náhled|Přípravné setkání v Bruselu, duben 2009 náhled|Protest v Mnichově náhled|Protest v Brně – leden 2012 ACTA (anglicky Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství) je kontroverzní vícestranná mezinárodní obchodní dohoda s trestněprávními prvky, jejímž účelem je vytvoření mezinárodního systému pro vynucování duševního vlastnictví. ACTA by vytvořila nový mezinárodní rámec, k němuž se mohou země přidat, a vytvořila by vlastní orgány mimo existující mezinárodní instituce jako jsou Světová obchodní organizace (WTO) a Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) a Organizace spojených národů.

Navrhovatelé ji označují za odpověď na „růst globálního obchodu s padělaným zbožím a nelegálně šířenými autorsky chráněnými díly“http://www.med.govt.nz/templates/ContentTopicSummary____34357.aspx Záběr ACTA je široký, zahrnuje jak padělání hmotného zboží (značkové oblečení, hudební a filmové nosiče, léky), tak i „internetové distribuční a informační technologie“.http://technet.idnes.cz/svobodu-internetu-ohrozuji-tajna-mezinarodni-jednani-mocnych-p70-/sw_internet.asp?c=A100303_164748_sw_internet_pka Finální text dohody byl zveřejněn v roce 2011. Ačkoliv finální text dohody již neobsahuje tak drakonická opatření, která byla oznámena původně, organizace dohlížející na lidská práva na Internetu ji kritizují, protože zavádí přísné represe, poškozuje uživatele a směřuje ke státním zásahům do svobodného Internetu.Free software foundation: Support a firm, simple declaration against ACTALe Quadrature du Net: ACTA

ACTA byla zatím podepsána 8 státy a ostatním je otevřena k podpisu do května 2013. Rada EU odsouhlasila dohodu ACTA dne 16. prosince 2011 na setkání ministrů zemědělství a rybolovu (za Českou republiky se účastnili ministr zemědělství Petr Bendl a jeho náměstek Juraj Chmiel). Protože dohoda počítá i s trestněprávními represemi, budou ji muset v případě schválení Evropským parlamentem ratifikovat i jednotlivé členské státy. ČR se k podpisu připojila 26. ledna 2012,POLESNÝ, David. ČR a další země EU podepsaly protipirátskou dohodu ACTA, IDNES.cz, 2011-01-26 [cit. 2011-01-27], Dostupné online. podepsala ji velvyslankyně ČR v Japonsku Kateřina Fialková. Kvůli protestům, které pomáhala organizovat Česká pirátská strana, premiér Nečas ratifikaci ACTA dne 6. února 2012 pozastavil s tím, že vláda chce ještě analyzovat reálné dopady smlouvy.Deník Referendum: Pozastavíme ratifikaci ACTA, slíbil Nečas. Požadujeme záruky, reagují piráti.Česká televize: Nečas: Vláda pozastaví ratifikační proces dohody ACTA

Asi rok poté, co Evropský parlament dohodu ACTA neschválil, se objevily informace o jednání o dohodě TTIP, která vzbuzuje ještě větší obavy, než dohoda ACTA. Kromě toho existuje obava, zda se dohoda ACTA nevrací jako dohoda TPP, která se ale netýká Evropy.

Vyjednávání náhled|Přímí (fialová) a nepřímí účastníci dohody Vyjednávání ACTA neprobíhalo na půdě žádné mezinárodní instituce.Ministerstvo hospodářského rozvoje Nového Zélandu (2008). "On Anti-Counterfeiting Trade Agreement". Podle Úřadu pro obchodní zastoupení Spojených států (Office of the United States Trade Representative, USTR) začaly předběžné rozhovory o ACTA mezi Spojenými státy, Kanadou, Evropskou komisí, Švýcarskem a Japonskem v letech 2006 a 2007.USTR, The Anti-Counterfeiting Trade Agreement – Summary of Key Elements Under Discussion, cit. 25. listopadu 2009 23. října 2007 vydaly Spojené státy, Evropské společenství, Švýcarsko a Japonsko společné prohlášení o tom, že začaly vyjednávat o ACTA.Katz, Eddan; Hinze, Gwen (Listopad 2009), "The Impact of the Anti-Counterfeiting Trade Agreement on the Knowledge Economy: The Accountability of the Office of the U. S. Trade Representative for the Creation of IP Enforcement Norms Through Executive Trade Agreements", The Yale Journal of International Law, cit. 24. listopadu, 2009 K jednáním se následně připojily další státy: Austrálie, Jižní Korea, Nový Zéland, Mexiko, Jordánsko, Maroko, Singapur a Spojené arabské emiráty. Vyjednávání ACTA bylo do 22. května 2008 vedeno v utajení. Diskusní list o navržené dohodě byl však uložen na WikiLeaks a noviny ihned poté informovaly o tajných jednáních. Jednání původně předpokládala završení do konce roku 2008, v listopadu 2008 však Evropská komise oznámila, že budou pravděpodobně pokračovat i v roce 2009.

Ačkoliv vyjednávání probíhala v utajení, řada korporací měla zastoupení v poradních výborech USTR a měla přístup k utajovaným dokumentům. V září 2009 se zjistilo, že USTR dal text pracovního návrhu ACTA k dispozici vybraným subjektům mimo formální poradní orgány prostřednictvím dohod zakazujících zveřejnění. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím bylo zjištěno, že dohody s USTR podepsaly následující organizace: Google, eBay, Dell, the Business Software Alliance, News Corporation, Sony Pictures, Time Warner, Americká asociace filmového průmyslu a Verizon.Ian Grand: ACTA talks focus on three strikes, no appeal deal for software pirates, 4. listopadu 2009. Cit. 12. června 2010. USTR pozval řadu velkých skupin, které zastupovaly jednotlivé korporace hudebního, softwarového a filmového průmyslu, aby mohl začlenit jejich návrhy a připomínky již při přípravě pracovní verze ACTA. Tyto skupiny zahrnovaly International Intellectual Property Alliance, která sdružuje mimo jiné Business Software Alliance (BSA), Americkou asociaci filmového průmyslu (MPAA or MPA) a Americkou asociaci nahrávacího průmyslu (RIAA))Nate Anderson: RIAA's ACTA wishlist includes gutted DMCA, mandatory filters. Ars Technica, 2008-06-30. Cit. 2008-07-02. a Asociaci amerického farmaceutického výzkumu a výroby.PhRMA: PhRMA comments to USTR on ACTA. 21. března 2008 Americká asociace nahrávacího průmyslu (RIAA) smlouvu ACTA podporuje a při tvorbě ji připomínkovala.

V dubnu 2010 bylo po jednáních ve Wellingtonu na Novém Zélandu oznámeno, že ještě týž měsíc dojde ke zveřejnění aktuální verze návrhu textu dohody. Ještě v červenci 2010 však byl návrh v Evropské unii utajován v režimu Vyhrazené a nebyl žadatelům podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnut. Konečný text byl zveřejněn 15. listopadu 2010,"Joint statement on the Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA) from all the negotiating partners of the agreement". Evropská komise, tisková zpráva ze dne 15. listopadu 2010. V červnu 2010 označily Indie a Čína, které se vyjednávání neúčastnily, opatření ACTA za „TRIPS-plus“, protože navrhovaná smlouva podle nich daleko překračuje rozsah Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), která byla přijata na půdě Světové obchodní organizace WTO. Obavy, že by ACTA mohla narušit mezinárodní obchod, byly předneseny i na jednání výboru TRIPS a údajně měly podporu 153 členů WTO.Lynn, Jonathan (9 June 2010). "States clash over anti-counterfeiting enforcement" . Reuters. Retrieved 12 June 2010.

Podepisování smlouvy ACTA podepsalo dne 1. října 2011 v Tokiu osm zemí (USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Maroko, Nový Zéland, Singapur, Jižní Korea). Tři subjekty, které se účastnily vyjednávání (Evropská unie, Mexiko, Švýcarsko), tehdy ještě dohodu nepodepsaly, ale vydaly společné prohlášení, podle něhož ji podepíšou, jakmile to bude možné.

26. ledna 2012 na ceremonii pro EU na ministerstvu zahraničí v Japonsku, podepsali zástupci EU a celkem 22 zemí – Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království.Signing Ceremony of the EU for the Anti-Counterfeiting Trade Agreement [cit. 2012-01-27]. Za ČR ji podepsala mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Japonsku Kateřina Fialková, zmocněná prezidentem Václavem Klausem, kterému to doporučila vláda jednomyslně schváleným usnesením č. 825 z 9. listopadu 2011 (a č. 20 ze dne 4. ledna 2012), předloženým ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem a 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem. Je ale neplatná, dokud ji parlament neratifikuje. Delegaci vedl velvyslanec EU v Japonsku Hans Dietmar Schweisgut. Z členských zemí EU nepodepsali Německo, Nizozemsko, Slovensko, Kypr a Estonsko, které údajně čekají na dokončení příslušných vnitrostátních procedur.

V reakci na podpis ACTA Evropskou komisí rezignoval na svoji funkci její hlavní zpravodaj v Evropském parlamentu Kader Arif. Svou rezignací chtěl upozornit na to, že ACTA byla od počátku projednávána bez zapojení občanské společnosti a že snahou bylo dohodu schválit ve zrychleném procesu. Kader dodal, že „tato smlouva může mít významné dopady na životy našich občanů, a přesto Evropský parlament o svém konání neřekl téměř ani slovo.“Živě.cz: Hlavní zpravodaj Evropského parlamentu pro ACTA rezignoval [cit. 2012-01-29]

Dohoda je otevřena k podpisu do května 2013 a nabude účinnosti, jakmile uloží šestá země listinu o ratifikaci nebo o přistoupení u depozitáře.

Ratifikace smlouvy

Evropská unie 22. února 2012 Evropská komise pořádala Evropský soudní dvůr o vyjádření, zda je smlouva v souladu, či rozporu, se základními právy a svobodami Evropské unie.

V Evropském parlamentu byla smlouva primárně přiřazena k prozkoumání stálému Výboru pro mezinárodní obchod, před ním se nejprve poradně vyjádřily 4 další stálé výbory parlamentu, z nichž všechny smlouvu zamítly: 1) Výbor pro rozvoj: 17 proti, 1 pro a 3 se zdrželi, 2) Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci: 36 proti, 1 pro a 21 se zdrželo, 3) Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku: 31 proti, 25 pro a nikdo se nezdržel, 4) Výbor pro právní záležitosti: 12 proti, 10 pro a 2 se zdrželi. Výbor pro mezinárodní obchod následně na základně zamítavého doporučení ostatních výboru rozhodl taktéž nedoporučit ratifikaci smluv: 19 proti, 12 pro a nikdo se nezdržel.

Následně o smlouvě 4. července 2012 hlasoval Evropský parlament v plenárním zasedání, kdy proti ratifikaci hlasovalo 478, pro ratifikaci 39 a 165 poslanců se zdrželo. Tímto byla smlouva Evropskou unií definitivně neratifikována (k ratifikaci byl právně zcela nezbytný souhlas parlamentu).

20. prosince 2012 Evropská komise stáhla svůj dotaz k Evropskému soudnímu dvoru ohledně smlouvy ACTA.

Obsah ACTA se člení do šesti kapitol, které jsou dále členěny na oddíly.

Kap. 1: Výchozí ustanovení a obecné definice Oddíl 1: Výchozí ustanovení Oddíl 2: Obecné definice Kap. 2: Právní rámec pro prosazování práv k duševnímu vlastnictví Oddíl 1: Obecné povinnosti Oddíl 2: Občanskoprávní prosazování Oddíl 3: Opatření na hranicích Oddíl 4: Trestněprávní prosazování Oddíl 5: Prosazování práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí Kap. 3: Postupy prosazování Kap. 4: Mezinárodní spolupráce Kap. 5: Institucionální opatření Kap. 6: Závěrečná ustanovení

Pojmy V definici duševního vlastnictví se ACTA odvolává na všechny kategorie duševního vlastnictví, které jsou předmětem oddílů 1 až 7 části II dohody TRIPS. Jde tedy o copyright, obchodní známky, zeměpisná označení, průmyslové vzory, patenty, topografie integrovaných obvodů a nezveřejněné informace. Pokud však některá signatářská země některou kategorii vůbec neuznává, nemusí v případě této kategorie opatření ACTA vůbec aplikovat (čl. 3 odst. 2); toto ustanovení bylo výsledkem sporu o zeměpisná označení, která chtěla EU prosadit ve vyjednávání vůči USA.

O nositelích práv ACTA pouze stanoví, že výraz „majitel práv zahrnuje federaci nebo asociaci, která má pravomoc vymáhat práva k duševnímu vlastnictví.“ Ve zveřejněném překladu je třeba vzít úvahu, že některé termíny se překládají jinak (majitel práv/nositel práv) a že slovo pravomoc je použito mimo kontext vykonavatelů veřejné moci.

Zbožím porušujícím autorská práva (v anglickém originálu pirated copyright goods) se podle ACTA rozumí (čl. 5 písm. k) jakékoli zboží, které je kopií pořízenou bez souhlasu právoplatného majitele nebo majitelem práva řádně zplnomocněné osoby v zemi výroby a