Ornella Muti (* 9. března 1955 Řím), rodným jménem Francesca Romana Rivelli, je italská herečka a bývalá modelka.

Život Její otec, neapolský novinář, zemřel, když jí bylo 10 let. Matka Ilse Renate Krause pocházela z Estonska, kde se narodila ruským emigrantům z Petrohradu, byla sochařkou. Kromě Francesky Romany měli její rodiče starší dceru Claudii (1951). V mládí pracovala Ornella Muti jako modelka. Jako čtrnáctiletá debutovala ve filmu Damiana Damianiho Nejkrásnější manželka (La moglie più bella, 1970).

Byla dvakrát vdaná, nejdříve za Alessia Orana v letech 1975–1981 (hráli spolu ve filmu Nejkrásnější manželka) a později za Federika Facchinettiho (1988–1996). Od roku 1998 žije s plastickým chirurgem Stefanem Piccolim. Její nejstarší dcera Naike Rivelli je také modelkou a herečkou.

V sedmdesátých letech spolupracovala se slavnými italskými režiséry – s Mariem Monicellim (Romanzo popolare, 1974; I nuovi mostri / Nová strašidla, 1977), s Dinem Risim (Primo amore / První láska, 1978) a se Sergiem Corbuccim (Zločin à la Neapol, 1978). Vytvářela postavy svůdných a svéhlavých mladých dívek, které sice vypadají nevinně, ale pod jejich prostou tvářičkou se skrývá cílevědomá a rozhodná povaha. Její sláva brzy přesáhla hranice Itálie, přesto natáčela nadále zejména filmy místní provenience. Její pokus prorazit v Hollywoodu skončil neúspěchem.

Z anglo-americké produkce patří mezi její úspěšné snímky hlavně Oscar (1991), Byl jednou jeden zločin (1992), Flash Gordon (1980) a Codice privato (1988) – za roli v tomto filmu byla nominována na cenu Evropské filmové akademie. Z poslední doby lze uvést film Do Říma s láskou (To Rome With Love, USA) s režisérem Woody Allenem.

Ve snímcích ztvárnila i některé literární postavy. Ve filmu Swannova láska (1984) podle předlohy Marcela Prousta se objevila pod vedením režiséra Volkera Schlöndorffa coby Odette de Crécy. Hrála rovněž ve filmu Kronika ohlášené smrti (1987) podle románu Gabriela Garcii Márqueze.

Několikrát natáčela spolu se svou dcerou Naike. Většinou obě hrály tutéž postavu, ale v různém stáří, například v televizní adaptaci románu Alexandra Dumase Hrabě Monte Christo (1998).

V roce 1998 poprvé navštívila Českou republiku. Nejprve v rámci reklamní kampaně parfému Viva di Tosca a poté jako oficiální host Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Představila zde černou komedii Někde ve městě, v níž vytvořila postavu nevěrné manželky. V roce 2000 se zúčastnila Mezinárodního filmového festivalu dětského filmu ve Zlíně.

V roce 1994 ji čtenáři časopisu Class zvolili nejkrásnější ženou světa. V roce 2008 uvedla na trh novou řadu vlastních klenotů a otevřela obchody v Paříži, Miláně, Římě, Rize, Moskvě a Alma Atě. Ňadra má pojištěna na částku 350 000 dolarů.

V únoru 2015 dostala u soudu v italském Pordenone podmíněný trest osm měsíců a pokutu v přepočtu 16 a půl tisíce korun, jelikož se v roce 2011 podle soudce dopustila podvodu, když zrušila účast na představení kvůli večeři s tehdejším ruským premiérem Vladimirem Putinem.

V roce 2026 požádaly ona i její dcera Naike Rivelli o udělení ruského občanství, protože její předci z matčiny strany byli Rusové a obě cítí blízkost k ruské kultuře.

Výběr z filmografie 1970 – Nejkrásnější manželka (La moglie più bella), režie: Damiano Damiani 1971 – Un posto ideale per uccidere, režie: Umberto Lenzi 1971 – Il Sole nella pelle, režie: Giorgio Stegani 1973 – Le monache di Sant'Arcangelo (Jeptišky od sv. Archanděla), režie: Domenico Paolella 1974 – Appassionata, režie: Gianluigi Calderone 1974 – Romanzo popolare, režie: Mario Monicelli 1975 – Leonor (FR), režie: Juan Luis Buñuel 1975 – La stanza del vescovo, režie: Dino Risi 1975 – Novomanželka ( La Joven casada), režie Mario Camus 1976 – Poslední žena (La dernière femme / L' Ultima donna), režie: Marco Ferreri 1977 – Smrt darebáka (Mort d'un pourri), režie: Georges Lautner 1977 – Nová strašidla (I nuovi mostri), režie: Mario Monicelli 1978 – Primo amore, režie: Dino Risi 1979 – Život je krásný (La vita è bella, IT-SU), režie: Grigori Tschuchrai 1980 – Flash Gordon (UK-NL-USA), režie: Mike Hodges 1980 – Láska a peníze (Love and Money, USA), režie: James Toback 1982 – Dívka z Terstu (La ragazza di Trieste), režie: Pasquale Festa Campanile 1984 – Swannova láska (Un amour de Swann), režie: Volker Schlöndorff 1987 – Kronika ohlášené smrti (Cronaca di una morte annunciata), režie: Francesco Rosi 1988 – Codice privato, režie: Francesco Macelli 1991 – Oscar (USA), režie: John Landis 1992 – Byl jednou jeden zločin (Once Upon a Crime, USA), režie: Eugene Levy 1992 – Non chiamarni Omar, režie: Sergie Staino 1992 – Zejména v neděli (La domenica specialmente), povídkový film 1998 – Hrabě Monte Christo (Le Comte de Monte Christo, FR), televizní minisérie 2001 – Poslední agent (Last Run, USA), režie: Anthony Hickox 2001 – Hotel (UK), režie: Mike Figgis 2004 – Trilogy (On the Run, An Amazing Couple, After the Life), režie: Lucas Belvaux 2004 – The Heart Is Deceitful Above All Things, režie: Asia Argento 2012 – Do Říma s láskou (To Rome With Love, USA), režie: Woody Allen

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození v roce 1955 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Italské herečky Kategorie:Dětští herci Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 9. března Kategorie:Narození v Římě