Lancia Delta je jedním z nejslavnějších modelů italské automobilky Lancia. V letech 1987 až 1992 získal tento vůz šestkrát v řadě titul mistra světa v automobilových soutěžích — rallye. Vozy Lancia Delta s integrálním pohonem všech kol se právem zapsaly zlatým písmem do dějin světového automobilového vývoje a sportu a jsou hojně vyhledávány sběrateli ze všech zemí světa. Vozy byly vyráběny jako pětidveřový hatchback střední třídy.
Historie náhled|Lancia Delta HF Integrale 16v Evoluzione II (druhé generace) Poprvé se představila v roce 1979. Její design vytvořil Giorgio Giugiaro. V roce 1980 získala titul Auto roku. Delta vznikla na platformě společné s Fiatem Ritmo a na vývoji "projektu 600" se zpočátku podílel i Saab. Záhy se však Fiat se Saabem rozešli a každá z automobilek si vytvořila na základě společné koncepce vlastní podlahovou plošinu. První generace Delty byla nabízena s motory 1,3 a 1,5 l a odbornou veřejnost při svém představení oslovila zejména variabilním a prostorným interiérem, praktičností, pružnými motory a zejména na svou dobu výjimečnými jízdními vlastnostmi. Nadčasové řešení celého automobilu a především jeho zadní kinematiky bylo ale časem pro zákazníky zneváženo zejména vysokou poruchovostí elektrických i mechanických částí, korozí karoserie vyráběné z nekvalitního ruského plechu (dodávaného v rámci bártru za výstavbu automobilky VAZ v Togliatti) a vysokými nároky na údržbu podvozku a zavěšení kol. V průběhu výroby byl model Delta v mnoha ohledech přepracován zejména s ohledem na zvýšení kvality. Motory byly nahrazeny novější řadou 1600 GT a 1600 HF Turbo, později modifikovanými jako 1600 GT i. e. a HF Turbo (1,6 l/140 koní), změnila se elektroinstalace, kompletní interiér a další prvky vozu, ale ani tak model Delta ani přes své nesporné technické kvality zdaleka nenaplnil v něj vkládaná očekávání. Pokles prodeje se ukázal být v letech 1984/1985 kritický a bylo jasné, že se NĚCO musí stát. To NĚCO byl aktivní sportovní program, který Lancia již dříve použila u staršího modelu Lancia Beta. U modelu Delta však nejenže naplnil všechna očekávání, ale byl zdrojem zrození světového fenoménu. V roce 1985 byla představena první verze s pohonem všech kol pod označení Lancia Delta S4 v produkci 250 kusů. S4 byla vytvořena pro skupinu sportovních vozů (sk. B podle řádů FIA) jako speciál tvořený příhradovým chrommolybdenovým rámem s vlepenými voštinovými sendviči z Nomexu a Kevlaru. Po řadě úmrtí se koncem roku 1986 FIA (mezinárodní automobilová federace) rozhodla ukončit účast automobilů sk. B nad 1600 cm³, což se týkalo rovněž Delty S4. Nahrazena byla velkosériově vyráběným modelem Lancia Delta HF 4WD, který ihned po svém uvedení zcela opanoval světové automobilové soutěže. V roce 1988 byla představena jeho širší evoluční verze nazvaná Lancia Delta HF Integrale, na podzim 1989 přišla Lancia Delta HF Integrale 16v, v létě 1991 Lancia Delta HF Integrale Evoluzione s rozšířenou a zpevněnou karoserií a výrobu řady 831 ukončila v roce 1994 automobilka modelem Lancia Delta HF Integrale 16v Kat (známá spíše jako Delta HF Integrale Evo II). Model Lancia Delta HF s integrálním pohonem všech kol byl vyráběn od listopadu roku 1986 do dubna roku 1994. Představeno bylo celkem 7 modelů (HF 4 WD, HF Integrale, HF Integrale 16v, HF Integrale Kat, HF Integrale Evoluzione, HF Integrale Evoluzione Kat, HF integrale 16v Kat/EvoII) a 11 limitovaných edicí (Martini 5, Verde York, Martini 6, Giallo Ginestra, Hi-Fi Club, Club Italia, Bianco Perlato, Blue Lagos, Pearl Red, Dealer's Collection a Final Edition), z nichž dvě poslední putovaly výhradně do Japonska.
Technická data Lancia Delta HF 4 WD dostala do vínku zejména unikátní trakční systém s mezinápravovým epicyklickým diferenciálem Fergusson, tvořený vnitřním ozubením ve velkém kole stálého převodu a věncem s třemi dvojicemi čelního soukolí. Jako uzávěrka tohoto diferenciálu sloužila viskózní spojka, spojená s mezinápravovým diferenciálem dvojicí dutých hřídelů. V bloku s viskózní spojkou se nacházel i planetový diferenciál přední nápravy, který byl u cestovních provedení volný, přičemž hřídel levého kola procházel zmíněnou dvojicí dutých hřídelů. Zadní náprava byla osazena semiaktivním šnekovým diferenciálem americké firmy Torque Sensiq – TorSen, jehož proměnlivá svornost byla závislá na adhezních schopnostech jednotlivých kol. Tento systém zůstal principiálně zachován pro všechny Delty s integrálním pohonem všech kol. Různé typy vozů byly vybavovány motory DOHC s litinovým blokem s dvojicí protiběžných vyvažovacích hřídelů a hlavou válců z lehkých slitin s dvojicí vačkových hřídelů v kombinaci s pětistupňovými plně synchronizovanými mechanicky řazenými převodovkami, které měly různé odstupňování v závislosti na modelu. náhled|Lancia Delta HF 4WD Lancia Delta HF 4 WD (1985-1987): model 831AB*019. Motor 831B5*000. DOHC 84 x 90 mm, 1995 cm³; Kompresní poměr 8:1, 2 ventily na válec. Maximální výkon 165 koní (DIN) při 5500/min a největší krouticí moment 283 Nm při 3500/min. Rozdělení krouticího momentu na přední/zadní nápravu v poměru 56/44 %. Vpředu jednopístkové brzdy Girling s plovoucími třmeny, vzadu plovoucí jednopístkové brzdové třmeny Bendix. Pohotovostní hmotnost vozidla 1180 kg. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 7,8 s, maximální rychlost 208 km/h.
Lancia Delta HF Integrale (1987-1989): model 831AB*024. Motor 831C5*000. DOHC 84 x 90 mm, 1995 cm³; Kompresní poměr 8:1, 2 ventily na válec. Maximální výkon 185 koní (DIN) při 5500/min a největší krouticí moment 294 Nm při 3500/min. Rozdělení krouticího momentu na přední/zadní nápravu v poměru 56/44 %. Vpředu jednopístkové brzdy Girling s plovoucími třmeny a kotouči 284 x 22 mm, vzadu plovoucí jednopístkové brzdové třmeny Bendix a kotouče 227 x 10,9 mm. Pohotovostní hmotnost 1215 kg. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,9 s, maximální rychlost 215 km/h, sprint na 1 km z místa za 27,8 s. vlevo|náhled|Agregát automobilu Lancia Delta HF Integrale 16V Lancia Delta HF Integrale 16v (1989-1991): model 831AB*026. Motor 831D5*000. DOHC 84 x 90 mm, 1995 cm³; kompresní poměr 8:1, 4 ventily na válec. Maximální výkon 196 koní (CEE) při 5750/min a největší krouticí moment 298 Nm při 3000/min. Rozdělení krouticího momentu na přední/zadní nápravu v poměru 47/53 %. Vpředu jednopístkové brzdy Girling s plovoucími třmeny a kotouči 284 x 22 mm, vzadu plovoucí jednopístkové brzdové třmeny Girling a kotouče 227 x 10,9 mm. Pohotovostní hmotnost 1250 kg. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 5,7 s, maximální rychlost 220 km/h, sprint na 1 km z místa za 26,1 s.
Lancia Delta HF Integrale Kat (1989-1992): model 831AB*024S. Motor 831C5*046. DOHC 84 x 90 mm, 1995 cm³; Kompresní poměr 7,5:1, 2 ventily na válec. Maximální výkon 181 koní (CEE) při 5500/min a největší krouticí moment 291 Nm při 3250/min. Rozdělení krouticího momentu na přední/zadní nápravu v poměru 47/53 %. Vpředu jednopístkové brzdy Girling s plovoucími třmeny a kotouči 284 x 22 mm, vzadu plovoucí jednopístkové brzdové třmeny Girling a kotouče 227 x 10,9 mm. Pohotovostní hmotnost 1255 kg. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,9 s, maximální rychlost 215 km/h, sprint na 1 km z místa za 27,9 s.
Lancia Delta HF Integrale Evoluzione (1991-1993): model 831AB*027. Motor 831E5*000. DOHC 84 x 90 mm, 1995 cm³; Kompresní poměr 8:1, 4 ventily na válec. Maximální výkon 205 koní (CEE) při 5750/min a největší krouticí moment 298 Nm při 3000/min. Rozdělení krouticího momentu na přední/zadní nápravu v poměru 47/53 %. Vpředu čtyřpístkové brzdy Brembo s pevnými třmeny a kotouči 281 x 24 mm, vzadu plovoucí jednopístkové brzdové třmeny Girling a kotouče 240,5 x 10,9 mm. Pohotovostní hmotnost 1310 kg. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 5,7 s, maximální rychlost 220 km/h, sprint na 1 km z místa za 26,1 s.
Lancia Delta HF Integrale Evoluzione Kat (1992-1993): model 831AB*028. Motor 831C5*046. DOHC 84 x 90 mm, 1995 cm³; Kompresní poměr 7,5:1, 2 ventily na válec. Maximální výkon 177 koní (CEE) při 5250/min a největší krouticí moment 291 Nm při 3250/min. Rozdělení krouticího momentu na přední/zadní nápravu v poměru 47/53 %. Vpředu čtyřpístkové brzdy Brembo s pevnými třmeny a kotouči 281 x 24 mm, vzadu plovoucí jednopístkové brzdové třmeny Girling a kotouče 240,5 x 10,9 mm. Pohotovostní hmotnost 1315 kg. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,8 s, maximální rychlost 215 km/h, sprint na 1 km z místa za 27,8 s.
Lancia Delta HF Integrale 16v Kat (1993-1994): model 831AB*029. Motor 831E5*046. DOHC 84 x 90 mm, 1995 cm³; Kompresní poměr 8:1, 4 ventily na válec. Maximální výkon 215 koní (CEE) při 5750/min a největší krouticí moment 304 Nm při 2500/min. Rozdělení krouticího momentu na přední/zadní nápravu v poměru 47/53 %. Vpředu čtyřpístkové brzdy Brembo s pevnými třmeny a kotouči 281 x 24 mm, vzadu plovoucí jednopístkové brzdové třmeny Girling a kotouče 240,5 x 10,9 mm. Pohotovostní hmotnost Pohotovostní hmotnost 1325 kg. Zrychlení z 0 na 100 km/h za 5,7 s, maximální rychlost 220 km/h, sprint na 1 km z místa za 26,1 s.
Druhá generace náhled|Druhá generace Druhá generace vozu Lancia Delta byla postavena na unifikované podlahové plošině koncernu Fiat, kterou využívala celá řada vozů: Fiat Tipo/Tempra, Fiat Bravo/Brava/Marea, Fiat Coupé, Alfa Romeo 145/146/155/GTV/Spider, Lancia Delta/Dedra. Rovněž konstrukce podvozku byla až na výjimky podobná (GTV/Spider a homologační verze GTA odvozená z modelu Q4 s pohonem všech kol od Alfy Romeo měly jinou konstrukci zadní nápravy), lišila se pouze šířkou ramen a jejich uložením. Přední náprava byla tvořena trojúhelníkovými kovanými rameny a vzpěrami McPherson, zadní vlečená ramena byla ukotvena ve valivých ložiskách na mohutné příčné nápravnici. Modely do 100 koní byly vybavovány brzdovou soustavou se zadními bubnovými brzdami, nad 100 koní disponovaly na všech kolech kotoučovými brzdami. U většiny modelů nad 100 k bylo ABS součástí standardní nabídky.
Lancia Delta 2. generace (836) byla vyráběna v letech 1993-99 v provedení třídveřovém i pětidveřovém. Základem nabídky byly čtyřválce koncernu Fiat, konkrétně benzinové motory v několika provedeních:
Lancia Delta 1.6 (75 koní OHC, SPI, max. rychlost 172 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 13,8 s) Lancia Delta 1.6 i. e. (90 koní OHC, MPI, max. rychlost 180 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 12,3 s) Lancia Delta 1.6 16v (103 koní DOHC, 16v MPI, max. rychlost 190 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 11 s) Lancia Delta 1.8 i. e. (105 koní DOHC, MPI, max. rychlost 185 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 12 s) Lancia Delta 1.8 16v (113 koní DOHC 16v MPI, max. rychlost 195 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 10,5 s) Lancia Delta 1.8 GT (131 koní DOHC 16v s variabilním časováním sacích ventilů VVT, MPI, max. rychlost 207 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 9,6 s) Lancia Delta 2.0 (139 koní, DOHC 16v, MPI, max. rychlost 206 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 9,4 s) Lancia Delta HF (186/193 koní, DOHC 16v, MPI, turbodmychadlo Garrett TBO367, max. rychlost 220 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 7,5 s)
Polomotor, turbodmychadlo Garret TBO367 i elektronika Weber-Marelli IAW 4W modelu HF byly převzaty s drobnými úpravami z fenomenální Delty Integrale. Zajímavostí tohoto modelu byl přední diferenciál s omezenou svorností a na přání byly dodávány elektronicky řízené tlumiče Boge s dvěma jízdními režimy Auto a Sport. Model HF se v letech 1993–1994 vyráběl v tří- i pětidveřovém provedení, od roku 1995 však výhradně v třídveřové verzi, která byla zpevněna (pětidveřové provedení nadále nevyhovovalo svojí tuhostí v krutu). Z naftových motorů byly k dispozici pouze čtyřválce 1,9 litru s výkonem 90 koní v provedení TD a od roku 1996 v modernizovaném a ekologičtějším provedení TDS (max. rychlost 180 km/h, zrychlení 0–100 km/h za 12,4 s). Stupně výbavy byly nabízeny celkem tři: LE, LS a LX. LE představovala základní nabídku čítající elektricky ovládaná skla předních dveří, hydraulický posilovač řízení s degresivním účinkem, determická skla, výškově stavitelný volant a centrální zamykání.