__NOTOC__
Carl Gustav Wrangel, hrabě z Salmisu, podepisoval se „Wrangell“, (13. prosince 1613, zámek Skokloster u Uppsaly – 5. července 1676 na svém statku Spyker v Glowe na Rujáně) byl švédský šlechtic, polní maršál v době třicetileté války a politik.
Život vlevo|náhled|Zámek Skokloster Narodil se do rodiny polního maršála a generála Hermanna Wrangela v královském zámku Skoklosteru.
Do armády vstoupil již ve 20 letech a rychle stoupal ve vojenské hierarchii. Roku 1644 velel flotile, která porazila Dány u Fehmarnu. Na konci třicetileté války bojoval i na českém území. Poté, co generál Lennart Torstenson neuspěl v roce 1645 při obléhání Brna, bylo rozhodnuto nahradit jej v čele švédské armády právě Wrangelem.
V červenci roku 1647 dobyl Cheb a na přelomu srpna a září stejného roku velel vojsku během bitvy u Třebele a střetnutí u Teplé.
Švédská královna Kristina mu za zásluhy roku 1649 darovala panství se zámkem na Rujroku 1651 udělila titul hraběte ze Salmisu. Za druhé severní války velel nejdříve flotile a později pozemní armádě v bitvě u Varšavy (1656).
O rok později, 1657 velel vojskům, která vstoupila do Jutska a o rok později dobyl pevnost Kronborg útokem vedeným po zamrzlém moři a v roce 1666 neúspěšně zaútočil na Brémy. Byl odvolán poté, co neúspěšně vedl válku proti Braniborsku a jeho nevlastní bratr Waldemar Wrangel byl poražen u Fehrbellinu. Krátce nato Carl Gustav na svém zámku na Rujáně zemřel. Je pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli Skoklosteru. Společně s manželkou založil a vybavil Wrangelovskou kapli na zámku Calbe v Sasku-Anhaltsku.
Fundátor a mecenáš umění vlevo|náhled|Nicodemus Tessin starší: Wrangelův palác ve Stockholmu vlevo|náhled|Zámek Spyker na Rujaně náhled|Matthäus Merian: Portrét těhotné Anny Margarety Wrangelové, rozené von Haugwitz, asi 1651 Mnoho peněz investoval do staveb a jejich vybavení ve Švédsku (palác zvaný Wrangelsburg ve Stockholmu, Skokloster) i v Německu (Wrangelův palác ve Stralsundu, přestavba zámku Spyker na Rujáně). Podporoval Matouše Meriana a jeho nakladatelství, byl donátorem atlasu mědirytin evropských měst "Theatrum europaeum". Zaměstnával architekta Nikodéma Tessina staršího, sochaře Pfundta, malíře portrétisty Anselma van Hulle, Davida Klöckera Ehrenstrahla a již zmíněného Meriana (od něj je Wrangelův portrét v infoboxu).
Rodina Roku 1640 se oženil s Annou Markétou, hraběnkou Haugvicovou (1622–1673), dcerou Baltazara Jáchyma z Haugvic ze saské větve rodu Haugviců. Manželé měli 13 dětí, z nichž většina zemřela v dětském věku: Hanibal Gustav (1641–1646) Markéta Juliana (* 4. listopad 1642; † 1701) ⚭ 21. prosinec 1660 Nils Brahe mladší (1633–1699) Markéta Barbora (1643–1643) Achilles (1644–1648) August Gideon (1646–1648) Karel Filip (1648, Dingolfing u Mnichova – 13. duben 1668, Londýn) Hedvika Eleonora Žofie (31. srpna 1651, Wrangelsburg – 1687, Stralsund) ⚭ 7. duben 1678 s Arnoštem Ludvíkem svobodný pánem z Putbusu Šarlota Emilie (1652–1657) Polydora Kristiana (6. listopadu 1655 – 1675) ⚭ 1673 Leonhard Johan z Wittenbergu, syn Arvida z Wittenbergu Augusta Aurora (* 15. leden 1658; † 27. leden 1699) Herman (*/ † 1661) Anna Luisa (*/ † 1664) neznámé (*/ † 1665)
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Švédští generálové Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Baltští Němci Kategorie:Narození v roce 1613 Kategorie:Narození 13. prosince Kategorie:Narození v Uppsale Kategorie:Úmrtí v roce 1676 Kategorie:Úmrtí 5. července Kategorie:Muži