Charleston je hlavním a největším městem amerického státu Západní Virginie nalézající se na soutoku řek Elk a Kanawha v okrese Kanawha. Údaje z roku 2000 uvádějí 53 421 obyvatel centrálního města.
Zpočátku byly nejdůležitějšími průmyslovými zdroji sůl a plyn, později se jimi stala ložiska uhlí. V současné době hrají nejvýznamnější roli v ekonomice města obchod, podniky veřejné služby, vláda, lékařství a vzdělávání.
První trvalé sídlo, Ft. Lee, bylo na místě vybudováno již v roce 1788.
Charleston je sídlem baseballového týmu nižší ligy West Virginia Power (dříve Charleston Alley Cats) a každoročně se tam koná patnáctimílový (24 km) běh Charleston Distance Run. Ve městě se také nachází letiště Yeager Airport a University of Charleston; je též domovem letky jménem 130th Airlift Wing of the West Virginia Air National Guard.
Ve městě najdeme parky jako je např. Cato Park či Coonskin Park, a Kanawha State Forest, což je rozlehlý státní park s bazénem, kempy, cyklostezkami a stezkami pro pěší, místy pro piknik a i několik chat pro rekreační účely.
Historie náhled|West Virginia State Capitol - sídlo vlády státu náhled|Charleston Town Center Mall
Začátky Po Americké válce za nezávislost se vydali první průzkumníci pryč od původních osad. Mnoho z nich se pomalu stěhovala do západních částí Virginie. Využíváním jejích bohatých zdrojů se Charleston stal významnou součástí historie Virginie a Západní Virginie. V současnosti je Charleston největším městem státu a zároveň jeho městem hlavním.
Dějiny Charlestonu začínají v osmnáctém století. V roce 1774 získala rodina Bullittů 5 km² půdy poblíž ústí řeky Elk. Pozemek byl o dvanáct let později prodán plk. Georgi Clendeninovi. První trvalá osada, Fort Lee, vznikla v roce 1788 díky plk. Clendeninovi a jeho skupině Virginia Rangerů. Osada zaujímala plochu nynější křižovatky ulic Brooks Street a Kanawha Boulevard. Historikové se domnívají, že Charleston byl pojmenován po otci plk. Clendenina Charlesovi. Název města Charles Town se později zkrátil na Charleston, aby se předešlo záměně s jiným Charles Townem v současné Západní Virginii.
O šest let později Charleston úředně ustanovil parlament virginského Commonwealthu, tzv. Virginia General Assembly. Na 40 akrech, které město tvořily v roce 1794, obývalo sedm domů 35 lidí.
Charleston je součástí okresu Kanawha. Slovo Kanawha pochází z výrazu indiánského kmene Arawaků pro kánoi z vydlabaného kmene. Vůbec první budovou okresu bylo dvoupatrové vězení, které bylo doslova vydlabáno do břehu řeky Kanawha.
Daniel Boone, který byl zmocněn jako zástupce Kanawahské domobrany, byl v roce 1791 zvolen do Virginského parlamentu. V historických dokumentech stojí, že šel až do Richmondu pěšky.
Průmyslový rozvoj Před počátkem 19. století byla podél řeky Kanawhy objevena ložiska soli. První sůl byla dolována už v roce 1806, což oblasti umožnilo prosperitu a rychlý hospodářský růst. Před rokem 1808 se tu vyrábělo 1250 liber soli denně. Oblast kolem Charlestonu, Kanawhaské solné pánve, nyní Malden, se měly stát největším producentem soli na světě. V roce 1818 začala fungovat Kanawha Salt Company, první trust v USA.
Během dolování soli narazil v roce 1815 kapitán James Wilson na první ložisko plynu. Stalo se tak na místě dnešní křižovatky ulic Brooks Street a Kanawha Boulevard (poblíž dnešního komplexu parlamentu). V roce 1817 bylo objeveno uhlí a začalo se postupně v solných továrnách používat jako palivo. Důležitost kanawhaského solného průmyslu začala po roce 1961 upadat, a teprve nástup 2. světové války přinesla další poptávku po chemických surovinách, jako jsou např. chlór a žíraviny, které se ze solných roztoků mohly vyrobit.
Politický rozvoj Město dále rostlo, až v roce 1861 přišla Americká občanská válka. Stát Virginie se odtrhl od tzv. Unie a Charleston se rozdělil na věrné Unii a Konfederaci. 13. září 1862 se odehrála Bitva o Charleston. Přestože vojska Konfederace zvítězila, město udržela jen krátce. Vojáci Unie se jen o šest týdnů později vrátili a zůstali až do samého konce války.
Sever si Charleston držel a většina západní části Virginie způsobila ještě větší problém. Virginie už od Unie byla odtržená, ale její severní část měla pod kontrolou Unie a vyvstala tak otázka státní suverenity. Uprostřed bouřlivé občanské války se Západní Virginie díky prohlášení prezidenta stala úředně státem. Abraham Lincoln prohlásil, že severozápadní oblast Virginie se vrací zpět pod Unii, a 20. července 1863 se tak Západní Virginie stala 35. státem USA.
Přestože se často říká, že Západní Virginie se od Virginie odtrhla kvůli rozdílným postojům k otroctví, skutečné důvody byly ekonomické. Těžký průmysl Severu, a především ocelářství horní oblasti řeky Ohio, byly závislé na uhlí dostupném v dolech západní Virginie. Jednotky federalizované armády byly hned na začátku války poslány z Ohia na západ Virginie, aby tak zajistily bezpečný přístup k uhelným dolům a dopravě.
Ačkoli už nyní existoval stát, osidlování oblasti hlavního města státu bylo komplikované: hlavní město Západní Virginie se několik let stěhovalo mezi Wheelingem a Charlestonem. V roce 1877 ale občané státu jako konečné umístění hlavního města zvolili Charleston a o osm let později byla otevřena první budova kapitolu.
Po požáru v roce 1921 byla rychle postavena budova nová, ale v roce 1927 také vyhořela. Výbor pro výstavbu kapitolu, ustanovený v roce 1921 legislativou, však povolil výstavbu současného kapitolu. Architekt Cass Gilbert navrhl žlutohnědou stavbu z vápence v italském renesančním stylu, který měl celkem stát téměř 10 miliónů dolarů. Poté, co byly hotové první tři etapy stavby, guvernér William G. Conley kapitol slavnostně otevřel 20. července 1932.
Rozvoj na začátku 20. století Charleston byl nyní centrem vlády státu. Přírodní zdroje, jako uhlí a plyn, spolu s rozšiřováním železnice k růstu také přispěly. Do státu přišla nová odvětví průmyslu, např. chemický, sklářský, dřevařský a ocelářský, přitáhly právě přírodní zdroje oblasti. V Charlestonu se rychle stavělo. Mnohé z těch domů včetně kostelů a kancelářských budov stojí v samém centru města dodnes, většinou kolem ulice Capitol Street.
Během 2. světové války nedaleko Charlestonu otevřela první a největší továrna na výrobu syntetického kaučuku v USA, která poskytovala pro válku velmi důležité výrobky. Poté, co válka skončila, se Charleston ocitl na kraji důležitých staveb. Jednou z nich během tohoto období bylo letiště Kanawha Airport (nyní Yeager Airport, pojmenované po generálovi Chucku Yeagerovi), které se stalo asi jednou z nejpozoruhodnějších Dálnice 64 Charleston|náhled|vlevo inženýrských úspěchů své doby. Postaveno bylo v roce 1947 a jeho výstavba zahrnovala vykácení 1.5 km² na třech vrcholcích a přestěhování více než devíti miliónů krychlových yardů země.
V roce 1959 bylo otevřeno Charleston Civic Center, které stojí dodnes, byť zcela zrekonstruované, a poskytuje nejrozlehlejší prostory pro schůze a výstavy v Západní Virginii.
V roce 1956 prezident Dwight D. Eisenhower podepsal Federal Aid Highway Act, zákon o budování systému dálnic. Charleston se stal součástí tohoto systému v 60. letech, když byly vystavěny tři velké mezistátní dálniční systémy, které se sbíhaly v Charlestonu. I díky nim je Charleston pouze na den cesty od 60 procent obyvatel USA.
Moderní rozvoj V roce 1983 bylo otevřeno nákupní centrum Charleston Town Center Mall. Bylo největším městským mallem na východ od řeky Mississippi a pyšnile se třemi patry obchodů a restaurací. V 80. letech začala i skutečná revitalizace centra. Byly zřízeny fondy pro vylepšení vzhledu ulic a začalo se otevírat mnoho malých firem. Nyní jsou ulice Capitol Street, Hale Street a další sousedící ulice vybranou směsí restaurancí, obchodů a firem, které se pro mnoho lidí staly opravdovým středem města.
Robert C. Byrd Federal Building, Haddad Riverfront Park a Capitol Market jsou jen několika z nově vystavěných budov, které napomohly rozvoji středu města v 90. letech. Charleston se také stal známým jako jedno z nejlepších zdravotních středisek státu. Plány na další místa pro zábavu a obchod udržují Charleston dlouhodobě aktivní.
Rok 2003 se stal významným díky otevření Clay Center for the Arts & Sciences. Centrum obsahuje Maier Foundation Performance Hall, The Walker Theatre, The Avampato Discovery Museum a také umělecké muzeum. V Centru se nachází také ElectricSky Theater, který je kombinací planetária a kina s 175 sedadly. Filmy promítané v kině mívají vzdělávací velkoformátové (70 mm) prezentace, a jsou často k vidění v podobných omnimaxových kinech. Představení v planetáriu se inscenují jako kombinace předtočených a živých programů.
V charlestonském kalendáři lze také nalézt mnoho festivalů a dalších událostí, včetně Multifestu, Vandalia Festivalu, oslav Dne nezávislosti s ohňostrojem v Parku Haddad Riverfront, a oblíbenou regatou Sternwheel, jež byla založena v roce 1970.
Charleston má jednu centrální agenturu pro hospodářský rozvoj, Charleston Area Alliance. Alliance stále spolupracuje s místními vůdčími osobnostmi a obchodní komunitou při úspěšném budování ekonomiky oblasti a revitalizace centra. Charleston má také historickou část, které se říká East End.
Počasí během roku V Charlestonu se střídají všechna čtyři roční období. Město leží na severním okraji vlhkého subtropického pásu, jehož základem jsou především rozdíly v nadmořské výšce. Průměrné teploty v Charlestonu jsou povětšinou teplejší než ve zbytku Západní Virginie (vyjma Huntingtonu), a to díky své poloze na západ od vyšších nadmořských výšek. Jaro je nejméně předvídatelné roční období a doopravdy většinou přichází na konci března či začátkem dubna. Od začátku března až do prvních květnových dnů jsou teploty značně proměnlivé a není nijak neobvyklé, že po slunečném teplém dni o 24 °C přijde chladný deštivý den, při kterém teplota vystoupá na pouhých sedm stupňů. Teploty jdou během května znatelně vzhůru a vyskytují se i dny až letní. Letní počasí bývá horké a vlhké s nejvyššími denními teplotami až mezi 30-35 stupni a bývá velmi vlhko. Dny na podzim jsou obvykle teplé a suché až do pozdního října, ale na noc se začíná ochlazovat. Počasí v zimě se obvykle liší od počasí obvyklého ve zbytku Západní Virginie. Spolu s Huntingtonem bývá Charleston posledním městem v tomto státu, kde začne sněžit. Zimy má Charleston mírné s průměrnými teplotami kolem 5 °C během všech zimních měsíců, i když občasná ochlazení srazí noční teploty až pod -20 °C. Kdykoli od konce listopadu do poloviny dubna může začít sněžit, přičemž nejvyšší srážky se objevují mezi lednem a únorem. Výskyt velké sněhové bouře je v této oblasti vzácností, a v Charlestonu je dokonce vzácné, aby najednou napadlo více než 30 cm sněhu. Charleston dostává velký příděl deště, jenž je rozdělen do celého roku. Ke konci jara a během léta jsou časté bouřky, které občas mohou být velmi nebezpečné. Tornáda jsou vzácností, ale během těchto bouří se objevit mohou. Velká část podzimní a zimní vláhy má formu mrholení. Nejsušším obdobím bývají měsíce září a říjen.
Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Průměr nejvyšších °F (°C) 43 (6.1) 46 (7.7) 56 (13.3) 67 (19.4) 76 (24.4) 83 (28.3) 86 (30) 85 (29.4) 78 (25.5) 68 (20) 56 (13.3) 46 (7.7) 66 (18.8) Průměr nejnižších(°F) (°C) 25 (-3.8) 27 (-2.7) 34 (1.1) 43 (6.1) 52 (11.1) 60 (15.5) 65 (18.3) 63 (17.2) 56 (13.3) 45 (7.2) 36 (2.2) 38 (3.3) 45 (7.2) Dešťové srážky in. (mm) 3.4 (86.4) 3.2 (81.3) 3.9 (99.1) 3.3 (83.8) 3.9 (99.1) 3.6 (91.4) 4.9 (124.5) 4.0 (101.6) 3.2 (81.3) 2.6 (66) 3.3 (83.8) 3.3 (83.8) 42.9 (1089.7) Sněhové srážky in. (mm) 10.1 (256.5) 8.7 (221) 5.1 (129.5) 0.9 (22.9) 0.0 (0.0) 0.0 (0.0) 0.0 (0.0) 0.0 (0.0) 0.0 (0.0) 0.2 (0.2) 2.2 (55.9) 5.1 (129.5) 32.3 (820.4)
Demografie