Drahovice () jsou část statutárního města Karlovy Vary v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Leží na východě od centra města a jsou ohraničeny řekou Ohří a Hřbitovní ulicí. Důležitým silničním tahem je silnice I/6 (E48).

Historie Sídlo Drahovice bylo již v roce 1293 připojeno k sedleckému kostelu. Stával zde opevněný šlechtický dvorec Václava Hýzrleho (později zvaný Schindlerův dvorec), který v roce 1906 vyhořel. Dvorec se nacházel přibližně v místech dnešní ubytovny Drahomíra. Dvorec později připadl loketskému zemskému soudci Štěpánu z Brandenu, který jej roku 1493 prodal Karlovým Varům. Z roku 1434 pochází první písemná zmínka o Drahovicích. V období selských povstání (rok 1680) se zrodila známá drahovická rebelantská tradice.

Na konci 18. století bylo drahovické území na několika místech dotčeno zlatou a cínovou horečkou bez sebemenších náznaků úspěchu. Některá místa ještě dnes připomínají historii, např. Šibeniční vrch, kde byl v roce 1833 postaven dodnes stojící vyhlídkový altán – tempel, na začátku Hřbitovní ulice socha Immaculata Conceptio (Neposkvrněného početí Panny Marie) z roku 1704.

Po zrušení patrimoniální správy se vesnice stala obcí. Od roku 1928 jsou Drahovice částí města Karlovy Vary.

Přírodní poměry Drahovice leží dva kilometry východně od centra na svažitém úpatí Tříkřížové a Bukové hory a Věčného života. Obtéká je řeka Ohře.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 v Drahovicích žilo 4 577 obyvatel (z toho 2 150 mužů), z nichž bylo 91 Čechoslováků, 4 339 Němců, jeden Žid, tři příslušníci jiné národnosti a 143 cizinců. Převažovali římští katolíci (4 351 osob), 126 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, čtyři k církvi československé, 65 k izraelské, dvanáct k nezjišťovaným církvím a devatenáct lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla čtvrť 6 198 obyvatel: 213 Čechoslováků, 5 796 Němců, osmnáct Židů, patnáct příslušníků jiné národnosti a 156 cizinců. Počet římských katolíků vzrostl na 5 628, počet lidí bez vyznání na 255 a evangelíků na 190. K církvi československé se hlásilo 22 lidí, šest obyvatel k nezjišťovaným církvím a 97 lidí bylo židy.

Části náhled|Plán Drahovic

Drahovice se obecně dělí na dolní a horní Drahovice.

Doprava Drahovice mají dobrou dopravní obslužnost. Hlavní dopravní tepnou je městský průtah I/6, Mattoniho a Drahomířino nábřeží, ulice Vítězná, Stará Kysibelská a Lidická. Městskou hromadnou dopravu zajišťují linky 5, 17 a 19 v dolních Drahovicích a linky 3, 6 a 15 v horních Drahovicích. Společně pak noční linka 51.

Služby V Drahovicích se nachází část pavilonů Karlovarské krajské nemocnice, První české gymnázium v Karlových Varech, Střední pedagogická škola a gymnázium, ZŠ J. A. Komenského, Střední odborná škola stavební, ZUŠ A. Dvořáka, Stadion TJ Slavia, kino Drahomíra (dříve krátce Panasonic), Divadlo Dětí, Divadlo Dagmar, areál Dopravního podniku KV a ČSAD.

Pamětihodnosti Zbytky drahovického hradiště, které bylo osídleno v pozdní době bronzové a snad i v eneolitu., leží asi jeden kilometr východně od Drahovic Ústřední hřbitov s bývalou kaplí, jsou zde mj. hrobky rodin Mattoni, Becherů nebo Puppů; také pohřebiště obětí druhé světové války Evangelický hřbitov Židovský hřbitov, mj. hrobka rodiny Moserů

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čtvrti v Karlových Varech Kategorie:Sídla v Sokolovské pánvi Kategorie:Sídla ve Slavkovském lese Kategorie:Sídla na Ohři Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Místní části Karlových Varů