alt=Setkání (zleva) Karla Čapka, Jaroslava Preisse a T. G. Masaryka Autor: Archiv Deník.cz|náhled|Setkání (zleva) Karla Čapka, Jaroslava Preisse a T. G. Masaryka Autor: Archiv Deník.cz Karel Čapek, rodným jménem Karel Antonín Čapek (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z4, s. 175) byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladším bratrem malíře a spisovatele Josefa Čapka (1887–1945).
Život
Původ a studium náhled|vlevo|Matrika narození Karla Čapka Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka Božena Čapková (roz. Novotná) sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu na Blahovce, která byla v roce 1990 přejmenována na Základní školu Bratří Čapků.Historie školy
Část dětství prožíval také v Hronově, u dědečka ve mlýně (Stará papírna – Čapkův mlýn). Čapkova rodina mlýn prodala roku 1907 s tím, že peníze z prodeje šly na zaplacení studií Josefa a Karla Čapka.
Po základní škole studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium estetiky a filozofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát z filozofie. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Berlíně a v Paříži.
Počátky literární činnosti Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů.Ústav vědeckých informací 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, https://knihovna.lf2.cuni.cz/karel-capek. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však působil pouze pět měsíců, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech (1917–1921), v týdeníku Nebojsa (1918–1920) a v Lidových novinách (od roku 1921). Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi.
Vrcholné období V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu.
náhled|vlevo|Pátečníci Karel Čapek a Tomáš Garrigue Masaryk Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního setkávání osobností politického a kulturního života. Tyto schůzky se staly zavedenou „institucí“. Roku 1927 se pro jejich účastníky všeobecně vžil název pátečníci.Jan Bílek: Pátečníci u TGM v Lánech Mezi pátečníky patřili kromě bratří Čapků mj. prezident T. G. Masaryk, ministr zahraničí Edvard Beneš, historik Josef Šusta a novinář Ferdinand Peroutka.
Čapkovy Hovory s T. G. Masarykem (sepsány 1928–1935, ve 3 svazcích – v roce 1938 shrnuty do jednoho svazku) jsou jedinečným svědectvím o T. G. Masarykovi, o jeho názorech nejen politických, filozofických, ale i lidských, a jeho vzpomínek.
V reakci na insigniádu se v roce 1934 stal zakládajícím členem Obce československých spisovatelů.
26. srpna 1935 se Karel Čapek na vinohradské radnici oženil se svou dlouholetou přítelkyní, herečkou Olgou Scheinpflugovou (1902–1968). Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných magistrátu na Vinohradech, sign. MGVIN O154, s. 107
Zhroucení Čapkova světa V září 1938 podepsal manifest K svědomí světa. Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii.
Když se vzpamatoval z prvotního šoku, snažil se o ospravedlnění vládních a prezidentových kroků v situaci, která dle Čapka nenabízela jiná ospravedlnitelná řešení. Jako nemístné viděl v tehdejší situaci hledání viníků. Snažil se zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu. Po abdikaci prezidenta Beneše se však stal jediným viditelným symbolem první republiky a často plnil roli „obětního beránka“. Součástí této kampaně se tak stávaly nejen četné urážlivé anonymní dopisy a telefonáty, ale i vytloukání oken Čapkova domu apod. V reakci na útoky na svou osobu zveřejnil úvahu Jak to bylo otištěnou 26. listopadu 1938 v Lidových novinách, kde se pokusil vysvětlit své aktivity v roce 1938. Článek je dostupný též ve wikizdrojích, https://cs.wikisource.org/wiki/Jak_to_bylo.Literární život ve stínu Mnichova, s. 191–196
Úmrtí a pohřeb náhled|Václav Palivec, Olga Scheinpflugová a JUDr. Karel Scheinpflug na pohřbu Karla Čapka náhled|vlevo|Josef Hora hovoří nad rakví Karla Čapka (foto Světozor) Koncem srpna 1938 zasáhla dům a zahradu ve Staré Huti povodeň. Čapek se ihned pustil do náročných oprav. V prosinci 1938 si Karel Čapek přivodil lehkou chřipku. Jeho stav se přechodně zlepšil, ale brzy musel znovu ulehnout. Ke chřipce se přidal zánět ledvin a zápal plic. Zemřel na plicní edém dne 25. prosince 1938, tedy několik měsíců před okupací Čech a Moravy nacistickým Německem. Je známo, že gestapo plánovalo jeho zatčení.
Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze. Nad hrobem promluvili básník Josef Hora, básník a kritik Miroslav Rutte, spisovatel Eduard Bass a za osobní přátele Ferdinand Peroutka. Mezi účastníky pohřbu byli např. předseda sněmovny Jan Malypetr, předseda senátu František Soukup, generál Alois Eliáš (ministr dopravy, později popraven nacisty), pražský primátor Petr Zenkl a další.
Bydliště Do roku 1925 žil Karel Čapek spolu se svým bratrem Josefem Čapkem v bytě na Malé Straně v Říční 11. Pak se přestěhovali na východní hranu vinohradské kolonie Spolku žurnalistů, kde pro ně postavil architekt Ladislav Machoň v letech 1923–1924 rozsáhlou dvojvilu v tzv. národním slohu.Slavné vily na Vinohradech, http://www.novinky.cz/cestovani/162536-obrazem-slavne-prazske-vily-vinohrady-a-vrsovice.html .Vila na Vinohradech, http://www.filmavideo.cz/index.php/architektura/182-dvojdum-capku . Nejprve žil Karel Čapek ve své polovině dvojdomu v dnešní ulici Bratří Čapků 28 v Praze 10 sám, později se svou ženou Olgou Scheinpflugovou. Druhou polovinu domu obýval bratr Josef Čapek se svou rodinou. náhled|Pohled ze vstupní brány vily bratří Čapků Ke svatbě v roce 1935 obdrželi novomanželé Karel Čapek a Olga Scheinpflugová doživotní právo bydlet na letním sídle nad rybníkem Strž u Staré Huti (nedaleko Dobříše). Stalo se tak zásluhou generálního ředitele hutí v Dobříši Václava Palivce. Od roku 1963https://www.starahut.eu/obec/pamatnik-karla-capka/ je v tomto domě památník Karla Čapka. Zde Čapek ve svých posledních třech rocích života převážně pobýval.
Zajímavosti thumb|Jediná dochovaná nahrávka Čapkova hlasu – mírové poselství na Vánoce 1937 (přepis na Wikizdrojích) Čapek byl mimořádně nadaným a dobrým amatérským fotografem, o čemž vedle známých fotografií např. v Dášeňce svědčí řada dalších dochovaných snímků včetně portrétů známých osobností (mj. prezident Masaryk a další pátečníci). Amatér Karel Čapek byl autorem nejprodávanější fotografické publikace období první republiky: Dášeňka čili Život štěněte z roku 1933 byla publikována v několika desítkách vydání (databáze NK ČR eviduje přes 40 vydání) Méně známá je jeho záliba v etnické hudbě, vyrostlá ze zájmu o cizí kultury vůbec. Patřil mezi přední sběratele; celou dochovanou sbírku jeho dědicové v roce 1981 věnovali Náprstkovu muzeu (celkem 462 desek 78 ot./min. a 115 katalogů světových gramofonových firem). Po roce 1990 byly nahrávky s podporou UNESCO digitalizovány a výběr z nich byl vydán na pěti CD. Autorem slova „robot“, které se s divadelní hrou R.U.R. rozšířilo po světě, je ve skutečnosti bratr Josef Čapek.O slově robot – Karel Čapek, Lidové noviny, 24. prosince 1933 Původně chtěl Karel Čapek roboty nazvat „laboři“, ale nakonec mu znělo toto pojmenování příliš knižně. Slovo robot vzniklo ze slovesa robotovat (pracovat). V roce 1989 byl uveden do kin životopisný film Člověk proti zkáze, který režíroval Štěpán Skalský a Jaromír Pleskot. Hlavní postavu Karla Čapka ztvárnil Josef Abrhám, jeho bratra Josefa hrál František Řehák, Olgu Scheinpflugovou Hana Maciuchová, postavu T. G. Masaryka Svatopluk Beneš. Ve filmu Hovory s TGM z roku 2018 ztvárnil postavu Karla Čapka český herec Jan Budař, postavu T. G. Masaryka slovenský herec Martin Huba.Hovory s TGM na ČSFD Teprve v roce 2009, tedy až 70 let po Čapkově smrti, byla knižně vydána obsáhlá korespondence, kterou se spisovatelem vedl na téma pacifismu a odpírání vojenské služby brněnský advokát Jindřich Groag.http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0002-vojaku-vladimire----karel-capek--jindrich-groag-a-odpiraci-vojenske-sluzby.htm Do té doby byla známa jen část těchto dopisů. Je vyobrazený na reverzu medaile, kterou dostávají čestní občané Prahy 10, jako symbolický zástupce významných osobností zde žijících a tvořících. Existuje jediná dochovaná nahrávka Čapkova hlasu (vyhýbal se projevům v rozhlase) – jedná se o mírové poselství na Štědrý den 1937, které bylo adresováno indickému básníkovi Rabíndranáthu Thákurovi.https://dvojka.rozhlas.cz/jaky-hlas-mel-karel-capek-poslechnete-si-jedinou-znamou-nahravku-7461799https://cesky.radio.cz/mirove-poselstvi-karla-capka-8617933
Dílo náhled|Rukopis Karla Čapka náhled|Zápis z hlavního líčení Krajského soudu trestního v procesu s Karlem Čapkem v souvislosti s tzv. Silvestrovskou aférou z roku 1929. (fond: Krajský soud trestní Praha, Karel Čapek, Tk VI 261/27., SOA Praha) Svou literární tvorbu zahájil před první světovou válkou, zpočátku tvořil se svým bratrem Josefem, který byl především malířem. Na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání, zejména pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce. Ve svých dílech mnohdy vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem (R.U.R., Krakatit, Továrna na absolutno).
Typickým znakem jeho děl je využívání obrovské slovní zásoby, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí.
V dílech Karla Čapka se uplatňuje individualistický přístup a z toho vyplývající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce. Jeho dílo samozřejmě také ovlivnila první světová válka a později nástup fašismu v Itálii a hlavně nacismu v Německu, blížící se druhá světová válka a hrozby proti první Československé republice (Válka s Mloky, Matka, Bílá nemoc).
Jeho dílo bývá děleno na dvě základní části:
Část zabývající se vnitřním životem člověka jako jedince, jehož prostřednictvím se Čapek pokouší zkoumat možnosti i hranice lidského poznání, mnohost pohledů na realitu, zabývá se noetikou (Boží muka, noetická trilogie…). utopická část – sem se řadí jeho utopické romány a dramata, ve kterých Čapek kritizuje společenské problémy celé moderní společnosti, zároveň je zde často vyjadřována obava ze zneužití techniky proti člověku a v dílech je i patrná obava z nastupujícího fašismu. Pro tato díla bývá považován za jednoho ze zakladatelů sci-fi literatury.
Kritičnost jeho děl často oslabuje idealizující nebo harmonizující závěr, ve svých vrcholných dílech tuto tendenci opustil.
Činnost novináře poskytla Čapkovi řadu tvůrčích podnětů a ovlivnila vnitřní organizaci jeho literárních děl, jejich jazyk, sloh, ale i výraz a tvar. Jeho tvorba výrazně ovlivnila podobu tradičních i nově vzniklých novinářských útvarů. A to především jazykovou svěžestí a slovesnou propracovaností.