Bobík () je jihočeská hora v Boubínské hornatině dosahující výšky 1265 m n. m. Nachází se 6 km severně od města Volary, je nejvyšší horou na jeho území a zároveň je nepřehlédnutelnou dominantou celé volarské kotliny. Ostře tvarovaný Bobík tvoří spolu s oblým masívem Boubína charakteristickou siluetu Šumavy viditelnou i ze značně vzdálených míst ve vnitrozemí Čech. __TOC__ náhled|vlevo|Vrchol Bobíku

Název V mapových dílech rakouské monarchie z 18. a 19. století (I. vojenské mapování 1764–1768 a II. vojenské mapování 1836–1852) je hora uváděna pod německým jménem Schreiner Berg. V česky psaném Řivnáčově průvodci z roku 1883 je název uváděn jako Šreiner. Český název je odvozen od slovanského základu bob a vychází tak z tvaru hory ve smyslu nabobtnalý, vystouplý. Na českých historických mapách se hora nazývala Velký Bobík pro odlišení od severně ležícího Malého Bobíku (1037 m). Používání tohoto názvu je doloženo ještě na státní mapě z roku 1983, či v knize Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny z roku 2006.

Geologické poměry Vrchol Bobíku má podobu výrazného kupovitého suku, jehož jádro je tvořené odolnými biotitickými granitizovanými rulami a migmatity šumavského moldanubika. Je ostře tvarovaný, asymetrický a z dálky připomíná špičatý kužel nebo pyramidu. Josef Pavel přirovnával siluetu Bobíku k sopce jejíž vrchol se propadl dovnitř hory a opět z ní vyvřel. V okolí vrcholu se vyskytují menší skalní výchozy a svahové sutě.

Vrchol Na vrcholu Bobíka stávala dřevěná čtyřpatrová triangulační věž, Vladimír Pohorecký ji dokládá fotografií z roku 1959. Věž zchátrala v 60. letech 20. století.

V říjnu 2017 orkán Herwart zlomil dvojici smrků, na nichž byly umístěny turistické značky, turistické tabulky a schránky na vrcholovou knihu a razítko. Vrcholová kniha je od roku 2020 umístěna ve schránce na vrcholovém sloupu vytvořeném z dřevěné rozsochy. Na tomto sloupu je nesprávně uváděna výška hory 1264 m.

Na jednom z vrcholových balvanů lze rozeznat náznak vytesané knížecí schwarzenberské korunky a letopočet 1898.

Výhled V Řivnáčově průvodci z roku 1883 je vyhlídka z Bobíku připodobněna k výhledu z Boubínu (na Chlum, Blanský les s Kletí, údolí Vltavy, Svatotomášská hornatina, Plechý, Třístoličník, za jasného dne Alpy), jen k východu překážel vysoký les. Josef Pavel v roce 1938 popisoval, že z Bobíku „otvírá se širý rozhled do roviny budějovické, do kotliny blanické a volarské, na pohraniční pásma šumavská, za nimiž se časem objeví i bílý hřeben Alp.“ Obdobný rozhled byl v 50. letech 20. století možný již jen z vrcholu triangulační věže. Na začátku 21. století byl z vrcholu pouze malý průhled mezi stromy směrem k severu, vyhlídka na Alpy se v té době nacházela na jižním svahu, cca 1 km od vrcholu. Pády stromů v důsledku orkánu Herwart a kůrovcové kalamity otevřely výhledy na sever a na východ (Malý Bobík, JE Temelín, Libín, Křišťanovický rybník, Knížecí stolec), naopak v důsledku vzrůstu stromů zanikla alpská vyhlídka na jižním svahu.

Přístup Bobík je přístupný z několika směrů. Nejkratší cesta (6 km) na vrchol vede od západu z železniční zastávky Zátoň po modré a červené turistické značce. Na Bobík vede též červená značka od jihu z Volar (7 km) a od severu z Vimperka (20 km), na kterou se v sedle pod Bobíkem od východu napojuje modrá značka ze Záblatí (10,5 km).

Odkazy Reference

Externí odkazy

Bobík na Tisicovky.cz

Kategorie:Hory a kopce na Šumavě Kategorie:Hory a kopce v CHKO Šumava Kategorie:Hory a kopce v okrese Prachatice Kategorie:Tisícovky v Česku Kategorie:Alpské vyhlídky v Jihočeském kraji Kategorie:Volary