Skalnatý vrch Homole s přírodní rezervací Zvolská homole tvoří pravý břeh Vltavy na území Zvole nad Vraným nad Vltavou, je součástí přírodního parku Střed Čech. Svůj název má podle nedaleké obce Zvole a podle tvaru skály, tyčící se nad hladinou Vltavy. Ze skály, která nad Vltavu vyčnívá, je velký rozhled jak na Vrané, tak na nejjižnější části Prahy.
Přírodní rezervace byla vyhlášena roku 1990 a její rozloha je 49,92 hektaru. Leží 1,5 km severozápadně od Zvole. Zaujímá vrcholový a četné svahové prostory stejnojmenného vrchu o nadmořské výšce 327 metrů.
Historie vlevo|náhled|Přírodní rezervací Zvolská homole vede červeně značená naučná stezka.
Historie Zvolské homole sahá až do pravěku. Na vrcholu a svazích kopce byly nalezeny stopy hradiště z doby bronzové, známého jako Hradiště Zvolská homole. Archeologické průzkumy prokázaly existenci opevněného sídliště, jehož obyvatelé využívali přirozené skály a strmé svahy k obraně. Kolem osady byl zbudován příkop, což dokládá její obranný charakter a strategický význam.
Ve středověku vzniklo na místě pravěkého hradiště menší hradní opevnění, známé pod názvem hrad Zvolská homole. Dnes se z něj zachovaly pouze zbytky valů a příkopů. Podle archeologických nálezů hrad sloužil k dohledu nad obchodními cestami vedoucími podél Vltavy a k ochraně okolních území. Písemné prameny o této stavbě se nedochovaly, avšak podle struktury opevnění lze soudit, že šlo o menší strážní hrad s obrannou funkcí.
Geologie a geomorfologie vlevo|thumb|Vlivem eolických a fluviálních procesů zdejší proterozoické siliciklastické sedimenty postupně zvětrávají, čímž vytvářejí základy místních skalních srázů, rozsedlin a roklin. Zde skalní sráz s výhledem na obec Strnady. thumb|vlevo|Fragment proterozoických drob ze štěchovické skupiny na území rezervace
Území rezervace náleží z hlediska regionálního členění do Barrandienu (oblast Bohemikum), který je jednou ze základních geologických jednotek Českého masivu. Horninové podloží sestává převážně z kyselých siliciklastických sedimentů jimiž jsou jílovité břidlice, droby a prachovce proterozoického stáří (cca 550 milionů let) ze štěchovické skupiny.Významné geologické lokality. Online. 1998. [cit. 2025-10-26]. Dostupné online. Zvolská homole. Online. Významné geologické lokality. 2009. [cit. 2025-10-24]. Dostupné online. Zdejší vrstvy břidlic s proplástky drob a malými vložkami karbonátů jsou zároveň prostoupeny žilou porfyritu a minety (draselných kyselých žilných magmatitů), jež ve vzájemně překříženém červeném pruhu vystupují ve výrazném skalním defilé nad Vltavou. Žilné magmatity pronikly do starohorních sedimentů při variském (hercynském) vrásnění (v období devonu až karbonu před 390–310 miliony let). Jelikož jsou tyto magmatity a sedimenty kyselé, zásadně ovlivňují i místní půdu a složení vegetace, jež ji porůstá.
náhled|upright|Výchoz vertikálně ukloněných vrstev proterozoických jílovitých břidlic (štěchovická skupina) nacházející se u Naučné stezky Zvolská homole thumb|upright|Přírodní výchoz se zvětralými drobami proterozoického stáří (štěchovická skupina) na kraji lesa u skalního srázu na území rezervace
Díky příhodné poloze, v dostatečné vzdálenosti i od nejvyšších zdvihů hladiny Vltavy, se působením exogenních procesů během pliocénu (v období mladších třetihor, před cca 5,33–2,58 miliony lety) ve skalním defilé vytvořila jedna z nejvýjimečnějších lokalit vltavského údolí – skalní srázy s plošinou na vrcholu. Vrcholy skalního útvaru mezi Vltavou a Jarovským údolím (v oblasti vrchu nazývaného Šošolka) a v nejbližším okolí jsou překryty nadložní vrstvou písčitovápnité spraše, která sem byla jako závěj transportována důsledkem částečného splavování směrem k Vltavě v kvartéru (před 2,58 – 0 miliony lety). Splavování z plošiny do Vltavy ovlivňuje zdejší skalní defilé se stepní strání i v recentu, což má významný dopad také na společenstva rostlin a živočichů, která jsou díky zásaditosti spraší právě v tomto prostoru nejpestřejší s řadou velmi vzácných druhů.
Výrazným fenoménem v oblasti jsou též říční terasy vzniklé fluviální činností Vltavy zařezávající se do podložních hornin během čtvrtohor. Jednotlivé říční terasy vznikaly vlivem odlišné rychlosti sedimentace a odnosu v glaciálech (dobách ledových) a interglaciálech (dobách meziledových) – v glaciálech probíhal spíše odnos a v teplejších obdobích spíše usazování. Každá terasa tak odpovídá některému z chladných období a dnes dochází spíše k usazování hornin. Nejnižší terasa, kterou lze spatřit ve Vraném nad Vltavou, byla vyhloubena při poslední době ledové.
Mimo výše zmíněné geologické útvary se na lokalitě též nachází skalní jehlan, který v rámci georeliéfu pražského údolí patří mezi unikátní. Značného rozsahu tu dosahují také sutě (kamenná moře), skály, srázy, terásky a rokle. Vzhledem k dobré exponovanosti je Zvolská homole geology řazena mezi jedny z nejhodnotnějších lokalit vltavského údolí.
Z geomorfologického hlediska spadá Zvolská homole do Hercynské oblasti, která je tvořena soustavami pohoří nazývaných variscidy (tj. variský orogén neboli podoblast Hercynská pohoří). Zájmová lokalita leží v jižní části celku Pražská plošina.
Pedologie thumb|Výchoz rankerů s erodovanými fragmenty drob a jílovitých břidlic v rezervaci
Z pedologického hlediska převažují na území rezervace hnědé půdy (především kambizemě) a luvizemě (půdy vzniklé navátím a usazováním čtvrtohorních spraší a sprašových hlín) na plochách s menším sklonem a rankery na skalách.Půda v mapách. Online. 2025. [cit. 2025-10-26]. Dostupné online. Značného rozsahu tu dosahují holé skály a sutě. Zejména v oblasti Šošolka a v jejím blízkém okolí jsou půdy výrazně zásadité vlivem akumulace zvětralin ze zdejších písčitovápnitých spraší. Mimo ně se v kaňonu Vltavy a na jejích březích vyskytují četné fluvizemě.
Hydrologie Největším a zcela nejvýznamnějším tokem v oblasti je Vltava, jejíž povodí odvádí z oblasti veškerou ostatní povrchovou vodu až do soutoku s Labem. A to včetně vody ze Zvolského potoka (v jižní části rezervace) a potoka bez oficiálního geografického názvu, který protéká Jarovským údolím (v severovýchodní a severní části rezervace).Zvolská homole - přírodní rezervace a evropsky významná lokalita. Online. Natura Bohemica příroda České republiky. 2008. [cit. 2025-10-25]. Dostupné online.
Klima Zvolská homole (pravý břeh Vltavy mezi Zvolí a Vraným nad Vltavou, PR/EVL) leží v Pražské kotlině a v hlubokém údolí Vltavy. Tato oblast spadá podle Quitta do teplé klimatické oblasti – jednotka T2 (v ČR se v teplé oblasti vyskytují jen T2 a T4; T4 je nejteplejší a typická spíše pro jižní Moravu). Pro oblast T2 platí tyto charakteristiky: 50–60 letních dnů/rok (≥25 °C), délka vegetačního období cca 160–170 dní, průměr v lednu −2 až −3 °C, v dubnu 8–9 °C, v červenci 18–19 °C, v říjnu 7–9 °C, srážky v letním půlroce přibližně 200–300 mm.Klasifikace klimatu. Online. 2018. [cit. 2025-10-27]. Dostupné online.
Flóra thumb|vlevo|Hvozdík kartouzek je příbuzný hvozdíku sivému, na rozdíl od něj však tento druh kvete v rezervaci i na podzim.
Z hlediska biogeografického členění náleží území Zvolské homole do slapského bioregionu, který ještě spadá do hercynské podprovincie a ta do provincie středoevropských listnatých lesů. Pro oblast je typický dubobukový vegetační stupeň.Biogeografické členění ČR. Online. 2018. [cit. 2025-10-28]. Dostupné online.
thumb|Kromě zvláště chráněných druhů se v rezervaci vyskytují také běžnější druhy kvetoucích rostlin, jako bílá forma chrastavce rolního. thumb|Stanoviště se zvýšeným obsahem dusičnanů v půdě často zarůstá hojná kopřiva dvoudomá thumb|Vřes obecný tvoří v rezervaci fragmentární vřesoviště na stanovištích s kyselejšími substráty.
Na exponovaných místech místních skalních srázů se vyvíjejí trávníky skalních stepí s kostřavou sivou (Festuca pallens), s výskytem řady vzácných a ochranářsky cenných druhů, jako je např. prorostlík prutnatý (Bupleurum affine), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), řebříček panonský (Achillea panonnica), sesel sivý (Seseli osseum), tařice skalní (Aurinia saxatilis) společně s běžnějšími teplomilnými druhy jako netřeskovec výběžkatý (Jovibarba globifera) a hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris). Na ně navazují bylinné lemy s česnekem šerým (Allium senescens subsp. montanum), třemdavou bílou (Dictamnus albus) a kakostem krvavým (Geranium sanguineum). Místy se tu též tvoří vegetace acidofilních trávníků, v nichž se objevují rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), místy vytváří bohaté porosty i kavyl Ivanův (Stipa pennata) a ovsíř luční (Avenulla pratenis). Fragmentárně jsou na lokalitě utvářena vřesoviště (tvořená převážně vřesem obecným (Calluna vulgaris)), kde roste pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), pavinec horský (Jasione montana) nebo chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis). Ojediněle lze vidět další vzácné nebo fytogeograficky významné druhy, jako je lněnka alpská (Thesium alpinum), křivatec vstřícnolistý (Gagea transversalis) a chudina zední (Draba muralis).
Významnou lesní vegetací jsou doubravy, v nichž převažuje zejména dub zimní (Quercus petraea), s příměsí jeřábu břeku (Sorbus torminalis) a bohatým bylinným patrem zastoupeným například smolničkou obecnou (Viscaria vulgaris), kokoříkem vonným (Polygonatum odoratum), tolitou lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria) či kopřivou dvodomou (Urtica dioica). V hlubších roklinách poté nachází prostor suťové lesy s habrem obecným (Carpinus betulus) a lípou srdčitou (Tilia cordata). V dubohabřině na severním svahu nacházejí optimum pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina) a dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia). Ze vzácnějších dřevin lze na skalnatých stráních vidět skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a jeřáb dunajský (Sorbus danubialis).
Přes zachovalost přírodě blízkého stavu zdejší vegetace skalní svahy Zvolské homole po celé 20. století intenzivně zarůstaly invazním trnovníkem akátem (Robinia pseudoacaccia). V tom samém století zde byla vysazena nepůvodní borovice černá (Pinus nigra) a na vrcholovém plató se dodnes nachází rozsáhlá monokultura smrku ztepilého (Picea abies). Ve spodních partiích lokality ze zahrádkářské kolonie zplaňuje geofyt typický pro pražskou aglomeraci česnek podivný (Allium paradoxum), častá je zde invazně se šířící netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Managementové zásahy jsou v náročném terénu pozvolné a dochází při nich především k rozvolňování křovin.
Fauna thumb|Dospělý jedinec chrobáka lesního v podrostu na břidličném podloží na území rezervace
Lokalita je významná i z hlediska výskytu suchomilných bezobratlých, zejména rozmanitého hmyzu. Pro Zvolskou homoli je charakteristická zdejší bohatá myrmekofauna zastoupená mravencem bachratým (Anergates atratulus), mravencem drnovým (Tetramorium caespitum), nebo mravencem čtyřskvrnným (Dolichoderus quadripunctatus), na jehož kolonie je vázaný mravenec potulný (Tapinoma erraticum). Velkým unikátem je tu především společenstvo myrmekofilních brouků, z nichž jsou nejvíce k vidění zástupci rodu Centroctoma, dále druhy kyjorožec narudlý (Claviger testaceus), mršník mravenčí (Hetaerius ferrugineus), zřejmě dnes již jen dávnou minulostí je výskyt drabčíků (Myrmoecia confragosus a M. plicatus). Vyskytují se tu též poněkud běžnější druhy brouků jako je chrobák lesní (Anoplotrupes stercorosus).