Sindhština

Sindhština (sindhsky: sindhí arabské písmo: سنڌي, dévanágarí: सिन्धी, khudábádí: 𑋝𑋡𑋟𑋐𑋢, gurmukhí: ਸਿੰਧੀ) je jazyk pocházející z pákistánské provincie Sindh. V Pákistánu je mateřštinou více než 34 milionů osob, tedy přes 14% obyvatel země (dle censu z roku 2023), v Indii pak dalších 2,7 milionů (dle censu 2011). Menší sindhské komunity jsou roztroušeny v zámořské diaspoře: mj. ve Spojeném království, na Filipínách, v Singapuru, Kataru, Kanadě a Spojených státech amerických.

V Pákistánu je sindhština v pořadí třetím jazykem co do počtu rodilých mluvčích (po pandžábštině a paštštině). Sindhština patří do skupiny indoárijských jazyků, která tvoří součást indoevropské jazykové rodiny. (Jako i ve většině ostatních indoárijských jazyků, ve slovníku má sindhština i některé výrazy, jejichž etymologie odráží pradávný vliv drávidských jazyků).

Většina pákistánských mluvčích je soustředěna v provincii Sindh, kde tvoří 60% obyvatelstva provincie. Zbývající mluvčí najdeme v Indii a v sindhských komunitách po celém světě. K rozšíření jazyka došlo po osamostatnění Pákistánu od Indie v roce 1947, kdy Sindh opustili hinduisté. Historicky se sindhština zapisovala (mimo jiné) lokálně vyvinutým písmem khudábádí. Postupem muslimské expanze ve středověku se Sindh stal jednou z prvních oblastí jižní Asie, kde došlo k přijetí islámu většinou obyvatel. To mělo za následek, že se pro zápis zdejších jazyků začalo používat téměř výhradně arabské písmo. Pro sindhštinu se užívá specifická úprava arabského písma se zvláštními diakritickými znaménky pro souhlásky, které by základním arabským písmem nešlo odlišit. Sindhský systém diakritiky je jiný než v urdštině a ostatních jazycích Pákistánu. Po vyhlášení nezávislosti Pákistánu i Indie na Spojeném království vytvořila indická vláda pro zápis sindhštiny rozšířenou variantu písma dévanágarí. Nedošlo univerzálního přijetí, ale je obvykle používáno sindhskými hinduisty, pokud vůbec píší ve svém jazyce.

Rozšíření na Indickém subkontinentu Jako první jazyk je sindhština vyučována na školách v Sindhu, jako druhý pak v Balúčistánu. Několik vzdělávacích institucí provozovaných sindhskou komunitou v Indii (hlavně ve státě Maháráštra), vyučuje sindhštinu buď jako předmět, případně ji používá přímo jako vyučovací jazyk.The Sindhu World V sindhštině existuje rozvinutá literární tradice.

Dialekty sindhštiny se v Pákistánu kromě Sindhu hovoří také na jihu provincie Paňdžáb a v provinciích Balúčistán a Chajbar Paštúnchwá. Okrajové dialekty zasahují také do indických států Gudžarát a Rádžasthán.

Historie Arabský cestovatel Abú ar-Rijhán al-Bírúní ve své rozsáhlé knize o Indii, jakož i další arabští a perští cestovatelé, kteří Sindh navštívili, potvrzují, že sindhština v této oblasti vzkvétala již před příchodem islámu. Dále se zmiňují o široké slovní zásobě a různých písmech, která byla používána pro její zápis. Ve 12. století byl do sindhštiny poprvé přeložen Korán, a to ve verších. Byl to vůbec první překlad Koránu na světě. Mezi 14. a 18. stoletím se sindhština stává populární jako jazyk spisovatelů a básníků.

Základní fráze Kíjen/Ké áhjó? – Jak se máte? (užíváno jako pozdrav) Ma thík áhijan. – Mám se dobře. (doslova: Já fajn jsem.) Meherbání. – Děkuji. Meherbání karaj. – Prosím. (prosba) Há – Ano Nain – Ne Alláh wáhi. – Na shledanou. (muslimské; doslova: Bůh Ti žehnej.) Tíkhaih. – Na shledanou. (rozloučení hinduistů) Tíndžhó náló ča áhajé? – Jak se jmenuješ? (doslova: Tvým jménem co je?) Míndžhó náló Jáqúb áhajé. – Mé jméno je Jakub. Hik – Jedna Bá – Dva Taj – Tři Má Sindh džó áhjá / Má Sindh má áhjá. – Pocházím ze Sindhu. Má musulmán / hindú áhjá – Jsem muslim / hinduista. Má Sindhí áhja. – Jsem Sindh(an). Asín Sindhí áhjó. – Jsme Sindhové/Sindhané.

Výslovnost Sindhština rozlišuje poměrně velký počet fonémů. 46 různých souhlásek se kombinuje ještě s dalšími 16 samohláskami. Všechny plozivy, afrikáty a nasály, dále retroflexní verberanta a laterální aproximanta mají své protějšky tvořené přídechem. Sindhština také zahrnuje čtyři oddělené implozivy.

Souhlásky Bilabiály Labio-dentály Dentály Alveoláry Post-alveoláry Retroflexy Palatály Veláry Glotály Nazály mmʱ nnʱ ɳɳʱ ɲ ŋ Plozivy ppʰ bbʱ ttʰ ddʱ ʈʈʰ ɖɖʱ kkʰ ggʱ Implozivy ɓ ɗ ʄ ~ jˀ ɠ Afrikáty t̠ɕt̠ɕʰ d̠ʑd̠ʑʱ Frikativy f s z ʂ x ɣ h Vibranty r ɽɽʱ Aproximanty ʋ j Laterály llʱ

Samohlásky Samohlásky v sindhštině

Samohlásky mohou být dlouhé a krátké . ( jsou v tabulce přepisovány jako .) Souhlásky, které následují po krátké samohlásce, se prodlužují: (list) vs. (nošený).

Písmo

Arabské písmo V Pákistánu se sindhština zapisuje variantou perské abecedy, která se vyvinula z písma arabského. Používat se začala pod britskou nadvládou v 19. století. Sindhská varianta celkem obsahuje 52 písmen. Perskou abecedu obohatila o do té doby nepoužívané spřežky a dalších 18 nových písmen, ڄ ,ٺ ,ٽ ,ٿ ,ڀ ,ٻ ,ڙ ,ڍ ,ڊ ,ڏ ,ڌ ,ڇ ,ڃ ,ڦ ,ڻ ,ڱ ,ڳ ,ڪ, aby zachytila různé fonémy sindhštiny a dalších indoárijských jazyků. Některá písmena, která v arabštině představují odlišné fonémy, jsou v sindhské variantě homofony.

Dévanágarí V Indii je naopak používáno písmo dévanágarí. Sindhskou variantu představila v roce 1948 vláda Indie, nikdy se však nedočkala úplného přijetí a dnes se používá po boku s arabským písmem. Čárka pod písmenem značí implozivní souhlásku. Tečka zvaná nukta tvoří nové souhlásky. अ आ इ ई उ ऊ ए ऐ ओ औ ə a i uː e o क ख ख़ ग ग॒ ग़ घ ङ च छ ज ज॒ ज़ झ ञ ट ठ ड ड॒ ड़ ढ ढ़ ण त थ द ध न प फ फ़ ब ब॒ भ म य र ल व श ष स ह

Příklady

Číslovky Číslice Sindhsky Transliterace Česky १/۱ हिकु/هِڪُ hiku jeden २/۲ ॿ/ٻه b̤a dva ३/۳ टे/ٽي ṭī tři ४/۴ चारि/چار cāre čtyři ५/۵ पँज/پنج pañja pět ६/۶ छह/ڇهه chaha šest ७/۷ सत/ست sata sedm ८/۸ अठ/اٺ aṭha osm ९/۹ नव/نو nava devět १०/۱۰ द॒ह/ڏهه d̤aha deset

Vzorový text

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Sindh Review - Webová stránka v sindhštině SindhiLanguage.com - Anglický portál o sindhštině Daily Sindh Hyderabad - Deník v sindhštině

Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Sindh Kategorie:Jazyky Indie Kategorie:Jazyky Pákistánu Kategorie:Severozápadní indoárijské jazyky Kategorie:Indoíránské jazyky

Sindhština

Źródło i licencja