náhled|Habitus rostliny náhled|Cichorium intybus (Otto Wilhelm Thomé: Prof. Dr. Thomé's Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz. 4. Band. Gera, 1905. Tabule 603; autorova ilustrace. náhled|Čekanka obecná (Carl Axel Magnus Lindman: Bilder ur Nordens Flora. ; autorova ilustrace.) Čekanka obecná (Cichorium intybus) je rostlina patřící do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Je cennou léčivou bylinou.

Taxonomie Vědecká synonymaČekanka obecná. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2025 [cit. 2025-11-29]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id41611/ Cichorium intybus subsp. foliosum (Hegi) Janch. – čekanka obecná setá Cichorium intybus var. sativum (Bisch.) Janch. – čekanka obecná setá, z jejichž sušených kořenů se již od 17. století pražením připravuje náhražka kávy cikorka.

České lidové názvy Bylina kávová, bylina svatého Petra, cicinoria, cigorie, cigorka, cichorie, cikorie, cikorka, čagánek, čaganka, čagánka, čakánek, čakanka, čekanec, čekánek, čekanice, čekanka planá, hanička, intubus, intybus, koření kozího cecku, koření kozího cecku menšího, koření podražníkové, koření svatého Petra, modrá pampeliška, modrá sedmikráska, modrý námořník, nekafe, německá káva, nevěsta slunce, otrhaný námořník, pocestník, podražník, polní locika, pruská káva, snoubenka slunce, strážce cest.RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. 1. vyd. Praha: Academia, 2007, s. 96 ISBN 978-80-200-1332-3.

V minulosti byly květy čekanky přirovnávány ke smutným očím dívky, která očekává návrat milého z vojny. Odtud zřejmě vznikl český název rostliny. Působí také, jako by byla u cesty na stráži, na čekané; odtud i německý národní název „Wegwarte“ (s. Weg je cesta, warten znamená čekat).

Popis Vytrvalá, mléčící bylina i přes jeden metr vysoká, která v prvním roce vyhání růžici listů. Stonek vyrůstá obvykle až ve druhém roce. Je větvený, zprohýbaný, poměrně slabý, ale tuhý, přízemní listy jsou kracovité, horní lodyžní podlouhle kopinaté, slabě chobotnatě zubaté. Květy mají v průměru 3 až 4 cm, jsou modré, vzácně růžové nebo bílé. Kvete v červenci až říjnu.

Rozšíření Roste takřka v celé Evropě, severní Africe, západní Asii. Jako pěstovaná rostlina byla zavlečena na Sibiř, do východní Asie, Severní i Jižní Ameriky, jižní Afriky, do Austrálie a na Nový Zéland.

V ČR roste hojně od nížin až do vyšších pater podhůří; v podhůří se vyskytuje jen roztroušeně.

Stanoviště Ruderální porosty podél cest, železniční náspy, pole, mýtiny, světliny, sušší louky, meze, příkopy, pustá místa.

Použití Čekanka obecná je nejčastějším a nejvýznamnějším průmyslovým zdrojem inulinu. Získává se z kořene horkovodní extrakcí. Z čekankového kořene se vyrábí též dietní sirup, který se používá jako zdravější alternativa cukru. Čekankový sirup je polotekutý a přirozeně sladký. Lze ho používat do nápojů i do pokrmů studené a teplé kuchyně.

Čekanka byla spolu s cukrovou řepou a žitem užívána jako ingredience k výrobě tzv. Mischkaffee (míchané kávy), jež byla hojně vyráběna během tzv. kávové krize (1976–1979) ve východním Německu. V České republice pod názvem Melta.

Historie využívání a kultivace čekanky sahá až do starověkého Egypta. Ve svém díle ji zmiňuje i římský básník a filosof Horatius, který žil a tvořil na přelomu letopočtu. V pozdějších dobách si čekanka (konkrétně její pražený kořen) získala věhlas nejen jako léčivá bylina, ale i jako náhražka kávy. K tomuto účelu byla užívána například ve Francii za vlády Napoleona, v době světových válek, ale třeba i v době kávové krize v 70. letech minulého století.

Pražený kořen čekanky je údajně využíván také pivovarníky k přichucení piva.

Léčivé účinky Oficiální léčivé účinkyŠESTÁK, Milan. Encyklopedie léčivých bylin: elektronická příručka. [CD]. Verze 2010 Profi. Dobruška: Fytokonsult, 2010. 1 CD-ROM. jsou gastrointestinální,KRESÁNEK, Jaroslav. Príručný atlas liečivých rastlín. 2. vyd. Martin: Osveta, 1990. 310 s. ISBN 80-217-0147-1.KRESÁNEK, Jaroslav, ml. a KRESÁNEK, Jaroslav. Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. Martin: Osveta, 2008, s. 84. ISBN 978-80-8063-292-2.KRESÁNEK, Jaroslav a kol. Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. 1. vyd. Martin: Vydavatel'stvo Osveta, 1977. 766 s. urogenitální,ZENTRICH, Josef Antonín. Byliny v prevenci. V Olomouci: Fontána, 1991, s. 26–27. ISBN 80-900205-0-X. metabolickéMIKA, Karol. Fytoterapia z pera lekára. 3., rozšírené vyd. Martin: Osveta, 2016, s. 135. ISBN 978-80-8063-436-0. a kožní (užívá se při některých dermatózách.). V čerstvém stavu se používá jako dietetikum. Lidová medicína také předpokládá poměrně široké léčivé vlastnosti čekanky. K výše uvedeným uvádí ještě kardiovaskulární, neuropsychické a respirační účinky.

Má antibakteriální účinky. Vodní extrakt omezuje působení bakterií Agrobacterium radiobacter sp. tumefaciens, Erwinia carotovora (působí tzv. mokrou bakteriální hnilobu brambor), Pseudomonas fluorescens a Pseudomonas aeruginosa (způsobuje zánět močových cest, středního ucha či hnisání popálenin).

V roce 2006 autoři Hoste a kol. demonstrovali možný antiparazitní účinek čekanky proti hlísticím přežvýkavců. Zkrmování čekanky ovcím či spárkaté zvěři v experimentální studii výrazně redukovalo infekci plicnivkami a některými zástupci čeledi Trichostrongylidae.

Kořen Kořen čekanky je nejvhodnější sbírat brzy na jaře či na podzim, než dojde k přízemním mrazíkům. Z kořene je třeba pečlivě omýt zeminu. Po očištění se kořen řeže na kousky dlouhé přibližně 15 cm. Ty se uloží na stinné, suché a dobře větrané místo, kde se suší při teplotě do 50 °C. Kořen čekanky může dorůstat až do délky 30 cm s průměrem až 15 mm. Z vývaru z nastrouhaného kořene čekanky lze připravovat nápoj jako náhražku v době nedostatku kávy (tzv. melta).

Květ Nejlepší dobou pro sběr květů je slunečné dopoledne, kdy je květ plně rozvitý.

Včelařství Čekanka je výborná nektarodárná a pylodárná bylina. Její nektar je namodralý a květu čekanky jej vyprodukuje za 24 hodin 0,36 mg. Jeho cukernatost je 38 %. Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,13 mg. Rostlina včelám poskytuje značné množství pylu, který včely rouskují do světle šedých rousek. Druhový med čekanky je velmi vzácný. Je světle žlutý, s příjemnou chutí a vůní připomínající slunečnicový med. Krystalizuje do hrubých krystalů. Obvykle však bývá med z čekanky součástí letních smíšených medů.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura CLEVELY, Andy a RICHMONDOVÁ, Katherine. Velká kniha bylinek. Praha: Svojtka, 2007 (dotisk 1. čes. vyd.) 255 s. ISBN 80-7237-132-0. [ŘÁDEK, Libor.] Čekanka obecná – prebiotikum, přírodní sladidlo a podpora trávení v jedné bylině. In: Vitamíny bez cenzury [online]. ©2017–2025 [cit. 2025-11-29]. Dostupné z: https://www.vitaminybezcenzury.cz/rostlinne-extrakty/cekanka-obecna ČERNÝ, Ivan. Okopaniny. 1. vyd. Nitra: Ústav vedecko-technických informácií pre pôdohospodárstvo, 2003. 146 s. Agroservis. ISBN 80-89088-23-6. Dostupné také z: https://www.agroporadenstvo.sk/download.php?open_file=1&fid=291 KOUDELA, Martin. Inulin a jeho zdroje v rostlinách. Zahrádkář. 2015, roč. 47, č. 9, s. 33–35. ISSN 0139-7761. KRESÁNEK, Jaroslav, ml. a KRESÁNEK, Jaroslav. Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. Martin: Osveta, 2008. 424 s. ISBN 978-80-8063-292-2. MIKA, Karol. Fytoterapia z pera lekára. 3., rozšírené vydanie. Martin: Osveta, 2016. 512 s. ISBN 978-80-8063-436-0. MUŠKA, Antonín. Jak se dříve pěstovala a využívala čekanka. Úroda. 2022, roč. 70, č. 6, s. 92–94. ISSN 0139-6013. RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 735 s. ISBN 978-80-200-1332-3. ŠESTÁK, Milan. Encyklopedie léčivých bylin: elektronická příručka. [CD]. Verze 2010 Profi. Dobruška: Fytokonsult, 2010. 1 CD-ROM. ŠKRABÁKOVÁ, Ludmila. Čekanka: symbol trpělivosti a pomíjivosti. Regenerace. 2017, roč. 25, č. 7, s. 45. ISSN 1210-6631. TRPÁK, Jozef; KOREŇ, Jozef a TRPÁK, Ján. Podporné látky v chove domácich zvierat. Chovatel. 2014, roč. 53, č. 11, s. 46–47. ISSN 0323-1534. VOLF, Josef a CÍZL, Evžen, ed. Z pamětí starého českého sedláka: kus selské historie z 2. poloviny XIX. století. Hradec Králové: Novina, 1932. 268 s. Kapitola XIII. Pěstování hospodářských plodin. 5. Brambory a čekanka, s. 123–124. Dostupné také z: http://www.smirice.eu/historie/pameti/sedlaka1.htm#011 VYTÁSEK, Vláďa. Rady bylináře Vládi Vytáska: říjen. Regenerace. 2019. roč. 27, č. 10, s. 50–51. ISSN 1210-6631. WENCELOVÁ, M.; VÁRADYOVÁ, Z.; PRISTAŠ, P. ČOBANOVÁ, K.; PLACHÁ, I. a KIŠIDAYOVÁ, S. Effects of diet supplementation with herbal blend and sunflower seeds on fermentation parameters, microbial population, and fatty acid profile in rumen of sheep. Czech Journal of Animal Science. 2016, roč. 61, č. 12, s. 551–559. ISSN 1212-1819. Přístup také z: https://cjas.agriculturejournals.cz/artkey/cjs-201612-0002_effects-of-diet-supplementation-with-herbal-blend-and-sunflower-seeds-on-fermentation-parameters-microbial-pop.php ZENTRICH, Josef Antonín. Byliny v prevenci. V Olomouci: Fontána, 1991. 331 s. ISBN 80-900205-0-X.

Externí odkazy

Jindřiška Kodíčková: Čeká v prachu cest 23.08.2005 Web Botanika Web Ordinace Čekanka obecná a její účinky na Bylinkovo.cz

Kategorie:Hvězdnicovité Kategorie:Koření Kategorie:Rostliny poskytující koření Kategorie:Rostliny poskytující pochutiny Kategorie:Cukrodárné rostliny Kategorie:Medonosné rostliny Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy