Vlastimil Marek (23. srpna 1946, Krnov – 16. března 2021, Mšeno) byl český alternativní hudebník, zenový buddhista, publicista, lektor, spisovatel a duchovní učitel.
Raný život Vlastimil Marek po maturitě absolvoval nástavbové studium oboru cestovní ruch. Roku 1965 prodělal vážnou nemoc a údajně prošel prožitkem blízké smrti, což pak ovlivnilo jeho další postoj k životu. V roce 1970 se přestěhoval do Prahy, roku 1978 strávil dva měsíce v zenbuddhistických centrech v Polsku a v následujícím roce odjel studovat do Japonska.
Hudební aktivity Jako hudebník působil ve skupinách Extempore, Elektrobus, Amalgam a MCH Band. Vystupoval však také s Jakubem Nohou a Emilem Pospíšilem. Byl aktivním členem Jazzové sekce a za svou činnost byl komunistickým režimem pronásledován. V srpnu 1986 ho komunistická tajná policie StB zavřela do vazební věznice za organizování mírového gongového koncertu. Později byl odsouzen za údajné „poškozování zájmů republiky v cizině“, ale v roce 1990 byl plně rehabilitován.
Systematicky propagoval hudbu New Age, a to i v rozhlasovém vysílání na Radiu Golem, Radiu Kobra či Radiu Echo. Pro Český rozhlas Ostrava zásadní měrou spolupracoval s autory Zlatou Holušovou a Zdeňkem Figurou na cyklech pořadů Hudba k tichu a Dobromysl, pro Český rozhlas 3 – Vltava seriál Zvuky.
V letech 1996 až 2011 připravoval pro Český rozhlas Vltava jednou za 14 dnů předpůlnoční pořad new age, etnické a ambientní hudby pod názvem Oaza, hudba pro povzbuzení i uklidnění. Dovezl do České republiky world music (jeho skupina Amalgam ji zkoušela a hrála již v roce 1979, kdy se to ani ve světě ještě world music nejmenovalo), alikvotní zpěv (na ostravském festivalu v roce 1991 zazpíval jeho přítel, od kterého kupoval a dovážel jiné zvukové a nástrojové objevy, tibetské mísy, a meditační steel drum, Jörn Raeck), článkem v časopise Regena (1990) a praktickými ukázkami prezentoval dávnou védskou ekologickou metodu spalování sušeného kravského trusu s přepuštěným máslem ghí a několika zrnky rýže za zpěvu mantry při východu a západu Slunce tzv. agnihotru, a v nultém čísle čtvrtletníku Baraka (1996) představil jako znovuobjevenou dávnou terapeutickou možnost i labyrint (později inicioval vznik několika soukromých labyrintů a spolupracoval při prezentaci labyrintária na zámku Loučeň), zorganizoval první kurz hry na primitivní, ale o to terapeutičtější australský nástroj didgeridoo, dovezl do Prahy (Bratislavy a Košic) amerického zpěváka manter Henry Marshalla (a nakonec i Devu Premal) a Čechy a posléze i Slováky seznámil s mantrami.
Diskografie 1993 – Tichá voda 1994 – Dotek 1994 – Mana 1995 – Návazy a bobonky 2000 – Overtone music 2004 – Za hudbou
Publicistika Během komunistického režimu neměl přístup do oficiálních médií, proto publikoval v samizdatu. Kromě jiného si od roku 1976 pro sebe a okruh přátel vydával Markonoviny. Po roce 1989 publikoval např. v časopisech GEMMA, Regenerace, Meduňka, Moje psychologie, v Revue Prostor a v denících Telegraf, Český deník a v časopise Dingir. Ten v březnu 2022 připomněl roční výročí jeho úmrtí a související výstavu, kterou organizoval Markův zeť Jiří Janda.o Vlastimilu Markovi : Dingir, 23. 3. 2022
Od roku 1997 publikoval pravidelně na internetu, přispíval svými fejetony do internetového magazínu Svět namodro Daniela Dočekala a od září 2006 byl aktivním blogerem a do července 2008 publikoval několik stovek článků na blogu časopisu Respekt. Z důvodů odlišného názoru na povolování negativních komentářů tzv. trollů pak přesunul svou tvorbu na vlastní blog.
Přednášky a videa V letech 1994 až 2008 pořádal pravidelné letní semináře, ale také přednášky (na téma nový věk, zen buddhismus, rozdíly mezi ženami a muži, a hlavně muzikoterapie jinak: s použitím nástrojů jako didgeridoo, tibetské mísy, šengy, steel drum, sférická píšťala a rainstick, jenž zní více než 10 minut).
Přirozené porody V rámci své terapeutické praxe postupně zjistil, že většina našich psychických a fyzických nemocí a traumat, ale i to, jak se chováme, jak reagujeme a jak se vztahujeme sami k sobě, má kořeny v prenatálním období našeho života a ve způsobu, jakým jsme byli porozeni a vychováváni. Na podzim 1995 publikoval v prvním čísle svého časopisu Mana vůbec první rozsáhlejší materiál, překlad článku Tvořivost v lůně matky. Do čísla 1/98 časopisu Regenerace připravil mnohostránkovou přílohu s názvem Prenatální život. V roce 1999 se zúčastnil konference The Art of Birthing v New Yorku (kde se poprvé osobně setkal s propagátorem přirozených porodů Michelem Odentem). O dva roky později v Praze, na konferenci Přivádíme děti na svět, se setkal se zakladatelem prenatální psychologie Peterem Fedorem-Freyberghem, a v časopise Regenerace byl zveřejněn jeho text Nová doba porodní: přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí (což byl základ pozdější stejnojmenné knihy z roku 2002). Na přednáškách a seminářích po celé republice dalších deset let šířil myšlenku přirozených porodů a všeho, co s nimi souvisí. Originálním způsobem propojoval svět hudby a jejího působení na člověka jak s možnostmi terapie, tak prevence případných problémů. Zároveň byl jediný, kdo se systematicky i v této oblasti věnoval otázkám duchovnosti, které s přirozeným porodem (a psychikou rodiček a problémy mužsko-ženských nedorozumění, ale i příliš překotné feminizace mnoha českých žen) úzce souvisí (občas bývá nazýván „guru českých žen“). Jako novinář systematicky propagoval i práva žen a jejich větší zastoupení ve veřejném života. Díky všem těmto svým aktivitám, která pomohly a stále pomáhají rostoucímu počtu žen a dětí, se stal nepřehlédnutelnou postavou hnutí za přirozené porody.
Duchovní aktivity vlevo|náhled|Seminář v Klatovech
Od roku 1975 se zajímá o východní filosofie, jógu a posléze zenový buddhismus (přeložil desítku knih a statí, kvůli tomuto zájmu se naučil japonsky). Od roku 1981, kdy v polském zenovém centru rozluštil zenové kóany a začal učit zen, pokračoval ve vedení víkendových meditačních kurzů, přednášel na školách a pro zájemce (v různých oddílech jógy).
V samizdatu vydával a šířil své překlady zenových kóanů, hlavní zenové literatury, a dalších knih současných zenových a duchovních mistrů (např. Zen a umění lukostřelby Eugena Herrigela, Co je to zen od D. T Suzukiho, Duch zenu Alana Wattse, Mysl začátečníka Šunryu Suzukiho, Tři pilíře zenu Philipa Kapleaua, Odklepávání popela na Buddhu a Pouze nevím Seung Sahna, ale i Racka Richarda Bacha), ale i své publikace (kromě prací jako Hudba Jinak nebo Zvukem dovnitř, v edici Dveře u Jazzové sekce SH, Almanach překladů, Rockové a Sci-fi sny, i sbírky esejů na duchovní témata). Již koncem 80. let 20. století organizoval soukromé víkendové semináře zenové meditace, a po sametovém převratu pak každodoční terapeutické víkendy a týdenní semináře, na kterých propojoval praktickou duchovnost (zenové poklony, zazen, pomalou meditaci v chůzi, ale i jednoduché, ale o to efektivnější metody propojování mozkových hemisfér pomocí rytmů nebo dávných indiánských metod objímání stromů atd.) se světem „jiné“ hudby.
New Age (hnutí nové doby) Díky překladům, kterým se v oblasti New Age věnoval tehdy jen v samizdatu od poloviny 80. let 20. stol., byl po sametové revoluci připraven: zprostředkoval českým zájemcům a nadšencům články, stati a recenze knih, posléze i rozhovory s vůdčími osobnostmi tohoto hnutí „lidských potenciálů“ (jak také bývá označováno). Sám Marek byl zdrženlivý k pojmu New Age (Nový věk).Jsem pozitivní ostrůvek. Rozhovor s Vlastimilem Markem, Dingir
Zvláště po roce 1992 (kdy se v Praze konala Mezinárodní transpersonální konference) se ukázalo, že našel své „poslání“: nejen že už z amerických časopisů (které mu posílali jeho američtí přátelé) jako byl New Age Journal, Yoga Journal, Magical Blend a další znal všechny hlavní protagonisty tohoto hnutí: v roce 1990 získal stipendium a šest týdnů studoval v Anglii na Schumacher college u Ruperta Sheldrakea teorie morfických rezonancí (kterou představil, spolu s např. flotačními vanami, v Almanachu překladů v roce 1984). Tamtéž osobně poznal i Rupertovu ženu, Jill Purceovou, která ho naučila alikvotní zpěv. Na konferencích se seznámil s lidmi jako byl znalec šamanismu Ralph Metzner, objevitel mayského kalendáře José Arguelles, původně vietnamský zenový mistr Thich Nhat Hahn, americký šaman Emahó (viz televizní dokument Viliama Poltikoviče, promítaný v České televizi), nejznámější americký „guru“ Ram Dass), mnich a spisovatel bratr David Steindl-Rast, spisovatelky a archeoložky alternativní ženské historie Rianne Eislerová a Marija Gimbutasová, jungiánka Jean Shinoda Bolen, buddhistka Joan Halifaxová, psycholožky zabývající se smrtí a umíráním Elisabeth Kübler-Rossová i Therese Schroeder-Shekerová, autor statí o sexuální alchymii Robert Anton Wilson, fyzik a šaman Fred Alan Wolf, psychoanalytik doby kamenné Theodore Rozsak, kněz Mathew Fox, nejznámější autor knih a přednášek o halucinogenech Terence McKenna, buddhista a psycholog Jack Kornfield, znalec alchymie Joscelyn Godwin, ale i nejznámější alikvotní zpěvák David Hykes.
vpravo|náhled|Univerzita New Age Milana Calábka
Pro první specializovaný obchod začal dovážet z Anglie a Holandska hudbu new age (a udělal rozhovory např. s asi nejslavnějším autorem této hudby Angličanem Mike Rollandem, americkým alternativním kytaristou Williamem Ackermanem, nebo Maxem Folmerem či Stefanem Micusem, kdo pro svůj časopis Mana a Baraka překládal a publikoval články lidí jako byli David Spangler, Timothy Leary, Fritjof Capra, Ken Wilber, psychonaut John Lilly, Marilyn Fergusonová (v časopise Baraka byly publikovány překlady kapitol O moci a o Jiném učení ze slavné a do češtiny stále nepřeložené základní knihy New Age Aquarian Conspiracy), ekonomka a ekoložka Hazel Hendersonová, ale i originální čeští filosofové Zdeněk Neubauer a Zdeněk Kratochvíl, geolog VáclavCílek, jogíni Eduard Tomáš i ze švýcarské emigrace se vrátivší Mirko Frýba, ekolog Boris Merhaut, sociolog Bohuslav Blažek, ale i první český (do porodů nezasahující) porodník Libor Kavan a zastánkyně nemedicínských, přirozených porodů porodní asistentky Ivana Königsmarková, Zuzana Štromerová a další. Právě Baraka představila Čechům např. psychowalkmany a jiné neurotechnologie, nový pohled na menhiry a posvátnou krajinu, japonský čajový obřad, objevitele duchovního života rostlin Clevea Backstera a jiný pohled i na posvátné rostliny, geomantické umění feng šuej, buddhistickou ekonomiku, břišní tanec, didžeridu atd. atp. Ne náhodou pak Marek mnoho let přednášel právě o hnutí New Age, ale i o muzikoterapii a duchovnosti, na soukromé Univerzitě Nové doby (Milana Calábka).
Labyrinty vlevo|náhled|Soukromý labyrint Malá Skála V roce 1991 se v rámci semináře Ruperta Sheldrakea v jižní Anglii (Rebirth of Nature) dověděl o hnutí labyrintů (a duchu místa a obnovovaných poutích), a v roce 1995 si svůj první labyrint (kopii toho z Chartres) vyzkoušel. Od té doby nenápadně, ale pravidelně šířil zvěst o této pradávné terapii pomalou chůzí a posvátných místech, jak ve svých článcích, tak na seminářích a přednáškách (např. při otevření labyrintária na zámku Loučeň). Inspiroval výstavbu celé řady labyrintů na území Čech i Moravy.