náhled|Kysané zelí Česká kuchyně je specifickým typem kuchyně středoevropské. Jsou pro ni typické hustší polévky se zavářkou a mnoho druhů omáček s dušeným masem, v obou případech se základem vařené či dušené zeleniny, často se smetanou, a pečená masa s přírodními omáčkami. Mnoho druhů koláčů a pečiva, které jsou populární ve střední Evropě, pochází z české kuchyně. Přesto většina jídel české kuchyně není původně českých.https://www.ctidoma.cz/zivotni-styl/2019-06-19-co-je-to-typicka-ceska-kuchyne-lzeme-si-na-taliri-43688 - Co je to typicky česká kuchyně? Lžeme si na talíři Česko má bohatou nabídku polních plodin, ovoce, zeleniny, ryb i zvěře. Podle toho je také pestrý český jídelníček. V Česku je také rozšířen sběr hub, které jsou poměrně častou přísadou jídel. České menu se obvykle skládá ze dvou nebo více chodů – prvním je tradičně polévka, druhým hlavní jídlo, a doplňkovými chody pak dezert, kompot nebo zeleninový salát.

Polévky Důležitou součástí české kuchyně a tradičního stravování je polévka. Nejčastěji vývary s různými vložkami či zavářkami a přidáním upravené zeleniny a rostlinného koření. Často jsou připravovány polévky zahuštěné (obvykle s použitím jíšky), luštěninové a s podílem masa, uzeniny nebo drobů, které jsou podávány i jako samostatné jídlo s pečivem. Tradiční polévky: bramborová, česnečka, gulášová, dršťková, fazolová, zelná s klobásou, hovězí s játrovými knedlíčky a nudlemi, kulajda a houbová polévka.

Hlavní jídla U hlavních jídel dominuje jídlo z masa, hlavně vepřové, hovězí a drůbež. Oblíbeny jsou i pokrmy z mletého masa, sladkovodní ryby, králík a zvěřina. Tradiční pokrmy jsou vepřový řízek, vepřo knedlo zelo, pečené vepřové maso, různé guláše, smažený kapr nebo sekaná pečeně.

Nezastupitelnou úlohu v české gastronomii hrají omáčky, často velmi hutné a výživné s použitím smetany. Jako základ se používá bešamel, někdy je místo něj na zahuštění použita jíška. Typické omáčky jsou smetanová, koprová, rajská, houbová, znojemská, šípková nebo papriková.

Jako příloha k masu se v české kuchyni používá různě tepelně upravené zelí, kapusta a špenát, dále všechny běžné přílohy (těstoviny, brambory, rýže) a českou specialitou jsou knedlíky, které se připravují nejčastěji z obilné mouky s přidáním nakrájené housky (houskové knedlíky), nebo z uvařených brambor, mouky a krupice (bramborové knedlíky).

V restauracích je jedním z nejoblíbenějších jídel smažený sýr, hovorově „smažák“, k pivu v hospodách např. utopenci a nakládaný hermelín.

Podle sezónní dostupnosti jsou v české kuchyni připravována i jídla zeleninová (smažený květák, lečo s vejci), velkou tradici mají pokrmy z lesních i pěstovaných hub a také sladká jídla s ovocem a moučníky.

Z ovoce se kromě běžných druhů používají také meruňky a broskve. V české kuchyni se také používá mák a povidla.

Český kapr, chovaný převážně v jižních Čechách, se exportuje i do zahraničí.

Na Vánoce se jí kapr (v některých rodinách řízek či vinná klobása) a bramborový salát, peče se cukroví a vánočka.

Rychlá občerstvení

Nápoje náhled|upright|Čepované pivo Pilsner Urquell České pivo má lahodnou chuť a skvěle se hodí k české kuchyni. České pivo je světoznámé a má dlouhou tradici. Pojem „české pivo“ pro mnohé znamená nejlepší nápoj tohoto druhu na světě. Nejznámější je Pilsner Urquell (Plzeňský Prazdroj), Budweiser z Českých Budějovic a Staropramen. Před rokem 1948 bylo v dnešní České republice nesčetně pivovarů, jejich počet se pak ale výrazně snížil – dnes již existuje poměrně málo velkých pivovarů. Je zde sice stále i určité množství větších a středních pivovarů, které jsou však často vlastněny velkými nadnárodními pivními korporacemi. Od konce nultých let dvacátého prvního století začal v Česku prudký nárůst počtu malých řemeslných pivovarů, které často navázaly na tradici původních pivovarů zvláště v menších obcích. Tyto menší pivovary se kromě v Česku oblíbeného piva plzeňského typu zabývají hlavně dalšími typy piva. Česko obsazuje tradičně první příčku ve spotřebě piva na osobu v celosvětovém srovnání (ročně 150–160 litrů piva na osobu).

Dezerty Častým dezertem jsou české buchty a moučníky. Většinou jde o sladké pokrmy z nejrůznějších druhů těst s náplní nebo polité čokoládou či jinou pochutinou. Je mnoho oblíbených buchet a dortů – skoro každá rodina, která peče, má své speciality. Není však moc vyloženě „lidových“ receptů, které by převažovaly nad ostatními. Mezi suroviny patří potraviny rostlinného původu (např. rebarbora a různé druhy ovoce), různá drobení, čokoláda, povidla nebo mák. Do dortů se přidávají piškoty, krémy, domácí šlehačky, marcipánové ozdoby a podobně. Metro je piškotový dezert s tukovou náplní, který se vyrábí od roku 1974 na oslavu otevření pražského metra.Padesát let slaví nejen pražská podzemní dráha, ale i sladké metro

Na Vánoce se peče cukroví např. perníčky z medového těsta, různé ořechové lodičky, pusinky ze sněhu z bílků, atd. náhled|Chodský koláč, lokální specialita Chodska náhled|Kulajda, typická pro jižní Čechy náhled|Štramberské uši a pokrájený frgál

Regionální kuchyně Česko je poměrně malý stát a kuchyně se v jednotlivých částech země výrazně neliší. Přesto ale existují rozdíly mezi jednotlivými regiony, typicky dané přírodními podmínkami té dané oblasti (vinařství provozované v nížinách, bramborářství ve výše položených oblastech). Jednotlivé regiony také mívají své specifické pokrmy, vycházející z lidové kuchyně, jejichž podávání trvá dodnes.

Čechy Čechy nemají příliš regionálních specialit, nicméně některé regiony v Čechách mají své typické pokrmy. Jde například o pavlišovský řízek ve východních Čechách, kyselo typické pro krkonošskou a podkrkonošskou kuchyni, chodský koláč na Chodsku, lázeňské oplatky v západních Čechách nebo pražský koláč typický pro pražskou kuchyni. Specifická je také jihočeská kuchyně, známá svým rybníkářstvím a používáním ryb, polévkou kulajdou nebo cmundou (bramboráky). Před druhou světovou válku existovala také specifická kuchyně sudetských Němců, především v horských oblastech. V krušnohorské kuchyni se například připravovala celá řada druhů bramborových placek, nebo maso pečené na seně (Hei-sau). náhled|Olomoucké tvarůžky, lokální specialita

Morava

Moravská kuchyně má v rámci české kuchyně jistá specifika. Jde například o tradici vinařství (především na jihu Moravy) nebo o výrobu lihovin, která je mnohem rozšířenější než v Čechách. Morava se dělí na několik národopisných regionů, z nichž každý má několik regionálních specialit. Kuchyně Valašska vychází z přírodních podmínek hor a je podobná kuchyním v ostatních oblastech Karpat, vyrábí se například sýr brynza, připravuje se kyselica nebo velké koláče frgály. Slovácko je oblast vinařská a místní kuchyně je v mnohém blízká přilehlým oblastem na Slovensku, mezi typické pokrmy patří například lokše nebo dezert trdelník. Mezi speciality Hané patří olomoucké tvarůžky, které se později rozšířily i do zbytku Česka, nebo tróč, drobenkový koláč. Na Horácku se tradičně používají brambory, typická horácká polévka se připravuje z brambor a smetany. Lašská kuchyně je blízká slezské kuchyni, mezi lokální speciality patří například klobásník nebo štramberské uši (dezert z perníkového těsta typický pro město Štramberk).

Slezsko

Slezská kuchyně vychází z několika vlivů, především z německého a polského, v Česku je rozšířená jen částečně. Mezi typický slezský pokrm patří slezské nebe (vepřový bůček se sušeným ovocem) nebo polský bigos.

Typická jídla a speciality české kuchyně náhled|upright|Tvarohové knedlíky plněné jahodami náhled|upright|Makové koláče náhled|upright|Buchty náhled|upright|Vánoční cukroví svíčková na smetaně vepřo knedlo zelo pečená kachna smažený sýr kuře na paprice tlačenka bramborák znojemské okurky nakládaný hermelín utopenec olomoucké tvarůžky chlebíček houskový, bramborový a chlupatý knedlík (používáno jako příloha) škubánky vdolky žemlovka dukátové buchtičky s krémem plněné ovocné knedlíky (meruňkové, švestkové, jahodové) povidla kuře s broskví dezerty rakvička větrník (zákusek) koláče buchta bublanina bábovka věneček polévky bramborová polévka dršťková polévka zelňačka kulajda prdelačka

nápoje pivo (plzeňského typu) slivovice

komerční produkty Kofola Becherovka Mattoni Fernet

Významné osobnosti české kuchyně Magdalena Dobromila Rettigová – autorka České kuchařky, vydané 1826 Marie Janků-Sandtnerová – autorka mnoha kuchařských knih Pavel Pospíšil Jaroslav Sapík Zdeněk Pohlreich Radek Kašpárek Roman Paulus Christian Chu Přemek Forejt Jan Punčochář Jiří Babica Ladislav Hruška Josef Maršálek

Oblíbené kuchařské knihy Magdalena Dobromila Rettigová: Magdaleny Dobromily Rettigové Domácí kuchařka Marie Janků-Sandtnerová: Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů všem hospodyním Břízová Joza, Klimentová Maryna a kolektiv: Vaříme zdravě, chutně, hospodárně Kolektiv: Kuchařka naší vesnice

Odkazy Reference

Literatura

Související články Moravská kuchyně Pražská kuchyně Jihočeská kuchyně Slezská kuchyně Vídeňská kuchyně Rakouská kuchyně Německá kuchyně Bavorská kuchyně Slovenská kuchyně Polská kuchyně

Externí odkazy

Tradiční česká kuchyně a my (CVVM) Chleba a brambory nám už moc nechutnají. Nakupujeme jinak než dřív. Historie.cs: Vůně české kuchyně

Kuchyně Kategorie:Kuchyně podle zemí Kategorie:Evropská kuchyně