Něnecký autonomní okruh (, něnecky Ненёцие автономной ӈокрук) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) v rámci Archangelské oblasti a součást Severozápadního federálního okruhu. Leží na severním pobřeží evropské části Ruska. Na jihu sousedí s Komijskou republikou, na jihozápadě s Archangelskou oblastí a na východě s Jamalo-něneckým autonomním okruhem.
Historie Něnci začali osídlovat území nynějšího Něneckého autonomního okruhu pravděpodobně v 10.–11. století. Ruské kroniky zmiňují podřízenost Pečory a Jugry kyjevským knížatům a jejich povinnost odvádět jim daně. Skutečné upevnění vlády Novgorodu nad tímto územím nastalo v 13.–15. století. Po pádu Novgorodu 1478 přešla správa tohoto území pod Moskevské velkoknížectví. Povodí dolní Pečory a pobřeží Barentsova moře však osídlili nejen Rusové a Něnci, ale i Komijci. V 18. století byl osídlen i Kaninský poloostrov. Na přelomu 19. a 20. století se tato oblast stala součástí Archangelské gubernie.
15. července 1929 byl vyhlášen Něnecký národnostní okruh, jehož statut se v roce 1977 změnil na autonomní. V souladu s Ústavou Ruské federace se v roce 1993 Něnecký autonomní okruh stal plnoprávnou součástí Ruska.
Oblastní symboly Vlajka
Vlajka Něneckého autonomního okruhu je tvořena listem, o poměru stran 2:3, se třemi vodorovnými pruhy: bílým, modrým a zeleným (v poměru šířek zřejmě 19:3:3). Z modrého do bílého pruhu vyrůstá (dle nevexilologického popisu vlajky v zákoně) tradiční ornament kultur „národů Severu" (o šířce 2/25 šířky listu), který se skládá z geometricky pravidelných figur v podobě modrých a bílých krokví, uspořádaných pod úhlem 90°. Každý z osmi elementů ornamentu se skládá z 25 (stejných) kosočtverců o ploše 1/2500 plochy listu.Vlajka Něneckého autonomního okruhu na Flags of the World
Geografie Něnecký autonomní okruh se rozkládá těsně za severním polárním kruhem na pobřeží Barentsova moře. Dále jeho břehy omývá částečně i Bílé moře, Pečorské moře a Karské moře, jež jsou spolu s Barentsovým součástí Severního ledového oceánu. Součástí okruhu je mimo jiné i Kaninský poloostrov a ostrovy Kolgujev a Vajgač. Na jeho území ústí do moře i řeka Pečora, na jejímž břehu leží administrativní centrum okruhu – Narjan-Mar. Charakter krajiny je převážně rovinatý s velkým množstvím vodních ploch.
Hospodářství Nejvýznamnějším odvětvím hospodářství je těžba ropy, díky které dosahuje tento autonomní okruh velmi solidního hospodářského růstu.
U osady Indiga se v roce 2023 začne budovat velký námořní přístav, který bude napojen na Severní mořskou cestu a dokončen bude do roku 2028.
Obyvatelstvo Jedná se o velmi řídce osídlenou oblast s převahou městského obyvatelstva (více než 63 %). Níže uvedená data vycházejí z posledního sčítání lidu. Historický vývoj složení obyvatelstva:
Sčítání 1939 Sčítání 1959 Sčítání 1970 Sčítání 1979 Sčítání 1989 Sčítání 2002 Něnci 5 602 (11,8 %) 4 957 (10,9 %) 5 851 (15,0 %) 6 031 (12,8 %) 6 423 (11,9 %) 7 754 (18,7 %) Komijci 6 003 (12,6 %) 5 012 (11,0 %) 5 359 (13,7 %) 5 160 (10,9 %) 5 124 (9,5 %) 4 510 (10,9 %) Rusové 32 146 (67,5 %) 31 312 (68,8 %) 25 225 (64,5 %) 31 067 (65,8 %) 35 489 (65,8 %) 25 942 (62,4 %) Ukrajinci 1 402 (2,9 %) 2 068 (4,5 %) 1 224 (3,1 %) 2 596 (5,5 %) 3 728 (6,9 %) 1 312 (3,2 %) Bělorusové 334 (0,7 %) 506 (1,1 %) 290 (0,7 %) 650 (1,4 %) 1051 (1,9 %) 426 (1,0 %) Ostatní 2 130 (4,5 %) 1 679 (3,7 %) 1 170 (3,0 %) 1 714 (3,6 %) 2 097 (3,9 %) 1 602 (3,9 %) Pohyb obyvatelstva (2005) Narození: 607 (porodnost 14,5) Zemřelí: 513 (úmrtnost 12,2) Dne 2. února 2022 spustila ruská vláda program Hektar v Arktidě, kdy nabízí svým občanům hektar půdy zdarma pro přesídlení, rozvoj ekoturistiky, zemědělství apod. Pozemek je nabízen na pět let bez placení, následně si jej budou ruští občané moci koupit, pronajmout a nebo vrátit. Rusko si od toho slibuje příliv nových lidí do arktických oblastí. Jednou z určených oblastí je právě Něnecký autonomní okruh.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky vlády Jamalo-něneckého autonomního okruhu
Kategorie:Autonomní okruhy Ruské federace Kategorie:Archangelská oblast