Boreš II. z Rýzmburka (, 1210/1215 – 1277) byl český šlechtic z rodu Hrabišiců, za českého krále Václava I. nejvyšší maršálek Českého království a nejvyšší komorník, za jeho syna a nástupce Přemysla Otakara II. vojevůdce a jeden z nejvlivnějších šlechticů na královském dvoře. Pocházel z rodu Hrabišiců ze severozápadních Čech. Psal se podle hradu Rýzmburka, který založil a který je dnes znám také jako Osek. Jeho bratr Slávek byl opatem v oseckém klášteře.
Další Borešova známá jména jsou Boreš II. Hrabišic anebo Boreš z Oseka, v úředních listinách jako Borso fillius Bohuzlai, či Borso de Risenburch. Život Narodil se pravděpodobně mezi léty 1210–1215 jako syn Bohuslava.
Boreš měl dva syny: Slávka IV. z Rýzmburka a Bohuslava II. z Rýzmburka, který měl za manželku Agátu z Šumburka, dceru Bedřich ze Šumburka. Po smrti Boreše se stal Bedřich poručníkem obou jeho synů.
Na začátku roku 1248 se vzbouřila část české šlechty, která byla nespokojena s vládou Václava I. a 31. července 1248 na pražském hradě zvolila králem jeho syna Přemysla Otakara II. Boreš z Rýzmburka, Havel z Lemberka, Ojíř z Friedberka a několik dalších zůstali věrni Václavovi. Nakonec byl v srpnu 1249 uzavřen mír a Václav I. usedl znovu na trůn.
vlevo|náhled|upright|Zřícenina Rýzmburka
Po potlačení vzpoury zastával Boreš z Rýzmburka na královském dvoře Václava I. funkci komorníka. Situace se změnila po smrti Václava I. a po nástupu jeho syna Přemysla Otakara II. na trůn. Pro ambiciózního Přemysla představoval Boreš připomínku jeho nedávného pokoření, a tak už 25. ledna 1254 byl zatčen a uvržen v Praze do vězení. Uvěznění mělo především demonstrovat Přemyslovu moc a pravděpodobně po nedlouhé době byl Boreš z vězení propuštěn. Do funkce komorníka se již nevrátil, když jej v úřadu vystřídal Bavor II. ze Strakonic. Na přelomu let 1254 a 1255 se zúčastnil křížové výpravy do Prus.Hrabišici : páni z Rýzmburka, s. 68–70.
V roce 1260 se udála bitva u Kressenbrunnu, kde Boreš velel zálohám a v níž Češi porazili uherské vojsko. Boreš v bitvě získal vzácnou relikvii, a to prst Jana Křtitele.
Boreš měl velké majetky nejen v Čechách, např. Osek a Krásno, ale i na Moravě, např. Slavkov, Moravská Třebová, Horní Němčí. V roce 1267 založil na ohybu řeky Moravská Sázava mezi Třebařovem a Krasíkovem augustiniánský klášter Corona Sanctae Mariae (Koruna Panny Marie), který byl zasvěcen nově vzniklému Řádu svatého otce Augustina, založeného v roce 1256, bula papeže Alexandra IV. Licet ecclesiae).
Po neúspěšné vzpouře proti králi Přemyslu Otakarovi II. v roce 1275 a 1276 (spolu s Vítkovci, včetně Záviše z Falkenštejna) byl zajat a roku 1277 popraven.
Reference
Literatura NOVOTNÝ, Václav. Boreš z Rýzmburka, in: Časopis Matice moravské 47, 1923, s. 189–192.
ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Boreš z Rýzmburka, in: Časopis Společnosti přátel starožitností 31, 1923, s. 44–51.
Kategorie:Hrabišici Rýzmburka, Boreš z Kategorie:Čeští maršálkové Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Křesťané pruské křížové výpravy Kategorie:Narození ve 13. století Kategorie:Popravení lidé Kategorie:Úmrtí v roce 1277 Kategorie:Muži