Králíček obecný (Regulus regulus) je malý zpěvný pták z čeledi králíčkovití (Regulidae).

Taxonomie Vzhledem k rozsáhlému a roztříštěnému areálu je zeměpisná proměnlivost značná, je popsáno 12–13 poddruhů (ssp.). České jméno mají: Regulus regulus buturlini Loudon, 1911 – králíček obecný kavkazský Regulus regulus coatsi Sushkin, 1904 – králíček obecný západosibiřský Regulus regulus regulus Linnaeus, 1758 – králíček obecný evropský

Popis náhled|Mladý pták Délka těla: 8,5–9 cm Rozpětí křídel: 13–15 cm Hmotnost: samec 5–8 g, samice 6 g Králíček obecný je nejmenší evropský pták. Má kulovité tělo, poměrně krátký ocas a tenký špičatý zobák. Dospělý jedinec má olivově zelené zbarvení se světlou spodní stranou těla a dvěma bílými a jednou černou příčnou páskou na křídlech. Samec má živě oranžové, černě orámované temeno, které však není při volném pohybu příliš zřetelné. Samice má temeno žluté; mláďatům chybí kresba úplně; prachový šat je tmavošedý.ČERNÝ, Walter. Ptáci. V Praze: Artia, 1980, s. 192.

Podobný, ale pestřejší je králíček ohnivý, který má v kresbě hlavy navíc bílý proužek přes oko a černou uzdičku; opeření ramen je zlatožluté.

Hlas Protože králíček obecný je drobný a má ochranné zbarvení, můžeme ho spatřit jen ojediněle – mnohem častěji ho lze zaslechnout. Vábení i zpěv jsou velmi vysoké, tiché, sykavé a vrzavé hlásky. Nejčastěji slyšitelným hlasovým projevem bývá jemné „sí si si“. Poměrně jednoduchý zpěv je vysoká ševelivá stoupající a klesající řada tónů, střídá se v něm slabý vyšší tón s poněkud nižším a současně kratším tónem.ŠKOPEK, Jaroslav. Králíček obecný. In: Český rozhlas. 14. 12. 2001 [cit. 21. 1. 2018]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-ch/_zprava/kralicek-obecny--22479PELZ, Pavel. Jak vznikaly nahrávky [Králíček obecný]. In: Český rozhlas. 14. 12. 2001 [cit. 21. 1. 2018]. Hlas pro tento den. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-ch/_zprava/kralicek-obecny--22479MAČÁT, Zdeněk. Regulus regulus – králíček obecný. In: Natura Bohemica: příroda České republiky [online]. 1. 9. 2017 [cit. 30. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/regulus-regulus/ Vábení je tenké „srisrisri“. Bejček se Šťastným uvádějí, že tóny zpěvu bývají přepisovány jako „ciciduiciciduicicidui“ a vábení „sit, sit, sit“, přičemž tenounké vábení je mnohdy jediným ptačím hlasem, který lze v zimě v jehličnatých lesích zaslechnout.BEJČEK, Vladimír a ŠŤASTNÝ, Karel. Obratlovci. In: BEJČEK, V. a ŠŤASTNÝ, K. Fauna Bílinska. Praha: Grada, 2000, s. 105. .

Rozšíření Králíček obecný se poměrně hojně vyskytuje v téměř celé Evropě a Malé Asii. Izolované populace žijí také v severní Asii a Severní Americe. Současná evropská populace je početná, čítá 20 000 000 až 37 000 000 párů, což odpovídá 40 100 000 až 74 100 000 jedincům. Značně přibližný odhad světové populace je 98 000 000 až 165 000 000 dospělých jedinců.BirdLife International. Regulus regulus. In: The IUCN Red List of Threatened Species 2017-3 [online]. 2016-10-01 [cit. 28. 12. 2017]. ISSN 2307-8235. e.T22734997A87772150. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20170726164616/http://www.iucnredlist.org/details/22734997/0 Na většině areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok, výjimku tvoří populace ze severních oblastí, které alespoň z části migrují na jih.

Výskyt v Česku Na území České republiky se vyskytuje hojně, a to v podstatné části středních a vyšších poloh (až do více než 1350 m n. m., Dungel s Hudcem uvádějí do 1600 m n. m.DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 200. .), v nížinách jsou podmínkou výskytu jehličnaté nebo alespoň smíšené lesy. Početnost se podstatněji nemění, v letech 2001–2003 u nás hnízdilo 200 000 až 400 000 párů. Naše populace jsou stálé.

Prostředí Přes léto se zdržuje v jehličnatých, především smrkových lesích, často se objevuje i v zahradách a městských parcích s dostatečným porostem jehličnatých dřevin. Především v zimním období jej můžeme vzácněji objevit i ve smíšených lesích.

Chování náhled|Třepotání u koncí větví při hledání potravy Podobně jako sýkory, ke kterým se v zimě často připojuje, se pohybuje velice obratně a mrštně i na tenkých větvích stromů. Neklidně prolétá a prolézá koruny stromů, zejména jehličnanů, často se motýlkovitě třepotá u konců větví, přeletuje vlnkovitě. Pelz uvádí, že je velmi pohyblivý a neposedný, stále poletuje z místa na místo, přičemž není nijak plachý.

Hnízdění Hnízdí jednotlivě, od dubna do července. Výhradně na jehličnatých stromech (hlavně na smrku, méně na borovici) stavějí oba ptáci hluboké téměř uzavřené hnízdo se vstupním otvorem na vrcholu. Tlustostěnná kulovitá stavba z větviček, mechu, trav a vláken je zavěšena vysoko a naspodu dlouhých bočních haluzí. Hnízdo lze ze země jen těžko objevit. Ročně mívá dvě snůšky po 8 až 10 bílých vejcích se světle hnědým skvrněním o velikosti 13,5 × 10,4 mm. Na vejcích sedí pouze samice 14–16 dní; mláďata krmí oba rodiče; mladé vyvádějí po 14–16 dnech. Po hnízdění se ptáci spolčují v hejnka, případně se sýkorami.

Potrava Živí se malými bezobratlými – převážně drobným hmyzem, jeho larvami a malými pavouky. Nejdůležitější složkou potravy jsou mšice a chvostoskoci.

České pojmenování Historický název králíčka obecného je zlatohlávek obecný a zlatohlávek ohnivý.Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 21. 1. 2018]. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdfKrálíček obecný Regulus regulus. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2018 [cit. 21. 1. 2018]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8927/ České rodové jméno „králíček“ je doslovným překladem latinského rodového jména Regulus. Latinsky „rex“ je král, „regulus“ malý král čili králíček, králevic, kníže, princ. Králíček má na hlavě výraznou žlutou nebo až oranžovou skvrnu, která může evokovat královskou korunu. K pojmenování vedl vzhled ptáka.FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 79–80, 113. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK. Ve staročeštině byl nazýván i „králík“. Dalšími byla jména zlatohlávek, zlatohlásek.FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 79, 94. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK. Dříve se „králíček“ říkalo také střízlíkovi (což platí dodnes pro některá nářečí) a na Moravě zvonohlíkovi.FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 78, 94. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK.

Zajímavosti Velikostí je králíček protikladem krále našich ptáků, za kterého byl odedávna všeobecně považován orel.

Odkazy

Reference

Literatura BEJČEK, Vladimír a ŠŤASTNÝ, Karel. Obratlovci. In: BEJČEK, V. a ŠŤASTNÝ, K. Fauna Bílinska. Praha: Grada, 2000, s. 51–134. . ČERNÝ, Walter. Ptáci. V Praze: Artia, 1980. 350 s. Edice Barevný průvodce Artie. DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. . FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. HUDEC, Karel et al. Fauna ČSSR. Sv. 23, Ptáci. Díl 3. sv. 1. Praha: Academia, 1983. 704 s. POŘÍZ, Jindřich. Králíček obecný. In: BioLib [online]. ©1999–2017 [cit. 27. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8927/

Externí odkazy

Králíček obecný Regulus regulus. BioLib

Králíček obecný na eBird.org

Kategorie:Králíčkovití Kategorie:Ptáci palearktické oblasti