Okres Příbram se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Příbram, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvody obcí s rozšířenou působností Dobříš a Sedlčany.
V rámci kraje je nejrozlehlejším okresem a třetím největším v rámci republiky. Počtem obyvatel mu v rámci kraje patří páté místo a hustota zalidnění je v rámci kraje třetí nejnižší.
Sousedí se středočeskými okresy Beroun, Benešov a Praha-západ, plzeňskými okresy Plzeň-jih a Rokycany a jihočeskými okresy Strakonice, Písek a Tábor.
Vývoj územní struktury náhled|Pohled z rozhledny Onen Svět na oblast jižního Příbramska. V pozadí poutní místo na Makové hoře u Smolotel. náhled|Pohled na starou Příbram a Svatou Horu náhled|Historické městečko Nový Knín Okres vznikl při reformě veřejné správy k 1. červenci 1960. Od 1. července 1974 byly v souvislosti s rozšiřováním území hlavního města Prahy odtrženy obce Kytín, Zahořany, Buš a město Mníšek pod Brdy, které byly připojeny k okresu Praha-západ. Rozloha se snížila z původních 1 676 km² na 1 628 km². Tento stav přetrval až do 1. ledna 2007, kdy bylo v rámci sjednocování hranic okresů a obcí s rozšířenou působností připojeno město Sedlec-Prčice z okresu Benešov. Rozloha okresu se tak zvýšila na 1 692 km².
Od 1. ledna 2003 se okres dělí na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) a pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ): ORP Dobříš (též POÚ) ORP Příbram POÚ Březnice POÚ Příbram POÚ Rožmitál pod Třemšínem ORP Sedlčany (též POÚ)
K 1. lednu 2016 se rozloha okresu zmenšila na 1562,87 km² zánikem vojenského újezdu Brdy a převedením částí jeho území do okresů Beroun, Rokycany a Plzeň-jih. Bývalý vojenský újezd byl rozdělen na 27 katastrálních území, z nichž 11 zůstalo v okrese Příbram (a v nich 13 budov a 8 obyvatel): Bratkovice v Brdech (rozloha 0,965212 km²k. ú. Bratkovice v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Bratkovice Drahlín v Brdech (rozloha 2,254725 km²k. ú. Drahlín v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Drahlín Jince v Brdech (rozloha 21,561252 km²k. ú. Jince v Brdech, 11 budov, 3 obyvatelé) k obci Jince Křešín v Brdech (rozloha 4,337243 km²k. ú. Křešín v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Křešín Láz v Brdech (rozloha 0,484569 km²k. ú. Láz v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Láz Nepomuk v Brdech (rozloha 17,658333 km²k. ú. Nepomuk v Brdech, 1 budova, 0 obyvatel) k obci Nepomuk Obecnice v Brdech (rozloha 45,999293 km²k. ú. Obecnice v Brdech, 1 budova, 5 obyvatel) k obci Obecnice Ohrazenice v Brdech (rozloha 3,109196 km²k. ú. Ohrazenice v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Ohrazenice Sádek v Brdech (rozloha 2,349958 km²k. ú. Sádek v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Sádek Věšín v Brdech (rozloha 24,051408 km²k. ú. Věšín v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Věšín Vranovice v Brdech (rozloha 7,630929 km²k. ú. Vranovice v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Vranovice
Do jiných okresů byly převedeny:
Okres Beroun, Středočeský kraj (6 katastrálních území, 5 budov, 2 obyvatelé): Chaloupky v Brdech (rozloha 4,771884 km²k. ú. Chaloupky v Brdech, 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Chaloupky Felbabka v Brdech (rozloha 0,177424 km²k. ú. Felbabka v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Felbabka Hvozdec v Brdech (rozloha 0,635306 km²k. ú. Hvozdec v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Hvozdec Malá Víska v Brdech (rozloha 9,037433 km²k. ú. Malá Víska v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Malá Víska Podluhy v Brdech (rozloha 11,960797 km²k. ú. Podluhy v Brdech, 2 budovy, 1 obyvatel) k obci Podluhy Zaječov v Brdech (rozloha 15,219726 km²k. ú. Zaječov v Brdech, 1 budova, 1 obyvatel) k obci Zaječov
Okres Rokycany, Plzeňský kraj (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel): Dobřív v Brdech (rozloha 15,001008 km²k. ú. Dobřív v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Dobřív Mirošov v Brdech (rozloha 2,088398 km²k. ú. Mirošov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Mirošov Skořice v Brdech (rozloha 20,013659 km²k. ú. Skořice v Brdech, 9 budov, 21 obyvatel – jde zejména o osadu Kolvín) k obci Skořice Strašice v Brdech (rozloha 26,901687 km²k. ú. Strašice v Brdech, 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Strašice Štítov v Brdech (rozloha 1,324276 km²k. ú. Štítov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Štítov Těně v Brdech (rozloha 15,873074 km²k. ú. Těně v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Těně Trokavec v Brdech (rozloha 0,169004 km²k. ú. Trokavec v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Trokavec
Okres Plzeň-jih, Plzeňský kraj (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel): Borovno v Brdech (rozloha 0,965899 km²k. ú. Borovno v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Borovno Číčov v Brdech (rozloha 3,326621 km²k. ú. Číčov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k části Číčov města Spálené Poříčí Míšov v Brdech (rozloha 2,221332 km²k. ú. Míšov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Míšov
Přírodní podmínky náhled|Nejvyšší vrchol okresu i kraje – Tok (865 m) Struktura povrchu Pro okres je typická vysoká zalesněnost území a vysoká členitost povrchu. Jeho přirozenou hranici tvoří na severu pásmo Brd (resp. Hřebenů). V jižní části okresu se nachází Středočeská pahorkatina, do níž se hlubokými údolími zařezává řeka Vltava, která ho dělí na dvě nestejně velké části (na levém břehu přibližně 70 % rozlohy, na pravém 30 %). Nejvýše položený bod okresu je zároveň i nejvyšším bodem středních Čech – je jím vrchol Tok na území bývalého vojenského újezdu Brdy s nadmořskou výškou 865 m. Známý je také např. vrchol Třemšín (827 m). Nejníže položený bod okresu se nachází nedaleko soutoku říčky Křeničné s Vltavou u Čími – 271 m.
K roku 2019 měl okres celkovou plochu 1 563 km², z toho 47,6 % tvořila zemědělská půda a 40,5 % lesy.
Vodstvo Nejvýznamnějším vodním tokem okresu je bezesporu řeka Vltava. Její tok prochází okresem v délce asi 50 km a skoro na celé délce je vzdut přehradami (Slapy, Kamýk a především Orlík – největší v republice). Při výstavbě těchto nádrží zaniklo v 50. a 60. letech několik obcí okresu (např. Těchnice, Zbenické Zlákovice nebo Živohošť). Energii vody zadržované těmito vodními díly využívají vodní elektrárny na přehradách Orlík (přehradní zeď s elektrárnou stojí v Solenicích) a Kamýk.
Významnými přítoky Vltavy v oblasti jsou potok Mastník (pravý přítok, odvodňuje Sedlčansko) a říčky Kocába (levý přítok, odvodňuje okolí Dobříše) a Lomnice (levý přítok, odvodňuje okolí Březnice).
Významná je také říčka Litavka pramenící v Brdech, protékající částí Příbrami Březové Hory a Jincemi. V Berouně se vlévá zprava do Berounky.
Kromě přehrad se v okrese nachází také několik rybníků, z nichž největší je Musík u Sedlčan. Největší koncentrace rybníků je v okolí Březnice na jihu okresu.
Nerostné suroviny Příbramsko bylo v minulosti velmi bohaté na nerostné suroviny, zejména na rudy. Vždyť samotná Příbram, hlavně její část Březové Hory, bylo známé jako hornické město. Již od 13. století se tam těžilo stříbro, v řece Litavce se rýžovalo zlato. Od poloviny 20. století byla Příbram a její okolí spíše poněkud nechvalně proslulá těžbou uranu, při které bylo v 50. letech využíváno otrocké práce politických vězňů. V současnosti je těžba uranu již nadobro zastavena, ale zůstala po ní nemalá ekologická zátěž. V roce 1990 bylo v nitru Veselého kopce u Mokrska, obec Chotilsko, objeveno rozsáhlé ložisko zlata. Jeho těžba by však znamenala rozsáhlou devastaci krásné krajiny, neboť by zřejmě bylo třeba kopec kompletně vytěžit a použít kyanidový způsob těžby. V současné době se na okrese těží zejména kámen, v menší míře také písky.
Hospodářství okresu Průmysl náhled|Ševčinský důl v Příbrami – Březových Horách. Součást expozice Hornického muzea Příbram. Po roce 1989 došlo na Příbramsku ke značnému útlumu těžebního průmyslu, čímž došlo i k prudkému zvýšení nezaměstnanosti na okrese. Jako reakce na snížení počtu pracovních míst se zvýšila dojížďka obyvatel za prací do Prahy. Některé průmyslové závody se ale zachovaly, jiné i vznikly po roce 1990. V současné době se některá města Příbramska snaží nalákat zahraniční investory do nových průmyslových zón. Nejvýznamnějšími průmyslovými obory okresu je strojírenství, potravinářství a metalurgie neželezných kovů (Anbremetall a.s. v Rybníkách u Dobříše). Mezi nejznámější podniky patří např. RAVAK a.s. Příbram, Bobcat Dobříš, Kovohutě Příbram nebo Povltavské mlékárny Sedlčany. V minulosti pak Rukavičkářské závody Dobříš.
Zemědělství Vzhledem ke členitosti a zalesněnosti území okresu, nepatří Příbramsko mezi obzvlášť zemědělské okresy. Orná půda zabírá 30,95 % plochy okresu, k pěstování obilnin se využívají zejména méně členité plochy v okolí Sedlčan, Březnice nebo mezi Dobříší a Příbramí. Rostlinná i živočišná výroba jsou často soustředěny do velkokapacitních zemědělských družstev a kombinátů, které často nejsou právě ozdobami jinak malebných obcí (Krásná Hora nad Vltavou, Nalžovice, Zalužany, Dobříš, Klučenice, Starosedlský Hrádek, aj.)
Demografické údaje Data k 1. 1. 2020: PopisCelkemŽenyMužipočet obyvatel115 10458 357 56 747 průměrný věk 42,9 44,3 41,5 hustota zalidnění: 73,64 ob./km² 56,71 % obyvatel žije ve městech. +Největší města k 1. 1. 2020 Město Počet obyvatel Příbram32 503Dobříš8 960Sedlčany7 029Rožmitál pod Třemšínem4 372Březnice3 520Sedlec-Prčice2 866Nový Knín2 065
Doprava Silniční doprava náhled|Silnice I/4 u Milína Napojení na Prahu zajišťuje dálnice D4, kromě ní okresem prochází čtyři silnice I. třídy. Nejvýznamnější z nich je silnice I/4 Praha – Strakonice – hraniční přechod Strážný. Okres protíná přibližně ve směru severovýchod-jihozápad. Z Prahy přes Dobříš do Dubence je silnice vedena čtyřproudově jako rychlostnice, prodloužení této kategorie až do Písku je v plánu, ale zatím se nestaví. Na území okresu silnice vstupuje u Kytína a opouští ho u obce Zalužany. Na této komunikaci je velmi hustý provoz, kterým trpí zejména obyvatelé obcí, které dosud nemají vybudovaný obchvat (např. Dubenec).
Silnice I/18 začíná ve městě Rožmitál pod Třemšínem na křižovatce s I/19. Pokračuje severovýchodně a prochází Příbramí. Po průjezdu městem se stáčí na východ a u Vestce překračuje Vltavu. Území okresu opouští u obce Kosova Hora, a pokračuje do Votic, kde končí na křižovatce se silnicí I/3. Tato komunikace představuje hlavní silniční spojení mezi Příbramí a Sedlčany.
Silnice I/19 s trasou Plzeň – Milevsko – Pelhřimov má pro okres význam zejména ve spojení s Plzní. Prochází jeho jihozápadní částí mezi Rožmitálem pod Třemšínem a Březnicí.
Poslední komunikace I. třídy je silnice I/66, která představuje pouze krátkou spojku mezi silnicemi I/4 a I/18. Vede z Příbrami do Milína.
Ze silnic II. třídy stojí za zmínku silnice II/102 z Prahy do Milevska. Tato komunikace je velmi vytížená zejména v turistické sezoně a o víkendech, neboť vede podél Slapské a Orlické přehrady. Dalšími silnicemi II. třídy jsou II/102, II/105, II/114, II/115, II/116, II/118, II/119, II/120, II/121, II/174, II/176 a II/191.
Železniční doprava Územím okresu prochází pět železničních tratí. Žádná z nich není elektrifikovaná ani dvoukolejná. Pouze jedna z nich (trať 200) je rychlíková. Síť železničních tratí nesjednocuje území okresu. Lokálky do Dobříše a do Sedlčan totiž vedou z opačné strany, než je Příbram a v uvedených městech končí. Proto je železniční vzdálenost z Příbrami do Sedlčan 6× a do Dobříše 7× delší, než vzdálenost po silnici.
Trať 200 spojuje Zdice s Protivínem a prochází okresním městem Příbram. Pro obsluhu Příbramska má značný význam, protože má stanice také ve velkých sídlech okresu jako Jince, Milín nebo Březnice. Tam se na ni také napojují lokálky 204 (do Rožmitálu pod Třemšínem) a 203 (do Strakonic).