Martha Maria Yeardley Smithová (* 3. července 1964 Paříž) je americká herečka, výtvarnice a spisovatelka. Je hlasem Lízy Simpsonové v americkém animovaném seriálu Simpsonovi.Smith, Yeardley. (2005). Commentary for "Missionary: Impossible", in The Simpsons: The Complete Eleventh Season [DVD]. 20th Century Fox.
Smithová se stala herečkou v roce 1982 po absolvování herecké školy. V roce 1984 se přestěhovala do New Yorku, kde se objevila v broadwayské inscenaci hry Toma Stopparda The Real Thing. Ve filmu debutovala v roce 1985 ve snímku Bůh nám pomáhej, následovaly role ve filmech The Legend of Billie Jean a Vzpoura strojů. V roce 1986 se přestěhovala do Los Angeles a přijala stálou roli v televizním seriálu Brothers.
V roce 1987 se Smithová zúčastnila konkurzu do skečů Simpsonových v The Tracey Ullman Show. Smithová se chtěla ucházet o roli Barta Simpsona, ale castingovému režisérovi se zdál její hlas příliš vysoký, a tak byla obsazena do role Bartovy sestry Lízy. V roce 1989 se ze skečů stal samostatný seriál Simpsonovi. Za svou práci na Simpsonových získala Smithová v roce 1992 cenu Primetime Emmy za vynikající hlasový výkon.
Vedle Simpsonových se Smithová objevila v sitcomu Herman's Head jako Louise, opakovaně vystupovala jako Marlene v seriálu Dharma a Greg a jako Penny ve dvou epizodách seriálu Mrtví jako já. Objevila se v několika filmech, například Dobrodruzi z velkoměsta, Just Write, Hračky a Lepší už to nebude. V roce 2004 Smithová vystoupila s off-broadwayskou one-woman show s názvem More v divadle Union Square Theatre v New Yorku. Kromě Simpsonových dabovala Smithová pouze reklamy a film Příběh dinosaura. Smithová hrála v nezávislé romantické komedii Waiting For Ophelia, která měla světovou premiéru na filmovém festivalu ve Phoenixu v dubnu 2009, a byla jejím výkonným producentem.
Raný život Smithová se narodila 3. července 1964 v Paříži. Její otec Joseph Smith pracoval pro United Press International v Paříži a přestěhoval se do Washingtonu, v roce 1966, kde se stal prvním oficiálním redaktorem nekrologů deníku The Washington Post.Pickle, Betsy (26. února 1992). "Two in one. Yeardley Smith is behind Lisa Simpson, but up front on 'Herman's Head'". The Knoxville News-Sentinel. Její matka, Martha Mayorová, pracovala jako konzervátorka papíru ve Freerově a Sacklerově galerii ve Smithsonově institutu. Rodiče Smithové se později rozvedli. Jejím dědečkem z matčiny strany byl historik umění A. Hyatt Mayor a mezi její praprarodiče patřili mořský biolog a zoolog Alpheus Hyatt a umělkyně a sochařka Harriet Randolph Hyattová Mayorová. Z otcovy strany je také neteří politologa, historika a odborníka na latinskoamerická studia Petera H. Smithe. Smithová označila svou rodinu za „vyšší vrstvu a rezervovanou“.Vogt, Heidi (5. dubna 2004). "'Lisa Simpson' turns insecurities to laughs". Milwaukee Journal Sentinel. S. 3. V dětství si Smithovou často dobírali kvůli jejímu neobvyklému hlasu:Michion, L. W. (jaro 1992). "Yeardley Smith Confesses: I Love Lisa". Simpsons Illustrated. Vol. 1. S. 20–23. „Od svých šesti let jsem zněla v podstatě stejně. Možná je (můj hlas) teď trochu hlubší.“.Dalin, Nancy E. (23. ledna 1997). "Ms. Smith goes to Springfield". The Daily Targum. Jako herečka debutovala ve hře v šesté třídě.Freeman, Paul (20. ledna 1994). "Local actress finds a voice in 'Simpsons'". The Washington Times.
Kariéra
Raná kariéra Smithová se stala profesionální herečkou v roce 1982 po absolvování dramatické školy.Miranda, Charles (8. prosince 2007). "She who laughs last". The Daily Telegraph (Sydney). S. 8E. Po účinkování v několika školních hrách nastoupila na stáž do místního divadelního souboru Arena Stage, kde hrála v představení Petr Pan. Poté hrála v několika dalších hrách ve Washingtonu. V roce 1984 se přestěhovala do New Yorku a objevila se v broadwayské inscenaci hry Toma Stopparda The Real Thing po boku Jeremyho Ironse a Glenn Closeové.
První filmová role Smithové přišla ve filmu Bůh nám pomáhej (1985), poté hrála Putterovou ve filmu The Legend of Billie Jean (rovněž 1985). Film nebyl kritikou přijat, ačkoli Smithová „si myslela, že to bude film, který odstartuje mou kariéru. A pak byl v pokladnách asi deset dní před smrtí.“ Po skončení natáčení se znovu zapojila do filmu The Real Thing a pak byla půl roku bez práce. Smithová se obávala, že její kariéra skončila. Následující rok si však zahrála Connie ve filmu Stephena Kinga Vzpoura strojů (1986), přičemž poznamenala, že to byl „opravdu příšerný film, ale měla jsem v něm skvělou roli“.
Smithová se v roce 1986 přestěhovala do Los Angeles s „poloslibem“ role v televizním filmu, po konkurzu však roli dostala jiná herečka. Smithová si uvědomila, „že lidé nemyslí vážně to, co říkají. Není to zlý úmysl. Jen si neuvědomují, jak velký vliv mají na vnímavého herce – a všichni herci jsou vnímaví.“ Od té doby se rozhodla, že si kolem sebe „prostě postaví zeď“, aby se vyrovnala se zklamáním z toho, že nedostala roli. V Los Angeles se Smithová objevila v divadelních představeních Living on Salvation Street, za které dostávala 14 dolarů za každé představení, Boys and Girls/Men and Women a How the Other Half Loves a hrála opakující se roli Louelly Watersové v seriálu Brothers. Ve filmech The Legend of Billie Jean a Ginger Ale Afternoon (1989) se objevila v roli „dívky z přívěsového parku“, o tom, že účinkování v druhém jmenovaném filmu lituje, později hovořila ve své one-woman show More.
Simpsonovi náhled|Smithová na maratonu 500. dílu Simpsonových v únoru 2012 Nejdéle ztvárňovanou rolí Smithové hlas Lízy Simpsonové v seriálu Simpsonovi. Lízu namluvila od roku 1987, kdy začala se skeči Simpsonových v pořadu The Tracey Ullman Show. Smithová byla původně požádána, aby se zúčastnila konkurzu na roli Lízina bratra Barta, ale režisérka castingu Bonita Pietilová si myslela, že její hlas je příliš vysoký. Smithová později vzpomínala: „Vždycky jsem zněla příliš jako holka, přečetla jsem dvě věty jako Bart a oni řekli: ‚Díky, že jsi přišla!‘.“. Smithová místo toho dostala roli Lízy. Popírá zvěsti, že roli málem odmítla, i když přiznává, že nikdy neplánovala kariéru dabérky. Pietilová prohlásila, že když ji viděla ve filmu Living on Salvation Street, byla Smithová vždy její preferovanou volbou. Smithová při výkonu role mírně zvedá hlas. Líza je jedinou pravidelnou postavou, kterou Smithová namluvila, ačkoli v některých dřívějších epizodách poskytla některé Maggiiny skřeky a příležitostné mluvené části.Smith, Yeardley (2007). Audio commentary for The Simpsons Movie (DVD). 20th Century Fox. Smithová namluvila jiné postavy než Lízu jen ve velmi vzácných případech, přičemž tyto postavy byly obvykle nějakou odvozeninou Lízy, například Líza Bella v dílu Poslední step ve Springfieldu a Líza junior v epizodě Nemožný misionář. Smithová tráví dva dny v týdnu nahráváním seriálu.
Do roku 1998 dostávala Smithová za každou epizodu 30 000 dolarů. Během sporu o plat v roce 1998 společnost Fox pohrozila, že nahradí šest hlavních dabérů novými, a zašla dokonce tak daleko, že se chystala obsadit nové hlasy. Spor se však brzy vyřešil a Smithová dostávala 125 000 dolarů za epizodu až do roku 2004, kdy dabéři požadovali, aby dostávali 360 000 dolarů za epizodu. Problém byl vyřešen o měsíc později a Smithová dostávala 250 000 dolarů za epizodu.Sheridan, Peter (6. května 2004). "Meet the Simpsons". Daily Express. Po novém vyjednávání o platech v roce 2008 dostávali dabéři přibližně 400 000 dolarů za epizodu. O tři roky později, kdy společnost Fox hrozila zrušením seriálu, pokud se nesníží náklady na výrobu, Smithová a ostatní dabéři přijali snížení platu o 25 %, tedy na něco málo přes 300 000 dolarů za epizodu.
Navzdory své světoznámé roli je Smithová na veřejnosti poznávána jen zřídka, což jí nevadí: „Je úžasné být uprostřed všeho toho humbuku kolem seriálu a lidí, kteří si seriál tak užívají, a být úplně jako moucha na zdi; lidé mě nikdy nepoznají pouze podle hlasu.“. V rozhovoru pro The Guardian v roce 2009 se vyjádřila: „Je to ta nejlepší práce na světě. Jsem jenom vděčná za to, kolik svobody mi Simpsonovi v životě zajistili.“.
Smithová obdržela v roce 1992 cenu Primetime Emmy, ale měla pocit, že nemá žádnou cenu, a řekla: „Jedna moje část má pocit, že to ani nebyla skutečná Emmy.“. Emmy za vynikající hlasový výkon je cena za kreativní umění, která se neuděluje během televizního vysílání v hlavním vysílacím čase a před rokem 2009 se udělovala v porotě bez nominací.Vogt, Heidi (4. dubna 2004). "She's happy as Lisa Simpson, although she'd like more d'oh". The Spokesman-Review. Associated Press. Smithová však uvedla: „Kdybych měla být spojována s jednou postavou ve fikci, vždycky budu nadšená, že to byla Líza Simpsonová.“. Tvůrce seriálu Matt Groening označil Smithovou za velmi podobnou Líze: „Yeardley má silné morální názory na svou postavu. Jsou hlášky, které jsou napsané pro Lízu a které Yeardley čte a říká: ‚Ne, to bych neřekla.‘.“. Scenárista Jay Kogen chválil její výkon v seriálu, zejména v epizodě Cena lásky, jako schopnost „přejít od komedie k něčemu opravdu silnému a vážnému a dramatickému“.
Další kariéra náhled|Smithová během rozhovoru v pořadu The Woody Show v roce 2019 V letech 1991–1994 byla Smithová vedle Simpsonových jednou z hlavních představitelek sitcomu Herman's Head v roli Louise. Mezi její další televizní role patří opakované účinkování v roli Marlene v seriálu Dharma a Greg a Penny ve dvou epizodách seriálu Mrtví jako já. Smithová se objevila také v seriálech Phil of the Future a Teen Angel. Její role těhotné pokladní Nancy ve filmu Dobrodruzi z velkoměsta z roku 1991 jí vynesla „více pozornosti než všechny (její) předchozí role dohromady“ a naučila ji, „že je mnohem lepší mít malé role ve velkých filmech, které všichni vidí“. V roce 1997 se objevila jako Lulu, věštkyně z ruky, v nezávislém filmu Just Write. Mezi její další role patří role ve filmech Hračky Barryho Levinsona a As Good as It Gets Jamese L. Brookse. Brooks, jenž je také výkonným producentem Simpsonových, měl Smithovou obsadit do svého filmu I'll Do Anything z roku 1994 (do jednoho z hudebních čísel filmu), ale její role byla vystřižena. Kromě Simpsonových natočila Smithová jen málo hlasových rolí, pouze reklamy a film Příběh dinosaura. „Asi dva roky jsem měla hlasového agenta a pořád jsem chodila (na konkurzy), ale nikdy z toho nic nebylo. Všichni říkali: ‚Yeardley, ty jsi v ústraní.‘, a to rozhodně nebyl ten případ,“ uvedla.
V roce 2004 uvedla Smithová v divadle Union Square Theatre v New Yorku svou vlastní off-broadwayskou one-woman show s názvem More. V režii Judith Iveyové hra pojednává o jejích smíšených pocitech z úspěchu seriálu Simpsonovi, o jejích rodičích, vztazích a boji s bulimií. Kritička The New York Times Margo Jeffersonová ji označila za „přitažlivé, i když příliš dlouhé představení“ a dodala, že „vyprávění o kariéře potřebovalo zkrátit. To by si vyžádalo jisté úpravy a revize, ale nezkazilo by to nejlepší části More. Je osvěžující slyšet celebritu mluvit čistě o tom, že ji sláva poháněla a že nezískala titul ani takovou slávu, po jaké toužila. Je zábavné sledovat, jak zkušená herečka naplno využívá svého řemesla.“ Hru později hrála tři týdny v Los Angeles následujícího roku.
Smithová hrála hlavní roli a byla výkonnou producentkou nezávislé romantické komedie Waiting for Ophelia, která byla uvedena do kin v roce 2009. Film, jnjž apsal Adam Carl na základě divadelní hry, kterou napsal v roce 2003, financovala. Řekla k tomu: „Moc se mi to líbilo. Takové role jsem nikdy nedostala. Vždycky hraju kamarádku kamarádky, nikdy ne hlavní roli. A scénář mě překvapil.“. Carl prohlásil, že je velmi nepravděpodobné, že by se jí peníze vrátily, ale Smithová se rozhodla, že „v tento projekt věří a moje očekávání se naplnila už tím, že jsem film natočila“, a dodala: „Umění můžete podpořit, i když nevydělá miliardu dolarů.“. Film měl premiéru 4. dubna 2009 na filmovém festivalu ve Phoenixu.