Michal Horáček (* 23. července 1952 Praha) je český spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent, vystudovaný antropolog a spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna.

V prvním kole prezidentských voleb 2018 obsadil 4. místo, se ziskem 472 643 hlasů (9,18 %).

Osobní život

Rodina Jeho otec Vladimír Horáček (1922–1998) byl dramaturgem mnoha pražských divadel (včetně Národního divadla) a překladatel, matka Eva Horáčková (1923–2004), rozená Heyrovská, psycholožka. Pradědeček Leopold Heyrovský byl profesor římského práva a rektor Univerzity Karlovy. Dědeček Leopold Heyrovský byl jeden z předsedů České společnosti entomologické, jeho prastrýc Jaroslav Heyrovský byl první Čech oceněný Nobelovou cenou. Získal ji v oboru chemie v roce 1959 za objev polarografie. Michal Horáček má i šlechtické předky, jeho prababička (manželka Leopolda Heyrovského) Klára Hanlová z Kirchtreu (1863–1935) byla dcerou Karla šlechtice Hanla z Kirchtreu (1813–1879), mimo jiné okresního hejtmana v Kadani a poté i v Prachaticích, a praneteří Karla Boromejského sv. p. Hanla z Kirchtreu.

70. léta 20. století Po maturitě v roce 1970 byl přijat na Fakultu sociálních věd a publicistiky UK (v současnosti Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy), odkud byl na zásah Státní bezpečnosti vyloučen poté, co zfalšoval dobrozdání fakultního výboru SSM k žádosti o výjezdní doložku do USA. (Svá univerzitní studia absolvoval až po Sametové revoluci.) V sedmdesátých letech se živil jako plavčík, umývač černého nádobí, skladník a posléze jako domácí dělník Výrobního podniku Svazu invalidů (META). Současně se věnoval sázkám, a to zejména na pražském dostihovém závodišti ve Velké Chuchli.

Zájem o dostihy a studium chovu anglického plnokrevníka ho v polovině 70. let přivedly ke psaní pro zahraniční publikace; stal se korespondentem dostihových časopisů ve Velké Británii (British Racehorse), Austrálii (Racetrack) a v USA (Thoroughbred Record). Ocenění novinářskou cenou (1982) mu pomohlo k zisku stipendia na World Press Institute (Macalester College, St.Paul, Minnesota), které absolvoval v roce 1984.

V září 1981 ho Státní bezpečnost zaregistrovala jako kandidáta tajné spolupráce, krycí jméno Sázkař, číslo svazku u StB 746 229. Agentem se ale nestal a v dubnu 1984 jeho svazek StB uložila do archivu.Vyhledávání v archivních pomůckách, Archiv bezpečnostních složek, Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování Horáček se proti podezřením ze spolupráce brání negativním lustračním osvědčením. Badatel Radek Schovánek z ÚSTR k tomu ve svém posudku dodal: „Z celého spisu je zřejmá snaha získat Michala Horáčka ke spolupráci i jeho úspěšná a promyšlená snaha se této spolupráci vyhnout“. Obvodní soud pro Prahu 1 nařídil, aby se komunistický poslanec Zdeněk Ondráček Horáčkovi omluvil za nepodložené tvrzení, že textař byl spolupracovníkem StB.

První zaměstnání a sametová revoluce náhled|Michal Horáček v Brně, 2011V roce 1986 byl přijat jako redaktor kulturní rubriky do týdeníku Mladý svět, kde se věnoval především interview (Kurt Vonnegut, Roald Dahl, Klaus Maria Brandauer aj.), ale i jiným publicistickým žánrům. Kromě jiného vedl boj s agenturou Pragokoncert, organizující vystoupení zahraničních sólistů i hudebních skupin v ČSSR; Pragokoncert byl posléze donucen umožnit pražský koncert populárních Depeche Mode, a poté i dalších západních umělců. Byl také autorem první investigativní reportáže (OSA Nostra, ve spolupráci s kolegou Lubošem Beniakem, 1989).http://kultura.ihned.cz/c1-21179340

Od října 1987 až do sametové revoluce ho sledovala Státní bezpečnost jako prověřovanou osobu. Během revoluce byl jeho svazek zničen. V létě 1989 založil spolu s rockerem Michaelem Kocábem občanskou iniciativu MOST, která si dala za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých sdružení. V listopadu téhož roku pak MOST přivedl k jednomu stolu premiéra Ladislava Adamce a zástupce Občanského fóra v čele s Václavem Havlem; předmětem a výsledkem těchto jednání bylo zejména zrušení té části tehdejší ústavy, která garantovala Komunistické straně Československa tzv. vedoucí úlohu v politickém uspořádání země. Tím se otevřela cesta k pluralitní parlamentní demokracii a k prvním svobodným volbám po mnoha desetiletích.13. komnata Michala Horáčka

Nebyl členem žádné politické strany před listopadem 1989, ani po něm; s výjimkou angažovanosti v rámci MOSTu přímou účast v jakýchkoli politických strukturách zásadně odmítal. Přesto se nevyhýbal službě v institucích, které považoval za veřejně prospěšné. Na pozvání Miloslava kardinála Vlka například přijal nabídku stát se patronem Komunitního centra Matky Terezy na pražském Chodově (2006), na výzvu Václava Havla účast ve správní radě Knihovny Václava Havla (2005).http://www.vaclavhavel-library.org/cs/o-nas/kdo-jsme/spravni-rada

Založení a prodej sázkové společnosti Fortuna Na počátku roku 1990 založil se třemi kolegy akciovou společnost Fortuna. Ta postupně rozvinula koncept sázení na výsledky především sportovních utkání: kursové sázky. S mnoha sty pobočkami nejen v ČR, ale posléze i na Slovensku a v Polsku, a s mnohamiliardovým ročním obratem, se Fortuna stala prosperující společností. Poté, co Horáček strávil téměř 15 let jako předseda představenstva Fortuny, ji v prosinci 2004 společně prodali společnosti Penta Investments za 2,4 miliardy Kč a poté ze statutární funkce odstoupil.

Kulturně-tvůrčí činnost Již dříve se věnoval umělecké činnosti, zejména textům a produkci hudebních skladeb. V roce 1997 byl zvolen předsedou Rady Akademie populární hudby, která udílí českou obdobu Grammy Award, výroční hudební ceny Anděl. Změnil její dosavadní strukturu a ve spolupráci s akademiky, které oslovoval osobními dopisy s prosbou o podněty, vytyčil nové úkoly. Funkci předsedy předal svému nástupci v roce 2000. V roce 2005 přijal nabídku TV Nova a stal se předsedou poroty televizní soutěže Česko hledá SuperStar.

Po prodeji Fortuny se začal naplno věnovat hlavně vlastním tvůrčím projektům. Psal eseje pro noviny a cestopisy pro časopisy, publikoval knihy a zejména jako textař a producent vytvářel písňové projekty. Na sklonku první dekády nového tisíciletí se začal stále více přiklánět k poezii; výsledkem bylo veršované libreto hudebně-dramatického díla Kudykam, uváděného v koprodukci se Státní operou Praha od roku 2009 a sbírka villonských balad nazvaná Český kalendář.

Studium na Univerzitě Karlově a pedagogická činnost V roce 1996 získal titul bakaláře na Institutu základů vzdělanosti, v roce 2007 titul magistra na Fakultě humanitních studií UK (obecná antropologie), následujícího roku byl na stejné fakultě a ve stejném oboru přijat k doktorandskému studiu. Disertační práci na téma Habitus hazardního hráče. Etnografická rekonstrukce radikální alternativy v období reálného socialismu, obhájil a titul doktora získal v září 2011 (Ph.D.).

V roce 2023 ukončil prezenční bakalářské studium oboru Dějiny umění na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Na Vysoké škole kreativní komunikace, s.r.o., soukromé vysoké škole vzniklé v roce 2016,https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma?nazev=Vysok%C3%A1+%C5%A1kola+kreativn%C3%AD+komunikace byl též uváděn jako vyučující.https://www.idnes.cz/praha/zpravy/vysoka-skoly-kreativni-komunikace-nahradi-literarni-akademii.A160516_140833_praha-zpravy_nubhttps://www.novinky.cz/veda-skoly/414240-nasi-absolventi-zkultivuji-verejny-prostor-tvrdi-spolumajitel-vysoke-skoly-kreativni-komunikace.html

Soukromý život V letech 1976–2010 byl ženatý s novinářkou Rut Horáčkovou, roz. Vavákovou (* 1953). Do manželství se narodili Filip Horáček (* 1978) a Rut Horáčková, ml. (* 1987). Do vztahu s kostýmní výtvarnicí Michaelou Hořejší, dcerou teoretického fyzika Jiřího Hořejšího, se 25. března 2011 narodila dcera Julie. Sňatek páru následoval 5. května 2012.

V roce 2013 podpořil založení LES (Liberálně ekologické strany), kterou zakládal Martin Bursík. V témže roce prohlásil v on-line rozhovoru, že ve volbách bude hlasovat pro KDU-ČSL. Uvádí, že nikdy nebyl členem Komunistické strany Československa (KSČ) ani Socialistického svazu mládeže (SSM), a má negativní lustrační osvědčení.Lustrační osvědčení Michala Horáčka

V listopadu 2016 zveřejnil své majetkové přiznání a přiznal majetek v hodnotě 458 milionů korun.

Prezidentská kandidatura náhled|Michal Horáček při závěru kampaně Jiřího Drahoše Dne 29. dubna 2016 oznámil možnou kandidaturu na prezidenta České republiky ve volbách v roce 2018. 20. října 2016 potvrdil, že kandidovat bude. 16. dubna 2017 zahájil sběr podpisů, začátkem května 2017 oznámil, že už jich má dostatečný počet – celkem se mu jich podařilo získat 86 940, a v listopadu 2017 se tak stal jedním z devíti prezidentských kandidátů.

V dubnu 2017 uvedl, že pokud by nepostoupil do druhého kola prezidentské volby, podpořil by jako kandidáta Jiřího Drahoše.

V rozhovoru pro web Info.cz v červenci 2017 řekl, že je přesvědčený, že Miloš Zeman nakonec z boje o prezidentský post odstoupí.

Ve volbách se v prvním kole se ziskem 472 643 hlasů (9,18 %) umístil na 4. místě za Milošem Zemanem, Jiřím Drahošem a Pavlem Fischerem, a nepostoupil tak do druhého kola. Před druhým kolem podpořil Jiřího Drahoše (proti Miloši Zemanovi) a nabídl mu k využití billboardy, které měl předplacené.

Politické postoje Nepodepsal by prohlášení českých ústavních činitelů o respektu k čínské územní celistvosti. V otevřeném dopise se ostře vyhranil proti postoji prezidenta Zemana, který se zdráhal odvolat ministra financí Andreje Babiše. Neodmítl by referendum o Evropské unii s tím, že by hlasoval pro setrvání v EU. V České republice se klonil k přijetí eura. Vyjádřil se pro adopci dětí homosexuálními páry. Ač sám silný kuřák, podpořil zákaz kouření v restauracích.

Vyjádřil souhlas s možností odvolání prezidenta republiky v referendu, jako třeba v Rakousku. S možností referenda totiž počítala i česká ústava. Otázky položené v referendu by se však neměly týkat problémů na ústavní úrovni, mezi něž patří např. lidská práva nebo členství ČR v Evropské unii. Institut milosti by zachoval, dovedl totiž reflektovat individuální lidské osudy, se kterými zákon nepočítal. Na druhou stranu by nikdy nevyužil svého práva vydat amnestii. Amnestie vydaná prezidentem Václavem Klausem totiž podle něj podryla důvěru lidí v právní stát.

V září 2014 se vyslovil pro ekonomické sankce vůči Rusku a uvedl, že „připojením se ke svým partnerům v Evropské unii a v severoatlantickém prostoru dáváme najevo jednotu, že sdílíme nějaké principy, které jsme ochotni zastávat a hájit i přes to, že nás to bude něco stát a že se to odrazí v našem komfortu.“ Podpořil vznik Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, která by měla být založena ve všech členských státech NATO a EU.

Ačkoli si dle platných zákonů zřídil transparentní účet, ze kterého museli kandidáti hradit veškeré výdaje za předvolební kampaň, oznámil že kampaň si bude financovat pouze sám a na účet se proto nedalo přispívat.

V dubnu 2017 na svém předvolebním mítinku ve Frýdku-Místku odmítl povinné uprchlické kvóty na přerozdělování migrantů z Afriky a jihozápadní Asie mezi členské státy Evropské unie a prohlásil: „Určitě nechci stavět v Česku mešity. Uvědomuji si ohromný rozdíl mezi naší kulturou a kulturou islámských uprchlíků. Jsem také zásadně proti kvótám, protože migranti z islámských zemí nechtějí k nám do Humpolce, ale do německého Hamburku.“"Michal Horáček, slyšíte dobře: Já tu nechci mešity. Muslimové jsou od nás rozdílní. Kvóty ne. Češi nejsou xenofobové. Je tu chudoba". Parlamentní listy. 11. dubna 2017. Zároveň však říká, že „odpůrce migrace je jako odpůrce deště“ a není proti přijímání uprchlíků, kteří do Česka přichází z těžké situace.

Opakovaně vyjádřil promonarchistický postoj.

Dílo

Spisovatel a esejista