HTMS Chakri Naruebet (thajsky: จักรีนฤเบศร ~ „Panovník dynastie Čakrí“) je první (a jedinou) letadlovou lodí a zároveň vlajkovou lodí Thajského královského námořnictva. Konstrukce plavidla vychází ze španělské letadlové lodě Principe de Asturias (je však menší), přičemž i Chakri Naruebet byla postavena v letech 1994–1996 ve Španělsku, a to loděnicí Bazán ve městě Ferrol.

Thajsku bylo nové plavidlo předáno v roce 1997. Roku 2004 se loď podílela na likvidaci škod, které způsobilo zemětřesení v Indickém oceánu. Přestože je vlajkovou lodí, její výzbroj a elektronické vybavení zůstaly kvůli nedostatku financí nekompletní, protože Thajsko bylo v 90. letech silně postiženo ekonomickou krizí. Navíc od vyřazení bojových letounů AV-8S Matador v roce 2006 operuje pouze s vrtulníky. Thajsko plavidlo označuje jako hlídkový nosič vrtulníků (Offshore Patrol Helicopter Carrier). Je to nejmenší letadlová loď v aktivní službě.

Pozadí vzniku náhled|vlevo|Pohled zezadu

Thajské námořnictvo o pořízení letadlové lodě vážně uvažovalo již od 70. let 20. století. Původně se kvůli úspoře financí uvažovalo o stavbě klasické vrtulníkové výsadkové lodi s výtlakem přibližně 7800 tun, s obdélníkovou průběžnou palubou, velitelským ostrovem a nosností deseti těžkých vrtulníků. Takové plavidlo bylo v 80. letech dokonce objednáno v německé loděnici Bremer Vulkan, ale v roce 1991 byla stavba lodi zrušena. Velení námořnictva se totiž nakonec přiklonilo k náročnějšímu a zároveň všestrannějšímu projektu lehké letadlové lodi, schopné plnit i ofenzivní úkoly.

Dne 28. března 1992 byla ve Španělsku objednána lehká letadlová loď schopná provozovat bojové letouny s krátkým vzletem a kolmým přistáním a vrtulníky. Navrhla a postavila ji tamní loděnice Bazán. Představuje zmenšený derivát španělského plavidla Principe de Asturias, dokončeného roku 1988. Aby se ušetřily finanční prostředky, mělo být thajské plavidlo postupně vyzbrojováno až v letech po zařazení do služby.

Stvaba byla zahájena 18. července 1994 v loděnici Bazán ve Ferrolu. Dne 20. ledna 1996 byla Chakri Naruebet spuštěna na vodu a 10. srpna 1997 byla zařazena do služby.

Konstrukce náhled|vlevo|Chakri Naruebet v roce 2015 náhled|vlevo|Chakri Naruebet v roce 2001. Na palubě je jeden bojový letoun Harrier a dva vrtulníky.

Podobně jako u Principe de Asturias vychází konstrukce Chakri Naruebet z amerického projektu Sea Control Ship. Je však menší. Trup lodi je rozdělen do čtrnácti vodotěsných oddělení. Součástí vybavení je vzdušný vyhledávací radar Hughes SPS-52C a dva navigační radary Kelvin-Hughes.

Průběžná letová paluba má na přídi skokanský můstek, usnadňující start letounů Harrier, zvednutý pod úhlem úhlem 12°. Operace letecké techniky za špatného počasí usnadňují dva páry ploutvových stabilizátorů. Velitelský ostrov se nachází na pravé straně letové paluby. Letadla a vrtulníky na letovou palubu dopravuje dvojice výtahů o rozměrech 13,5×13,5 metrů s nosností 20 tun. První je před velitelským ostrovem (po jeho pravé straně je mohutný jeřáb) a druhý zcela na zádi.

Podpalubní hangár má rozměry 100 × 20,5 metrů a kapacitu deset letounů Harrier, anebo patnáct těžkých vrtulníků Sea King či třicet lehkých výsadkových člunů. Obvyklý letecký park tvořilo šest Harrierů (ve španělské verzi AV-8S Matador) a šest víceúčelových vrtulníků Sikorsky S-70B-7 Seahawk. Z lodi mohou operovat i vrtulníky Bell 212 a Sikorsky S-76.

Výzbroj tvoří tři šestinásobná vypouštěcí zařízení Sadral, užívající protiletadlových řízených střel krátkého doletu Mistral s doletem čtyři kilometry, které doplňují čtyři 20mm kanóny a dva 12,7mm kulomety.

Plánováno bylo zásadní posílení obranné výzbroje o osminásobné vertikální odpalovací zařízení pro protiletadlové řízené střely Sea Sparrow o dosahu 14 km a čtyři systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Ale zůstalo jen u přípravy pro jejich instalaci. Ochranu plavidla zároveň zajišťovaly protiletadlovými střelami vyzbrojené fregaty třídy Naresuan.

Pohonný systém je koncepce CODOG (kombinace dieselových motorů a spalovacích turbín). Tvoří ho dvě spalovací turbíny General Electric LM2500 o výkonu 44 250 hp, doplněné pro ekonomickou plavbu dvojicí dieselů MAN o výkonu 5600 hp. Nejvyšší rychlost dosahuje 27,5 uzlu. Cestovní rychlost je 17,5 uzlu. Dosah je 7150 námořních mil při rychlosti 16,5 uzlu a 10 000 námořních mil při 12 uzlech.

Modernizace V roce 2012 byla společnost SAAB vybrána pro modernizaci bojového řídícího systému 9LV Mk4 a radaru Sea Giraffe AMB. Modernizace měla být hotova do roku 2015. Roku 2021 byla Chakri Naruebet vybavena datalinkem, který umožnil její datové spojení s thajskými stíhacími letouny Gripen a hlídkovými letouny Saab 340.

Služba náhled|Chakri Naruebet s americkou letadlovou lodí USS Kitty Hawk v roce 2001 náhled|Chakri Naruebet

Provoz plavidla dlouhodobě omezival nedostatek financí. Rověnž výzbroj zůstala nekompletní, což platilo i pro další elektronické systémy. Nedostatek financí omezoval i běžný provoz lodi, která většinu kariéry strávila na námořní základně Sattahip. Zabránil i jejímu nasazení v rámci mise Spojených národů během krize v oblasti Východního Timoru. V několika případech byla Chakri Naruebet nasazena po živelných pohromách, ať už to bylo zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004, nebo povodně v letech 2010–2011.

V době zařazení plavidla do služby pro něj mělo námořnictvo jediný provozuschopný letoun AV-8S Matador. V dalších letech omezoval provoz desítky let starých Matadorů nedostatek náhradních dílů. Roku 2006 byly Matadory zcela vyřazeny a Chakri Naruebet od té doby operovala pouze s vrtulníky.

Roku 2022 byly na Chakri Naruebet testovány thajské kolmostartující drony MARCUS-B. V listopadu 2025 byly drony MARCUS-B přijaty do služby a dosáhly počátečních operačních schopností. Na palubu Chakri Naruebet se tak po letech vrátily letouny, byť bezpilotní.

Výskyt v kultuře Chakri Naruebet byla použita při natáčení biografického filmu Temný úsvit (v originálu Rescue Dawn) režiséra Wernera Herzoga, zachycujícího laoské zajetí a útěk pilota námořního letectva Dietera Denglera. Ve filmu Chakri Naruebet představuje americkou těžkou letadlovou loď USS Ranger.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Chakri Naruebet