Aj Čching (, 16. prosince 1910, provincie Če-ťiang – 5. května 1996) byl čínský básník, považovaný za jednoho z největších čínských lyriků 20. století.
Jména Aj Čching byl umělecký pseudonym, jeho vlastní jméno bylo Ťiang Čeng-chan (), používal též pseudonym Ťiang Chaj-čcheng ().
Život Od roku 1929 studoval ve Francii malířství. V roce 1932 se vrátil do Šanghaje kde začal psát poezii (vliv na něj měla avantgarda, například Majakovskij); pro účast v levicovém odboji proti japonské invazi byl až do roku 1935 vězněn Kuomintangem. Následujícího roku vydal svůj debut Ta-jen-che (jméno jeho chůvy), v roce 1939 jedno ze svých mistrovských děl, Sever (Pej-fang). Poté následovalo jeho nejplodnější období, kdy do roku 1942 putoval po zemi a poznával čínský venkov.Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 1., Odeon, Praha 1967, str. 167-168 Básně z této doby jsou chmurné obrazy plné teskné atmosféry zoufalství i naděje.
Do padesátých let se účastnil komunistických aktivit. V této době začal být také překládán. Kromě poezie psal i teoretické knihy o literatuře. V roce 1958 byl obviněn z "pravičáctví“ a během Kulturní revoluce vězněn v různých pracovních táborech. Znovu publikovat směl až od roku 1978. O dva roky později podnikl svou druhou cestu do Francie, kde jej v roce 1985 François Mitterrand jmenoval rytířem Řádu umění a literatury. Jeho synem je čínský výtvarník a politický aktivista Aj Wej-wej, spoluautor návrhu Olympijského stadiónu v Pekingu.
Dílo
Básnické sbírky Ta-jen-che (1936), básně věnované vzpomínce na dětství a na prostou chůvu, podle které je sbírka pojmenována, Siang tchaj-jang (1938, Za sluncem), Pej-fang (1939, Sever), Li-ming ti tchung-č’ (1939, Zvěst o svítání), Tcha s’-la ti-er-cch’ (1939, Zemřel podruhé), Kchuang jie (1940, Pustina), Chuo-pa (1940, Pochodeň), Siang š’-tie süan-pu (1942, Provolání ke světu), Chuan-chu-ti (1952, Radostné volání), Pao-š’-ti chung-sing (1953, Rubínové hvězdy), Čchun-tchien (1956, Jaro), Chaj-tia-šang (1956, Na modrém útesu), Čchuilai de čche (1980, Píseň návratu).
Eseje Š’-lun (1940, Rozpravy o poezii), Sin wen-i hun-ťi (1956, Stati o moderní literatuře a umění).
Aj Čching v češtině Do češtiny byly přeloženy jeho básně Mám rád tuto zemi, Trakař, Podzim (Nový Orient 8, 1953), a Jsou rybníky v zimě… (Sto moderních básníků, Československý spisovatel, 1967). V posledně jmenované knize se na str. 12 píše: „stal se obětí jednoho z nejbrutálnějších útoků tehdejší čistky a dnes není o jeho osudu nic známo“.) Dále vyšly básně v antologii čínské poezie dvacátých a čtyřicátých let Stříbrný kůň (SNKLU, 1964). Všechny básně přeložila Dana Heroldová-Šťovíčková.
V roce 2024 vyšel výbor z převážně rané tvorby pod názvem Marseille a jiné básně (vydala Univerzita Karlova, Filozofická fakulta). Překlad: Karina Kapounová a Olga Lomová.
Externí odkazy
Columbia Encyclopedia Nekrolog, francouzsky asiaweek.com Nekrolog
Reference
Související články Seznam čínských spisovatelů
Kategorie:Čínští básníci Kategorie:Básníci tvořící čínsky Kategorie:Čínští komunisté Kategorie:Umělci Čínské lidové republiky Kategorie:Narození 16. prosince Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Narození v Ťin-chua Kategorie:Úmrtí 5. května Kategorie:Úmrtí v roce 1996 Kategorie:Úmrtí v Pekingu Kategorie:Muži