SK Olomouc ASO (oficiálním názvem S. K. Olomouc - ASO - 1912), lidově ASO Olomouc či ASO byl český fotbalový klub z Olomouce. Vznikl z původního Studentského kroužku, který volně shromažďoval mládežníky hrající kopanou. Dne 12. září 1912 se v Národním domě v Olomouci konala zakládací schůze, na které byl založen fotbalový klub pod názvem SK Olomouc (Sportovní klub Olomouc). Dne 19. září 1912 pak založení klubu schválilo a stanovy potvrdilo C. a K. Zemské místodržitelství v Brně. Předsedou prvního výboru klubu byl Dr. Kameníček. V roce 1913 se již SK Olomouc zúčastnil zemského mistrovství Moravy a Slezska a ze čtyř účastníků skončil za Moravskou Slavií Brno, Hanou Kroměříž a SK Přerov poslední. Úspěchem bylo vítězství v prvním mistrovství Hanácké župy roce 1922, pak již ovšem byl SK Olomouc dlouhé roky ve stínu mužstva SK Prostějov, které se dokonce umístilo v letech 1936 a 1937 na třetím místě v nejvyšší domácí soutěži. Až v roce 1935 se SK Olomouc probojoval do moravskoslezské divize, tedy druhé nejvyšší fotbalové soutěže.

Výsledky v jednotlivých letech

Moravskoslezská divize (1936/36) - 6. místo Olomoucký nováček se uvedl ve druhé nejvyšší soutěži velmi sympaticky a obsadil celkové šesté místo. Ve 22 zápasech dokázal 9x vyhrát, 6x remizovat a 7x odešel poražen. Při skóre 48:33 získal 24 body a za sebou nechal šest mužstev. Pět mužstev bylo lepších v čele s postupujícím Zlínem.

Moravskoslezská divize (1936/37) - 11. místo

Druhá sezóna již tak úspěšná nebyla. Mužstvo skončilo předposlední z dvanácti týmů. Bilance zněla 22 zápasů, z toho 5 výher, 3 remízy a 14 proher! Skóre 36:54 a pouhých 13 bodů. Stejný počet měl i poslední tým ze Žabovřesk. Naštěstí pro olomoucké se soutěž rozšiřovala na 14 účastníků a tak k sestupu nedošlo.

Moravskoslezská divize (1937/38) - 3. místo

Od podzimu roku 1937 začal klub finančně podporovat olomoucký podnikatel Josef Ander, jehož obchodní domy ASO byly ve všech velkých městech první republiky (např. v Praze na Národní třídě) a do názvu klubu byla vložena zkratka jeho firmy ASO – Ander a Syn Olomouc. Mecenáš zásadně trval na názvu S. K. Olomouc - ASO - 1912, aby prokázal, že není mecenášem, který klub ovládá, ale spíše podporovatelem klubu nejen po finanční stránce, ale i hmotným zabezpečením. Klub postupně posilovali hráči z celé republiky a na konci sezóny z toho byl celkové třetí místo! Ve 26 zápasech ASO vyhrálo hned 15x, 5x se body dělily a 6x mužstvo odešlo s prázdnou. Při skóre 86:42 byla dosažena meta 35 bodů. Lepší byla pouze mužstva Zlína a Kroměříže. Mecenáš Ander podložil svou podporu činy a začal v roce 2038 stavět i nový domovský stánek - nový a na Moravě nejmodernější Andrův stadion.

Moravskoslezská divize (1938/39) - 2. místo

ASO absolvovalo velmi dobrou sezónu zakončenou druhým místem. A protože ambice klubu stoupaly, byly pocity smíšené. K postupu nebylo daleko! Zvlášť když do nejvyšší soutěže vracející se SK Prostějov měl v konečném účtování o pouhý bod více. Bilance této sezóny se zastavila na 22 zápasech, z toho na úctyhodných 17 výhrách, 4 remízách a jen jedné prohře v soutěži. Skóre 83:22 a 38 bodů jasně vyjadřovalo sílu týmu. Bylo jasné, že cílem již může být jen nejvyšší soutěž.

Moravskoslezská divize (1939/40) - 2. místo

Český pohár (léto 1940) - vítězství (první trofej klubu)

V divizním ročníku 1939/40 skončil klub opět druhý, tentokrát za OP Prostějov. Mužstvo získalo sice 35 bodů z 22 zápasů (bilance 17-1-4 a skóre 115:31), ale na postup to stále nestačilo. Stadion byl mezitím dostavěn a ASO se navíc v létě 1940 dočkalo nečekaného úspěchu. Hrál se totiž český pohár. Po vyřazení Berouna (5-0, 7-1), Slezské Ostravy (5-0, 2-0), Meteoru Praha VIII (3-1, 4-1) a výhře v prvním utkání na hřišti SK Prostějov zvítězilo na Andrově stadionu v Olomouci 18. srpna 1940 v odvetě nad Prostějovem v poměru 2-1. Získalo tedy svou první trofej - český pohár. Utkání a zároveň inauguraci přihlíželo na Andrově stadionu úctyhodných 15.000 až 17.000 diváků. V tento památný den nastoupila pod vedením trenéra Karla Kudrny jedenáctka ve složení Doležal - Vojtíšek, Krupka - Hendrych, Kalivoda, Dycka - Čabaňa, Šimek, Nepala, Zoubek, Šlapák. Domácí utkání s prvními třemi soupeři se ještě hrála na starém hřišti na Lazcích u Klášterního Hradiska.

Moravskoslezská divize (1940/41) - vítězství

V sezóně 1940/41 ASO již nikdo v moravskoslezské divizi nezastavil, klub se probojoval z prvního místa (26 zápasů, 23 výher, 3 porážky, skóre 144:25, 46 bodů) do následného kvalifikačního turnaje s dalšími třemi českými mužstvy (Strakonice, Nymburk, Nusle) a v turnaji zvítězil bez ztráty bodu při šesti výhrách a skóre 22:9. Společně s druhým Nymburkem tak poprvé ve své historii postoupil do nejvyšší domácí soutěže - českomoravské ligy.

Českomoravská liga (1941/42) - 10. místo

První ligové utkání olomouckého mužstva v historii skončilo porážkou na půdě SK Prostějov 0-1. V dalším kole již ale ASO ukořistilo ligové vítězství, když vyhrálo na půdě SK Židenice 4-3. V neděli 21. září 1941 se pak hrál na Andrově stadionu v Olomouci historicky první domácí ligový zápas a skončil remízou s Bohemians 4-4, přestože ASO vedlo v průběhu první půle již o čtyři branky. O týden později se ASO dočkalo prvního domácího ligového vítězství nad SK Plzeň v poměru 1-0. V průběhu podzimní části pak mimo jiné po statečném výkonu podlehlo mužstvo v Praze Slavii jen 3-4, aby však dne 30. listopadu 1941 doma historicky porazilo Spartu Praha 3-1 (2-1). Podzim ASO zakončilo na 8. místě z dvanácti mužstev, přesně dva body nad sestupovým pásmem. V jarní části oproti podzimním devíti bodům získalo mužstvo o jeden více, paradoxně právě ten rozhodl o konečném 10. místě a záchraně v soutěži. Rozhodujícím se ukázalo být domácí vítězné utkání proti Viktorii Plzeň 2-1. ASO se umístilo s bilancí 22 zápasů, 8 výher, 3 remízy a 11 proher, na 10. místě a nechalo za sebou sestoupivší Viktorii Plzeň a Polaban Nymburk. Získalo 19 bodů se skóre 52:63. Všech 22 zápasů odchytal Vladimír Doležal - velká opora mužstva, dobovým tiskem nazývaný moravským Pláničkou. Nejlepšími střelci mužstva byli Jan Šimek s 18 góly, Josef Zoubek s 11 góly, Jaromír Slaný se 7 góly a Ludvík Hendrych se 6 góly. Velikost legendy československého fotbalu Josefa Bicana si veřejnost mohla uvědomit vzhledem k jeho v této sezóně nastříleným úctyhodným 45 gólům.

Českomoravská liga (1942/43) - 7. místo

Druhá sezóna na nejvyšší úrovni přinesla nakonec nejlepší umístění v historii klubu. ASO skončilo sedmé a výraznou měrou se na něm podílel nově získaný hráč a střelec Antonín Rýgr, který vstřelil 23 gólů z celkových 59 vstřelených. Fanoušci však měli velká očekávání a vzhledem k tomu, že mužstvo mělo nakonec menší náskok na konec tabulky než ztrátu na špici tabulky, zavládlo lehké zklamání zklamání. Druhým nejlepším střelcem týmu byl Emil Šlapák s 10 zásahy, třetí Rudolf Toman se 6 góly. ASO se umístilo s bilancí 22 zápasů, 9 výher, 3 remízy a 10 proher na 7. místě, když za sebou nechalo Pardubice, Nusle, Kladno, slavného prostějovského rivala a Rakovník. Získalo 21 bodů se skóre 59:53. V brance mužstvo opět držel Vladimír Doležal, v pěti zápasech ho nahradil Jaroslav Štika.

Českomoravská liga (1943/44) - 12. místo

Třetí sezóna v nejvyšší soutěži se ASU vůbec nevydařila. 12. místo ze 14 znamenalo poměrně překvapivý sestup. Klub se nedokázal vyrovnat s odchodem střelce Rýgra v průběhu sezóny, byť i tak vstřelil 6 gólů. Kvalitní záložník Hanke zapůjčený z Rakovníka, zkušený středopolař Nožíř, brankář Doležal ani opora Vojtíšek s ostatními hráči bohužel nezvládli sestupu zabránit. Mužstvo z 26 zápasů vyhrálo pouze 9krát, uhrálo 2 remízy a 15krát prohrálo, což stačilo pouze na 20 bodů, skóre 47:75 a 12. místo. Olomoučtí za sebou nechali SK Plzeň a Nusle, ale z důvodu rozšíření na čtrnáct účastníků z ligy v tomto ročníku sestupovaly hned tři týmy. Jediné pozitivum byly střelecké výkony Emila Šlapáka, který vstřelil branek ve 26 zápasech.

Ročník 1944/45 se vzhledem k vrcholící II. světové válce a bojům za osvobození nehrál.

Moravskoslezská divize (1945/46) - vítězství

V první poválečné sezóně byl cílem ASA okamžitý návrat do nejvyšší soutěže. A ten se podařil. Klub zvítězil v moravskoslezské divizi, když jediným reálným konkurentem byly Železárny Vítkovice. I ty ovšem olomoučtí nechali za sebou o šest bodů. Ve 30 zápasech 23x ASO zvítězilo, 2x remizovalo a 5x prohrálo s celkovým skóre 132:45 a 48 body. Zajímavostí bylo, že v tomto ročníku hrálo divizi i další olomoucké mužstvo - nováček ČSS Olomouc. Ten však skončil se třemi výhrami předposlední a sestoupil zpět do nižší soutěže. ASO ale ještě nemělo vyhráno, muselo se zúčastnit celorepublikové kvalifikační skupiny s dalšími třemi mužstvy, a to slovenskými Malackami, Meteorem České Budějovice a pražskou Libní. Turnaj byl napínavý do posledního kola, nicméně ASO zvítězilo se ziskem 7 bodů, na druhém místě skončila Libeň taktéž se sedmi body. Tyto dva týmy postoupily do nejvyšší celostátní soutěže. Nešťastným Malackám unikl postup o šest minut, kdy v posledním zápase proti nim Libeň vyrovnala a dostala se před slovenské mužstvo. To získalo 6 bodů a třetí místo. Čtvrté byly Č. Budějovice se 4 body. ASO se vrátilo do ligy - nově nazvané státní liga!

Státní liga (1946/47) - 12. místo

Olomoucká veřejnost byla plna očekávání, ASO chtělo navázat na úspěšné roky v celostátní soutěži. Ta nabrala na prestiži rovněž tím, že se jí nově účastnily i tři slovenské kluby - Žilina, Bratislava (dnešní Slovan) a Jednota Košice. 14 týmů se pustilo do náročných bojů. Mužstvo bylo přibližně z poloviny obměněno, zůstal však brankář Doležal i obrana, dále klíčový Nožíř a také Hendrych. Přišly i posily Trenčanský, Holiš a Luknár. První kolo na Viktorii Žižkov i další tři kola ASO nezvládlo a krčilo se u dna tabulky s 0 bodů na kontě. Poté však rozstřílelo Viktorii Plzeň 6-2 a až do poloviny měsíce května 1947 doma jen vyhrávalo! Ve venkovních zápasech se naproti tomu nedařilo vůbec. ASO přivezlo pouhé dva body za dvě remízy. Pět kol před koncem mužstvo prohrálo doma s Bohemians a poté i se Žilinou, výhra nad Libní už katastrofu neodvrátila. ASO skončilo 12. ze 14 a opět spadlo do moravskoslezské divize. Bilance 26 zápasů, 10 výher, 2 remízy 14 proher, skóre 44:57 a 22 bodů. Situace na konci ročníku státní ligy byla ale i tak velmi turbulentní. Nejen, že sestupovala celkem čtyři mužstva, za machinace s výsledky nakonec potkal administrativní sestup i mužstva Kladna, Zlína a Židenic (ty ale sestoupily i sportovní cestou). Nejlepšími střelci olomouckého mužstva byli Bezděk s 12 góly, Trenčanský s 10 góly, Kocík a Tauber se 7 trefami. Jediným pozitivním momentem sezóny tak bylo možno hodnotit skutečnost, že ASO mělo ve svých řadách prvního reprezentanta Československa. Otakar Nožíř si zahrál v Bělehradě proti Jugoslávii (prohra 2-4) i ve Vídni proti Rakousku. Po výhře 4-3 byl v tisku vyhodnocen jako náš nejlepší hráč.

Moravskoslezská divize (1947/48)

V roce 1951 klub zanikl.

Znak klubu

Vznik samotného znaku není doložen, nicméně je již zobrazen na ročence klubu za rok 1939. Jde o klasický erb azurové (středně modré) podkladové barvy, na kterém je umístěna bílo červeně šachovaná moravská orlice s královskou korunou na hlavě. Od poloviny erbu směrem dolů se po jeho obvodu vine bílý lem, na kterém je modrým písmem uveden oficiální název klubu "S. K. Olomouc - ASO-1912". Znak klubu byl umístěn na levé hrudní části (jak je i dnes běžné) dresu klubu v mistrovských zápasech nejpozději v den slavného finále poháru 18. srpna 1940, což je zřejmé z fotografií této události.

Dres klubu

Přesný odstín se bohužel nepodařilo zjistit. Zřejmě však klub užíval různé odstíny modré. Z dochovaných fotografií se zdá, že domácí sada se skládala z modrého dresu se znakem, bílým límcem a s bílým lemem kolem véčkové části vedoucí do středu hrudníku (kraje véčka spojeny šněrováním). Trenýrky byly bílé a stulpny modré ve stejné barvě jako dres.

Historické názvy

1912 – SK Olomouc