Ester Krumbachová (12. listopadu 1923 Brno – 13. ledna 1996 Praha) byla česká filmařka. Ve své práci kombinovala řadu uměleckých profesí, neboť byla režisérka, dramatička, spisovatelka, scenáristka, výtvarnice, scénografka a kostýmní návrhářka. Jednalo se o výraznou představitelku československé nové vlny v 60. letech 20. století.
Životopis Otec Jan Krumbach (dle matriky Krumpach) (27. července 1892 Dědice – 194?) působil jako úředník, obchodník, přednosta obchodního oddělení firmy Remington a v Brně se také pohyboval kolem automobilismu a automobilových závodů. Matka Anna (23. února 1885 Brno – ?), rozená Nápravníková, byla učitelka, dcera brněnského listonoše. Rodina se kvůli povolání otce často stěhovala, mimo Brna pobývali i na Slovensku (Bratislava, Stará Turá…), kde se narodil Esteřin starší bratr Jan (7. ledna 1921 Bratislava – ?) a v Praze (bydleli na Táborské ulici 757 v Nuslích). Otec trávil čas i v cizině, v Praze si našel novou známost a s Esteřinou matkou, která byla o sedm let starší, se rozvedl a zanechal ji se dvěma malými dětmi (manželství uzavřené 29. května 1920 v Brně u sv. Tomáše bylo rozvedeno 20. března 1931 v Praze). Matka se s nimi přestěhovala zpět do Brna a ocitla se jako samoživitelka v tíživé finanční situaci. V Brně bydleli na ulici Sirotčí ulici 21 (dnes Grohova), po válce kvůli vybombardování domu na ulici Stojanova 9. Rutinní starost o domácnost nebyla silnou stránkou matky, běžný chod rodiny tak ležel zejména za protektorátu z velké části na dceři Ester. Otec zemřel ještě před koncem války.
Na začátku protektorátu Ester Krumbachová studovala na řádovém dívčím československém gymnáziu a na čtvrté české státní reálce v Brně. V letech 1943–1946 pak vystudovala Školu uměleckých řemesel (ŠUŘ) v Brně na všeobecném reklamním oddělení, rok předtím však na této škole zřejmě už chodila do prvního ročníku oddělení módy.Almanach k 70. výročí ŠUŘ Brno. Seznam absolventů a pedagogů. Brno 1994. Během studia byla od října 1944 do února 1945 nuceně nasazena v První brněnské strojírně, která v té době patřila pod koncern Reichswerke Hermann Gőring Berlin. Školu po osvobození dokončila ve speciálce pro užitou grafiku a malbu pod vedením Emanuela Hrbka, jejími pedagogy byli také František Süsser, Josef Adolf Šálek nebo Karel Langer. Po škole kvůli nedostatku pracovních nabídek v oboru vystřídala řadu manuálních zaměstnání, např. pracovala jako aranžérka na zemědělských výstavách, pásla ovce v romské osadě, prodávala len, brigádničila jako zemědělská dělnice v pohraničních lesích. V Brně se 4. března 1950 na krátkou dobu poprvé provdala za architekta Boleslava Písaříka (19. března 1924 Anglie – 2. května 2023 Brno) – mimo jiné proto, aby se dostala z neutěšených bytových podmínek pavlačového domu na Údolní ulici.Pátrání po Ester. Dokumentární životopisný film. Scénář a režie Věra Chytilová. Česko 2005. Informace online. Boleslav Písařík v informačním systému abART Manželství bylo rozvedeno 23. května 1952, avšak jen pár měsíců poté se Krumbachová 28. července 1952 provdala podruhé za Svatoslava Papeže (11. ledna 1923 Ivančice – 15. ledna 1996 Plzeň)Svatoslav Papež v encyklopedii Plzně, absolventa brněnské konzervatoře, režiséra a překladatele, s nímž následně odešla do plzeňského divadla. Už v roce 1954 ale odjela z Plzně do Českých Budějovic a nastoupila na pozici propagační referentky v Krajském oblastním divadle, zanedlouho se tam začala uplatňovat jako scénografka a kostýmní výtvarnice. Zde se seznámila s režisérem Miroslavem Macháčkem, s nímž začala pracovat a žít. V roce 1956 s ním odešla do Prahy a navrhovala scény a kostýmy pro představení v Městských divadlech pražských a nakonec i v pražském Národním divadle.
V roce 1961 se etablovala i v českém filmu nejprve jako výtvarnice ve snímku Muž z prvního století režiséra Oldřicha Lipského. Coby výtvarnice a návrhářka kostýmů pak velmi často spolupracovala s mnoha režiséry nové vlny, ale také s režiséry starší generace, např. Otakarem Vávrou. Nějakou dobu (1963–1968) byla provdána za jednoho z režisérů „zlatých šedesátých“ Jana Němce, který byl v pořadí třetím manželem a se kterým spolupracovala na některých filmech. Dále spolupracovala i na trezorových snímcích Ucho Karla Kachyni a Valérie a týden divů Jaromila Jireše, což během normalizace způsobilo, že od roku 1970 nesměla dlouhých 20 let u filmu vůbec pracovat. alt=Plaketa Ester Krumbachové v Krči|náhled|Plaketa Ester Krumbachové v Krči V té době se věnovala především spisovatelské a scenáristické činnosti. Bydlela v Praze v bytě na Zelené Lišce, kde chovala kočky. Po roce 1989 se opět k filmování vrátila, nicméně její tehdejší návrat nebyl už zdaleka tak úspěšný jako tomu bylo v 60. letech 20. století. Trpěla také depresemi, které utápěla v alkoholu, což patrně uspíšilo její smrt v roce 1996.
Pozůstalost a výstavy V roce 2016 se díky iniciativě kurátorek Zuzany Blochové a Edith Jeřábkové ze spolku Are podařilo získat od dědiců kompletní pozůstalost Krumbachové a ta bude postupně zpřístupňována veřejnosti. Na přelomu let 2017–2018 se konala v Praze první výstava z této pozůstalosti v galerii Tranzitdisplay. Na přelomu let 2021–2022 byla v Domě umění města Brna kurátorkami Edith Jeřábkovou a Kateřinou Svatoňovou uspořádána další výstava, kde součástí expozice byly i živé kočky. V prosinci 2023 proběhlo v Brně v jedinečně zachovaném bytě básníka Zeno Kaprála na Údolní ulici 17, který v současnosti slouží jako kulturní prostor pod názvem Rezidence Café Kaprál, participativní čtení textů z pozůstalosti Ester Krumbachové.
Režisér Jan Němec o spolupráci „Ester Krumbachová byla múza, jakási šedá eminence filmů ze šedesátých let. Pracovala se mnou jako výtvarnice na filmu Démanty noci, společně jsme napsali scénář k O slavnosti a hostech a spolupracovali jsme na filmu Mučedníci lásky. Když jsem byl v Amsterdamu, vymysleli jsme spolu přes telefon krátký film Matka a syn. Byla talentovaná, psala, tvořila kostýmy a návrhy, ovlivnila nejen mě, ale i Věru Chytilovou. Otakar Vávra a Karel Kachyňa natočili své nejlepší filmy ve spolupráci s ní. Pozitivně ovlivnila český film.“ (Jan Němec)
Filmografie (výběr) 1961 Muž z prvního století (kostýmy) 1962 Transport z ráje (kostýmy) 1962 Kočár nejsvětější svátosti (kostýmy) 1964 Kdyby tisíc klarinetů (kostýmy) 1966 O slavnosti a hostech (scénář společně s Janem Němcem) 1966 Sedmikrásky (scénář společně s režisérkou Věrou Chytilovou) 1966 Romance pro křídlovku (kostýmy) 1969 Kladivo na čarodějnice (technický scénář) 1968 Všichni dobří rodáci (kostýmy) 1970 Vražda ing. Čerta (režie, scénář) 1970 Valerie a týden divů (scénář společně s režisérem Jaromilem Jirešem) 1970 Už zase skáču přes kaluže (kostýmy) 1971 Tajemství velikého vypravěče (kostýmy) 1972 Byli jednou dva písaři (kostýmy) 1985 Faunovo velmi pozdní odpoledne (scénář společně s režisérkou Věrou Chytilovou) 1996 Marian (kostýmy)
Odkazy
Reference
Literatura Valtrová, Marie. Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 243, 362, Doucek, Pavel (ed.) a Burkert, Marek. Ester Krumbachová – Mučednice filmové lásky. Hradec Králové: Filmový klub, 1996. Krumbachová, Ester. První knížka Ester. Praha: Primus, 1994. Valtrová, Marie. ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 16, 19, 21, 24, 53, 78, Sarvaš, Rostislav. Nevšední setkání. Praha: Academia, 2003. Mazlová, Klára. Ester Krumbachová a její práce pro divadlo. Brno: MUNI, diplomová práce 2007. Bernard, Jan (ed.). 5 a 1/2 scénáře Ester Krumbachové. FAMU Praha, 2022. Jeřábková, Edith a Svatoňová, Kateřina (eds.). Ester Krumbachová. Praha: UMPRUM, 2022. Březinová, Andrea. Ester Krumbachová a ŠUŘ. In Hlavou a rukama – Škola uměleckých řemesel v Brně 1924–2024. Praha: UMPRUM, 2025. S. 166–168.
Filmové dokumenty o Ester Krumbachové 1993 GEN – Ester Krumbachová očima Jana Němce – díl z dokumentárního cyklu ČT 2005 Pátrání po Ester – dokumentární životopisný film o Ester Krumbachové režisérky Věry Chytilové 2013 Zlatá šedesátá II / Ester Krumbachová – díl z dokumentárního cyklu ČT
Externí odkazy
Stránky České televize – Věra Chytilová o filmu Pátrání po Ester Článek v Britských listech
Ester Krumbachová na stránkách České televize
Webové stránky o osobnosti Ester Krumbachové
Kategorie:Kostýmní výtvarnice Kategorie:České scenáristky Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:České scénografky Kategorie:České režisérky Kategorie:České výtvarnice Kategorie:Čeští umělci Kategorie:Absolventi střední uměleckoprůmyslové školy v Brně Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 12. listopadu Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v roce 1996 Kategorie:Úmrtí 13. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy