Argentat je město ve střední Francii v departementu Corrèze v regionu Nová Akvitánie. V roce 2022 zde žilo 2 723 obyvatel. K 1. ledna 2017 se Argentat spojil s obcí Saint-Bazile-de-la-Roche, čímž vznikla nová obec Argentat-sur-Dordogne.
Geografie Město leží v Centrálním masivu na soutoku řek Dordogne a Maronne, podél hlubokých soutěsek s prudce tekoucí vodou. Rozprostírá se na hranici tří regionů – Nové Akvitánie, Okcitánie a Auvergne-Rhône-Alpes, oficiálně spadá do Nové Akvitánie. Strategická poloha činila město důležitým místem, zejména díky mostům přes Dordogne a významné říční dopravě do Bergeracu a Libourne.
Historie Od dob Galů stála na blízkém návrší s názvem Puy-du-Tour osada, která kontrolovala nedaleký brod na protohistorické cestě spojující Armoriku se Středomořím. Na pláni Longour, zemědělsky využívané oblasti blízko Dordogne, vznikla římská villa.
V merovejské době zde fungovala mincovna, která usnadňovala obchod. Za Karlovců bylo město sídlem vikariátu – územní jednotky podřízené hraběti, s knězem vykonávajícím soudní pravomoc.
Od 10. století je Argentat znám jako město s klášterem a knězem obehnané hradbami. Podléhalo dvojí moci – duchovnímu pánu, převorovi z Carennacu, a světskému pánu, vikomtovi z Turenne. Vikomti však přísně střežili svá práva a neudělili žádnou městskou listinu, takže se místní společenství muselo spokojit až s ustanovením farních správců v roce 1615. Již od roku 1263 však Turennové povolili konáni významných trhů konaných na svátek sv. Ondřeje. V době náboženských válek se Argentat přidal na stranu hugenotů, díky čemuž se v následujících letech událo ve městě několik nepokojů.
V 17. století se situace postupně uklidnila spolu s protireformací a příchodem řeholních řádů – rekollektů a klarisek kolem roku 1633 a ursulinek v roce 1637. Po připojení vikomství ke koruně v roce 1738 se Argentat stal sídlem poddelegace správy Limoges.
V 18. a 19. století zažilo město výrazný hospodářský růst díky vnitrozemské plavbě na lodích typu courpet, které umožňovaly přepravu zboží (zejména dubových dužin pro bednářství a kůlů pro vinice) do oblasti Bordeaux. Tato činnost začala upadat koncem 19. století v důsledku rozšíření révokazu, který zničil vinice, a také díky otevření železnice PO Corrèze mezi Tulle a Argentatem v roce 1904 (trať byla v provozu do roku 1970). V roce 1995 se ve městě natáčel francouzský televizní seriál La Rivière Espérance, režisérky Josée Dayanové.
Vývoj počtu obyvatel +Rok17931806182118311841185118611872188118911901191119211931194619621968197519821990199920072022Počet obyvatel2 8502 6292 8223 1213 1563 5353 4353 3503 3043 0872 8012 8952 5782 5603 2413 1963 2563 3713 2343 1893 1253 1052 723
Památky a turistické zajímavosti Přehrada d’Argentat Kostel Saint-Pierre Château du Bac
Osobnosti Antoine Guillaume Delmas (1766–1813), generál během Velké francouzské revoluce, padl v bitvě u Lipska René Caillier (1879–1946), politik Emmanuel Berl (1892–1976), novinář a esejista Mireille Hartuch (1906–1996), zpěvačka a herečka René Teulade (1931–2014), politik, starosta, bývalý ministr sociálních věcí a integrace
Partnerská města
Sekal (arrondissement), Senegal
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky Argentat Optique
Kategorie:Obce v departementu Corrèze Kategorie:Města v Nové Akvitánii