Ota Pavel (vlastním jménem Otto Popper, 2. července 1930 Praha – 31. března 1973 Praha) byl český prozaik, novinář a sportovní reportér. Je autorem sportovních a autobiografických próz s tématy z vlastního dětství.
Životopis Narodil se v Praze jako třetí, nejmladší syn židovského obchodního cestujícího Lea Poppera (1899–1968) a jeho ženy Hermíny, rozené Netrefové (1905–1977). Bydlel s rodiči a bratry v Praze 7 v ulici Farského (dříve Strossmayerova) v domě Husova sboru. Odtud se rodina z existenčních a rasových důvodů přestěhovala v roce 1939 do Buštěhradu, do domku otcových rodičů. Obecnou školu navštěvoval Ota v Praze, měšťanskou školu v Buštěhradu (nyní Základní škola a Mateřská škola Oty Pavla – Buštěhrad).
Velice se zajímal o sport. Za druhé světové války, po transportu starších bratrů Jiřího a Huga do koncentračního tábora Terezín (únor 1943) a otcově transportu (konec 1944) žil sám s matkou, která nebyla židovského původu, v Buštěhradě na Kladensku. V roce 1944 se stal hornickým učněm na dole Prago v Dubí u Kladna. Po skončení války se Otův otec i bratři vrátili domů. Všichni členové rodiny byli organizováni v KSČ, v roce 1947 vstoupil do strany i Ota. Absolvoval dvouletou obchodní školu (1945–1947) v Praze na Smíchově a souběžně navštěvoval jazykovou školu. V roce 1960 složil maturitu na střední škole pro pracující.
Po válce hrál hokej za Spartu, byl kapitánem dorosteneckého mužstva (později na Spartě mládež trénoval), ale především se věnoval činnosti redaktora. V letech 1949–1956 (s výjimkou let 1951–1953, kdy absolvoval vojenskou službu) působil v Československém rozhlase, zprvu krátce ve zpravodajské redakci, poté jako sportovní redaktor, kam byl přijat na doporučení svého přítele Arnošta Lustiga. Mezi lety 1956 a 1957 zastával stejnou pozici v časopise Stadión a poté několik let v armádním týdeníku Československý voják. Ve Stadionu také vycházely jeho první literární pokusy, především fejetony ze sportovního prostředí.
Jako redaktorovi mu bylo umožněno cestovat, například v roce 1962 doprovázel armádní fotbalové mužstvo Dukly Praha do USA (tuto zkušenost zpracoval v knize Dukla mezi mrakodrapy), dále navštívil Francii, Švýcarsko, Jugoslávii, Sovětský svaz aj.
Při zimní olympiádě 1964 v Innsbrucku u něj propukla vážná duševní choroba (zřejmě maniodepresivní psychóza), v jejímž důsledku se pokusil podpálit statek nad Innsbruckem. Kvůli této nemoci odešel roku 1966 do invalidního důchodu. Několikrát pobýval v psychiatrických léčebnách. Zemřel v pražském Výzkumném ústavu psychiatrickém na srdeční selhání ve věku 42 let. Je pohřben na Novém židovském hřbitově na Olšanech vedle svého otce.
Některé jeho prózy, především Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců byly zfilmovány.
Od února 2000 nese jméno Oty Pavla gymnázium v Praze-Radotíně. Bylo tak učiněno ve spolupráci s jeho bratrem Hugem Pavlem. K okolí gymnázia (Berounka, Brdy) se totiž vztahují některá Pavlova díla. náhled|Hrob rodiny Oty Pavla na Novém židovském hřbitově v Praze V roce 2002 bylo v Buštěhradě zřízeno muzeum věnované životu a dílu Oty Pavla. Expozice obsahuje množství fotografií, dokumentů a originálních osobních předmětů.
Dílo náhled|Buštěhradské muzeum Oty Pavla Hory a lidé, 1964 – kniha fotografií Viléma Heckela, ke které Pavel napsal doprovodný text Dukla mezi mrakodrapy, 1964 – próza se sportovní tematikou, kombinace prvků beletrie a sportovní reportáže, o úspěchu českého fotbalového mužstva v zámoří Plná bedna šampaňského, 1967 – povídky ze sportovního prostředí Cena vítězství, 1968 – výbor z knih Dukla mezi mrakodrapy a Plná bedna šampaňského Pohár od Pánaboha, 1971 – próza ze sportovního prostředí Smrt krásných srnců, 1971 – vzpomínková próza, vzpomínky na dětství a především na život autorova otce Lea, svérázného židovského obchodníka Syn celerového krále, 1972 – próza ze sportovního prostředí, 16 povídek o slavných sportovcích Jak jsem potkal ryby, 1974 – vzpomínková kniha, tentokrát zaměřená na autorův život, především na jeho milované rybaření Pohádka o Raškovi, 1974 – próza ze sportovního prostředí o životě českého skokana na lyžích Jiřího Rašky psaná formou pohádky („V nevelkém městě Frenštátě uprostřed beskydských hor žil švec Oldřich Raška. Měl za ženu Bedřišku a měl čtyři děti. Dvě holky, Věru a Ladislavu, a dva kluky, Zdeňka a Jirku…“)
Posmrtně vydané výbory Fialový poustevník, 1977 – obsahuje Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby Veliký vodní tulák, 1980 – výbor z díla Zlatí úhoři, 1985 + rozšířené vydání 1991 (dvě Pavlovy povídky, „Běh Prahou“ a „Prase nebude“, se kvůli cenzuře nedostaly do prvního vydání tohoto souboru a vyšly až v přepracovaném vydání roce 1991) Výstup na Eiger, 1989 Mám rád tu řeku, 1989 Jak šel táta Afrikou: Povídky, 1994 Olympijské hry a jiné povídky, 1995 Omyl a jiné povídky, 1995 Proč mám rád sport?., 2009
Sebrané spisy V roce 2002 připravila Slávka Kopecká v pražském nakladatelství HAK (Humor a kvalita) souborné vydání literárního díla Oty Pavla v edici Sebrané spisy Oty Pavla: sv. 1 – Dukla mezi mrakodrapy sv. 2 – Plná bedna šampaňského sv. 3 – Pohár od Pánaboha : Pohádka o Raškovi sv. 4 – Smrt krásných srnců sv. 5 – Syn celerového krále sv. 6 – Jak jsem potkal ryby sv. 7 – Povídky z šuplíku (výběr článků, úvah, reportáží a povídek vydávaných během autorovy dvacetileté publicistické práce; texty z pozůstalosti, které v 70. letech kolovaly pouze v opisech a později byly zařazovány do různých povídkových výborů).
Memoáry Věra Pavlová (manželka): Vzpomínky na Otu Pavla: jsem z Bránova i Buštěhradu – prdelka mi říkají…, ©1993 Arnošt Lustig: Okamžiky s Otou Pavlem, 2010
Odkazy
Reference
Literatura BRŮNA, Otakar. Potkat Otu Pavla. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2000. 158 s. ISBN 80-7268-094-3. CINGER, František. O bolesti, protože člověk dost netrpěl. In: CINGER, František. Tři osudy. 1. vyd. Praha: Erika, 2004, s. 13–. ISBN 80-7190-434-1. DANIELOVÁ, Michaela. Ota Pavel známý i neznámý. Praha, 2017. 78 s., 13 s. příl. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Šindar. Univerzita Jana Amose Komenského Praha. Dostupné také z: https://theses.cz/id/zsd4cr/20612658 FIALA, Jan Šimon a PAVEL, Ota. Slzy na stoncích trávy Oty Pavla. 1. vyd. Praha: Nezávislé tiskové centrum Interpress, 1990. 157 s., 100 s. Galerie.
HÖSCHL, Cyril a HAMŠÍK, Ivan. Tak o co jde?: jak číst svůj život. 1. vyd. V Praze: Mladá fronta, 2023. 225 s. ISBN 978-80-204-6239-8. KACZOROWSKI, Aleksander. Ota Pavel: pod povrchem. Překlad Martin Veselka. 1. vyd. Brno: Host, 2020. 334 s. ISBN 978-80-275-0176-2. KAVČIAK, Vladimír. Tu rybu jsem nechytil!: Ota Pavel ve vzpomínkách syna Jana a bratra Huga. 1. vyd. Mnichovice: BVD, 2008. 166 s. ISBN 978-80-87090-09-1. KOVÁŘ, Pavel. Ota Pavel – postskriptum: ohlédnutí za životem a dílem mimořádně nadaného spisovatele. 1. vyd. Praha: XYZ ve společnosti Albatros Media a.s., 2015. 139 s., 8 nečísl. s. obr. příloh. ISBN 978-80-7505-274-2. LUSTIG, Arnošt. Okamžiky s Otou Pavlem. 1. vyd. Doslov František Cinger. Praha: Mladá fronta, 2010. 356 s. ISBN 978-80-204-2139-5. LUSTIG, Arnošt. Okamžiky: Arnošt Lustig vzpomíníná na Otu Pavla. Doslov František Cinger. Praha: Nakladatelství Andrej Šťastný, 2003. 310 s. ISBN 80-903116-9-5. PAVEL, Ota a ŽDÍMAL, Milan, ed. Z korespondence. V nakl. Primus vyd. 2. Praha: Primus, 2000. 139 s. ISBN 80-86207-17-X. PAVLOVÁ, Věra. Vzpomínky na Otu Pavla: jsem z Bránova i Buštěhradu – prdelka mi říkají… 1. vyd. Praha: Agentura V.P.K., ©1993. 126 s, 12 nečísl. s. obr. příloh. ISBN 80-85622-32-7. PECHOVÁ, Jaroslava. Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla. 7. rozšíř. vyd. Praha: Laguna, 2023. 175 s. ISBN 978-80-88263-15-9. PETEROVÁ, Zuzana. Spanilé jízdy, aneb, Náš bratr Ota Pavel. Kladno: Nezávislý novinář (IV), 2000. 133 s. ISBN 80-86032-05-1. PETEROVÁ, Zuzana a PAVEL, Jiří. Jak jsme se zbláznili: můj táta Ota Pavel a já. 1. vyd. Praha: G plus G, 2001. 149 s. ISBN 80-86103-50-1. [Zpracování deníkových záznamů syna Oty Pavla Jiřího.] RŮŽIČKOVÁ, Martina. Ota Pavel: osobnost dvou tváří. [Praha]: Petrklíč, 2015. 158 s. ISBN 978-80-7229-576-0. SLÁDKOVÁ, Gabriela. Autobiografické příběhy Oty Pavla. Brno, 2016. 62 s. Magisterská diplomová práce. Ved. práce Mgr. Jan Tlustý, Ph.D., oponentka Mgr. et Mgr. Barbora Svobodová, Ph.D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/stuwk/ Svět rozhlasu: bulletin o rozhlasové práci. 34/2015. Praha: Český rozhlas, 2015. 150 s. Stich, Alexandr. K obecné češtině v současné krásné próze (Ota Pavel). Naše řeč. 1975, roč. 58, č. 4, s. 215–223. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5860 SVOZIL, Bohumil. Krajiny života a tvorby Oty Pavla. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2003. 235 s. ISBN 80-7304-036-0. ŠTVRTŇOVÁ, Helena. Předčasná úmrtí. 2, Ota Pavel, Jan Procházka, Jaroslav Dietl. 1. vyd. Praha: World Circle Foundation, 2001. 137 s. ISBN 80-902731-9-X.
Příspěvky v periodikách, chronologicky (výběr) MAŇÁK, Vratislav. Realistický efekt Oty Pavla. Reprezentace a konstrukce reality v literární reportáži = Ota Pavel’s Reality Effect. The Respresention and Construction of Reality in Literary Journalism. Civilia: revue pro oborovou didaktiku společenských věd. 2022, roč. 13, č. 1, s. 63–75. ISSN 1214-1348. DOLEŽAL, Miloš. Autor toho dobrého: před devadesáti lety se narodil spisovatel Ota Pavel. Roš Chodeš. 2020, roč. 82, č. 7, s. 8–9. ISSN 1210-7468. Dostupné také z: https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2020-07.pdf RADIL, Vladimír. Reportážní povídka o chatě u ledové strouhy: (Ota Pavel a Želivka). Pod Blaníkem. 2018, roč. 22 (44), č. 1, s. 25–28. ISSN 1213-1040. Dostupné také z: http://www.tkv.cz/pdf/periodika/podblanikem/44/01/25_28.pdf DAVID, Jaroslav a DAVIDOVÁ GLOGAROVÁ, Jana. Chrematonymy in Literary Texts – Illustrated with Short Stories by Bohumil Hrabal and Ota Pavel. Acta onomastica. 2016, roč. 55, s. 61–68. ISSN 1211-4413. NĚMÝ, Miroslav. A ďábel měl shořet v plamenech… Hry, kde vypukla nemoc Oty Pavla. In: iDNES.cz [online]. 2014-01-22 [cit. 2025-07-11]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/oh/olympismus/innsbruck-1964-ota-pavel.A140120_2024243_zoh-dalsi-zpravy_ten KOVÁŘ, Pavel. Ota Pavel. Reflex. Speciál. 2010, roč. 21, 201009–201012 (podzim), s. 28–34. ISSN 0862-6634. KŮS, Martin a HEJDA, Ondřej. Prdelka mu říkali – člověk Ota Pavel. Rakovnický deník. 2008, č. 76, s. 4. ISSN 1212-5857. KOVÁŘ, Pavel. Ota Pavel. Reflex. 2001, roč. 12, č. 28, s. 54–57. ISSN 0862-6634.
Film, chronologicky Pohár za první poločas (TV film). Režie Karel Pokorný. Československo, 1972, 62 min. Předloha: povídka Oty Pavla Čestné kolo (TV film). Režie Antonín Moskalyk. Československo, 1973, 77 min. Předloha: povídky „Omyl“ a „Prokletý cyklista“ (o cyklistech Janu Veselém a Janu Kubrovi) Kapři pro Wehrmacht (studentský film). Režie Karel Smyczek. Československo, 1975, 21 min. Předloha: povídka Smrt krásných srnců (studentský film). Režie Vladimír Merta. Československo, 1975, 32 min. Předloha: povídka Zlatí úhoři (TV film). Režie Karel Kachyňa. Československo, 1979, 84 min. Předloha: povídka Králíci s moudrýma očima (studentský film). Režie Miroslav Balajka. Československo, 1982, 20 min. Předloha: povídka Smrt krásných srnců. Režie Karel Kachyňa. Československo, 1986, 91 min. Předloha: kniha Slzy na stoncích trávy – dvoudílný amatérský dokument, 1988, Ing. Libor HlavatýOta Pavel bez mýtů a legend. In: Buštěhrad sobě [online]. 2005-07 [cit. 2025-07-16]. Dostupné z: https://www.bustehrad.cz/2005/07/ota-pavel-bez-mytu-a-legend/ (1988 cena přehlídky filmů o umění Arsfilm Kroměříž „Kroměřížský tolar“; cena „Oscar junior“ Benátky filmových amatérů, Benátky nad Jizerou)SVOBODOVÁ, Janina. Vzpomínka k 85. výročí narození Oty Pavla. In: SeniorTip: Internetový magazín nejen pro seniory [online]. 2015-07-02 [cit. 2025-07-16]. Dostupné z: https://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=4463