Alioth (Epsilon Ursae Majoris, ε UMa, ε Ursae Majoris) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Velké medvědice. Její zdánlivá hvězdná velikost v pásmu V je 1,77m a od Slunce je vzdálena (82,55±0,42) světelného roku. Jde o chemicky pekuliární hvězdu na rozhraní podobra a obra, jejíž spektrální typ je A1 III–IVp kB9. Je proměnnou hvězdou typu Alfa² Canum Venaticorum.
Poloha a pozorovatelnost Alioth se nachází v ohybu oje Velkého vozu, nejblíže k jeho korbě. Ačkoli nese v Bayerově označení písmeno ε, je nejjasnější hvězdou souhvězdí Velké medvědice. Patří také k pohybové skupině Velká medvědice, jejíž hvězdy mají podobný prostorový pohyb a společný původ. Modelový věk skupiny byl určen na (414±23) milionů let. Jde o věk odvozený za předpokladu společného stáří jejích členů, nikoli o nezávislý odhad pouze pro Alioth.
Paralaxa z nové redukce měření družice Hipparcos činí (39,51±0,20) mas, což prostou inverzí odpovídá vzdálenosti (25,31±0,13) parseku neboli (82,55±0,42) světelného roku.
Fyzikální vlastnosti Spektrální klasifikace A1 III–IVp kB9 vyjadřuje, že Alioth leží mezi třídou svítivosti obrů a podobrů a má chemicky neobvyklé spektrum. Zápis „kB9“ znamená, že čára K ionizovaného vápníku odpovídá typu B9, zatímco ostatní části spektra vedou ke klasifikaci A1.
Měření astronomickým interferometrem NPOI určila úhlový průměr hvězdy se započteným okrajovým ztemněním na (1,644±0,020) mas. Při paralaxe z vydání Gaia DR2, kterou tato práce přijala, z něj autoři odvodili poloměr 4,29násobku poloměru Slunce, svítivost (104,4±9,3)násobku svítivosti Slunce a efektivní teplotu (8 908±54) K. Projekční rotační rychlost v sin i je 33 km/s.
Proměnnost a magnetické pole Alioth je magnetická proměnná hvězda typu Alfa² Canum Venaticorum. Její fotometrické a spektrální změny sledují rotační periodu (5,088631±0,000018) dne. Modelování ukázalo, že většinu pozorované světelné proměnnosti způsobuje nerovnoměrné rozložení železa a chromu v povrchových vrstvách. Chemicky odlišné oblasti při rotaci mění množství záření přerozděleného z ultrafialové do viditelné části spektra.
Spektropolarimetrická pozorování odhalila poměrně slabé, avšak uspořádané magnetické pole s deformovanou dipólovou strukturou. Mapy povrchového zastoupení železa a chromu neukazují jednoduchou závislost na místních vlastnostech magnetického pole; výjimkou je relativní nedostatek těchto prvků v oblastech podél magnetického rovníku.
Možný průvodce Alioth byla ve starší literatuře označována za spektroskopickou dvojhvězdu a později byl oznámen možný průvodce ve vzdálenosti 0,11 ″ s rozdílem jasnosti (2,31±0,03)m v pásmu I. Interferometrická data NPOI však žádný průvodní objekt neodhalila, přestože průvodce s uvedenou úhlovou vzdáleností a jasností měl být podle autorů práce zjistitelný. Dvojhvězdnost Aliothu proto není potvrzena. Perioda přibližně 5,09 dne je rotační periodou hvězdy, nikoli oběžnou dobou průvodce.
Pojmenování Označení ε Ursae Majoris je Bayerovo označení hvězdy. Vlastní jméno Alioth je arabského původu. Podle moderního etymologického zpracování vzniklo z označení al-jaun („černý kůň“ nebo „býk“), které bylo v arabských rukopisech a později v latinských opisech opakovaně zkomoleno; podoba Alioth se ustálila v pozdním středověku. Dřívější odvození od arabského alya („tučný ovčí ocas“) se pokládá za chybný renesanční výklad. Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie pro jména hvězd schválila jméno Alioth pro tuto hvězdu 30. června 2016.
Reference
Externí odkazy
Záznam v databázi SIMBAD
Kategorie:Obři třídy A Kategorie:Proměnné hvězdy Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Velké medvědice Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu