Rava-Ruska (, , , ) je město na západní Ukrajině. Leží na říčce Rata na jižním okraji vysočiny Roztoččja, přímo na hranici s Polskem; administrativně spadá pod Lvovský rajón Lvovské oblasti (do roku 2020 pod Žovkevský rajón). Žije zde 8000 obyvatel, převážně Ukrajinců.
V obci se nachází silniční a železniční hraniční přechod Hrebenne – Rava-Ruska mezi Evropskou unií (Schengenským prostorem) a Ukrajinou.
Dějiny První písemná zmínka je z roku 1455. Nejrychleji město rostlo na konci 19. století, kdy byl počet jeho obyvatel vyšší než dnes: roku 1880 zde žilo 10 500 obyvatel, převážně Poláci a Židé. Rozvoj přinesly také železnice Jarosław – Sokal a Lvov – Bełżec.
V návaznosti na pakt Molotov-Ribbentrop se město dostalo pod sovětskou okupaci. Spolu s celým jihovýchodním Polskem bylo jednostranně začleněno do Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V letech 1941–1944, za německé okupace, ve městě existovalo ghetto a jeho židovské obyvatelstvo bylo vyvražďováno. Ve městě fungoval také tábor pro sovětské válečné zajatce, kde zemřelo přibližně 24 000 lidí. Nacházel se zde také věznice pro francouzské a belgické odbojáře a vojenské zajatce. Z přibližně 25 000 vězněných jich 6 000 přežilo. Přeživší vězni vytvořili spolek Ceux de Rawa Ruska – Union Nationale des Deportes , který působil ve Francii. V letech 1943 až 1945 byla Rawa Ruska cílem uprchlíků před volyňskými masakry a následnými etnickými čistkami ve východním Malopolsku, odkud pokračovali na západ. Trvalí obyvatelé také opustili město.
Dne 20. července 1944 město dobyla sovětská vojska 1. ukrajinského frontu. Významná část zbývajícího polského obyvatelstva ve městě byla přesídlena.
V 70. letech 20. století byl v centru města postaven velký školní komplex a vzkvétalo střední a odborné školství. Ve městě fungovala řada kulturních center (knihovna, kino, ochotnické divadlo), rozšiřovala se městská infrastruktura (zdravotní střediska, nemocnice, obchody) a stavěla se nová pracoviště. V Ravě Ruské působí pobočka Společnosti polské kultury Lvovské oblasti.
Po roce 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost, byl otevřen hraniční přechod s polskou obcí Hrebenne na silnici Varšava – Zamość – Lvov; železniční přechod je využíván jen pro nákladní dopravu, několik osobních vlaků denně míří do Sokalu a přes Žovkvu do Lvova. Ve městě je k vidění několik církevních památek.
Pamětihodnosti
Farní kostel sv. Josefa Zasnoubence, postavený mezi lety 1700 a 1776, založil belský kastelán Andrzej Rzeczycki a vysvěcen byl v roce 1841. Po druhé světové válce byl přeměněn na sklad, převzali ho františkáni, zrekonstruován a znovu vysvěcen v roce 2000. Jedná se o jednolodní barokní budovu se skromnou fasádou. Původní zařízení se nedochovalo; moderní hlavní oltář pochází z chátrajícího kostela reformovaných otců. Klášter reformovaných otců sv. Michaela Archanděla, založený v roce 1725 na místě starší dřevěné stavby, se nachází za městem na kopci u silnice do Zamość; byl jednou z nejcennějších památek města. Klášter založili belský starosta Grzegorz Rzeczycki a Józef Głogowski. Kostel a klášter byly postaveny v roce 1737 podle návrhu Pawła Fontany jako jednolodní stavba s fasádou zdobenou malbami. Otec Narcyz Turchan, blahoslavený v roce 1999, byl s klášterem spojen v letech 1907–1908 a 1930–1933. Kostel i klášterní budovy byly po válce přeměněny na sklad kolektivního hospodářství a zchátraly. Uniátský kostel sv. Jiří byl postaven v roce 1846 v barokně-klasicistním slohu.
Další budovy pocházejí převážně z 19. století a zahrnují:
klášter sester feliciánek (v současnosti škola), věž nové radnice, budovu spolku „Sokół“ a další.
Osobnosti Olgierd Górka (1887–1955) – polský historik, publicista a diplomat Iryna Vereščuková (* 1979) – ukrajinská politička
Ruskoravská městská územní hromada Ruskoravská městská územní hromada je územní hromada s administrativním centrem v Ravě Ruské. V roce 2026 v ní žilo 28 905 obyvatel. V této hromadě je jedno město (Rava-Ruska) a 45 vesnic: Berezyna (Березина) Borove (Борове) Budy (Буди) Čorniji (Чорнії) Devjatyr (Дев'ятир) Dubrivka (Дубрівка) Dumy (Думи) Hijče (Гійче) Hirkany (Гіркани) Hirky (Гірки) Holokamjanka (Голокам'янка) Horjany (Горяни) Huta Obedynska (Гута Обединська) Jonyči (Йоничі) Kapeljuch (Капелюх) Klebany (Клебани) Kovali (Ковалі) Kryve (Криве) Losyny (Лосини) Lucyky (Луцики) Luh (Луг) Lužky (Лужки) Lypnyk (Липник) Mali Dolyny (Малі Долини) Malyj (Малий) Moščana (Мощана) Nova Kamjanka (Нова Кам'янка) Nyvy (Ниви) Olijarnyky (Оліярники) Pilce (Пільце) Pomlyniv (Помлинів) Potelyč (Потелич) Rata (Рата) Ravske (Равське) Ričky (Річки) Soroči Lozy (Сорочі Лози) Stare Selo (Старе Село) Synkovyči (Синьковичі) Šabelňa (Шабельня) Velyki Dolyny (Великі Долини) Vilšanka (Вільшанка) Volycja (Волиця) Zabirja (Забір'я) Zahirja (Загір'я) Zelena Huta (Зелена Гута'')
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Le camp de représailles de Rawa-Ruska Památky města - castles.com.ua
Kategorie:Města ve Lvovské oblasti Kategorie:Lvovský rajón Kategorie:Halič Kategorie:Hromady ve Lvovské oblasti