Matice česká je osvětová organizace při Společnosti Národního muzea, původně nakladatelský podnik pro vydávání české literatury, překlady děl cizích autorů. Sdružuje zájemce o historii, kulturu a Národní muzeum. Pořádá přednášky, výstavy, exkurze a zájezdy.
Historie První taková instituce na podporu slovanského jazyka a literatury byla Matice srbská, založená v Pešti v roce 1826 slavistou Pavlem Josefem Šafaříkem. Matice znamená srbochorvatsky včelí matka a symbolicky jako jí včely nosí potravu, aby úl prospíval, vlastenci budou matici finančně podporovat, aby prosperoval jazyk a národ. Úřady v roce 1833 název zakázaly jako hrozbu slovanského protirakouského spiknutí a Matice se pak několik let oficiálně nazývala Pokladnice českého Museum k vydávání knih českých.
Matice česká vznikla v roce 1830, ve třetím období českého národního obrození, při Společnosti Národního muzea. Obvykle se za datum jejího založení považuje až začátek veřejného působení, 1. leden 1831, kdy vydala provolání Vlastencům naší národní literatury milovným. Hlavním iniciátorem myšlenky jejího vzniku byl historik František Palacký, Šafaříkův přítel ze studií v Prešpurku, a další čeští vlastenci usilující o povznesení českého jazyka. Signatáři prvního provolání byli dále Josef Jungmann, Jan Svatopluk Presl a kníže Rudolf Kinský, který poskytl počáteční dar 1000 zlatých a stal se jejím prvním kurátorem (předsedou). Druhé provolání Matice české z 3. března 1831 sepsal profesor Josef Chmela.
Původním Palackého hlavním cílem bylo financování české vědecké encyklopedie, což se ukázalo být příliš ambiciózním a předčasným úkolem realizovaným až Palackého zetěm jako Riegrův Slovník naučný (1860–1874). Matice na základě dobrovolných finančních příspěvků vydávala díla české vědecké i krásné literatury. Kdo věnoval alespoň 50 zlatých ve stříbře (instituce 100 zlatých, případně i ve splátkách do 5 let), stal se tzv. zakladatelem a dostával zdarma výtisk každé vydané publikace. Mezi významné členy patřili například Jan Nepomuk František hrabě Harrach nebo Kašpar Šternberk.Karel Tieftrunk: Dějiny Matice české. Praha 1881, s. 24, 26-27
Matice také převzala vydávání muzejního časopisu podobného zaměření nazývaného zkráceně Muzejník. Založení časopisu navrhl Palacký pro obnovení zájmu veřejnosti o činnost muzea a od roku 1827 byl pověřen redakcí jeho české i německé verze jako svou první veřejnou funkcí. Časopis se počátkem třicátých let potýkal s krizí zájmu, německá verze zanikla, ale Palackého pílí se podařilo rozšířit počet odběratelů a redakci konsolidovaného časopisu roku 1837 předal Šafaříkovi. Zůstává nejstarším dosud vycházejícím českým časopisem.
Po předčasném úmrtí mladého knížete Kinského se roku 1836 stal jejím kurátorem a předním mecenášem Jan Nepomuk Karel Krakovský z Kolovrat. K důležitým dílům vydaným Maticí tehdy patřil Slovník česko-německý Josefa Jungmanna a Šafaříkovy Slovanské starožitnosti, přední díla těchto autorů.
V roce 1888 se mezi dopisující členy zařadil Josef Štěpánek, historik, středoškolský profesor a spisovatel. Zakladatelem byl P. Jan Hraběta, dvorní kaplan a profesor na katolickém gymnáziu v Drážďanech. V 90. letech 20. století byl předsedou matice Bořivoj Petrák.
Odkazy
Reference
Literatura Karel Tieftrunk: Dějiny Matice české. Praha 1881 dostupné online
Externí odkazy
Stránky Matice české
https://cdk.lib.cas.cz/view/uuid:e2556d1a-159c-4669-a541-6c1e618082a1?page=uuid:ba9da441-618f-43ed-85bb-7a8d654b37d3 Karel Tieftrunk: Dějiny Matice České (Česká čítanka)
Kategorie:České národní obrození Kategorie:Vědecké organizace Kategorie:František Palacký Kategorie:Vlastenectví Kategorie:Organizace založené roku 1831 Kategorie:Nakladatelství v Praze Kategorie:Národní muzeum