Spořitelní a úvěrní družstva (též družstevní záložny) patří spolu s bankami mezi úvěrové instituce. Úvěrní družstevnictví je na území Čech (popřípadě Československa) nejstarší formou družstevního podnikání s bohatou historií. Spořitelní a úvěrová družstva se členila na družstva městská (občanské záložny) a družstva venkovská (kampeličky a raiffeisenky). Činnost spořitelních a úvěrních družstev se prolínala s družstvy neúvěrními a svým organizačním propojením napomáhala dalším družstevním sektorům.
Spořitelní a úvěrní družstvo se primárně zabývá přijímáním vkladů, poskytováním úvěrů a další finančními službami. Tyto služby jsou poskytovány členům družstva, kteří družstevní záložnu společně vlastní a řídí. Celosvětové sdružení družstevních záložen World Council of Credit Unions definuje družstevní záložnu jako „demokratické finanční družstvo vlastněné jeho členy“.WOCCU, "What is a Credit Union?" Takto definovaných družstevních záložen bylo v roce 2009 na celém světě 49 330 a měly 183 916 050 členů. Právní uspořádání se však v jednotlivých zemích liší: např. v ČR jde o družstva podle zákona 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech,Sbírka zákonů České republiky, "Sbírka zákonů České republiky, ročník 1995, částka 18" v Německu mohou nabývat také formy akciových společností nebo společností s ručením omezeným.
Úvěrní a spořitelní družstva v Předlitavsku Úvěrní a spořitelní družstva na území českých zemí (později v Československa) se dělila podle národností, později i podle sféry zemědělské a živnostenské, ale hlavně na družstva městská (záložny) a družstva venkovská (kampeličky a raiffeisenky).
Občanské záložny České i německé občanské záložny, řídící se zásadami Hermanna Schulze-Delitzsche, začaly v Čechách vznikat v polovině 19. století. V Čechách je šířil zejména ve svém časopise Posel z Prahy František Šimáček. V roce 1858 byly schváleny stanovy německého vzájemného záloženského spolku v Liberci a ve stejném roce vznikla z podnětu obuvnického mistra Jana Pláteníka Záložná kasa ve Vlašimi, později přejmenovaná na Občanskou záložnu. Podle jejího vzoru vznikaly obdobné záložny v dalších městech. Z iniciativy Františka Cyrila Kampelíka a podnikatele Josefa Antonína Komárka byla v roce 1863 založena občanská záložna v Hradci Králové.
První záložna na Moravě byla zřízena na základě výzvy v časopise Posel z 13. ledna 1861 v Přerově a její stanovy byly potvrzeny 22. října 1861. Při jejím zrodu stáli přerovský starosta František Kramář a místní podnikatel Cyril Vítěz. V roce 1863 byly schváleny stanovy Záložny občanské v Příboře, v Hranicích, Kojetíně, Holešově, Velkém Meziříčí, Prostějově, Slavkově a Vyškově, v roce 1864 následovaly záložny v Olešnici, Velkých Opatovicích, Tovačově a Veselí nad Moravou a Občanská záložna Blahobyt v Brně. Ve stejné době vznikaly i německé záložny, dne 3. února 1863 v Brně Erster Brünner Creditverein fur Gewerbetreibende, další dvě německé záložny vznikly v Hranicích a jedna v Šumperku a Dolních Kounicích. U zrodu Občanské záložny v Olomouci roku 1873 stál katolický kněz Ignát Wurm. náhled|upright|Bývalé sídlo německé družstevní banky Allgemeine Volkskreditanstalt r. Gen. m. b. H. (dříve: Kredit- u. Wirtschaftsgemeinschaft „Wige“) Praha II, Hybernská uliceR. Kirsten: Das sudetendeutsche Volksgeldwesen und seine Köpfe, Prag: Kommissionsverlag Adolf Otto Czerny, s. 72. Na základě zvyšování počtu občanských záložen a růstu jejich ekonomického významu byla v roce 1868 zřízena Živnostenská banka, jež byla koncipována jako banka eskontní pro všechny české obchodníky a živnostníky. V roce 1884 pak byla založena zájmová organizace Jednota záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V roce 1918 se na území nového Československa nacházelo 902 českých občanských záložen s 308 100 členy, jejichž vklady dosahovaly výše 1 201 010 000 korun. V Jednotě záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo organizováno 520 záložen. V roce 1920 vytvořily občanské záložny vlastní zastřešující peněžní ústředí Svaz záložen, zapsané společenstvo s ručením obmezeným.
K nejstarším německým úvěrovým spolkům na principu Hermanna Schulze-Delitzsche patřil v roce 1863 založený Spar- und Vorschußverein v Sokolově (Falkenau) a Spar- und Kreditverein v České Kamenici (Böhmisch Kamnitz).R. Kirsten: Das sudetendeutsche Volksgeldwesen und seine Köpfe, Prag: Kommissionsverlag Adolf Otto Czerny, s. 52. Další vznikly v roce 1864 například v Bílovci (Vorschußverein in Wagstadt), ve Znojmě (Spar- u. Vorchussverein für Znaim und Umgebung), v roce 1865 v Jeseníku (Spar- und Vorchußverein Freiwaldau)R. Kirsten: Das sudetendeutsche Volksgeldwesen und seine Köpfe, Prag: Kommissionsverlag Adolf Otto Czerny, s. 64, s. 90–91. v roce 1866 ve Stodu (Spar- und Vorschußkassa in Staab), v Kraslicích (Spar- und Vorschußverein Graslitz), v roce 1867 v Plzni (Deutscher Spar- u. Vorschußverein in Pilsen).R. Kirsten: Das sudetendeutsche Volksgeldwesen und seine Köpfe, Prag: Kommissionsverlag Adolf Otto Czerny, s. 65, s. 71–72.
V roce 1911 byla založena německá družstevní banka Kreditanstalt der Deutschen a v roce 1923 Kredit- und Wirtschaftsgemeinschaft „Wige“ (přejmenovaná později na Allgemeine Volkskreditanstalt se sídlem v Praze.R. Kirsten: Das sudetendeutsche Volksgeldwesen und seine Köpfe, Prag: Kommissionsverlag Adolf Otto Czerny, s. 86. Od roku 1920 je zastřešovalo ústředí Allgemeiner Verband der auf Selbsthilfe beruhenden Erwerbs und Wirtschaftsgenossenschaften se sídlem v Praze, od roku 1935 působící pod názvem Allgemeiner deutscher Genossenschaftsverband in der Tschechoslovakischen Republik se sídlem v Ústí nad Labem (Aussig).R. Kirsten: Das sudetendeutsche Volksgeldwesen und seine Köpfe, Prag: Kommissionsverlag Adolf Otto Czerny, s. 48.
Kampeličky a raiffeisenky Zemědělské podnikání se rozvíjelo ve svépomocné družstevní formě zakládáním vlastních úvěrních družstev, nazývaných kampeličkami a raiffeisenkami (podle iniciátorů úvěrních družstev českého propagátora Františka Cyrila Kampelíka a německého zakladatele Friedricha Wilhelma Raiffeisena). Sloužily hlavně drobným zemědělcům, kterým poskytovaly provozovací úvěr s nízkou úrokovou mírou. Obvykle vznikaly v obvodech jednotlivých obcí jako společenstva s ručením neomezeným – představenstvo i členstvo ručilo za hospodaření spolku celým svým jměním neomezeně. Na území Koruny české působila úvěrní družstva německá, česká a ve Slezsku též polská, jejich množství si nakonec vyžádalo vytvoření vlastních organizačních soustav.
Organizace německých raiffeisenek náhled|upright|Bývalé sídlo nejstarší německé raifeisenky (Raifeisenkasse Klein Petersdorf),Franz HILMER: Weiterarbeiten in der genossenschaftlichen Organisation für unser deutsches Landvolk!. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1939, s. 5. nyní sídlo obecního úřadu Horní Vrážné náhled|upright|Bývalé sídlo brněnského ústředního svazu Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens und Schlesiens, roh Radnická 11 (Brünn, Rathausgasse 11) a Zelný trhFranz Hilmer: 40 Jahre Genossenschaftsarbeit in Deutschmähren zum 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slovakei in Brünn, vyd. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1933, s. 173. Spořitelní a záloženské spolky patřily k nejrozšířenějším formám peněžních ústavů. Podle jejich zakladatele Friedricha Wilhelma Raiffeisena se nazývaly raiffeisenky a byly zakládány ve velké míře v Německu, Rakousku, německých pohraničních obcích, částečně v Itálii a ve Švýcarsku. První rakouské raiffeisenky vznikly v roce 1886 ve štýrské obci Rosswein (Razvanje) u Mariboru a dolnorakouském Mühldorfu bei Spitz, v roce 1887 následovala dolnorakouská obec Neustift bei Scheibbs.
První německý spořitelní a záloženský spolek (raiffeisenka) na našem území vznikl v roce 1886 na podkladě přednášky doktora Adama Kulisze o Raiffeisenovi, kdy byl ustaven spolek Spar- und Darlehenskasse „Eintracht“ pro obce Dolní a Horní Vrážné (Klein- und Gross Petersdorf), v roce 1887 Spar- und Darlehenskasse pro obec Bělotín (Bölten), v roce 1888 Spar- und Darlehenskassen pro obec Jeseník nad Odrou (Deutsch-Jaßnik) a Suchdol nad Odrou (Zauchtel).Franz Hilmer: 40 Jahre Genossenschaftsarbeit in Deutschmähren zum 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slovakei in Brünn, vyd. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1933, s. 11–12.
V roce 1893 stoupl počet moravských raiffeisenek na 50 a dne 22. května 1893 se konalo v Olomouci ustavující shromáždění Ústředního svazu německých zemědělských úvěrových družstev Moravy a Slezska (Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Kredit-Genossenschaften Mährens und Schlesiens) se sídlem v Brně, jemuž předsedal Dr. Anton Zoebl, vysokoškolský profesor z Brna. V roce 1901 se členy svazu stala také výrobní (zužitkovací) družstva a název ústředí byl upraven na „Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften für Mähren und Schlesien in Brünn“.
Německé spořitelní a záloženské spolky ve Slezsku si zřídily v roce 1894 ústřední orgán Verband der Spar- und Darlehenskassenvereine in Schlesien, ke kterému přistoupilo hned při jeho založení 17 družstev. V roce 1888 byla založena první německá raiffeisenka v Čechách a to v obci Veliká Ves u Podbořan (Michelsdorf bei Podersam), do konce roku 1890 pak následovalo dalších 7 a na konci roku 1895 se jejich počet zvýšil na 73. V témže roce byl v Praze na Královských Vinohradech založen německý Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Böhmens.R. Kirsten: Das sudetendeutsche Volksgeldwesen und seine Köpfe, Prag: Kommissionsverlag Adolf Otto Czerny, s. 142.
Ve dnech 25. a 26. října 1897 se konal ve Vídni I. rakouský Raiffeisenův den (Raiffeisentag), z jehož popudu vzešel 20. května 1898 Všeobecný svaz zemědělských družstev Rakouska / Allgemeiner Verband der landwirtschaftlichen Genossenschaften für Oesterreich“.Franz Hilmer: 40 Jahre Genossenschaftsarbeit in Deutschmähren zum 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slovakei in Brünn, vyd. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1933, s. 50. V roce 1908 zřídila rakouská vláda za účelem praktického provádění péče o živnostenský úvěr Úřad pro živnostenské úvěrnictví (Dienststelle für gewerbliche Kreditangelegenheiten) ve Vídni, který byl podřízen c. k. ministerstvu veřejných prací.
Organizace českých kampeliček V Čechách se o zřizování spořitelních a záloženských spolků zasloužil doktor František Cyril Kampelík (proto se pro ně vžil název kampelička). Nejstarší český spořitelní a záloženský spolek byl založen v roce 1890 ve Rtyni u Úpice a poté v Rybné u Žamberka. Největší část těchto českých úvěrních zemědělských družstev se stala součástí Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze, jejíž stanovy byly schváleny místodržitelským výnosem ze dne 17. února 1896.
Na Moravě se konstituovala v roce 1893 jako první kampelička v Želetavě. V roce 1898 byla založena Ústřední jednota českých hospodářských společenstev úvěrních pro Moravu a Slezsko, s.r.o., se sídlem v Brně a v roce 1899 Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabství Moravském, s.r.o., se sídlem v Brně.