Okres Český Krumlov (Českokrumlovsko) se nachází v Jihočeském kraji. Je současně také nejjižnějším okresem České republiky. Dřívější sídlo okresu se nacházelo v Českém Krumlově.

S rozlohou 1 614 km² se okres řadí na šesté místo v republice a na třetí místo v kraji. Počtem obyvatel se však okres jak v rámci republiky, tak v rámci kraje řadí mezi podprůměrně lidnaté (v kraji je druhý nejméně lidnatý). Dlouhá léta měl okres nejnižší hustotu zalidnění v celé republice, v posledních letech se průměrná lidnatost však díky vysokému přirozenému přírůstku zvýšila. Českokrumlovsko je však stále druhým nejřidčeji zalidněným okresem po sousedním okrese Prachatice. Okres tvoří celkem 45 obcí, z toho 7 měst, 3 městyse a vojenský újezd Boletice. Původní obec Rožmberk nad Vltavou byla na město povýšena až v lednu 2007 a Větřní v lednu 2017, stejně jako obce Besednice, Frymburk a Křemže na městyse.

Českokrumlovsko sousedí s jihočeskými okresy Prachatice a České Budějovice. Jižní hranice je státní hranicí s Rakouskem (spolkové země Horní Rakousy a Dolní Rakousy).

Okres je vymezen správními obvody obcí s rozšířenou působností Český Krumlov a Kaplice.. Tyto obvody se dále člení na 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Český Krumlov, Horní Planá, Vyšší Brod v ORP Český Krumlov; a Kaplice v ORP Kaplice). Pátým POÚ je vojenský újezd Boletice.

Od roku 2024 je okres Český Krumlov jediným okresem Jihočeského kraje, v němž je z historických důvodů uplatňována nejvyšší úroveň ochrany němčiny jako regionálního či menšinového jazyka podle části III Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. V praxi to znamená možnost širšího užívání němčiny zejména ve vzdělávání, kultuře, médiích a při komunikaci s veřejnými institucemi, v rozsahu stanoveném touto chartou.

náhled|Přehled obecních znaků okresu Český Krumlov náhled|Okresní město Český Krumlov je pro vysokou hodnotu a zachovalost svých památek od roku 1992 na seznamu UNESCO náhled|Centrum okresního města

Vývoj územní struktury Okres vznikl k 1. červenci 1960 sloučením celého původního okresu Český Krumlov a většiny okresu Kaplice (kromě obce Svatý Jan nad Malší, která připadla okresu České Budějovice). Za celou dobu své existence se jako u jednoho z mála okresů jeho hranice nijak výrazně neměnila. Měnil se pouze počet obcí z 67 v době vyhlášení na dnešních 46. Nejnižší počet obcí (39) byl v okrese při sčítání v roce 1980, kdy probíhal proces integrace. Po pádu komunismu v roce 1989 došlo naopak k procesu dezintegrace, kdy se územní jednotky opět rozdělovaly. Vznikly například obce Pohorská Ves, Přední Výtoň, Mojné, Věžovatá Pláně a jiné.

náhled|Pohled na město a zámek v Rožmberku nad Vltavou. Oblíbený cíl vodáků i turistů

Českokrumlovsko patří k okresům, které nejvíce postihl poválečný vývoj v českých zemích. První ranou byl odsun sudetských Němců v letech 1945–1946. Většina měst a obcí okresu měla totiž před válkou převažující německé obyvatelstvo – české byly pouze obce na sever od svahů Blanského lesa (Křemže, Brloh) a Slepičích hor (Velešín, Besednice). Nedlouho poté vzniklo přísně střežené hraniční pásmo, jemuž padlo za oběť velké množství tehdy již vybydlených obcí. Mezi největší patřily Pohoří na Šumavě, Cetviny a Dolní Přibrání v Novohradských horách a Kapličky a Zvonková na Šumavě. Další obce zanikly z důvodu zřízení vojenského újezdu Boletice v Šumavském podhůří v roce 1950 (Ondřejov, Jablonec). Poslední skupinou zaniklých obcí jsou vesnice zatopené vodami přehrady Lipno, vystavěné v letech 1950–1960. Největšími z nich byla Dolní Vltavice, Frýdava a Horka. Zatopena byla také část dnešního městyse Frymburku.

Rok 1961 1970 1980 1991 2001 20072020 Počet obcí 67 49 39 45 46 4646 Počet obyvatel 48 620 49 940 55 395 57 398 59 569 60 70861 556

Přírodní podmínky Struktura povrchu Českokrumlovsko tvoří zejména horské a podhorské oblasti. Na území okresu se nacházejí tři tisícimetrová pohoří: Šumava (jihozápadní hranice okresu), její podhůří (Blanský les a Českokrumlovská vrchovina v severozápadní části okresu) a Novohradské hory (v jihovýchodní části okresu). Všechny horské celky geomorfologicky spadají pod Šumavskou subprovincii. Nejvyšším bodem okresu je kóta 1333 m na hoře Smrčina (Hochficht) na Šumavě, u Zadní Zvonkové při hranici s okresem Prachatice, jejíž vlastní vrchol (1338 m) však již leží na rakouském území. Za zmínku stojí také vrcholy Kamenec (1073 m), nejvyšší vrchol české části Novohradských hor, a Kleť (1087 m), nejvyšší hora Blanského lesa, na jejímž vrcholu stojí rozhledna a významná observatoř. Na území okresu se nachází dohromady 26 vrcholů nad 1000 m.

Nejvýše položenou samosprávnou obcí je Světlík (798 m) mezi Českým Krumlovem a Frymburkem. Celkem 8 obcí okresu se nachází v nadmořských výškách nad 700 m.

Naopak nejníže položenou obcí je Zlatá Koruna (473 m). Nejníže položený bod se nachází v místě, kde Vltava opouští území okresu (420 m).

náhled|Vodní nádrž Lipno

Průměrná nadmořská výška okresu je 690 m.

K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 1 615,03 km², z toho: 35,75 % zemědělských pozemků, které z 38,22 % tvoří orná půda (13,66 % rozlohy okresu) 64,25 % ostatní pozemky, z toho 74,42 % lesy (47,81 % rozlohy okresu) V roce 2024 byly v okrese lesy na 78 982 hektarech.

Vodstvo Nejvýznamnějším vodním tokem okresu je řeka Vltava, vytékající ze Šumavy, která okresem prochází v délce 99 km. Na svém horním toku jsou její vody vzduty naší největší vodní nádrží – lipenskou přehradou – s rozlohou skoro 49 km ², objemem 306 miliónů metrů krychlových a délkou 44 km. Součástí přehrady je vodní elektrárna u Lipna s výkonem 120 MW. Asi 10 km dále po proudu stojí daleko menší vyrovnávací vodní nádrž Lipno II s malou vodní elektrárnou o výkonu 1,5 MW. Významnějším přítokem Vltavy je na okrese asi pouze potok Polečnice v Českém Krumlově (levý přítok).

Dalším významným tokem je řeka Malše pramenící v rakouské části Novohradských hor. Okresem protéká v délce 52 km. Významným přítokem je u Kaplice zprava říčka Černá. V místech, kde řeka opouští území okresu je vzduta římovskou přehradou.

Okres není příliš bohatý na rybníky, největším je rybník Olšina na jižním okraji vojenského újezdu Boletice, s rozlohou 133 ha. Zajímavostí je, že se jedná o jeden z nejvýše položených rybníků v Česku. Nachází se v nadmořské výšce 731 metrů.

Nerostné bohatství Nejznámější nerostnou surovinou z Krumlovska je grafit. Těžil se také v okolí Českého Krumlova, kde dnes najdeme zajímavou expozici Grafitového dolu věnující se těžbě. Dalšími těženými surovinami jsou granulit a rašelina v okolí Světlíku. Na úpatí Kletě je několik povrchových dolů na kámen. V historii se v okolí Českého Krumlova těžilo zlato, stříbro a polymetalické rudy.

Hospodářství

Českokrumlovsko je kvůli své periferní poloze hospodářsky zatím nejzaostalejší okres Jihočeského kraje. Má také nejvyšší nezaměstnanost v kraji (5,7 %). Z hlediska celé České republiky však Krumlovsko zdaleka nepatří mezi zaostalé oblasti. 5 % dosahuje nezaměstnanost v okresním městě. Nejvyšší míru nezaměstnanosti má Pohorská Ves (18 %), nulovou nezaměstnanost má malá obec Zvíkov.

Skladbou hospodářství je Českokrumlovsko okresem průmyslově-zemědělským.

náhled|Klášter ve Vyšším Brodě

Průmysl

Nejvíce pracujících v průmyslu zaměstnával průmysl papíru a celulózy (papírenský kombinát ve Větřní), a strojírenství (Jihostroj Velešín). Velký počet pracovníků má také stavební výroba (kolem 600). V současnosti Papírny Větřní ukončily výrobu, dále v průmyslovém areálu Domoradice jsou společnosti na výrobu elektrozařízení a kosmetických výrobků. Výroba dřevěných lišt a rámů ukončila činnost v roce 2025.

Zemědělství

Okres Český Krumlov má 580 km² zemědělské půdy. Rostlinná výroba na okrese produkuje obiloviny a zejména pícniny, větší význam má však zejm. v podhorských oblastech výroba živočišná. Pastviny v podhůří Šumavy a Novohradských hor se totiž výborně hodí k chovu skotu, který v posledních letech po zrušení hraničního pásma a rozšíření podpory ekologického chovu zaznamenal nárůst. Velká zemědělská družstva okresu mají sídlo např. v Netřebicích, Mojném, Křemži, Brlohu a Třeboníně. Velmi významné je také lesní hospodářství, neboť lesy zabírají celých 47 % plochy okresu. Největší lesní správy sídlí v Českém Krumlově, Vyšším Brodě, Benešově nad Černou a Horní Plané. Hospodářskou činnost v lesích a loukách vykonávají také Vojenské lesy a statky Boletického vojenského újezdu.

Doprava

Silniční doprava

Okresem prochází dvě silnice I. třídy.

Silnice I/3 (součást evropské silnice E55) patří mezi nejvýznamnější spojnice České republiky a Rakouska s velmi hustým provozem. Prochází východní částí okresu kolem měst Velešín a Kaplice. Po 25 km končí na významném hraničním přechodu Dolní Dvořiště/Wullowitz. Úsek na území tohoto okresu je neblaze proslulý zvýšeným počtem dopravních nehod (k nejtragičtější autobusové nehodě s 20 oběťmi došlo v březnu 2003 u Nažidel), a před léty též zvýšeným výskytem prostituce jak pouliční, tak ve veřejných domech v přilehlých obcích (zejm. v Dolním Dvořišti). Dnes veřejný pořádek hlídá bezpečnostní agentura, kterou si obec Dolní Dvořiště najala, a nočních klubů také ubylo.

Silnice I/39 vychází ze silnice I/3 u Kamenného Újezda na Českobudějovicku. Pokračuje jihozápadním směrem na Český Krumlov, Kájov, Hořice na Šumavě a Černou v Pošumaví. Poté vede podél vodní nádrže Lipno přes Horní Planou do Volar a na křižovatku se silnicí I/4.

Ze silnic II. třídy jmenujme silnici II/163, která vychází z Černé v Pošumaví a vede podél Lipna a řeky Vltavy přes Frymburk a Vyšší Brod do Dolního Dvořiště na křižovatku s I/3. Dále silnice II/143 a II/166, které mají význam pro spojení okresních měst Prachatice a Český Krumlov. Polookružní silnice II/157 zase spojuje Český Krumlov s druhým největším městem okresu Kaplicí, a pokračuje přes Trhové Sviny oklikou do Českých Budějovic.

Silnice II/161 vede z Vyššího Brodu na hraniční přechod ve Studánkách, kde navazuje na rakouskou silnici B 126 z Weigetschlagu do Lince.

Všechny silnice II třídy: II/143, II/154, II/155, II/157, II/158, II/160, II/161, II/162, II/163, II/165 a II/166.

V roce 2024 byl zprovozněn úsek dálnice D3 mezi Hodějovicemi a Třebonínem.

V roce 2024 byl zprovozněn úsek dálnice D3 Třebonín – Kaplice nádraží.

V roce 2026 mají být zprovozněny úseky dálnice D3 Kaplice nádraží – Nažidla a Nažidla – Dolní Dvořiště.

Železniční doprava náhled|Železniční stanice

Na území okresu najdeme pouze 3 železniční tratě.

Trať 196 je od své rekonstrukce v roce 2001 elektrizovaná střídavým napětím 25 kV, zůstala však nadále jednokolejná. Vede z Českých Budějovic přes Kaplici na železniční hraniční přechod s Rakouskem Horní Dvořiště/Summerau. Trať je velmi významná pro spojení Čech se státy jako Rakousko, Švýcarsko nebo Itálie. Z toho vyplývá, že jsou po ní vedeny i mezinárodní rychlíky. Zajímavostí je, že se v podstatě jedná o nejstarší železniční dráhu na evropském kontinentě, neboť v její trase vedla již v roce 1832 Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec. V okolí trati jsou dokonce zachovány některé mostky a náspy staré koňky, více z významné technické památky je však zachováno v Rakousku.

Trať 194 vede v trase České Budějovice – Volary a má velký význam pro spojení jihočeské metropole s turistickou oblastí Šumavy. Trať prochází okresním městem Český Krumlov, v době výstavby lipenské nádrže musela být v úseku Nová Pec (PT) – Černá v Pošumaví poněkud přeložena. V plánu je elektrifikace trati od Českých Budějovic až k Nové Peci.