Klášter Chotěšov je bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově v okrese Plzeň-jih, který byl ve 13. století založen na vyvýšeném místě nad řekou Radbuzou. Nachází se 15 km od Plzně.
Historie Ženský klášter byl založen mezi lety 1202–1210 blahoslaveným Hroznatou na žádost jeho sestry Vojslavy a přesunula se do něj část sester premonstrátek z kláštera v Doksanech. Nejstarší doklad o klášterním kostele svatého Václava je z roku 1227, kdy zde byla pohřbena Vojslava. Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 byl klášter i s kostelem v témže roce vypleněn. Po opravě byl kostel roku 1282 znovu vysvěcen. vlevo|náhled|Legenda o založení kláštera na fresce v Kapitulní síni, od Františka Julia Luxe Za vlády Karla IV. byl opraven konvent a klášter zažíval rozkvět – v jeho držení bylo například 56 vesnic a města Stod, Holýšov a Dobřany. Na počátku husitských válek došlo k dalšímu poboření a vypálení kláštera. Následná obnova trvala až do roku 1490.náhled|vlevo|Nástropní freska Putování řeholnic k Bohu nad hlavním schodištěm od Františka Julia Luxe V letech 1271–1339 získal chotěšovský konvent hospodářsky v litoměřické diecézi velmi výnosné zboží, jehož jádrem se staly Encovany na Litoměřicku. Přestože chotěšovský klášter toto zboží často zastavoval a od husitských válek až do roku 1498 byl statek dlouhodobě zastaven, zůstal v jeho držení až do roku 1563. V Encovanech vzniklo po roce 1511 dokonce letní sídlo chotěšovských premonstrátek. V postě roku 1533 však strahovský opat Jan zjistil při vizitaci takový pokles kázně, že po marných pokusech zavést opět disciplínu požádal tepelský opat, bezprostřední nadřízený chotěšovského konventu, přímo krále o zakročení. Po ukončení vyšetřování nařídil král Ferdinand I. Encovany roku 1543 zastavit a roku 1563 prodat. Tak zanikl majetek tohoto kláštera na území litoměřické diecéze.
V období vrcholného baroka byla v letech 1734–1756 dokončena čtyřkřídlá budova konventu, zřejmě podle projektu Jakuba Augustona. Autorem freskové výzdoby schodiště, kapitulní síně a refektáře kláštera, stejně jako klášterního (farního) kostela byl František Julius Lux.
Dne 22. března 1782 císař Josef II. klášter zrušil. Řádové sestry dostaly rentu a musely se vystěhovat. Klášter i se svými majetky byl poté předán do správy náboženského fondu.
V roce 1822 koupil Chotěšov i s panstvím od náboženského fondu kníže Karel Alexander von Thurn und Taxis z Řezna. Roku 1878 byla budova konventu pronajata sestrám vizitantkám vypovězeným z Porýní. Sestry obnovily klášterní komunitu a otevřely penzionát pro výchovu dívek.
V roce 1925 byl v rámci zákonů o pozemkové reformě majetek Thurn-Taxisům zkonfiskován a zůstaly jim jen klášterní budovy. Za druhé světové války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost. V roce 1950 připadl klášter armádě, která jej užívala až do roku 1973. V té době došlo k naprosté devastaci celého areálu kláštera. Část své základní vojenské služby si zde od roku 1963 odsloužil i písničkář Karel Kryl.
Klášter je přístupný veřejnosti a probíhají zde komentované i volné prohldíky. V barokním pavilonu je umístěno hasičské muzeum. V roce 2025 se veřejnosti výjimečně otevřely prostory kanalizačních štol pod klášterní budovou.
Kronika událostí z let 1782–2011 22. 3. 1782 – na základě patentu Josefa II. ze 7. prosince 1781 byl ženský klášter v Chotěšově zrušen. 18. března 1782 se dostavil plzeňský hejtman von Widersperg, aby oznámil zrušení kláštera. Musel však skoro týden čekat, než dostal biskupské zrušení klausury.Köpl, Norbert: Das ehemalige Prämonstratenser – Chorfrauen – Stift Chotieschau. Praha 1840. s. 70–71 Jeptišky (celkem 44 řádových sester) setrvaly v konventu až do 22. července 1782, kdy obdržely odstupné 200 zlatých. Poté si našly různá zaměstnání. Probošt páter Pavel Joseph Nowak dostal odstupné 4500 zlatých, zakoupil dům v Dobřanech, kde žil do roku 1797. Téhož roku bylo do správy Náboženského fondu předáno: 3 města, 39 obcí, 8 statků se všemi polnostmi, 5 mlýnů, 32 000 měřic lesa a 14 rybníků. 1788 – číslování domů podle dekretu Marie Terezie z roku 1770. Klášter obdržel číslo popisné 1. V Chotěšově bylo zapsáno 82 domů. 1802 – byl zbořen poutní kostel sv. Kříže na Křížovém vrchu.Archiv občanského sdružení Klášter Chotěšov. 1. ledna 1822 Chotěšovské panství zakoupil kníže Karel Alexander Thurn-Taxis z Regensburgu za 1 080 000 zlatých stříbrné měny. 3. 9. 1837 – v klášterním dvoře vznikl požár, shořely 3 stodoly, sýpka, kolna na vozy, obydlí pro správce a dvě přilehlé věže k prelatuře. Požár se přenesl i na kostel sv. Václava, jenž byl od roku 1782 uzavřen a chátral. Vyhořela věž s krásnými hodinami a následně i druhá. Věže byly opatřeny měděnými plechovými střechami a pěknými zvony. Špička hořící věže nespadla naštěstí na budovu konventu, ale do dvora a zabořila se do země do hloubky jednoho sáhu.Kolektiv autorů. Chotěšov a jeho dominanta. Chotěšov. 2002. Lomový kámen ze zříceného kostela byl téhož roku použit na stavbu velkého ovčína.Volk Friedebert: Kirchsprengel und Kloster Chotieschau. s. 30 1859 – na Křížové hoře byla zahájena stavba nového poutního kostelíka Tří sv. Janů. Dodatečně přistavěn hostinec. 12. června 1878 – budova konventu byla pronajata sestrám řádu Navštívení Panny Marie vypovězeným z Porýní, z německého Moselweissu (dnes předměstí Koblenze). Sestry obnovily klášterní komunitu a otevřely pensionát pro výchovu dívek. Tuto rodinnou školu navštěvovaly dívky z bohatých rodin, které se zde vzdělávaly v cizích jazycích a dalších středoškolských předmětech. 1900 – na Křížovém vrchu byla postavena Křížová cesta. 24. 10. 1901 – byl vysvěcen kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který byl přistavěn ke konventu podle plánů chebského architekta Adama Haberzettla. 17. 10. 1911 – v zahradě pod klášterem vysvěcena socha Krista z bílého mramoru k třístému výročí založení řádu Navštívení Panny Marie francouzským biskupem sv. Františkem Saleským. 2. 2. 1919 – slavnostní otevření české soukromé matiční školy v Chotěšově. Přihlásilo se 195 českých dětí. Dvě třídy a byty učitelů byly umístěny v severovýchodní části konventu, dvě třídy v německé škole. 1925 – na základě zákonů o první pozemkové reformě byl majetek Thurn-Taxisů zkonfiskován. Dvory byly dílem prodány městu Plzni, dílem pachtýřům. Pouze historicky cenné klášterní budovy byly ponechány dosavadnímu majiteli. 1927 – ke kostelíku na Křížové hoře přistavěna sakristie. 1. 9. 1928 – začalo vyučování v nově postavené české škole čp. 388. Původní matiční škola v klášteře byla zrušena. 1931 – ke kostelíku na Křížové hoře přistavěna věž. 1937 – sestry od Thurn-Taxise za symbolickou cenu odkoupily konvent s přilehlými budovami a zahradami.Výpis z pozemkové knihy – vložka 941 Říjen 1938 – činnost řádové školy a penzionátu byla v důsledku válečných událostí ukončena. Chotěšov byl jako součást Sudet přivtělen k Říši. 1941 – během války byl v klášteře zřízen ženský starobinec, který dostaly sestry na starost. Kromě toho bylo v jednom křídle ubytováno 200 totálně nasazených dívek, které pracovaly v okolních muničních továrnách. 1945 – 24. 5. vydal Zemský národní výbor v Praze výnos č.105ú45, jímž pověřuje Charitu převzít německé sociální ústavy do své správy a dosadit do nich české vedení. 28. 5. se stala představenou kláštera Sr. Marie Josefa Štruncová. Pod vedením Státní památkové správy v Plzni došlo k výměně oken v prelatuře, oplechování báně nad kaplí v prelatuře a dalších bání. 1946 – bylo vysídleno neboli odsunuto německé obyvatelstvo. Asi 23 řádových sester německé národnosti odvezli američtí vojáci již v roce 1945. O provoz starobince pečovalo asi 22 zbylých českých řádových sester. 31. července 1950 – sestry a starobinec byly vystěhovány do Litoměřic a do celého kláštera se nastěhovala Československá armáda. 1956 – v konventu dokončena stavba kotelny na ohřev teplé vody. 1957 – provedena výměna tašek na konventu. 1958 až 1959 provedeno oplechování obou věží nad kostelem a obou kalichů nad konventem. 1967 – vrchol Křížové hory obsadila armáda a využívala jej k protiletecké obraně. 1973 – když 22. 3. armáda objekt opustila, vyzněl její pobyt přiznáním 10milionové škody, která nebyla nikdy uhrazena.Hospodářská smlouva 174/73 z 1. 7. 1973 V červnu hodlala Výpočetní a kontrolní ústředna spojů zřídit v přízemí konventu výpočetní stanici, proto do sálů začali stěhovat děrnoštítkové stroje. Jelikož však neobdrželi příděl pracovních sil, bylo stěhování zastaveno.Předávací protokol z 20. 6. 1973 se soupisem stavu kláštera po odchodu armády Činnost se omezila jen na skladování poštovních platebních ústřižků. Definitivně se VAKUS vystěhoval 31. prosince 1994. 1976 – v obytné budově vedle barokního pavilonu byl zřízen pobočný sklad knih pro Studijní a vědeckou knihovnu v Plzni. Bylo zde uskladněno asi 1700 m knih. Sklad byl vystěhován v roce 1990.Evidence Studijní a vědecké knihovny v Plzni 1977 – závod Obráběcí stroje Škoda Plzeň měl pronajaty sklady v hospodářských budovách u silnice na skladování nadnormativních zásob. (Škodovka se vystěhovala r. 1994) 1990 – k 1. 1. přešel klášter do správy podniku Restaurace a jídelny Liberec, který začal opravovat střechu konventu. 4. 11. vypukl na střeše požár. Způsobili ho zřejmě pokrývači, kteří ten den pracovali na střeše. V témže roce došlo i k sejmutí fresky.Finanční prostředky vložené do záchrany objektu kláštera
1991 – k 1. 1. přešel celý klášter na základě zákona o obcích č.172/1991 Sb. do majetku obce Chotěšov. 1. 8. byla na základě zákona o navrácení majetku řádům a kongregacím č.338/1991 Sb. vrácena sestrám řádu Navštívení Panny Marie ta část kláštera, kterou v roce 1937 od Thurn–Taxise odkoupily.List vlastnictví 945 a 949 k.ú.Chotěšov Sestry žijící v Chlumci u Ústí nad Labem pověřily správou svého majetku akciovou společnost Christiana Praha 28. 5.: Odborným sejmutím nástropní fresky nad hlavním schodištěm zahájily Státní restaurátorské ateliery Praha desetiletou práci na záchranu cenné fresky od Františka Julia Luxe. 1992 22. 10. – skutečnost, že o objektu v Chotěšově rozhoduje akciová společnost v Praze, vedla 17 občanů z Chotěšova k rozhodnutí založit jako protiváhu „Dobrovolný aktiv na záchranu kláštera Chotěšov“. Probíhala demontáž starého stropu fresky a oprava střechy nad prelaturou. 1993 – dvě boční věže prelatury bez bání byly překryty rovnou plechovou střechou. 1994 – dobrovolníci založili v klášteře muzeum. Zanikla a. s Christiana Praha a správu řádového majetku bezplatně převzala obec Chotěšov. Došlo též k volbě nového vedení nadace a k jejímu přesídlení do Chotěšova. V květnu byla dokončena oprava vstupní brány do kláštera a brána byla osazena kovovými vraty se znakem kláštera. Probíhala též oprava krovu konventu nad freskou. 31. 12. byla ukončena nezdařená jednání prodat klášter různým zájemcům za symbolickou cenu 1 Kč. 1995 – „Dobrovolný aktiv“, který byl organizací bez právní subjektivity, začal z rozhodnutí obecní rady od 1. 1. pracovat pod názvem „Komise péče o kulturní památky a věci církevní“. 1. března opustila armáda Křížovou horu V tomto roce probíhala oprava střešní krytiny nad freskou. Dvě ozdobné báně z konventu, sejmuté v roce 1991, byly nahrazeny novými měděnými. Do opravené báně bylo vloženo pouzdro s důležitými dobovými dokumenty. Na obecním hřbitově byl zbudován památník chotěšovskému rodákovi architektu Františku Xaveru Margoldovi. Obec také odkoupila pozemek se sochou Panny Marie a v následujícím roce ji akademický sochař Jaroslav Šindelář z Plzně restauroval. 1996 – kromě opravy sochy Panny Marie probíhaly práce na novém stropě pro fresku, rozkreslení fresky, oprava schodišťové haly pod freskou. 1997 – dokončení nového stropu pro fresku, oprava schodišťové haly, tepelná izolace fresky, zahájeno restaurování fresky.