Okres Louny

náhled|Přehled znaků okresu Louny Okres Louny (Lounsko) se nachází v severních Čechách, v Ústeckém kraji. Okresním městem jsou Louny v severovýchodní části regionu. Území Lounska má přibližně tvar kosodélníka táhnoucího se od jihozápadu k severovýchodu o délce asi 62 km a průměrné šířce cca 20 km. Rozlohou je Lounsko největším okresem Ústeckého kraje, naopak počtem obyvatel se řadí až na poslední místo. Hustota zalidnění okresu je v rámci kraje i ČR spíše podprůměrná.

Okres Louny sousedí v rámci Ústeckého kraje na severozápadě s okresem Chomutov, na severu s okresy Most a Teplice, na severovýchodě pak s okresem Litoměřice, Na jihovýchodě a jihu jsou jeho sousedy okresy Kladno a Rakovník kraje Středočeského, na jihozápadě hraničí s okresem Plzeň-sever kraje Plzeňského a na západě s okresem Karlovy Vary kraje Karlovarského.

Od reformy státní správy, která proběhla na počátku roku 2003, je okres rozčleněn do tří správních obvodů obce s rozšířenou působností (obcí III. stupně) – Louny, Žatec a Podbořany.

Přírodní podmínky Podnebí Lounský okres je charakterem podnebí v rámci naší republiky extrémním územím. Vlivem srážkového stínu Krušných hor se jedná o nejsušší okres České republiky. Průměrné roční srážkové úhrny činí 300–500 mm, dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek v Žatci činí 410 mm, republikový průměr je cca 700 mm. náhled|Dominantou krajiny severně od Loun jsou čedičové kupy prvních vrcholů Českého Středohoří. Na snímku hora Raná, která se nad stejnojmennou obcí tyčí do výšky 457 m Teplotně spadá téměř celé Lounsko do teplé podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou asi 8 °C. Nízké srážkové úhrny v kombinaci s vysokou odlesněností a severozápadními větry vedou k vysoušení zemědělské půdy, kterou je třeba uměle zavlažovat.

Reliéf Okres Louny se rozprostírá na rozhraní tří vyšších geomorfologických celků Českého masivu– České tabule, Krušnohorské subprovincie a Poberounské subprovincie. Do České tabule patří Dolnooharská tabule, která zahrnuje údolí Ohře od východní hranice okresu až přibližně po Postoloprty. Krušnohorská subprovincie zabírá sever a západ okresu – patří sem svahy a vrcholy sopečného Českého středohoří vystupující severně od Loun, jižní výběžek Mostecké pánve zasahující až k Žatci a Podbořanům a podhůří Doupovských hor v západní a jihozápadní části okresu (Nepomyšl, Lubenec). Pod Poberounskou subprovincii spadá Rakovnická pahorkatina a hřeben Džbánu v jižní části okresu.

Nejvýše položené partie Lounska se nacházejí na protilehlých stranách okresu – na jihozápadě v Malměřickém lese u Lubence (vrchol Čertovka, 587 m) a na severovýchodě v Českém středohoří na úpatí vrcholu Ostrý v katastru obce Libčeves (cca 610 m). Pro oblast severně od Loun je charakteristický výskyt osamělých kup sopečných vrcholů – Raná (457 m) a Oblík (510 m) náležících již k Českému středohoří. V pohoří Džbán je na Lounsku nejvyšší Pískový vrch u Domoušic (526 m). Naopak nejníže položeným územím je oharské údolí, které postupně od západu klesá od cca 220 m pod Nechranickou přehradou až po 162 m u Koštic na hranicích s litoměřickým okresem. Tam se nachází také nejníže položený bod okresu.

Vodstvo náhled|Řeka Ohře je po Vltavě českým nejmohutnějším přítokem Labe. Na jejím dolním toku najdeme také města Žatec a Louny. Krajina Dolního Poohří byla již od pravěku svým charakterem předurčena k lidskému osídlení. Na snímku tok řeky u osady Hradiště nedaleko Žatce

Téměř celý okres Louny je odvodňován postupně do řeky Ohře, která se u Litoměřic vlévá zleva do Labe. Ohře protéká okresem v délce 72 kilometrů a tvoří přirozenou „páteř“ okresu, oddělující Džbán a České středohoří. Na území okresu vstupuje řeka těsně pod hrází nechranické přehrady. Protéká oběma největšími městy okresu – Žatcem i Louny. Tok řeky měl značný význam pro rozvoj oblasti již ve středověku, úrodné údolí Ohře na Lounsku a Litoměřicku lákalo však k osídlení již v době kamenné. Významnými přítoky Ohře na území okresu jsou Blšanka, Hasina a Chomutovka.

Říčka Blšanka odvodňuje celý jihozápad okresu – Podbořansko – pramení v Doupovských horách a protéká Lubenec, Kryry, Blšany a Měcholupy. Do Ohře ústí zprava v Trnovanech. Potok Hasina pramení v pohoří Džbán, je relativně krátký a má rychlejší spád. Odvodňuje údolí mezi Domoušicemi a Jimlínem, u Postoloprt ústí zprava do Ohře. Nedaleko ústí Hasiny se do Ohře, tentokrát však zleva vlévá říčka Chomutovka přitékající ze severozápadu, jak už název odpovídá od Chomutova. Pramení však až vysoko v Krušných horách nedaleko Hory Svatého Šebestiána.

Vlivem celkového nedostatku vody je území lounského okresu relativně chudé na umělé nádrže. Největší (a jeden z mála) rybníků na okrese se nachází u Lenešic nedaleko od Loun. Několik drobnějších rybníků je také v oblasti Kryr, Lubence a Petrohradu. Za zmínku však stojí uměle vybudované závlahové nádrže, které se nacházejí např. u Blatna, u Blšan nebo u Očíhova.

Územní struktura

Vznik a vývoj okresu Louny Lounský okres v dnešní podobě začal fungovat 1. července 1960 v souvislosti s reformou veřejné správy zakotvenou v nové, tzv. „socialistické“ ústavě. Stal se nástupcem tří původních okresů – Louny, Žatec a Podbořany, jež v tehdejší podobě existovaly od první poválečné reformy veřejné správy z roku 1949.

náhled|Největším městem okresu Louny je Žatec. Dnes je již rozdíl v počtu obyvatel obou měst minimální, ale v době zřízení okresu v roce 1960 byl Žatec téměř o 4 tisíce obyvatel větší. O důvodech, proč byly za středisko okresu zvoleny právě Louny panují různé dohady. Jedním z důvodů byla prý větší členská základna KSČ v Lounech, příčinou mohla být také stále ještě krátká doba uplynulá od poválečného dosídlení města (zatímco Louny dosidlovat nepotřebovaly a byly tím pádem stabilnější)

Lounský a žatecký okres byly před reformou součástí kraje Ústí nad Labem, podbořanský okres spadal pod kraj Karlovarský. Do nově vzniklého lounského okresu byly začleněny také některé obce původně patřící do okresů Bílina a Lovosice. Celý nově vzniklý okres se stal součástí Severočeského kraje se sídlem v Ústí nad Labem. Tehdy větší okresní město Žatec o svůj status přišlo a připadlo pod město menší – Louny.http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/zatec_beseda_okres_20100413.html

Po roce 1960 bylo zároveň započato s procesem integrace obcí do větších celků – tzv. střediskových obcí. A tak pokud bylo v roce 1961 na území Lounska 113 místních nebo městských národních výborů, do roku 1979 klesl jejich na počet na 87. V letech 1980–1981 byla provedena nejširší vlna integrace obcí v ČSSR a na Lounsku tak zbylo jenom 29 městských a místních národních výborů (integrace provedena k 1. lednu 1981). Tento stav vydržel až do roku 1990, kdy se při prvních svobodných komunálních volbách velké množství obcí opět osamostatnilo, a tak bylo při sčítání lidu v roce 1991 na okrese Louny již 61 obcí. V současné době je samostatných obcí v okrese 70, části obce s více než dvěma sty obyvateli na okrese stále ještě zůstávají, ale vzhledem k faktu, že má ČR jeden z nejvyšších počtů obcí v EU, nedá se již zřejmě počítat s dalšími vlnami osamostatňování.

Téměř po celou padesátiletou dobu existence dnešního lounského okresu padají z Žatce mnohá kritická slova na adresu okresního města Loun. Jednalo se zejména o údajné přerozdělování investic ve značný neprospěch Žatce, ať už co se týče památkové péče, úřadů státní správy nebo výstavby a rozvoje města. Svůj problém chtěl Žatec řešit po revoluci, v roce 1994, vyhlášením vlastního okresu. Žádost byla však, stejně jako požadavek Rumburku na osamostatnění od okresu Děčín, zamítnuta. (Tehdy uspěl jedině okres Jeseník, který se s platností od 31. 12. 1995 odtrhl od okr. Šumperk). A tak se Žatec větší „rehabilitace“ dočkal až v roce 2003 při reformě státní správy, kdy se stal obcí s rozšířenou působností v rámci Ústeckého kraje. Lounský okres však nezanikl a dodnes je správním obvodem mnoha státních institucí.

Zaniklé obce ve 20. století Území Lounska na rozdíl od svých severních sousedících okresů (Chomutov a Most) bylo ušetřeno likvidace vesnic kvůli těžbě hnědého uhlí. Jedinou výjimkou byly Třískolupy, bývalá obec v severní části okresu u počeradské tepelné elektrárny, která byla zrušena v roce 1973 kvůli zřízení úložiště popílku právě pro elektrárnu v Počeradech. Zanikla také vesnička Hůrky u Libočan, odkud byli původní obyvatelé vysídleni.

Obce s rozšířenou působností Jak již bylo zmíněno výše, lounský okres se od ledna 2003 člení na 3 správní obvody obce s rozšířenou působností: Louny, Žatec a Podbořany. náhled|Okresní město Louny se po reformě veřejné správy stalo obcí s rozšířenou působností, jejíž správní obvod čítá téměř 45 tisíc obyvatel. Louny jsou však dodnes sídlem mnohých státních institucí pro celý okres – např. soudu, policie, státního zastupitelství, úřadu práce, aj. Na snímku Žatecká brána, která v roce 2000 „oslavila“ půl tisíciletí své existence Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen správní obvod) Louny zahrnuje 41 obcí okresu v jeho severovýchodní části. Kromě města Louny pod něj patří i Postoloprty. Na rozloze 473 km² žije asi 44 tisíc obyvatel, což představuje hustotu zalidnění asi 92 obyv./km².

Žatecký správní obvod zabírá „prostředek“ lounského okresu. Jeho rozloha činí 307 km² s 23 tisíci obyvateli. Průměrná lidnatost dosahuje 76 obyv./km². Správní obvod je tvořen územím 18 obcí, Žatec je jediným městem správního obvodu.

Správní obvod Podbořany leží na hranici 4 krajů a 4 okresů (Louny, Rakovník, Plzeň-sever a Karlovy Vary). Je tedy nejodlehlejším správním obvodem Lounska. Na rozloze 338 km² zde žije 16 tisíc obyvatel. Hustota zalidnění je velmi nízká – 48 obyv./km². Na území správního obvodu se nacházejí 4 menší města – Podbořany, Vroutek, Kryry a Blšany.

Tabulka vzdáleností (km) Vzdálenost z obce ve správním obvodě do středu správního obvodu do okresního města do krajského města Žatec Žatec — 21 62 Podbořany Podbořany — 35 78 Postoloprty Louny — 8 52 Kryry Podbořany 9 39 85 Peruc Louny — 15 45 Blatno Podbořany 20 51 97 Měcholupy Žatec 8 24 70 Nepomyšl Podbořany 8 43 86 Libčeves Louny — 13 34 Velemyšleves Žatec 10 20 55

náhled|Blatno u Jesenice je významnou železniční křižovatkou na rozhraní čtyř krajů. Setkávají se tam železniční tratě Plzeň – Žatec a Bečov nad Teplou – Rakovník. Vzdálenosti do správních středisek jsou z této obce extrémní – např. do okresního města Loun je to nejrychlejší cestou po silnici 51 km, což představuje jednu z největších vzdáleností obce od okresního města v ČR. Blíže je to i do krajského města Plzeňského kraje – 46 km. Blatno se nachází v turisticky atraktivní oblasti Rakovnické vrchoviny s hustými lesy plnými různých kamenných útvarů

Ústí nad Labem–Louny: 47 Praha–Louny: 60 Praha–Žatec: 79 Praha–Podbořany: 84

Obyvatelstvo Na počátku roku 2018 bylo na území Lounska k trvalému pobytu přihlášeno 86 372 obyvatel. Tento počet se již téměř od konce druhé světové války příliš nemění – stále se drží mezi 85 a 90 tisíci. Mění se jen rozmístění obyvatelstva v rámci okresu – venkovské oblasti v periferních oblastech okresu se vylidňují, zatímco v perspektivně rozvíjejících se oblastech podél významných dopravních tahů a v aglomeracích největších měst okresu populace roste. Největší aglomerací okresu jsou Louny, kde s městem sousedí některé městysi a velké vesnice (Dobroměřice, Lenešice, Cítoliby, Vršovice, Černčice a Obora), dohromady mají populaci 23 tisíc obyvatel.

náhled|Zámek v Krásném Dvoře severně od Podbořan v podhůří Doupovských hor patří mezi nejvýznamnější stavební památky okresu. Rozlehlá souměrná barokní stavba je doplněna anglickým parkem s ozdobnými krajinnými prvky

Průměrný věk