Kaple svaté Barbory (lidově pojmenovaná Barborka) je raně barokní stavba z let 1672–1673 na vrchu Modla v Chřibech nedaleko hradu Buchlov, 3 km od městyse Buchlovice, na jehož katastrálním území se nachází. Sloužila jako pohřebiště majitelů buchlovského panství – Petřvaldských z Petřvaldu a Berchtoldů z Uherčic a také jako poutní místo. Od roku 1945 je v majetku státu a je památkově chráněná. Spravuje ji Národní památkový ústav a je veřejnosti přístupná.
Historie a architektura
Původní raně gotická kaple vznikla ve 13. století. Architektonické články z tohoto období byly druhotně využity ve zdivu současné stavby. První písemná zmínka o kapli pochází z roku 1412. vlevo|náhled|Detail erbů rodů Petřvaldských a Berchtoldů na vstupním portálu do kaple Majitel buchlovského panství Hanuš Zikmund Petřvaldský z Petřvaldu se zasloužil o výstavbu nové raně barokní (pozdně manýristické) kaple v letech 1672–1673. Zakládací listina z roku 1672, která byla napsána latinsky, byla objevena ve věžní makovici v devadesátých letech 20. století. Hanuše Zikmunda a jeho manželku připomíná alianční znak Petřvaldských a Serényiů nad vstupním portálem na západní straně. Součástí komplexu měl být i klášter trinitářů pro šest řeholníků, od jeho stavby se však pro finanční náročnost nebo z důvodu nedostatku vody na kopci ustoupilo. Přesto se ze započaté stavby zachovala část základového zdiva. Za autora projektu býval dříve nejčastěji označován italský architekt Giovanni Pietro Tencalla (1629–1702), podle novější literatury autorem návrhu kaple mohl být Jan Křtitel Erna (1625–1698).
Volně stojící kaple je vystavěna na půdorysu rovnoramenného kříže s pravoúhlými závěry a s centrální osvětlovací kopulí. Pod stavbou byly vybudovány čtyři hrobky, kde našli místo posledního odpočinku někteří bývalí majitelé buchlovského panství – Petřvaldové a Berchtoldové. Také jsou zde, za hlavním vstupem pod podlahou, pohřbeni mniši řádu sv. Františka, jejichž poustevna se nacházela poblíž. Do dvacátých let 20. století se starali o údržbu a bezpečnost kaple.
Za vlády Josefa II. (od roku 1784) byla kaple na nějakou dobu uzavřena. Dne 25. června 1896 zapálil kapli blesk.
Dodnes se u kaple odbývají dvě poutní bohoslužby, a to na svátky Nejsvětější Trojice v červnu a Nanebevzetí Panny Marie v srpnu.
Poblíž kaple se nachází socha Panny Marie s dítětem asi z přelomu 17. a 18. století.
Vnitřní zařízení Hlavní oltář kaple pochází z přelomu 17. a 18. století a byl přivezen z Velehradského kláštera, který zrušil císař Josef II. Zdejší původní oltář byl přesunut v roce 1923 do farního kostela sv. Martina v Buchlovicích.
Postranní retabulové oltáře pochází z osmdesátých let 17. století. Na severní straně je obraz sv. Ludmily z konce 19. století, zatímco na jižní straně je barokní oválný obraz sv. Zikmunda z poloviny 18. století. Vyřezávaná pozlacená přízední kazatelna byla zhotovena kolem roku 1700 nebo v polovině 18. století. Na stěnách visí posmrtné portréty členů rodiny Berchtoldů od uherskohradišťského malíře Františka Dorazila. Portréty zobrazují zesnulého Zikmunda I. a jeho manželku Ludmilu, jejich dceru Warburgu a Zikmundova mladšího bratra Antonína. Dříve bývaly vystaveny v druhém poschodí východní věže hradu Buchlov, kde se dodnes nachází proslulá buchlovská mumie. Varhany pochází z farního kostela v Buchlovicích a sem byly převezeny ve 30. letech 20. století.
K nepřehlédnutelným součástem interiéru patří náhrobky, z nichž vyniká novorenesanční bíločerný mramorový náhrobek Zikmunda II. a jeho ženy Josefíny. Zdobí ho pozdně renesanční majolikový reliéf Madony s žehnajícím Ježíškem z Itálie z dvacátých let 16. století od florentského sochaře Giovanniho della Robbia (1469–1529). Do Buchlovic se dostal v roce 1900, kdy ho Leopold II. Berchtold koupil od pařížského antikváře. Reliéf lemuje květinová a ovocná girlanda.
Seznam pohřbených V hrobce bylo pohřbeno na 20 příslušníků šlechtických rodů Petřvaldských a Berchtoldů. Ostatky Petřvaldských byly uloženy pod bočními oltáři, zatímco Berchtoldů pod hlavním oltářem a sakristií. Na počátku 20. století (1910) byla hrobka upravena a byl vybudován samostatný venkovní vchod do Berchtoldské hrobky. Naposledy se zde pohřbívalo v listopadu 1942.
Z jiných rodů byl pod kaplí pohřben např. generální komisař řádu trinitářů Josef (1606–1673), původem ze Španělska. Dále pak Anna Švíková z Lukonos, manželka Jaroslava Valkona z Adlaru, jejíž náhrobek z roku 1580 se nachází pod chórovou emporou.
Otec zakladatelů české a moravské větve Prosper Antonín Berchtold z Uherčic (1720–1807), kterého proslavil deník z cesty k sultánovi Osmanské říše Mahmudu I., byl pochován v kryptě kostela Nejsvětější Trojice v Neznašově. Národní buditel, lékař a botanik, nevlastní bratr Leopolda I. Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781–1876) byl podle svého přání pochován na hřbitově v Buchlovicích mezi prostými lidmi.
Chronologicky podle data úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Petřvaldských, zeleně Berchtoldů a žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé buchlovského panství, od roku 1848 statku. Generace u Petřvaldských z Petřvaldu jsou počítány od Hanuše "Jana" († po 1416). U Berchtoldů z Uherčic jsou počítány od Jana Jakuba († 1641), který byl císařem povýšen do rytířského stavu v roce 1626 a do stavu svobodných pánů v roce 1633, zakoupil panství Uherčice a další statky na Moravě a v Čechách, pohřben byl ve vídeňské katedrále svatého Štěpána. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. (8.) Anna Marie Serényiová Gabriel Serényi de Kis-Serény 1615 – 6. 5. 1664 Brno 24. 7. 1650: Hanuš Zikmund Petřvaldský z Petřvaldu (č. 2) Pohřbena se třemi dětmi. Její dědeček František Serényi († 1621) opustil Uhry a v roce 1593 získal moravský inkolát. Její otec Gabriel Serényi vlastnil Nový Světlov, Kunín (tehdy Kunvald), Milotice, Zlín a Lomnici, v roce 1623 získal český inkolát, v roce 1638 byl s bratrem povýšen do starožitného panského stavu a v roce 1656 byl povýšen do českého hraběcího stavu. Na Moravě zastával úřad nejvyššího zemského sudího, nejvyššího zemského komorníka a moravského zemského hejtmana. Anně Marii se narodilo šest dětí, ale jen dva synové se dožili dospělosti: 1. Amand Ferdinand Milota (1653–1724) 2. Jan Dětřich Gerard (1658–1734; č. 4) 1678 nebo 21. 6. 1698 Alžběta Zahrádecká ze Zahrádek † 1665 2. 8. Hanuš Zikmund Petřvaldský z Petřvaldu 20. 11. 1626 Bernard Diviš Petřvaldský z Petřvaldu † 16. 1. 1644 Kateřina Želecká z Počenic Dne 7. června 1650 byl povýšen do panského stavu Českého království, což bylo 24. května 1658 rozšířeno na starožitný panský stav. Vlastnil Buchlov, Žeravice, Střílky, Roštín a Dolní Moštěnice (dnes součást Hýsel). Stavebník kaple sv. Barbory (1672–1673). 24. 7. 1688 nebo 21. 6. 1698 Kunhuta "Kateřina" Prakšická ze Zástřizl 26. 7. 1603 – 1654 24. 7. 1650: Anna Marie Serényiová (č. 1) 3. (9.) Anežka Eleonora Colonnová z Felsu 7. 11. 1672 Gustav Colonna z Felsu 1630–1686 1692: Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu (č. 4) Její dědeček Kašpar Volfgang Colonna z Felsu (1594–1666) byl v roce 1656 povýšen do dědičného říšského hraběcího stavu. Pro ni byl vybudován zámek v Buchlovicích. Porodila tři děti: 1. Kateřina, provd. Kozová z Hradiště (1692–?) 2. Zikmund Karel (1693–1751; č. 5) 3. Amand Antonín (asi 1696–1761), stavebník barokního hřbitova ve Střílkách. 25. 9. 1716 Anna Marie (Markéta) z Schellendorfu † 20. 6. 1723 4. 9. Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu 22. 7. 1658 Hanuš Zikmund Petřvaldský z Petřvaldu (č. 2) 1692: Anežka Eleonora Colonnová z Felsu (č. 3) Majitel panství Buchlov a Žeravice, Tovačov a lenního statku Horní Moštěnice. Stavebník zámku v Buchlovicích. Druhá manželka držela panství Chotoviny na Táborsku. 1734 Anna Marie Serényiová (č. 1) 19. 2. 1719: Marie Anna z Nostitz, ovdovělá hraběnka z Götzu (von Götzen) † 1746 5. 10. Zikmund Karel Petřvaldský z Petřvaldu 1693 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu (č. 4) 9. 2. 1721: Marie Krescencie ze Schrattenbachu (č. 6) Majitel panství Buchlov a Žeravice (1734–1751). 14. 1. 1751 Anežka Eleonora Colonnová z Felsu (č. 3) 6. (10.) Marie Krescencie ze Schrattenbachu 24. 3. 1700 Štýrský Hradec Oto Jindřich ze Schrattenbachu kolem 1675 – 19. 12 1733 9. 2. 1721: Zikmund Karel Petřvaldský z Petřvaldu (č. 5) Sestra salcburského arcibiskupa Zikmunda Kryštofa ze Schrattenbachu (1698–1771), olomouckého kanovníka a brněnského probošta Jana Jiřího Rudolfa ze Schrattenbachu (1701–1751) a moravského zemského hejtmana Františka Antonína ze Schrattenbachu (1712–1783). Porodila následující děti: 1. Marie Eleonora (Agnes; 1725–1800), ultima familiae 2. Marie Terezie Eleonora, provd. Otislavová z Kopenic a poté Berchtoldová z Uherčic (1727–1768; č. 8) 3. Bernard Jan Nepomuk (1734–1763; č. 7) 17. 8. nebo 17. 7. 1755 Žeravice Anna Terezie z Wildenstein-Kahlstorfu † 1737 7. 11. Bernard Jan Nepomuk Petřvaldský z Petřvaldu 24. 5. 1734 nebo 1735 nebo 24. 5. 1743 Brno Zikmund Karel Petřvaldský z Petřvaldu (č. 5) Císařský komoří, majitel panství Buchlov (1751–1763) a po strýci Amandu (Amatu) Antonínovi zdědil v roce 1761 Střílky, Roštín, Cetechovice, Dolní Moštěnice, Kostelec, Přerov, Tovačov a Žádovice. Na jeho dominiu se nacházel hrad Buchlov, devět zámků, dvě města, osm městeček a 39 vsí. Ultimus familiae, zemřel za neobjasněných okolností. Jeho barokní náhrobek se nachází u postranního oltáře na pravé straně. 15. 5. 1763 Marie Krescencie ze Schrattenbachu (č. 6) 8. 11. Marie Terezie Petřvaldská z Petřvaldu 14. 1. 1727 Zikmund Karel Petřvaldský z Petřvaldu (č. 5) 1741: Leopold Otislav z Kopenic († 1750) Zemřela tragicky, nedaleko hradu Buchlova se zabila pádem z koně. Porodila následující děti: 1. František Mořic (1756–1799) 2. Leopold I. (1759–1809; č. 9), zakladatel moravské větve Berchtoldů 3. Karel Gustav (1761–1813), zakladatel české větve Berchtoldů
Druhý manžel byl pohřben v Tučapech. 1768 Marie Krescencie ze Schrattenbachu (č. 6) 1754: Prosper Antonín Berchtold z Uherčic 20. 11. 1720 Znojmo – 27. 4. 1807 Tučapy 9. 6. Leopold I. František Berchtold z Uherčic střed|100 px 19. 7. 1759 Stráž nad Nežárkou Prosper Antonín Berchtold z Uherčic 20. 11. 1720 Znojmo – 27. 4. 1807 Tučapy 1796: Marie Johana z Magnis 1772 – 1814 Brno Pochován 27. 7. 1809 za přítomnosti 20 kněží v rodinné hrobce u sv. Barbory. Majitel buchlovského panství (1800–1809), které zdědil po své tetě Marii Eleonoře Petřvaldské z Petřvaldu. Cestovatel, lékař a filantrop se při pomoci druhým nakazil tyfem a této nákaze ve věku 50 let podlehl. Jeho empírový náhrobek z roku 1809 se nachází na epištolní straně hlavního oltáře. Narodily se mu tři děti: 1. Zikmund I. (1799–1869; č. 13) 2. Antonín (1801–1863; č. 11)