Plesnivec alpský (Leontopodium alpinum), též protěž alpskáhttp://www.biolib.cz/cz/taxon/id41470/, je horská květina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Upřednostňuje skalnatá vápencová místa v nadmořské výšce kolem 1800–3000 metrů. Není jedovatá a v tradiční medicíně se používá jako lék proti břišním a dýchacím chorobám. Její listy a květy jsou pokryty hustými chloupky, které rostlinu zřejmě chrání před chladem, suchem a ultrafialovým zářením. Je to vzácná, krátkověká květina, která se vyskytuje v odlehlých horských oblastech a byla používána jako symbol alpinismu, drsné krásy a čistoty spojované s Alpami a Karpaty a jako národní symbol, zejména Rumunska, Rakouska, Bulharska, Mongolska, Slovinska, Švýcarska a Itálie. Podle lidové tradice je darování této květiny milované osobě příslibem oddanosti.
Název Německý název Edelweiß pochází z německých slov edel (vznešený) a weiß (bílý). Slovinské jméno je planika, což znamená horská dívka. V Rumunsku je známá jako floare de colț, což znamená „květina útesu“. V italsky mluvících Alpách se květina označuje jako stella alpina a ve francouzských Alpách jako étoile des Alpes, přičemž oba názvy znamenají „hvězda Alp“.
Edelweiß byl jedním z několika regionálních názvů pro tuto rostlinu a rozšířil se v první polovině 19. století v souvislosti s ranou alpskou turistikou.Edelweiss reported as common name alongside Alpen-Ruhrkraut in Kittel, Taschenbuch der Flora Deutschlands zum bequemen Gebrauch auf botanischen Excursionen (1837), p. 383. Mezi alternativní názvy patří Chatzen-Talpen („kočičí tlapky“) a starší Wullbluomen („vlněný květ“, doložený v 16. století).Aretius, Stocc-Hornii et Nessi […] descriptio […], a Benedicto Aretio […] dictata., published with Valerii Cordi Simesusii Annotationes in Pedacii Dioscoridis Anazarbei de medica materia libros V, Basel (1561), ed. Bratschi (1992) in Niesen und Stockhorn. Berg-Besteigungen im 16. Jahrhunder.Schweizerisches Idiotikon 16.1997 .
Vědecké označení rodu, Leontopodium, znamená lví tlapa, což je odvozeno z řeckých slov leon (lev) a podion (malá noha, tlapa).
Oblast rozšíření Zatímco plesnivec alpský subsp. alpinum je autochtonní v Alpách, Juře, Karpatech, zejména v Rumunsku, na severním Balkáně a v severních Apeninách a Pyrenejích, plesnivec alpský subsp. nivale se vyskytuje v Abruzích, v Dinárských horách a na Pirinu. Další druhy rodu plesnivec se kromě středoasijských stepí vyskytují v severním Himálaji, severní Číně, Mongolsku, Japonsku, Koreji a na Kamčatce.
Popis Je to vytrvalá bylina, pokrytá bílou plstí. Přímá lodyha je 5–30 cm vysoká. Listy má nejen přízemní (kopisťovitého tvaru), ale i lodyžní (kopinaté, střídavě uspořádané). Květenství je několik úborů uspořádaných dále do strboulu. Pod květenstvím je zákrov. Barva květů je žlutobílá.
Plesnivec pochází z evropských pohoří, přirozeně roste např. v Alpách a Karpatech. Občas je ale pěstován a může zplaňovat, či je dokonce záměrně vysazován.Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Plesnivec alpský kvete od července do srpna.
Zajímavosti Alpská protěž se považuje za symbol Alp. Protěž alpská byla také symbolem horských myslivců a protěž alpská v černém oválu byla nášivkou horských myslivců Zbraní SS.http://fremd.sweb.cz/o5.htm Označení specialistů Waffen-SS
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hvězdnicovité Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy