náhled|upright=1.5|Ivan Kramský: Rusalky (1871). Rusalky jsou ženské vodní démonky ve slovanské mytologii a lidové kultuře. První doklad použití slova rusalka pochází až z 16. století, v této době nejspíše ve východoslovanské kultuře nahradily víly. Stejně jako víly mají dlouhé vlasy, nejčastěji rusé, v kterých je soustředěna jejich moc, a jejichž rozčesáváním mohou dokonce způsobit povodeň. Na rozdíl od víl lidem spíše škodily.
Rusalkám byl zasvěcen svátek rusalje, slavený v období letnic a spojený se vzpomínkou na mrtvé. Nejspíše pod jeho vlivem vznikla představa rusalek jako duší dívek, které předčasně zemřely, utopily se nebo spáchaly sebevraždu. V tomto ohledu byly rusalkám podobné mavky, zvané též majky, navky nebo navje, které vznikaly podobným způsobem a pokud nebyly do sedmi let osvobozeny z prokletí, stávaly se rusalkami. Jejich jméno se odvozuje od praslovanského navь „mrtvý“. K rusalkám mohou též patřit beregině, zmiňované v ruských pramenech z 12. století, pokud je správný výklad ze slova bereg „břeh“. Motivy spojení se světem mrtvých se objevují i u víl, ale v tomto případě se jedná nejspíše o zpětný vliv víry o rusalkách.
Etymologie Slovo rusalka lze vykládat z rusá, podle barvy vlasů, nebo z rusa „řeka“. Na rozšíření tohoto označení měly pravděpodobně vliv antické slavnosti rosalia, které se jako rusalije slavily od 11. století na Rusi.
Rusalka v umění Hudba Antonín Dvořák – romantická pohádková opera Rusalka (autorem libreta je Jaroslav Kvapil) Alexandr Sergejevič Dargomyžskij – opera Rusalka Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov – opera Májová noc kapela Leprechaun – album The Ultimate Dance, skladba číslo 4 kapela CMX – rusalky vystupují v albu Talvikuningas
Literatura Alexandr Sergejevič Puškin psal lidové povídky o rusalkách C. J. Cherryh – dílo Ruské příběhy Guy Gavriel Kay – román Tigana, rusalka zde slouží jako zápletka Mercedes Lackeyová – zábavná fantasy Fortunate Fool BENEŠOVÁ, Kateřina, ed. Bájná knihovna. Vydání první. Ústí nad labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2023. s. 208-221. Dostupné online Martin Müller – Černá rusalka. Paseka, 2022. . Rusalka je v knize jako černá soška a legenda tvořící zápletku.
Reference
Související články
Víla Mořská panna
Externí odkazy
HOSTINSKÝ, Peter Záboj. Stará vieronauka slovenská : Vek 1:kniha 1. [1. vyd.] Pešť: Minerva, 1871. 122 s. Dostupné online v Digitální knihovně UKB. – kniha o mytologii starých Slovanů, o rusalkách v 3. části, 2. kapitole
Kategorie:Slovanské mytické bytosti Kategorie:Víly a skřítci