Účelová komunikace je v České republice podle § 7 Zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) označení pro kategorii pozemních komunikací, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci však není účelovou komunikací (§ 10 odst. 1 zák.). ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací definuje účelovou komunikaci podobně: „Účelová komunikace je pozemní komunikace umožňující dopravní spojení výrobního závodu, uzavřených prostorů, osamělých objektů apod. se sítí silnic a místních komunikací nebo vytvářející dopravní spojení uvnitř uzavřených prostorů a objektů; může být zcela nebo částečně nepřístupná veřejnému provozu.“

Vlastníkem může být podle zákona (§ 9 odst. 1 zák. 13/1997 Sb.) fyzická nebo právnická osoba. Účelovými komunikacemi jsou tedy především (avšak ne nutně) takové pozemní komunikace, které vlastní jiný subjekt než veřejnoprávní územní korporace (tedy než obec, kraj nebo stát), a také všechny neveřejné pozemní komunikace. Účelové komunikace v uzavřených prostorech a objektech jsou téměř plně v soukromoprávním režimu, zatímco veřejně přístupné účelové komunikace a ty, u nichž o veřejné přístupnosti může být pochybnost, podléhají značné veřejnoprávní regulaci a věcným břemenům (veřejnoprávním závazkům) plynoucím přímo ze zákona, i když jsou v soukromém vlastnictví. Účelová (nebo místní) pozemní komunikace nemusí, ale může být z právního hlediska stavbou nebo samostatnou věcí.

Typy účelových komunikací Typicky jsou zpravidla účelovými komunikacemi ty pozemní komunikace, které jsou součástí uzavřených objektů nebo přísluší k objektům soukromé povahy nebo k zemědělským plochám nebo lesům.

Účelovými komunikacemi mohou být například pozemní komunikace uvnitř areálu, který je oplocený, označený nebo jinak zřetelně uzavřený jako soukromý (průmyslový areál, školní areál, zemědělská usedlost nebo statek atd. pozemní komunikace uvnitř budovy (garážovací dům, podlaha ve výrobních a skladovacích provozech), ve vnitrobloku atd. parkoviště, pokud není místní komunikací autobusové nádraží pozemní komunikace příslušející k čerpací stanici pohonných hmot pozemní komunikace sloužící především jako příjezdová nebo výjezdová cesta k objektu podnikatelské nebo soukromé povahy a vlastnicky k němu příslušející, například příjezdová cesta k obytnému domu, k parkovišti, průmyslové provozovně, lomu atd., nikoliv však přímé napojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci lesní cesty, stezky a pěšiny polní cesty, stezky a pěšiny, pokud nejsou zařazeny do kategorie místní komunikace

Podle § 14 odst. 2 zák. 13/1997 Sb. nemohou být součástí dálnice, silnice ani místní komunikace (a tedy pokud jsou pozemní komunikací, tak jedině účelovou, nevylučuje-li se to s tím, že jsou součástí jiné stavby): sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti hráze vodních nádrží a rybníků (vozovka na nich však dálnicí, silnicí nebo místní komunikací dle § 12 být může) břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry (zřejmě míněn zejména brod). nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku (opět s výjimkou vozovky dle § 12) vodohospodářské objekty pod mosty, meliorační propusti nebo podchody úrovňové přejezdy drah kolejový svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice samostatná tělesa drah čerpací stanice pohonných hmot celniště na hraničních přechodech

Evidence Účelové komunikace, stejně jako místní komunikace IV. třídy, nepodléhají speciální evidenci podle § 5 vyhlášky č. 104/1997 Sb., tedy prováděcí vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích.

Obce však jsou povinny vést přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách podle § 63 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.).

Rozlišení od jiných typů komunikací O zařazení pozemní komunikace do kategorie účelové komunikace nelze podle § 3 zákona č. 13/1997 Sb. rozhodnout. Účelovou komunikací je tedy taková komunikace, kterou žádný silniční správní úřad nezařadil do vyšší kategorie (místní komunikace, silnice nebo dálnice).

Dopravní značky ani běžné mapy či plány pro veřejnost neoznačují ani nerozlišují, které pozemní komunikace jsou místními komunikacemi nebo silnicemi nižší třídy a které (veřejně přístupnými) účelovými komunikacemi. Účelovou komunikací je zpravidla taková komunikace, kterou nevlastní obec (ani městská část nebo městský obvod) ani nejde o silnici nebo dálnici. Účelové komunikace však, stejně jako místní komunikace IV. třídy, nepodléhají speciální evidenci podle § 5 vyhlášky č. 104/1997 Sb., a proto rozlišení mezi nimi nemusí být zřejmé ani z oficiálních mapových a evidenčních podkladů. Směrodatné by podle zákona mělo být, zda silniční správní úřad rozhodl o zařazení do kategorie místní komunikace – pokud o zařazení komunikace do kategorie nerozhodl, může být taková komunikace jen účelovou komunikací.

Zásadní praktický rozdíl mezi místní a účelovou komunikací je ten, že zatímco vyústění účelové komunikace na jinou komunikaci se nepovažuje za křižovatku, vyústění místní komunikace (třeba i pěší komunikace IV. kategorie, například pěšiny či schodiště, pokud nejde o označenou pěší nebo obytnou zónu) podle zákona č. 361/2000 Sb. křižovatkou je.

Rozlišení od ploch, které nejsou pozemními komunikacemi Pozemky a plochy, u nichž není jednoznačné, zda vůbec jsou nebo mohou být pozemními komunikacemi, by mnohdy spadaly do kategorie účelových komunikací. K rozlišení lze použít definici pozemní komunikace v § 2 odst. 1 zák. 13/1997 Sb.: „Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.“ Některé aspekty definice jsou pak upřesněny a doplněny v dalších ustanoveních zákona a prováděcích předpisů. Definice není úplně neproblematická (například spojka „a“ z definice při doslovném výkladu vylučuje jak komunikace sloužící výhradně chodcům, tak komunikace s vyloučeným provozem chodců). § 12 zák. 13/1997 Sb. mimochodem výslovně zmiňuje, že součástí pozemní komunikace může být i vozovka uložená na konstrukci jiné stavby (například haly či garáží), což lze brát jako doklad toho, že za pozemní komunikace jsou považovány i komunikace, které jsou součástí budov.

Často nebývá jednoduché rozhodnout, zda pozemek sloužící primárně jiným účelům, avšak umožňující též jízdu nebo chůzi, může být zároveň i účelovou komunikací. V otázce, zda je účelovou komunikací například cesta, která nebyla jako cesta postavena, ale na pozemku vznikla jen vyježděním, nebo pozemek, na kterém není zřetelná cesta, avšak který slouží k „právu cesty přes přilehlý pozemek“ ve smyslu § 151o občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v platném znění, případně například cesta přes zamrzlou vodní plochu atd., lze rozvíjet obšírné spory a právní diskuse. Veřejný ochránce práv zveřejnil v roce 2006 svůj názor, že pro posouzení, zda je pozemek veřejně přístupnou účelovou komunikací (pokud není místní komunikací) je rozhodující faktický stav, zda je využíván neuzavřeným okruhem osob po delší dobu, což typicky znamená dopravně méně významné komunikace v obcích, lesní a polní cesty, komunikace v chatových osadách apod., které nemusí být nijak zpevněné, ale jsou alespoň znatelné v terénu.Přístupy k nemovitostem – pozemní komunikace , tisková zpráva veřejného ochránce práv, Otakar Motejl, 7. 9. 2006 Zajištění přístupu k nemovitostem po místních a účelových komunikacích, problémy s nepovoleným umisťováním překážek , tisková zpráva veřejného ochránce práv, Otakar Motejl, 14. 1. 2004 Nejvyšší soud v roce 2006 zamítl názor, že by lesní cesty neměly být pozemními komunikacemi proto, že je Lesní zákon jmenuje jako pozemky určené k plnění funkcí lesa.Publikovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 449/2005 ze dne 22. února 2006. Přitom nerozhoduje, jak je takový pozemek veden v katastru nemovitostí, ale zda fakticky splňuje znaky uvedené v zákoně.JUDr. Roman Kočí: Účelové komunikace a jejich právní ochrana , týdeník Veřejná správa, 35/2006 V roce 2002 však Nejvyšší soud naopak na základě výčtu druhu pozemků v katastrální vyhlášce (190/1996 Sb., později 26/2007 Sb.) rozhodl,Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 52/2002 ze dne 31. 1. 2002, že „místní a účelová komunikace představují určitou kvalitu pozemku, jsou názvy pro druh pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou tedy být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim či osud; nelze je od pozemku oddělovat, např. samostatně (odděleně jednu od druhé) převádět.“ V roce 2006 však již Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 31 Cdo 691/2005 ze dne 11. 10. 2006) v případě místních komunikací tento závěr revidoval, avšak v případě účelových komunikací podržel původní názor, že účelová komunikace je vždy součástí pozemku, na kterém se nachází. Markéta Janáčková ve svém článkuMarkéta Janáčková: Peripetie spojené s vlastnictvím účelových a místních komunikací, zakony.idnes.cz, 15. 8. 2007 vyjadřuje názor, že vzhledem k možné stavební podobnosti místních a účelových komunikací se jí tento rozdíl právního výkladu nejeví šťastný. Rovněž Nejvyšší správní soud například v odůvodnění rozsudku z října 2004 zmiňuje, že účelová komunikace ne vždy musí být stavbou, která by vyžadovala stavební povolení, a že mnohé účelové komunikace nejsou stavbami ani samostatnými věcmi ve smyslu § 118 odst. 1 občanského zákoníku, ale jde o pozemky, které jsou (i bez jakéhokoliv správního rozhodnutí) pozemními komunikacemi jen proto, že jejich faktický způsob užívání splňuje zákonem stanovená kritéria.rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. 5 As 20/2003-64, www.nssoud.cz ve věci kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové

Tradičně také nebývají za pozemní komunikace považovány ani uzavřené autodromy, tedy plochy pro závodní i zábavní jízdu, ačkoliv tato výjimka nemá přímou právní oporu a z právního hlediska může být otázka tohoto zařazení diskutabilní. (Například Polygon Most naproti tomu je zmiňován jako neveřejná účelová komunikace.Robert Šťastný, AZOS CZ: Odmazávání trestných bodů je realitou, Flotila online, 15. 10. 2008)

Veřejnoprávní závazky se však vztahují i k některým pozemkům, které nejsou pozemní komunikací. Podle § 63 odst. 2 Zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. v pl. znění) má každý právo na volný průchod (nikoliv však průjezd) přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby, nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv a respektuje-li jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. (Rozlišení práv vlastníků pozemků podle toho, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu, je však v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.) Některé druhy pozemků jsou z tohoto práva zčásti nebo zcela vyloučeny § 63 odst. 3 téhož zákona nebo jinými, speciálními ustanoveními zákonů. Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.

Působnost správních úřadů, rozhodování o úpravě provozu Působnost speciálních stavebních úřadů ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací (stejně jako místních komunikací a silnic II. a III. třídy) vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 40 zák. 13/1997 Sb.). Na uzavřené účelové komunikace se působnost speciálního stavebního úřadu nevztahuje.