Válka v Jižní Osetii (2008)

Válka v Jižní Osetii (známá též jako rusko-gruzínská válka) byl válečný konflikt mezi Gruzií na jedné straně a Ruskem, Jižní Osetií a Abcházií na straně druhé.

Začal 1. srpna těžkým ostřelováním gruzínských vesnic ze strany osetijských separatistů.

V noci z 7. na 8. srpna 2008 se rozhořely těžké boje mezi gruzínskými armádními silami a jihoosetskými jednotkami, které se snaží o odtržení (secesi) gruzínské autonomní republiky Jižní Osetie. Rusko obvinilo Gruzii z „agrese proti Jižní Osetii“ a zahájilo rozsáhlou pozemní, leteckou a námořní invazi do Gruzie s deklarovaným cílem „operace vynucení míru“.

Jižní Osetie a Abcházie v roce 1991 vyhlásila jednostranně nezávislost, která nebyla Gruzií ani jiným státem až do skončení této války uznána. Přesto byla obě území pod faktickou kontrolou Ruské federace.

Pozadí Podrobnější informace naleznete v článku Gruzínsko-osetský konflikt

Na základě dohody z roku 1992 byly v Jižní Osetii umístěny ruské, gruzínské a jiho- i severoosetské mírové jednotky. Válka skončila a situace se uklidnila, ale problém byl pouze odložen. Osetinci v převážné většině nestáli o reintegraci Jižní Osetie do Gruzie, v letech 1992 a 2006 uspořádali referendum, kde se vyslovili pro nezávislost. Gruzie se naopak snažila nad odtrženými oblastmi obnovit kontrolu. Když se v Gruzii dostal k moci Saakašvili, obnovil v roce 2004 po mimořádných volbách kontrolu nad Adžárií. Z původních tří separatistických oblastí si tak faktickou nezávislost udržely jen Abcházie a Jižní Osetie. Rusko sledovalo gruzínské snahy o obnovení územní svrchovanosti se znepokojením. Gruzii tradičně považuje za blízké zahraničí, navíc jí prochází ropovod z Ázerbájdžánu. Po ukončení války v Čečensku za vlády Vladimira Putina Rusko posílilo. Saakašvili orientoval Gruzii výrazně prozápadně, snažil se směřovat zemi do EU a zejména do NATO.Tisková zpráva Senátu ČR, Předseda senátu podpořil směřování Gruzie do EU a NATO, 15.05.2007 NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti odmítlo pozvat Gruzii (stejně jako Ukrajinu) do aliance, s tím že případnou pozvánku v budoucnu nijak nevylučuje. Západ včetně České republiky jí dodával zbraně, Rusko naopak ekonomicky,Признательные приказания , kommersant.ru, 17.4.2008 politicky i vojensky podporovalo odtržené regiony, většina jejich obyvatel vlastnila ruské pasy. Záminku pro větší angažování v regionu dalo Rusku uznání nezávislosti Kosova, kde většina zemí NATO a EU uznala nezávislost provincie odtržené proti vůli mateřské země a v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244.

Předválečné boje náhled|Kasárna ruské mírové jednotky V pozdních hodinách 1. srpna napadly Osetijské jednotky gruzínské civilní vesnice. Tím došlo ze strany Rusy podporovaných separatistů k porušení příměří z roku 1992.

Následně propukly intenzívní boje mezi gruzínskou armádou a jihoosetskými bojovníky, mající za následek několik mrtvých a raněných. Obě bojující strany se vzájemně obvinily ze zahájení střelby. V důsledku bojů několik stovek až tisíc Osetinců opustilo své domovy a uprchlo na území Ruska, které jim poskytlo azyl.

Dne 4. srpna ruská 58. armáda zaujala pozice na hranicích s Gruzií (respektive Jižní Osetií). Během následujících dní pokračovaly sporadické přestřelky a gruzínská armáda soustavně zvyšovala počet vojáků a vojenské techniky v oblasti.

Dne 7. srpna gruzínský prezident Michail Saakašvili vyhlásil jednostranné zastavení palby, vyslovil ochotu vyjednávat o autonomii Jižní Osetie a navrhl, aby Rusko garantovalo řešení, které by přineslo mír oblasti.

Začátek války V noci na 8. srpna (den zahájení letních olympijských her v čínském Pekingu) již byla ruská armáda podle gruzínských zpravodajských složek a některých ruských médií na tažení do Gruzie. To oznámila i Abchazská státní televize.

Gruzínské úřady neoznámily vstup ruských vojsk do země v tu dobu, protože doufaly že západní země ještě mohou situaci deeskalovat.

Gruzínské dělostřelectvo zahájilo bombardování osetských vesnic a gruzínská armáda začala s vojenskou operaci s cílem dobýt hlavní město Jižní Osetie Cchinvali. To se jim 8. srpna v noci a dopoledne téměř povedlo. Do rána jihoosetinské orgány oznámily, že gruzínské ostřelování zabilo nejméně 15 civilistů.

Při útoku gruzínská armáda použila raketomety BM-21 Grad a děla velké ráže, kterými ostřelovala centrum města. Během útoku ale došlo i k napadení základny ruských mírových sil, což si vyžádalo i mrtvé a raněné. První dny si konflikt vyžádal 15 mrtvých vojáků z ruských mírových sil v Jižní Osetii a několika set civilistů, Sergej Lavrov mluvil o 1500 mrtvých.

náhled|Mapa oblasti hlavního konfliktu v Jižní Osetii, 8. srpna 2008, modré šipky označují gruzínský útok, červené ruský Rusko na to odpovědělo několika nálety na gruzínské vojenské cíle, přičemž podle gruzínských zdrojů byly zasaženy i sousední civilní objekty. Odpoledne 8. srpna Rusko poslalo své dělostřelecké a tankové pozemní síly Rokským tunelem přes hlavní kavkazský hřeben do Cchinvali. Podle ruského prezidenta Dmitrije Medveděva mělo Rusko v úmyslu chránit obyvatele Jižní Osetie (přes 90 %), kteří mají ruské občanství a kteří o pomoc požádali. Do druhého dne, tj. 9. srpna, jejich počet podle ruských zdrojů vzrostl na 2000. I Gruzie zaznamenala civilní oběti. Zpravodaj AP, který navštívil město Gori krátce po ruském bombardování, viděl několik rozbořených obytných domů (některé ještě hořely), množství mrtvých a zakrvácených civilistů včetně starců, žen i děti.

Gruzínská vláda v pátek 8. srpna oznámila, že stáhne svůj vojenský kontingent z Iráku a chce ho nasadit do případných bojů s Ruskem. Podle prezidenta Jižní Osetie Eduarda Kokojty dorazilo na pomoc proti Gruzíncům asi 300 dobrovolníků ze Severní Osetie a tisíce dalších se očekávalo ze severního Kavkazu. Gruzínský olympijský výbor zvažoval stažení svých 35 sportovců z olympijských her v Pekingu, avšak 10. srpna Gruzínci i Rusové oznámili, že na LOH zůstanou.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili přirovnal invazi ruských vojenských sil do Jižní Osetie k sovětské invazi do Československa v roce 1968. V reakci na invazi z oblasti gruzínsko-ruské hranice uprchla většina židovského obyvatelstva do hlavního města Tbilisi. Naopak prezident Abcházie Sergej Bagapš označil útok Gruzie za genocidu malého osetinského národa. Ruský prezident Dmitrij Medveděv označil bombardování města Cchinvali za genocidu civilního obyvatelstva.

náhled|vlevo|Gruzínský sniper v Jižní Osetii V neděli odpoledne pokračovala ruská vojenská letadla v bombardování území Gruzie. Podle BBC očití svědci potvrdili bombardování mezinárodního civilního letiště v Tbilisi několik hodin před tím, než na něm měla přistát mírová mise EU v jejímž čele byl francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner a jeho finský kolega Alexander Stubb.

Americké deníky The New York Times a International Herald Tribune přinesly, s odvoláním na vysoce postavený zdroj v americké administrativě informaci, že ruská armáda rozmisťuje v Jižní Osetii útočné balistické střely krátkého doletu SS-21. Střely jsou rozmisťovány severně od města Cchinvali. Rakety jsou podle informací s to zasáhnout jakékoliv místo v Gruzii, včetně Tbilisi. Prezident Jižní Osetie Eduard Kokojty dále prohlásil, že má v plánu požádat Rusko o vybudování stálé vojenské základny v Jižní Osetii. Poté vyhlásil výjimečný stav a rozpustil vládu. Kokojty dále prohlásil, že Jižní Osetie neumožní na své území vstup pozorovatelům z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Z analýzy satelitních záběrů, kterou na požádání organizace Amnesty International (AI) provedlo Americké sdružení pro rozvoj vědy byly stovky domů v gruzínských obcích v Jižní Osetii vypáleny v srpnu 2008 až po skončení rusko-gruzínského ozbrojeného konfliktu, kdy oblast ovládly ruské jednotky. Ze snímků ale nelze jednoznačně určit, kdo je odpovědný za škody, zda Rusko, Gruzie nebo někdo jiný. Podle AI mohou ale být snímky důkazem o spáchání válečných zločinů.AI: Satelitní snímky dokumentují ničení v Jižní Osetii i po válce

Ruská invaze do Gruzie náhled|vlevo|upright|Gruzínský prezident Michail Saakašvili náhled|Radnice v Gori, v popředí socha místního rodáka J. V. Stalina V pondělí 11. srpna ruské úřady potvrdily, že její síly pokračují v přesunu z Abcházie dále na území Gruzie, k městu Senaki. Podle ruského ministerstva obrany proto, aby bylo zabráněno gruzínské armádě v ostřelování konfliktních oblastí a reorganizaci. Gruzínské úřady obvinily Rusy, že obsadili město Gori, které se nachází přibližně 60 km od hlavního města Tbilisi. Ruské ministerstvo obrany sice obvinění odmítlo, ale zpravodaj České televize v živém vstupu v hlavní zpravodajské relaci potvrdil obsazení města ruskými tankovými jednotkami.Česká televize – Události, 11. 8. 2008 Gruzínské síly byly odvolány k obraně Tbilisi. Podle některých informací ruské letectvo bombardovalo město Gori.

V pondělí večer agentura Reuters s odvoláním na gruzínského premiéra uvedla, že ruské invazní jednotky vstoupily do černomořského přístavu Poti. Ruské jednotky postupují na gruzínské území také ze separatistické Abcházie a obsadily vojenskou základnu ve městě Senaki. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo operaci na území v hloubce 40 km od gruzínsko-abchazské hranice.

Formální ukončení bojů 12. srpna ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že nařídil ozbrojeným silám ukončit vojenské operace v Gruzii, ale velitelé ruské armády se tímto údajným nařízením ruského prezidenta neřídili.

Podle zpravodaj BBC Gavina Hewitta došlo ve městě Gori k násilnostem a lidé z něj prchající si stěžovali na rabování, jehož se účastnili i separatisté z Jižní Osetie. Obyvatelům bylo údajně vyhrožováno smrtí, pokud rabujícím neodevzdají své cennosti. Přes slib ruského prezidenta o stažení vojsk informuje BBC a televize Al-Jazeera o pohybu obrněných jednotek na jih do vnitrozemí Gruzie. Podle organizace Human Rights Watch (HRW) byly během ruského bombardování použity kazetové bomby. Hlavní nebezpečí těchto bomb spočívá v tom, že bomby jsou naplněné množstvím malých náloží. Na zákazu použití kazetových bomb se na konferenci v Dublinu v roce 2008 dohodlo více než 100 států, včetně většiny členů NATO. Rusko ale podpis odmítlo, stejně jako Čína a USA.

V pátek 15. srpna ruský vojenský konvoj se vzdušnou podporou bitevních vrtulníků pronikl přes sliby prezidenta Medveděva až na 55 km od hlavního města Tbilisi. Podle agentury Reuters šlo o nejhlubší průnik invazních vojsk do vnitrozemí Gruzie. Akce se časově shodovala s návštěvou ministryně zahraničí USA Condoleezzy Riceové v Tbilisi.

Ruská armáda i přes příměří cíleně ničí gruzínskou infrastrukturu a drancuje zemi. Rusové údajně založili úmyslně požár v Národním parku Bordžomi-Charagauli, načež zamezili hasičům z Turecka a Ukrajiny zásah při plánovaném hašení. Ruská armáda rovněž obsadila nejdůležitější vodní elektrárny na řece Inguri.

Ruský ministr obrany Anatolij Serďukov 22. srpna oznámil, že Rusko dokončilo stahování své invazní armády z Gruzie. Americký Pentagon ale tvrdil, že žádné výrazné známky stažení ruských jednotek nezaznamenal.

Jižní Osetie vyhlásila nezávislost na Gruzii už v roce 1990, což vedlo k první válce v roce 1991–1992. Po této druhé válce dne 26. srpna 2008 byla Jižní Osetie uznaná Ruskem a několika dalšími státy (většinou také neuznanými) za nezávislý stát.

Související boje v Abcházii

náhled|vlevo|Mapa Abcházie s vyznačenou soutěskou Kodori

Konfliktu v Jižní Osetii využila i další separatistická oblast Abcházie, která zahájila vojenské akce proti Gruzii ve sporné soutěsce Kodori. Otevřeli tak druhou frontu bojů proti gruzínské vládě. Podle gruzínských zdrojů došlo v oblasti Abcházie v přístavu Očamčyra k vylodění ruské černomořské flotily o síle až čtyř tisíc mužů.