Nesnesitelná lehkost bytí (v anglickém originále The Unbearable Lightness of Being) je americké filmovéová drama z roku 1988 natočené podle Kunderova stejnojmenného románu z roku 1984. Režíroval je Philip Kaufman, který se spolu s Jean-Claudem Carrièrem podílel také na scénáři. Hlavní role obsadili evropští herci Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche a Lena Olin a většina natáčení proběhla ve Francii. Film zachycuje umělecký a intelektuální život v Československu během Pražského jara a milostné osudy postav uprostřed sovětské represe, která následovala po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Dílo bylo pozitivně přijato kritiky a diváky, autor knižní předlohy s ním však spokojený nebyl. Od té doby nepovoloval žádné adaptace svých děl – filmové, divadelní ani televizní.
Děj Příběh se odehrává v Praze druhé poloviny 60. let 20. století, v době politického uvolnění označovaného jako Pražské jaro, a následně během sovětské invaze a období normalizace.
Slibný mladý neurochirurg Tomáš vyznává v milostných záležitostech filozofii, že z jeho života musí být vyloučena veškerá láska. Představuje člověka, který se snaží vyhnout tíze závazků, a žije v uvolněném vztahu s výtvarnicí Sabinou, která odmítá být vlastněna nebo definována druhými. Její životní postoj je založen na svobodě, erotice a neustálém překračování hranic. Proti všem svým zásadám si Tomáš k sobě nastěhuje mladou dívku Terezu, která touží po jistotě, věrnosti a hlubokém citovém spojení, a později se s ní ožení. Nadále však pokračuje ve vztahu se Sabinou.
Události pražského jara ale všem změní život. Tomáš se snaží zachovat osobní svobodu, Tereza se aktivně zapojuje do dokumentování okupace fotografováním sovětských vojáků a tanků v ulicích Prahy a její fotografie se dostávají do zahraničí. Tomáš, Tereza a Sabina prchají z Československa do Švýcarska, kde však ani emigrace nedokáže vyřešit jejich osobní konflikty. Když Tereza zjistí, že ji Tomáš i nadále podvádí, opustí ho a vrací se do Československa. Tomáš se nakonec rozhodne za ní vrátit. Politická represe ale zasáhne jeho profesní existenci, nesmí vykonávat lékařskou praxi a živí se jako čistič oken. Jejich život se později přesouvá z Prahy na venkov, kde se oba pokoušejí žít jednodušeji mimo politické i společenské konflikty.
Hlavní obsazení
Produkce Protože se v době totalitního režimu nemohlo natáčet v Československu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a v Paříži. Scény zachycující sovětskou invazi kombinují archivní záběry s nově natočeným materiálem. Interiérové scény byly natočeny ve studiích Boulogne Studios nedaleko Paříže.
Režisér Jan Němec zastával při natáčení roli poradce. V hlavních rolích se objevují převážně evropští herci. Roli Terezy měla původně hrát Veronika Freimanová, ale protože zrovna otěhotněla a musela by emigrovat, roli nakonec odmítla.
Hudba Ve filmu jsou využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka, zejména jeho klavírní skladby z cyklu Po zarostlém chodníčku. Zaznívá v něm také píseň Beatles „Hey Jude“ v podání Marty Kubišové a tradiční československá lidová píseň „Joj, joj, joj“ v podání Jarmily Šulákové a Vojtěcha Jochece.
Adaptace románu Kundera působil během natáčení filmu jako aktivní poradce. Speciálně pro film napsal báseň, kterou Tomáš šeptá Tereze do ucha, když usíná.
V poznámce k českému vydání knihy Kundera poznamenává, že film měl velmi málo společného s duchem románu i jeho postavami. Ve stejné poznámce Kundera dále uvádí, že po této zkušenosti již nedovoluje žádné adaptace svého díla.Nesnesitelná lehkost bytí, "Poznámka Autora", S. 341, 2006, Atlantis.
Mnozí kritici se zaměřili na to, do jaké míry se podařilo zachytit, či bylo možné zachytit, podstatu románu ve filmu. Někteří komentátoři tvrdí, že film je třeba vnímat v jiném světle a kniha je pouze jedním ze zdrojů inspirace.
Přijetí a ohlasy Film má na agregátoru recenzí Rotten Tomatoes hodnocení 86 %, které vychází z 29 recenzí. Web Metacritic, který používá vážený průměr, udělil filmu na základě 17 recenzí filmových kritiků skóre 73 ze 100, což naznačuje „celkově příznivé“ recenze.
Ocenění Film byl nominován na dva Oscary – za nejlepší adaptovaný scénář (Philip Kaufman a Jean-Claude Carrière) a za nejlepší kameru (Sven Nykvist) a získal cenu BAFTA za nejlepší adaptovaný scénář. V roce 2002 zařadil Americký filmový institut snímek na 87. místo svého seznamu 100 Years...100 Passions, tedy výběru nejvýznamnějších amerických romantických filmů.
Reference
Kategorie:Filmy z roku 1988 Kategorie:Americké dramatické filmy Kategorie:Filmy Philipa Kaufmana Kategorie:Filmy odehrávající se v Praze Kategorie:Filmy inspirované dílem Milana Kundery Kategorie:Filmy odehrávající se ve Švýcarsku Kategorie:Filmy natočené podle knižní předlohy