Ludwig August rytíř Benedek von Felsö-Eör (), v československé literatuře Ludvík Benedek (14. července 1804 Šoproň – 27. dubna 1881 Štýrský Hradec) byl rakouský generál. V armádě sloužil jako absolvent vojenské akademie od roku 1822, řadu let strávil jako štábní důstojník v Itálii pod maršálem Radeckým. V revolučních letech 1848–1849 se vyznamenal v bojích v Itálii a proti uherským revolucionářům. Poté velel vyšším jednotkám v Itálii, Haliči a na Moravě. V roce 1859 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v roce 1860 byl krátce místodržitelem v Uhrách. V letech 1861–1866 byl zemským velitelem v Lombardii. Za prusko-rakouské války byl povolán jako vrchní velitel rakouské armády do Čech, kde ale jako vojevůdce selhal a po porážce u Hradce Králové (3. července 1866) byl penzionován.Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1996); s. 733–734 (heslo Benedek) ISBN 80-7185-057-8
Životopis náhled|vlevo Byl synem lékaře Johanna Andrease von Benedek (1774–1850) pocházejícího z řad nižší uherské šlechty. Ve čtrnácti letech nastoupil na Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Po jejím úspěšném dokončení byl roku 1822 přidělen jako podporučík k 27. pěšímu pluku. V roce 1831 byl povýšen na nadporučíka a za čtyři roky poté na hejtmana u generálního štábu v Miláně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1837; Vídeň, 1837; s. 394 dostupné online V hodnosti majora (1840) byl přidělen jako pobočník k zemskému velitelství v Haliči.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1843; Vídeň, 1843; s. 22 dostupné online O tři roky později byl povýšen na podplukovníka (1843), v té době sloužil u 37. pěšího pluku ve Lvově.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1846; Vídeň, 1846; s. 201 dostupné online V roce 1846 začaly nepokoje v Haliči, a Benedek dostal za úkol je potlačit. Za splnění tohoto úkolu si vysloužil hodnost plukovníka (1846). Jako velitel 33. pěšího pluku se zapojil roku 1848 do války proti Sardinii. V letech 1848–1849 se v bojích v Itálii vyznamenal a k datu 3. dubna 1849 byl povýšen na generálmajora. V létě téhož roku byl převelen do Uher, kde bojoval proti maďarským povstalcům, zúčastnil se obléhání Györu a Komárna. Byl několikrát zraněn, po posledním zranění byl přidělen polnímu maršálovi Radeckému jako šéf jeho štábu. Věhlasný vojevůdce si jej záhy oblíbil a Benedek se od něj mnohému naučil. Ve své době byl považován za nejlepšího Radeckého žáka a předpokládaného nástupce (říkalo se mu „Radecký Druhý“). K datu 26. října 1852 byl povýšen na polního podmaršála a jako náčelník štábu působil nadále u zemského velitelství ve Veroně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1853; Vídeň, 1853; s. 30 dostupné online V roce 1857 byl krátce velitelem 2. armádního sboru v Brně, poté v letech 1857–1859 velel 4. armádnímu sboru ve Lvově.Přehled velitelů armádních sborů rakouské a rakousko-uherské armády 1849–1878 na webu austro-hungarian armyMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 89 dostupné online
Ve válce se Sardinií velel záložnímu armádnímu sboru o síle 30 000 mužů a byl účastníkem bitvy u Solferina, kde vedl pravé křídlo rakouské armády. I když bitva a celá válka skončila pro Rakousko prohrou, Benedek získal další ocenění a k datu 27. listopadu 1859 dosáhl druhé nejvyšší vojenské hodnosti polního zbrojmistra. V roce 1860 byl jmenován náčelníkem generálního štábu a od dubna do října 1860 zastával funkci generálního guvernéra v Uherském království.Přehled představitelů státní správy v Maďarsku na webu worldstatesmen dostupné online V letech 1862–1866 zastával funkci vrchního velitele v Lombardsko-Benátsku, pod toto oblastní velitelství spadalo také Korutansko, Kraňsko a Rakouské přímoří.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 79 dostupné online náhled|Pamětní deska v Hradci Králové na Pražském Předměstí Na začátku prusko-rakouské války byl jmenován vrchním velitelem tzv. Severní armády určené pro boje v Čechách Přehled vrchního velení rakouské armády v Čechách na webu austro-hungarian army dostupné online (byť tuto funkci předtím třikrát odmítl s odůvodněním, že nezná ani terén na severu, ani nepřítele). Pod jeho velení spadalo celkem sedm armádních sborů o síle přibližně 220 000 mužů, kteří měli vytáhnout proti Prusům. Benedek nepřijal tento úkol s nadšením, byl to voják s pružným myšlením a rychlým rozhodováním, zvyklý velet z hřbetu koně. K jeho silným stránkám nepatřilo vymýšlení složitých operací nad mapou. Nevhodná organizace rakouské armády a nedisciplinovaní velitelé sborů mu neslibovali velkou šanci na úspěch. Po prohrané prusko-rakouské válce byl penzionován a neprávem označen za viníka katastrofy u Hradce Králové. Byl postaven před vojenský tribunál, díky zásahu císaře Františka Josefa I. byl však soudní proces zastaven, což se týkalo i dalších velitelů (Eduard Clam-Gallas, Alfred von Henikstein). Musel však slíbit, že nebude o svém velení severní armádě nikdy mluvit. K datu 1. listopadu 1866 byl v armádě penzionován.Služební postup Ludwiga Benedeka in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 13 dostupné online Stáhl se do ústraní a dožil ve Štýrském Hradci. Byl pohřben na hřbitově Sankt Leonhard v civilním oděvu bez jakýchkoli vojenských poct.Hrob Ludwiga Benedeka na webu findagravedostupné online
Od roku 1843 byla jeho manželkou Julie, rozená baronka Krieg von Hochfelden, ovdovělá hraběnka Woynová (1811–1895). Manželství zůstalo bezdětné.
Tituly a ocenění V roce 1848 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř. V roce 1857 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1858; Vídeň, 1858; s. 103 dostupné online Během vojenské kariéry získal několik ocenění v Rakousku i v zahraničí, především v Itálii, kde řadu let působil, mimo jiné byl nositelem dvou stupňů prestižního Řádu Marie Terezie.Přehled nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 44–45 dostupné onlinePřehled nositelů Řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian army dostupné onlineMĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 118 Byl jmenován čestným občanem ve Vídni, Šoproni, Lvově a Košicích.Přehled řádů a vyznamenání Ludwiga Benedeka in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 173 dostupné online V roce 1862 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.Ludwig von Benedek na webu Rakouského parlamentu dostupné online
Rakousko 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1862) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Marie Terezie (1859) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1850) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1849) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Marie Terezie (1848) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1846)
Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) 60x60pixelů Konstantinův řád svatého Jiří (Království Obojí Sicílie) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát)
Zajímavosti Ludwig Benedek se prý setkal s Radeckým už v dětství. Velký vojevůdce se totiž léčil z válečného zranění u Benedekova otce a malému Ludwigovi vyprávěl své vojenské zážitky. Od té doby se Ludwig Benedek chtěl stát důstojníkem. V některé literatuře se uvádí, že se Benedek stal velitelem severní armády jenom proto, aby jižní armádě velel arcivévoda Albrecht Habsburský. S vítězstvím jižní armády nad Itálií se dopředu počítalo, a tak mělo být toto vítězství darované příslušníkovi panovnického rodu. Skutečnost však byla mnohem prozaičtější. Přiřazení Benedeka a Albrechta k jejich armádám bylo výsledkem dlouhého a složitého jednání, z něhož vzešlo, že severní armádě bude velet ten lepší.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Bitva u Hradce Králové Prusko-rakouská válka
Externí odkazy
Ludwig von Benedek na webu austro-hungarian army Ludwig von Benedek na webu valka.cz
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Bitva u Hradce Králové Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Rytíři Řádu konstantiniánských rytířů svatého Jiří Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození v roce 1804 Kategorie:Narození 14. července Kategorie:Narození v Šoproni Kategorie:Úmrtí v roce 1881 Kategorie:Úmrtí 27. dubna Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Pohřbení ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži