Státní znak Maďarska () je podle ústavního zákona o státních symbolech Maďarské republiky oficiálním státním symbolem Maďarské republiky.A MAGYAR KÖZTÁRSASÁG ALKOTMÁNYA - XIV. fejezet - A Magyar Köztársaság fővárosa és nemzeti jelképei Po pádu komunismu byl současný státní znak slavnostně přijat Národním shromážděním dne 3. července 1990.
Popis a historie Státní znak Maďarska má polcený štít. V první poli je sedmkrát červeno-stříbrně dělený štít, který podle legendy ze 16. století představuje uherské řeky – Dunaj, Tisu, Drávu a Sávu. Jde o znak Arpádské dynastie, která vládla od počátku Uherského státu až do roku 1301. Ve druhém poli je zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný dvojramenný kříž. Od 17. století je trojvrší interpretací uherských pohoří – Tatra, Mátra a Fatra. Tento znak byl vytvořen ve 14. století, ovšem dvojramenný kříž se objevuje již na erbu krále Bély III. ve 12. století. Nad štítem je koruna sv. Štěpána I, zakladatele Uherského království. Koruna má na vrcholu šikmý kříž, připomínající skutečnost, že Maďaři raději korunu ukryjí, nežli by ji předali do rukou nepřátelům či samovládcům. Pokud nad znakem není Svatoštěpánská koruna, jde o tzv. Kossuthův znak, () pojmenovaný podle Lajose Kossutha. Kříž na koruně byl ohnut po narození Ladislava Pohrobka roku 1440. Jeho matka Alžběta dala příkaz své dvorní dámě Heleně Kottannerové, aby uherskou korunu ukradla polskému králi Vladislavovi III. Jagellonskému Varenčíkovi a přivezla do Komárna. Při převozu koruna spadla na zem a kříž se ohnul. Současná verze znaku byla vytvořena při Rakousko-Uherském vyrovnání roku 1867. Ovšem první polcený štít spojující znak Arpádské dynastie a zelené trojvrší s dvojramenným křížem se objevil již ve 14. století. Jeho podoba se ustálila až za vlády císaře Rudolfa II. (1576–1608). Za státní znak je považován od 15. století. Roku 1945 se Svatoštěpánská koruna zásluhou Maďarů dostala na Západ, později až do USA, odkud byla teprve v roce 1978 vrácena zpět do Maďarska.
Popis v Ústavě Maďarska Oficiální popis státního znaku z Ústavy Maďarska:Magyarország Alaptörvénye - XIV. fejezet - Magyar Köztársaság fővárosa és nemzeti jelképei
Užití znaku Pravidla užívání státního znaku a dalších státních symbolů Maďarské republiky obsahuje zákon 1995. évi LXXXIII. törvény a Magyar Köztársaság nemzeti jelképeinek és a Magyar Köztársaságra utaló elnevezésnek a használatáról.
Vývoj historického znaku Staří Maďaři a velkoknížectví náhled|upright=0.6|vpravo|Arpád s šesti dalšími maďarskými vůdci, Chronicon Pictum, 1360 podoba období popisstřed|45pxTakový znak přisuzuje prvním maďarským panovníkům počínaje náčelníkem („vojvodou“) Arpádem, kronika Chronicon Pictum (z roku 1370) na několika místech. Kdyby se nejednalo o pozdější interpretaci, byl by to historicky nejstarší uherský znak. Na štítu je vyobrazen mytologický pták Turul, který měl podle legendy přivést kočovné maďarské kmeny do středoevropské Panonské kotliny.střed|50pxna konci10. stoletíZnak dynastie Arpádovců, která vládla od počátku uherského státu až do roku 1301. Podle legendy ze 16. století představuje znak Arpádovců čtyři uherské řeky – Dunaj, Tiszu, Drávu a Sávu. Jelikož se tyto řeky nachází v dolní části Uherska, začal být tento znak chápán jako symbol Dolních Uher. Avšak nikdy nebyl za znak Dolních Uher oficiálně přijat, a to také proto, že administrativně či geograficky se Uherské království nikdy na Horní či Dolní Uhry nedělilo.
Uherské království Znaky Uherského království. náhled|upright=0.6|vpravo|Štěpán I. Svatý zobrazený se znakem, který je pozdější náhled|upright=0.6|vpravo|Karel I. Robert z Anjou se svým znakem náhled|upright=0.6|vpravo|Matyáš Korvín v Chronica Hungarorum podoba období popisstřed|50pxArpádovci se stali královskou dynastií, když po smrti knížete Gejzy (972–997) nastoupil na uherský stolec princ Vajk, který přijal křest a již jako Štěpán I. se stal prvním uherským králem.střed|50pxKrál Béla III. Uherský (1172–1196) zavedl znak zobrazující stříbrný dvojramenný kříž na červeném štítu, bez dalších heraldických figur a tento znak nechal rovněž razit na uherské mince. Znak se objevil na královské pečeti teprve až v roce 1235 za vlády Bély IV. Béla III. si kříž do Uherského království přivezl z Byzantské říše, kde dlouho pobýval a dokonce se tam i oženil s dcerou císaře. Dvojramenný kříž poprvé přinesli věrozvěsti Cyril a Metoděj na Velkou Moravu rovněž z Byzantské říše. Odtud se kříž šířil jako křesťanský symbol. Někdy se argumentuje, že do znaku se dostat nemohl, neboť v době Velkomoravské říše neexistovala heraldika, to však ještě neznamená, že neexistovaly znaky a symboly.střed|50px1202Král Emerich vylepšil znak Arpádovců o devět zlatých lvů v červených pruzích. Takto upravený znak se objevil na královské pečeti. Dnes tento znak používá Maďarská garda. střed|50px1222Král Ondřej II. pokračuje s drobně upravenými devíti zlatými lvi v červených pruzích. Tento znak je zvěčněn na pečeti k jeho zlaté bule z roku 1222. Přítomnost devíti lvů zdůrazňuje královskou moc. střed|50pxZnak krále Štěpána V.střed|50px1262V průběhu staletí se ve znaku pod dvojramenným křížem objevily tři pahrbky, nejprve v podobě trojité skály. Vlastní trojvrší s dvojkřížem poprvé použil ve znaku uherský král Ladislav V. (1301–1305), což bylo korunovační jméno pozdějšího českého krále Václava III.střed|50pxZnak posledního arpádovského krále Ondřeje III.střed|50px1301Znak za vlády českého, uherského a polského krále Václava III. (1290–1301) z rodu Přemyslovců, ten se vrátil k jednoduššímu designu kříže. Dvojitý kříž používají také dědici z ženské větve dynastie Arpádovců na znamení jejich nároku na uherský trůn.střed|50px1310Arpádovci jsou bez následníka a na trůn dosedá dynastie Anjouovců původem z Francie. Aby zdůraznili svou moc a srovnání s předchozím královským rodem, vytvořili kombinaci znaku obou rodů, Anjouvců a domácích Arpádovců. střed|50px1357Začátkem 14. století se trojvrší začalo objevovat v podobě tří kopců, z nichž prostřední byl největší.střed|50px1440Král Vladislav III. Varnenčikstřed|50px15. stoletíPozději byla na prostřední nejvyšší vrch přidána zlatá koruna, v níž je kříž postaven. V 17. století vznikla legenda interpretující zelené trojvrší jako tři uherské pohoří Tatra, Mátra a Fatra. Proto se začal tento znak chápat jako symbol Horních Uher (kopcovité krajiny), tedy území dnešního Slovenska, severního Maďarska a Zakarpatské Ukrajiny. Avšak tento symbol nikdy nebyl oficiálně přijat za znak Horních Uher, a to také proto, že administrativně či geograficky se Uherské království nikdy na Horní či Dolní Uhry nedělilo. střed|50pxstřed|50px1464Král Matyáš Korvínstřed|50px15. stoletíPrvní polcený štít spojující znak Arpádovské dynastie a zelené trojvrší s dvojramenným křížem se objevil již ve 14. století. Jeho podoba se ustálila až za vlády císaře Rudolfa II. (1576–1608). Za státní znak je považován od 15. století. Zajímavostí je, že na Coronelliho mapě Moravy z roku 1692 je vyobrazen znak Uherska bez arpádovských břeven a s modrým trojvrším, přesně tak, jak vypadá dnešní znak Slovenska.střed|50pxZa krále Ludvíka I. (1342–1382) byl dřívější znaky zobrazeny ve čtvrceném štítu. Tentýž erb obnovil Jan Zápolský (1526–1540), byl však uprostřed doplněn o znak rodu Zápolských (na obrázku).
Uhersko (Rakouské císařství) a Rakousko-Uhersko Znaky Uherska v rámci Rakouského císařství a znaky Rakouska-Uherska. náhled|upright=0.5|vpravo|Královský herold, Heraldischer Atlas z roku 1899 náhled|upright=0.5|Honvédská vlajka ze státním znakem používaná během Revoluce a boje za nezávislost 1848–1849 náhled|upright=0.5|Znak Zemí Svatoštěpánské koruny (hradní zeď na Clark Ádám tér v Budapešti) podoba období popisstřed|50px1848Znak Uherska na jednokrejcarové minci z roku 1848.střed|50pxBěhem Revoluce a boje za nezávislost (1848–1849) používali Maďaři takzvaný Kossuthův znak (, podle Lajose Kossutha). Jedná se o polcený štít, v levé části je sedmkrát červeno-stříbrně dělený štít. V pravé části je zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný dvojramenný kříž. střed|90px1849Velký znak nezávislého Uherska. Ve středu je zlatě lemovaný Kossuthův znak, kolem něhož jsou na stuze s maďarskými národními barvami, menší znaky jednotlivých zemí Uherska. Znak korunuje ratolest Vavřínu.střed|40px1867Uherský (Maďarský) znak, nazývaný Kiscímer (), používaný od Rakousko-uherského vyrovnání. Spojení znaků Arpádovské dynastie a zeleného trojvrší s dvojramenným křížem se objevilo už ve 14. století. Konečných úprav se dosáhlo až v období vlády krále Matyáše Habsburského. Tato verze je rovněž současná podoba státního znaku Maďarska. střed|170px1890Velký či Střední (používá se obojí označení) znak Uherska. Zadní štít je rozdělen na pět polí, v každém z nich je znak zastupující jednu ze zemí Uherska, předním štítem je Kiscímer znak Maďarska. Nad štítem je koruna sv. Štěpána I, kterou drží dva strážní andělé v šedém oděvu. střed|170px1915'|Velký či Střední (používá se obojí označení) znak Uherska. Zadní štít je rozdělen na osm polí, v každém z nich je znak zastupující jednu ze zemí Uherska, předním štítem Kiscímer''. Nad štítem je koruna sv. Štěpána I. Štítonoši jsou dva bosí andělé v bílém oděvu natočení ke znaku.
Součást císařské symboliky podoba období popisstřed|120pxVelký státní znak Rakouska-Uherska.střed|140pxVelký státní znak Rakouska-Uherska, již rovnocenně zastupující rakouské i uherské země. Znaky zemí Uherska (Zalitavska)
Novodobé Maďarsko náhled|upright=0.5|Státní znak Maďarska na Széchenyi lánchíd - Řetězový most, Budapest. náhled|upright=0.5|Válečná vlajka Maďarska s podobou státního znaku užívaného v letech 1920–1944 podoba období popisstřed|50px1918Po rozpadu Rakouska-Uherska roku 1918 používala nově vzniklá Maďarská republika tzv. Kossuthův znak. střed|60px1919Komunistická Maďarská republika rad (existující od 21. března do 1. srpna 1919) odstranila veškeré tradiční státní symboly a funkci státního znaku nahradila pěticípá rudá hvězda.Historie maďarských státních znaků na Flags of the World střed|40pxPo pádu MRR bylo vyhlášeno Maďarské království, které, v letech 1920–1944, používalo současný státní znak Kiscímer obklopený dvěma ratolestmi. Tato úprava znaku je dodnes na Maďarské válečné vlajce. střed|200pxS územními zisky Maďarského království po roce 1938 se, v letech 1938–1945, především na válečných vlajkách, používal znak Uherska z roku 1915.střed|80pxZnak nacistického Maďarského státu pod vedením Šípových křížů v letech 1944–1945. střed|50pxPo druhé světové válce v letech 1945–1946 používalo Maďarského království pod vládou Národní fronty Kiscímer, ovšem bez Svatoštěpánské koruny. Znak tedy mohl mít podobu čistě polceného štítu nebo Kossuthova znaku. střed|50pxDruhá Maďarská republika se opět vrátila ke Kossuthově znaku.střed|60pxZnakem Maďarské lidové republiky byl takzvaný Rákosiho znak (), pojmenovaný podle tehdejšího komunistického vůdce Mátyáše Rákosiho. Znak měl ve středu zlatý klas zkřížený s kladivem pod velkou pěticípou hvězdou. Pozadí bylo modré, ohraničené věncem z obilných klasů a stuhou v maďarský barvách dole. Právě tento znak byl během Maďarského povstání v roce 1956 vystřihován ze středu státní vlajky. střed|60pxKossuthův znak byl naposledy používaný při Maďarském povstání v roce 1956 a následně platil v porevoluční MLR až do roku 1957. střed|60pxOd roku 1957 byl státním znakem MLR takzvaný Kádárův znak (), pojmenovaný po Jánosi Kádárovi. Štít byl dělený na tři vodorovné pruhy s barvami trikolóry. Nad štítem byla rudá pěticípá zlatě lemovaná hvězda, z níž vycházely za štít zlaté paprsky. Kolem byly zlaté obilné klasy ovinuté z levé strany stuhou v národních barvách a z pravé strany rudou stuhou. Znak symbolizoval spojení pracujících měst a venkova.
Podobnost se znakem Slovenska náhled|100px|Slovenský státní znak