vpravo|náhled|Antarktida vpravo|náhled|Země královny Maud je největším závislým územím Norska. Země královny Maud (norsky Dronning Maud Land) je část Antarktidy o rozloze 2,5 milionu km², kterou Norsko prohlásilo 14. ledna 1939 za své závislé území. Toto prohlášení nebylo všeobecně mezinárodně uznáno (jako ostatně žádné prohlášení o zabrání antarktického území) a podléhá Antarktickému smluvnímu systému. Norský nárok byl oficiálně uznán pouze Austrálií, Francií, Novým Zélandem a Velkou Británií.
Původ jména Země královny Maud byla pojmenována po Maud Waleské, vnučce britské královny Viktorie a manželce norského krále Haakona VII., která zemřela 20. listopadu 1938.
Členění Země královny Maud je rozdělena na pět pobřežních regionů a Plošinu Haakona VII. (Antarktickou plošinu).
Region Rozloha Západní hranice Východní hranice Kronprinsesse Märtha Kyst 970 000 km² 20°00' W 05°00' E Prinsesse Astrid Kyst 580 000 km² 05°00' E 20°00' E Prinsesse Ragnhild Kyst 540 000 km² 20°00' E 34°00' E Prins Harald Kyst 230 000 km² 34°00' E 40°00' E Prins Olav Kyst 180 000 km² 40°00' E 44°38' E Haakon VII's Vidde Plošina kolem pólu je považována za samostatný region. Její severní hranice se nachází kolem 80° jižní šířky, ale není přesně stanovena. celkem 2 500 000 km² 20°00' W 44°38' E
Výzkumné stanice Nachází se zde výzkumné stanice mnoha států – Norska (Troll a Tor), Jihoafrické republiky (SANAE IV, SANAE E a Sarie Marais), Německa (Kohnen a Neumayer Station), Švédska (Svea Station a Nordenskiöld Base), Indie (Maitri) a dalších.
Nejvyšší hora vpravo|náhled|Jøkulkyrkja při pohledu z východu Nejvyšší horou Země královny Maud je Jøkulkyrkja („ledovcový kostel“), jejíž výška činí 3148 m.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Geografie Antarktidy Kategorie:Územní nároky v Antarktidě Kategorie:Místa nazvaná po osobách Kategorie:Pojmenováno po panovnících