Jiří Plachý starší (29. července 1899 Železný BrodMatriční záznam o narození a křtu – 2. prosince 1952 Praha) byl český herec, režisér a divadelní pedagog, otec herce Jiřího Plachého mladšího a bratr herce Vojtěcha Plachého-Tůmy.
Mládí, studium Pocházel z úřednické rodiny. Otec Josef byl podúředníkem c. a k. okresních soudů, matka Marie (roz. Tůmová) v domácnosti. Měl čtyři sourozence, staršího Josefa a mladší Lidku, Vojtu a Karla Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964, str. 6 . Po obecné škole v Pardubičkách vystudoval strojní průmyslovku (1918) a poté pracoval jako konstruktér u firmy Hübner a Opitz v jejich továrně na mlýnské stroje v Pardubicích. Měl v úmyslu studovat strojní inženýrství na ČVUT v Praze, nicméně už od studentských let hrál a režíroval ochotnicky divadlo v pardubickém „Studentském divadelním sdružení“.
Divadlo Docházel také do pardubické hudební školy, kde se učil zpěvu, hře na klavír a na housle. V roce 1922 Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964, str. 15 se nejprve krátce stal hereckým elévem Národního divadla a zde se seznámil poprvé s režijní činností Karla Hugo Hilara. Od července 1922 se pak stal na pozvání režiséra Jana Bora řadovým činoherním hercem smíchovského Švandova divadla. V sezóně 1927/1928 zahájila činnost Plachého vlastní divadelní společnost „Česká komorní scéna“. Po dvou letech však soubor v důsledku hospodářské krize na konci 20. let ukončil svoji činnost. Plachého angažoval následně Jan Bor do Městského divadla na Královských Vinohradech. Od roku 1929 až do roku 1948 tedy Plachý hrál a režíroval (režisérem byl jmenován v roce 1937 Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 63 ) v Divadle na Vinohradech. Od roku 1948 až do své smrti v roce 1952 působil v pražském Národním divadle.
Jednalo se o výborného herce s vynikající mimikou, výborným hlasovým projevem i osobitým intelektuálně laděným hereckým stylem, který byl také úspěšným rozhlasovým i dabingovým hercem. Od prosince 1935 vyučoval herectví na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, od října 1949 působil jako lektor herectví i na pražské DAMU. K jeho žákům patřili např. Vítězslav Vejražka, Václav Voska, František Hanus, Josef Pehr, Dana Medřická a Irena Kačírková Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964, str. 45 .
Film Ve filmu vytvořil řadu celkem 40 rolí, některé z nich jsou dodnes velice známé, patrně nejznámější je jeho role magistra Edvarda Kelleyho ve filmu Císařův pekař – Pekařův císař, za nejhodnotnější je považována jeho vůbec poslední role ve snímku Měsíc nad řekou.
Rodina V roce 1934 se oženil s Dr. Jitkou Gollerovou, dcerou Felixe Gollera, člena správního výboru Divadla na Vinohradech a místopředsedy Spojeného družstva Národního divadla Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964, str. 38–39 . V září 1946 se jim narodil syn Jiří Plachý mladší, který se stal také hercem, působil od r. 1970 v pražském Vinohradském divadle.
Smrt V roce 1952 získala Státní bezpečnost od bývalého spolupracovníka nacistické zpravodajské služby (SD) záznam ve věci jednání o propuštění Plachého bratra plk. Josefa Plachého, důstojníka čs.armády, který byl za války zatčen gestapem a hrozila mu smrt. Vyjednávání tehdy vedlo k tomu, že nebyl souzen stanným soudem, ale poslán do koncentračního tábora.Klára Novotná: Žula–rula–svor: Jiří Plachý, In:Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová a kol.: Sláva a bída herectví, KANT, Praha, 2013, str. 88–90, .
Toto svědectví se později stalo záminkou k výslechům StB a nátlaku na Jiřího Plachého s hrozbou odebrání jeho tehdy pětiletého syna. Vše skončilo Plachého tragickou smrtí pod okny jeho bytu v Chrudimské ulici č. 5 na Vinohradech dne 2. prosince 1952. Smrt byla označena za sebevraždu. Přesné okolnosti konce jeho života však nebyly zcela objasněny. Klára Novotná: Vinohradská cesta Jiřího Plachého, In:Divadelní měsíčník, Divadlo na Vinohradech, 2016/V–leden, str. 2, vyd. Divadlo na Vinohradech, Praha, 2016.Klára Novotná: Žula–rula–svor: Jiří Plachý, In:Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová a kol.: Sláva a bída herectví, KANT, Praha, 2013, str. 98–99, . Jiří Plachý starší byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Citát
Divadelní role, výběr 1922 Karel Čapek, Josef Čapek: Ze života hmyzu, III. mravenec–voják (j. h. – elév ND), Národní divadlo, režie Karel Hugo Hilar 1923 Vildgans: Láska, Martin, Švandovo divadlo, režie Jan Bor 1929 R. C. Sheriff: Konec cesty, Osborne, Vinohradské divadlo, režie Josef Kodíček 1930 Jaroslav Hilbert: Jejich štěstí, Karel, Komorní divadlo, režie Jan Bor 1931 Maxim Gorkij: Na dně, Herec, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor 1931 L. Stroupežnický: Naši furianti, Bušek, Vinohradské div., režie Fr.Salzer 1931 F. M. Dostojevskij, Jan Bor: Bratři Karamazovi, Ivan, Vinohradské div., režie Jan Bor 1932 Jiří Mahen: Janošík, Ilčík, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor 1933 J. J. Kolár: Pražský žid, Mydlář, Vinohradské div., režie Bohuš Stejskal 1934 František Langer: Manželství s r. o., Šidlík, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor 1934 Vítězslav Nezval: Tři mušketýři, Athos, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor 1934 F. M. Dostojevskij, Jan Bor: Idiot, Rogožin, Vinohradské div., režie Jan Bor 1935 Michail Šolochov: Rozrušená země, Nagulnov, , Vinohradské divadlo, režie Jan Bor 1935 L. N. Tolstoj: Anna Karenina, Karenin, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor 1935 Jan Port, Bohuš Stejskal: České pašije, Jéžíš, Vinohradské divadlo, režie Bohuš Stejskal 1935 S. Kingsley: Muži v bílém, Dr.Fergusson, Vinohradské div., režie Bohuš Stejskal 1935 Michail Šolochov: Rozrušená země, Nagulnov, Vinohradské div., režie Jan Bor 1935 Ivo Vojnovič: Lazarovo vzkříšení, Spasitel, Vinohradské div., režie Gabriel Hart 1936 Fr. Zavřel: Jan Žižka z Trocnova, Jan Hus, Vinohradské div., režie Fr.Salzer 1936 A.Strindberg: Tanec smrti, Edgar, Komorní div., režie Gabriel Hart 1936 Luigi Pirandello: Jakou ty mne chceš, Karel Salter, Vinohradské div., režie Bohuš Stejskal 1938 G. B. Shaw: Ženění a vdávání, Biskup, Komorní divadlo, režie Jan Bor 1938 Viktor Dyk: Veliký mág, titul. role, Komorní div., režie Bohuš Stejskal 1939 Jiří Mahen: Mrtvé moře, Havelka, Vinohradské divadlo, režie Bohuš Stejskal 1940 G.Hauptmann: Bobří kožich, pán z Wehrhahnu, Vinohradské div., režie Fr.Salzer 1940 František Götz: Soupeři, Kolár, Vinohradské divadlo, režie Gabriel Hart 1942 L.Stroupežnický: V panském čeledníku, Talácko, režie Bohuš Stejskal 1943 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, Solness, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart 1944 J. K. Tyl: Pražský flamendr, Sýkora, Divadlo J. K. Tyla, režie K.Konstantin 1945 Arnošt Dvořák: Husité, Zikmund, Městské lidové divadlo Karlín, režie Fr.Salzer 1945 Romain Rolland: 14. červenec, Vintimille, Vinohradské div., režie Jiří Frejka 1946 G. B. Shaw: Domy pana Sartoria, titul. role, Komorní div., režie Bohuš Stejskal 1947 A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu, Famusov, Vinohradské div., režie Jiří Frejka 1947 Karel Čapek: Věc Makropulos, Prus, Komorní div., režie Bohuš Stejskal 1947 K. A. Treněv: Vojevůdce Kutuzov, titul.role, Vinohradské div., režie Gabriel Hart 1948 G. B. Shaw: Svatá Jana, Warwick, Vinohradské divadlo, režie Jiří Frejka 1950 Alois Jirásek: Jan Žižka, Sigmund, Národní divadlo, režie Antonín Dvořák 1952 A. N. Ostrovskij: Pozdní láska, G. P. Margaritov, Tylovo divadlo, režie František Salzer
Divadelní režie, výběr 1935 Eugene O´Neill: Pramen věčného mládí, Juan Ponce de León, Vinohradské div. 1938 R. Jesenská: Devátá louka, Komorní divadlo 1939 A. Pacovská: Chudí lidé vaří z vody, Vinohradské divadlo, současně vystupoval v roli Kováře 1941 Aristofanes: Ženský sněm, Divadlo Na poříčí, 24 repríz 1941 A. Pacovská: Vdovin groš, Vinohradské divadlo 1942 Zdena Lipanská: Kateřina, Komorní div., 58 repríz 1943 J. Vrchlický, Z.Fibich: Námluvy Pelopovy, Vinohradské divadlo, současně vystupoval v roli Oinomaose 1944 J. Vrchlický, Z.Fibich: Smír Tantalův, Vinohradské divadlo, 26 repríz 1944 J. Vrchlický, Z.Fibich: Smrt Hippodamie, Divadlo J. K. Tyla v Karlíně, 11 repríz 1946 A. P. Čechov: Višňový sad, Vinohradské divadlo 1950 M. Gorkij: Měšťáci, Městské oblastní divadlo Mladá Boleslav, (j. h.)
Filmografie, výběr 1925 Z českých mlýnů 1934 Pokušení paní Antonie 1935 Jedna z milionu (advokát dr. Zeman) 1937 Jan Výrava 1938 Zborov 1938 Druhé mládí 1947 Čapkovy povídky 1947 Jan Roháč z Dubé 1948 Krakatit 1949 Němá barikáda (uhlíř) 1951 Císařův pekař – Pekařův císař (magistr Kelley) 1952 Plavecký mariáš (Šindelář) 1953 Měsíc nad řekou 1953 Jestřáb kontra Hrdlička (kořistník Jestřáb – nedokončeno)
Odkazy Reference
Literatura Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 21, 26, 28–29, 31–35, 55, 81, 84, 164 Bohumil Bezouška: Jak jsem proskotačil život, Lunarion, Praha, 1993, str. 165, 246, František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 217–218, 221, 229, 230, 234, 252, 258, 274, 299 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 65, 112, 117, 119, 409 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 36, 80, 123, 157, 166, 206, 208, 247–248, 283–284, 290, 305–307, 339, 359, 382, 492, Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964 Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 222, 388–389, Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 55, 87 Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 79, 80, 99, 101–103, 114, 122, 127, 140–141, 154, 156, 159, 160, 164 Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 6, 13, 26–7, 31, 33, 35, 39, 41, 43, 45–46 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 373–374 Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 63 Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju, vyd. Čs. filmový ústav, 1990, str. 85, 101, 118–119, 128 Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 123, 190, 258 Alfréd Radok: O Jiřím Plachém?, In: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 118, 119 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 45, 50–55, 57, 61–62, 65–68, 71, 73, 76, 79, 177–179, 193, Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 157, Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 305, 325–326 Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 130–133, 144, 308, Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová a kol.: Sláva a bída herectví, KANT, Praha, 2013, str. 76–100, Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 154, 157, 175, 179, 191,
Externí odkazy
Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští divadelní pedagogové Kategorie:Herci Divadla na Vinohradech Kategorie:Režiséři Divadla na Vinohradech Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Umělci z Železného Brodu Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Narození 29. července Kategorie:Narození v Železném Brodě Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Úmrtí 2. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Umělečtí šéfové Divadla na Vinohradech