náhled|Renesanční skříň s přihrádkami a zámky, datovaná 1550 náhled|Dvoudílná kredenční skříň ze 16. století náhled|Barokní dvoudveřová skříň šatní, s volutovým nástavcem, Španělsko, datovaná 1686 náhled|Šatní skříň lidová, Oberjettingen, závěr 18. století náhled|Běžná šatní skříň z konce 19. století Skříň je stabilní typ nábytku, sloužící k ukládání či skladování věcí, menší skříň se nazývá skříňka a může být přenosná (mobilní). Skříň se v Evropě vyvinula ze starší přenosné truhly na přelomu období gotiky a renesance. Starší český termín almara je odvozen z latinského slova armarium a znamená skříň na knihy, šatstvo či klenoty.
Složení Skříň je tvořena deskami, v historické podobě bývá z dřevěných prken, z dřevěné překližky nebo dýhovaného dřeva, z tvrdých dřev převládal dub nebo buk, z měkkých hruška, topol, borovice či smrk (pak mívá lak, šelak či jinou povrchovou úpravu. V současnosti se používá dřevotříska nebo lamino. Prkna tvořila zadní a boční stěny, dno, horní desku a dveře. Dveře: podle proporcí a účelu se rozlišují skříně jednodveřové, dvoudveřové, s několika dvířky či zásuvkami. Dveře slouží k uzavření vnitřního prostoru a mohou být vybaveny zámkem. Uvnitř skříně mohou být police či zásuvky na drobnosti. Skříň stojí na soklu, nebo podnoží nebo na nohách. Důležitými prvky vybavení bývá tyč na ramínka, věšáček na kravaty a opasky; proti prašnosti ve skříni slouží klapačka (lišta přišroubovaná ke dveřím) nebo u moderního nábytku kartáček. V současnosti jsou časté posuvné dveře. Sklo: dveře i bočnice mohou mít výplně z tabulového skla, pak se skříň nazývá vitrina (latinsky vitrum znamená sklo) nebo skleník.
Typy Solitéry Šatní skříň – jedno- nebo dvoudveřová, slouží pro zavěšování šatů na ramínkách Prádelník (také komoda) – zásuvková skříň pro prádlo a oděvní doplňky Botník – zásuvková či přihrádková skříňka na obuv Manžetník – historický typ skříňky na manžety a límečky, které byly odnímatelné Kredenc – historická skříň pro vystavování a ukládání stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, v jídelně nebo v kuchyni; zpravidla dvoudílná nebo tříetážová, horní díl může mít prosklená dvířka. spížní skříň – slouží pro skladování potravin, proto mívá ve dvířkách vrtané otvory Knihovna – uzavřená s prosklenými dveřmi nebo otevřená policová skříň Skleník – historická skříň, zpravidla jednodveřová s prosklenými dveřmi a poličkami pro sklo, porcelán a další sběratelské předměty Trezorová skříň – ocelová dvouplášťová konstrukce, dříve volně stojící, jednodveřová nebo dvoudveřová, nyní často zasekaná do zdi, se kterou dveře lícují, v bance bývá trezorová místnost vybavená soustavou trezorových skříní skříně pracovní: např. pro kanceláře, dílny, ordinace, lékárny apod. Vitrína – výstavní skříň, často celoskleněná Kabinet – zásuvková skříň různých funkcí, střední dolů sklápěcí dvířka mohou sloužit i jako psací deska.
Soustavy V současnosti jsou časté skříně vestavěné, z netradičních materiálů: lamino, lakované kovy, drátěné poličky. Kuchyňská soustava skříněk. Obývací stěna Pracovní skříň – např. kancelářská, místo dvířek může být vybavena stahovací roletou.
Přenesené významy Termín „skříň“ se užívá v přeneseném významu pro označování předmětů, které svým tvarem nebo funkcí skříň připomínají: Skříň varhan hrací skříň skříň stroje skříňová nástavba u nákladního auta
Odkazy Literatura Zdeněk Wirth, František Cimburek, Karel Vladimír Herain: Dějiny nábytkového umění I–III. Praha 1948–1952, reprint Argo Praha 1996 Daniela Karasová: Dějiny nábytkového umění IV.. Argo Praha 2001 Andrea Bohmannová, Eva Medková: Starožitný nábytek. Údržba a opravy. SNTL Praha 1977, 2. vyd. 1985 Ludvík Losos: Historický nábytek. Grada Praha 2013 Miroslav Janouš: Vestavný úložný nábytek. Praha : Ústav bytové a oděvní kultury, 1977
Externí odkazy
Nejvyšší skříň na světě je v Praze na veletrhu Tendence. Vejde se do ní 35 lidí, iDNES.cz, 10. 9. 2009.
Kategorie:Nábytek Kategorie:Bydlení