náhled|Svářeč na stavbě Svářeč je pracovník, který provádí svařování kovů.
V České republice smí svařovací práce vykonávat pouze osoba s oprávněním, které zahrnuje pouze ty metody svařování a materiály, pro které byl vyškolen a úspěšně vykonal zkoušky, jak je předepsáno v příslušné legislativě. Dosažená kvalifikace se potvrzuje v Průkazu odborné kvalifikace svářeče.
Další definice a termíny Svářečský dozor – způsobilost a znalosti jsou prokázány výrobními zkušenostmi a vzděláním. Pracovník je odpovědný za výrobní svářečské operace a za činnost se svařováním související. Povinnosti jsou definovány v ČSN EN ISO 14731.
Svářečský praktik – pracovník se svářečským oprávněním podle ČSN EN 287-1 a diplomem svářečského praktika, získaný na některém školícím pracovišti schváleném Českou svářečskou společností ANB.
Svářečský specialista – pracovník musí mít středoškolské technické vzdělání a 3 roky praxe v oboru, příp. střední odborné učiliště s maturitou a 5 let praxe. V případě středního odborného učiliště bez maturity nutná dlouholetá praxe v oboru a vstupní test podle směrnic EWF a technických pravidel ANB. Po úspěšném absolvování závěrečných ústních a písemných zkoušek obdrží absolvent osvědčení o absolvování kurzu a diplom.
Svářečský technolog – pracovník se středoškolským vzděláním a diplomem svářečského technologa, získaný na některém školícím pracovišti schváleném Českou svářečskou společností ANB.
Svářečský instruktor – pracovník s pedagogickým minimem a s kvalifikací „Svářečský praktik“.
Svářečský inženýr – pracovník s vysokoškolským vzděláním a diplomem svářečského inženýra, získaný na některém školícím pracovišti schváleném Českou svářečskou společností ANB.
EWF – Evropská svářečská federace (European Federation for Welding, Cutting and Joining)
IIW – Mezinárodní institut svařování (International Institut of Welding)
ANB – Národní akreditační místo. Právnická osoba schválená EWF a IIW. Řídí certifikační a zkušební činnost v oblasti svařování a dohlíží na dodržování platných předpisů.
Průkaz odborné kvalifikace svářeče Je vydáván Českou svářečskou společností ANB a je evidován Hospodářskou komorou ČR. Průkaz je rozdělen do 6 částí, viz dále.
Část 1 – Potvrzení o dosaženém vzdělání Je zapisováno dosažené odborné vzdělání (vyučen, maturita apod.). Zapisuje příslušná škola, učiliště nebo zkušební orgán.
Část 2 – Dosažená kvalifikace svářeče Je zapisována dosažená kvalifikace svářeče. Zapisuje svářečská škola, ve které byla zkouška vykonána a potvrzuje ji pracovník pověřený zkušební organizací (Českou svářečskou společností ANB).
Kovy – metody svařování Označení podle ČSN EN ISO 4063. 111 – ruční obloukové svařování obalenou elektrodou (ROS) 114 – obloukové svařování plněnou elektrodou bez ochranné atmosféry (MOG) 12 – svařování pod tavidlem (APT) 131 – obloukové svařování tavící se elektrodou v inertním plynu (MIG) 135 – obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu (MAG) 136 – obloukové svařování plněnou elektrodou v aktivním plynu 137 – obloukové svařování plněnou elektrodou v inertním plynu 141 – obloukové svařování netavící se elektrodou v inertním plynu (TIG nebo WIG) 15 – plazmové svařování a dělení materiálu 21 – odporové svařování bodové 22 – odporové svařování švové 311 – svařování kyslíko-acetylenovým plamenem 312 – svařování kyslíko-propanbutanovým plamenem 313 – svařování kyslíko-vodíkovým plamenem 71 – aluminotermické svařování 912 – pájení plamenem
Svařované materiály Pro účely svařování byly vybrané základní materiály používané pro svařování rozděleny do skupin podle TNI CEN ISO/TR 15608
+ Základní přehled skupin svařovaných kovů skupina kovy 1 uhlíkové nelegované a nízkolegované oceli s mezí kluzu do 460 MPa 2 termomechanicky zpracované nízkolegované oceli 3 zušlechtěné nízkolegované oceli a precipitačně vytvrzované 4, 5 a 6 chrom-niklové oceli legované molybdenem a případně vanadem 7 a 8 korozivzdorné feritické, martenzitické, austenitické nebo feriticko-austenitické oceli 9 oceli legované niklem 10 korozivzdorné feriticko-austenitické oceli 21–26 slitiny hliníku 31–38 slitiny mědi 41–48 slitiny niklu 51–54 slitiny titanu 61–62 slitiny zirkonu 71–76 litiny
Označení zaškolení 1 – stehování 2 – řezání a drážkování 3 – rovnání 4 – tepelné zpracování 5 – ohřev 6 – svařování nízkotavitelných kovů 7 – tavení kovů 8 – měkké pájení 9 – ostatní
Kvalifikace svářeče kovů - označení zkoušek
Zaškolení pracovníka (ZP) Zaškolení pracovníka je označeno např.: ČSN 05 0705-ZP 135-1 1.1, kde ČSN 05 0705 – norma, podle které byla provedena zkouška ZP – zaškolení pracovníka 135 – metoda svařování 1 – označení zaškolení 1.1 – svařovaný základní materiál
Základní kurzy (ZK) svářeče kovů Například: ZK 311 1.1 – svařování kyslíko-acetylenovým plamenem – nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nevyžadující předehřev ZK 111 1.1 – ruční obloukové svařování obalenou elektrodou – nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nevyžadující předehřev ZK 135 1.1 – obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu – nelegované a nízkolegované ocele nevyžadující předehřev ZK 141 8 – obloukové svařování netavící se elektrodou v inertním plynu – vysokolegované austenitické (nerezové ocele) ocele ZK 141 21 – obloukové svařování netavící se elektrodou v inertním plynu – hliník a jeho slitiny
Zkoušky svářeče Svářeč musí prokázat znalosti podle norem ČSN EN 287, ČSN EN ISO 9606, ČSN EN 1418, ČSN EN 13133 a absolvovat kurz se zkouškou. Zkoušku podle každé normy lze absolvovat jednotlivě.
Část 3 – Pověření organizací ke svařování Je zapisováno pověření ke svařování. Toto vyplňuje právnická či fyzická osoba zodpovědná za provádění svářečských prací ve vztahu k objednateli prací.
Část 4 – Záznamy o zaměstnání – podnikání Jsou zapisovány záznamy o zaměstnání svářeče.
Část 5 – Ostatní dosažené kvalifikace a jiné záznamy Jsou zaznamenávány ostatní kvalifikace a odborná školení.
Část 6 – Potvrzení o zdravotní způsobilosti svařovat Je zapisována zdravotní způsobilost k provádění svářečských prací. Lékařské prohlídky se provádějí jednou za 5 roků, u osob starších 50 let, jednou za 3 roky.
S účinností Vyhlášky 79/2013 Sb., dnes záleží do které rizikové kategorie je svářeč v podniku zařazen. Zařazování pracovníků do rizikových kategorií řeší Příloha č. 1 Vyhlášky 432/2003 Sb.Např. svářeči elektrickým obloukem, kteří jsou exponováni ultrafialovým zářením jehož hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty jsou zařazeni do třetí rizikové kategorie kde je lékařská prohlídka 1 x za 2 roky.
Odkazy
Reference
Související články svařování pájení
Externí odkazy
Česká svářečská společnost ANB European Federation for Welding - EWF International Institute of Welding - IIW Průkaz pro svářeče plamenem a elektrickým obloukem (1973) p2
Kategorie:Svařování