeň – Mcely – Seletice