Philip Kindred Dick (16. prosince 1928, Chicago, Illinois – 2. března 1982, Santa Ana, Orange County, Kalifornie) byl americký spisovatel science fiction. Svým ojedinělým stylem psaní upoutal nesčetné množství čtenářů po celém světě a jeho díla se stala doslova kultovními. V jeho tvorbě se často opakují témata rozdvojené osobnosti, totalitních režimů, nejednotné reality, postav závislých na různých drogách, a také otázka, co je to lidství.Martin Šust: Slovník autorů anglo-americké fantastiky 1., Laser, Plzeň 2003, str. 165-170.Ondřej Neff a Jaroslav Olša, jr.: Encyklopedie literatury science fiction, AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1995, str. 230-232.
Biografie Narodil se 16. prosince 1928 v Chicagu. Narodil se předčasně o šest týdnů, jeho dvojče, sestra Jane Charlotte, po šesti týdnech zemřela. To ho ovlivnilo na celý zbytek života, zvláště pak poté co se mu matka po letech svěřila s tím, že sestra umřela následkem nedostatečné mateřské péče. Dick později řekl: „Od svého dětství jsem měl pocit, že si matka myslí, že zemřelo to nepravé dítě“. Brzy poté se přestěhovali do San Franciska. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo pět let, oba bojovali o svěření svého syna do péče. Nakonec žil s matkou ve Washingtonu, kam se přestěhovala za prací. Tam dva roky navštěvoval kvakerskou základní školu.
V roce 1938 se přestěhovali do Berkeley, kde vystudoval základní a střední školu. Na základní škole vydával vlastní časopis Daily Dick a v roce 1940 se stal náruživým čtenářem science fiction. Svůj první román napsal ve čtrnácti letech, jmenoval se Return to Liliput, dílo se nedochovalo. Ze stejného roku pochází i první povídka „Le Diable“, která vyšla v Berkeley Daily Gazette. Roku 1949 působil na University of California, Berkeley, kde pracoval ve školním rozhlase a pokoušel se o studium historie, filosofie a psychologie, čehož brzy zanechal, neboť se u něj projevily psychické problémy doprovázené závratěmi způsobenými střídavým strachem z uzavřených a otevřených prostor (později diagnostikované jako schizofrenie). Této nemoci se již za celý život nezbavil a vyzkoušel kvůli ní nesčetné množství drog.
Roku 1947 také režíroval pořad o klasické hudbě pro kalifornské rádio KSMO. Poté, co nebyl v roce 1949 přijat na vojenskou službu kvůli vysokému krevnímu tlaku, získal místo prodavače hudebnin, které mu vydrželo až do roku 1952. Díky této práci se stal milovníkem vážné hudby, která mu mimo jiné pomáhala přemáhat jeho nemoc.
Za svůj život se stačil pětkrát oženit, s Jeanette Marlin (1948), Kleo Apostolides (1950–59), Anne Williams Rubinstein (1959–65), Nancy Hackett (1966–72) a Leslie (Tessa) Busby (1973–77), po pátém rozvodu na svatby zanevřel. Také byl otcem tří dětí, dcer Laury Archer (1960) a Isoldy Frey (1967), a syna Christophera Kennetha (1973).
Během šedesátých let 20. století začal kritizoval válku ve Vietnamu a postoje americké vlády. Roku 1968 se účastnil protestu nazvaného "Writers and Editors War Tax Protest", ve kterém někteří spisovatelé odmítli platit daň z příjmu jako způsob protestu. Finanční úřad IRS mu poté zabavil automobil.
Dne 18. února 1982 byl hospitalizován po infarktu myokardu, přidala se mozková mrtvice a 2. března téhož roku umírá ve věku 53 let. Byl pohřben ve městě Fort Morgan, stát Colorado, vedle ostatků své sestry.
Literární kariéra náhled|Obálka magazínu Galaxy Science Fiction z roku 1953 s Dickovou povídkou The Defenders. Jeho první vydaná sci-fi povídka byla Beyond Lies The Wub (1952, To je Wub, kapitáne!), již tam se objevuje jeho charakteristický ironický a občas i humoristický podtón. O rok později otiskl svou nejúspěšnější povídku Impostor (Podvodník). Od té doby se věnoval práci spisovatele na plný úvazek. První román Solar Lottery (Sluneční loterie) vydal v roce 1955. V padesátých letech toužil psát hlavně realistické romány, ale neměl s nimi úspěch, a vydavatelé mu je vytrvale vraceli, proto se zapsal do dějin hlavně jako fenomenální spisovatel science fiction. Během jeho života byla vydána pouze jedna kniha z klasické beletrie, a to Confessions of a Crap Artist (1975, Král úletů).
V roce 1963 zavrhl naději na psaní klasické literatury a plně se oddal žánru sci-fi a fantasy. Téhož roku získal ocenění, cenu Hugo, za román Man In the High Castle (1962, Muž z Vysokého zámku). Přesto nezískal podporu velkých nakladatelů a nedokázal se protlačit k mainstreamovým čtenářům. I kvůli tomu během většiny svého života zažíval finanční problémy.
Po roce 1978 se Dickovi konečně začalo dařit a stal se slavným a uznávaným spisovatelem. Psal stále méně beletrie a stále více článků o podstatě vesmíru, byly s ním uskutečňovány rozhovory, mimo jiné pro časopis Playboy, dohlížel také na natáčení filmu Blade Runner, jehož pracovní verzi měl možnost zhlédnout roku 1981. Jeho posledním románem je kniha The Transmigration of Timothy Archer (Převtělení Timothyho Archera), která byla vydána krátce po jeho smrti v roce 1982.
Za svůj život napsal 36 románů a 121 povídek. Roku 1975 získal za román Flow My Tears, the Policeman Said (Kaňte, mé slzy, řekl policista) cenu John W. Campbell Memorial za nejlepší sci-fi román. Roku 1978 získal za román A Scanner Darkly (Temný obraz) cenu britské asociace BSFA za nejlepší sci-fi román a o rok později na festivalu v Metách vyhrál s tímto románem cenu Graouilly d'Or. Od roku 1983 je každoročně udělována cena Philipa K. Dicka.
O své životní dráze napsal: „Šel jsem na Kalifornskou univerzitu, ale nikdy jsem ji nedokončil. Hodně lidí kouřilo a četlo The Daily Cal a poslouchalo mé rady. Sci-fi jsem začal číst, když mi bylo jedenáct. Náhodou jsem si koupil výtisk Stirring Science Stories místo Popular Science. Nedokázal jsem se od toho odtrhnout, jen jsem se do toho pustil. Začal jsem se zajímat o literaturu… číst Joyce, Kafku, Steinbecka, Prousta, Dos Passose. Žil jsem v jedné místnosti bez kuchyně a psal krátké povídky. Oženil jsem se s dívkou, kterou jsem potkal v obchodě, kde jsem pracoval, koupil dům a kočku a začal prodávat SF a fantasy. Nechal jsem prodávání v hudebninách, stále ještě poslouchám Monteverdiho a Buxtehudeho, ale většinu času čtu Ibsena a píšu povídky.“
„Skutečnost je to, co nezmizí, když v to přestanete věřit.“ – z románu VALIS.
Dílo náhled|Obálka magazínu Science Fiction Quarterly z roku 1953 s Dickovou povídkou The World She Wanted. náhled|Ilustrace k povídce Zlatý muž z roku 1954. náhled|Časopis Orbit Science Fiction z roku 1954 s povídkou Adjustment Team. náhled|Obálka magazínu Fantastic Uuniverse z roku 1956 s Dickovou povídkou The Minority Report. náhled|Obálka magazínu Satellite Science Fiction z roku 1956 s Dickovou povídkou Glass of Darkness, předlohou pro román The Cosmic Puppets. náhled|Obálka magazínu Worlds of Tomorrow z roku 1963 s Dickovým románem All We Marsmen (Martian Time-Slip).
Povídky (výběr) Beyond Lies The Wub (1952, To je Wub, kapitáne!). The Little Movement (1952, Malá vzpoura). Impostor (1953, Podvodník). Paycheck (1953, Výplata). The King of the Elves (1953, Král elfů). The Defenders (1953, Obránci). The World She Wanted (1953, Svět, který si vysnila). The Impossible Planet (1953, Planeta, která neexistovala). Second Variety (1953, Druhá varianta), česky jako Druhá série nebo jako Typ číslo dva. The Eyes Have It (1953, Bije to do očí). Colony (1953, Kolonie). The Golden Man (1954, Zlatý muž). Adjustment Team (1954, Úpraváři). The Crystal Crypt (1954, Křišťálová krypta). Foster, You're Dead (1955, Fostere, jste mrtev!). Minority Report (1956, Menšinová zpráva). War Game (1959, Válečná hra). Oh, To Be A Blobel (1964, Být tak Měňavkou), česky též jako Život s blobem. The Little Black Box (1964, Černá krabička). We Can Remember It for You Wholesale (1966, Zapamatujeme si to za vás se slevou), povídka známější pod názvem Total Recall. Faith of Our Fathers (1967, Víra našich otců), příběh bezvýznamného ministerského úředníčka, který najednou zjistí, že světový vládce je ve skutečnosti mimozemšťan, který všem lidem navozuje halucinace. The Pre-Persons (1974, Předlidé). Frozen Journey (1980, Ledová pouť). Rautavaara's Case (1980, Případ Rautavaarová).
Sbírky povídek A Handful of Darkness (1955). The Variable Man and Other Stories (1957). The Preserving Machine (1966). The Book of Philip K. Dick (1973), roku 1977 byla sbírka vydána pod názvem he Turning Wheel and Other Stories!!. The Best of Philip K. Dick (1977). The Golden Man (1980). Robots, Androids, and Mechanical Oddities (1984). I Hope I Shall Arrive Soon (1985). The Collected Stories of Philip K. Dick (1987), pětidílný kompletní soubor autorových povídek. Později vyšly jednotlivé díly souboru pod samostatnými jmény: Beyond Lies the Wub! (1988, To je Wub, kapitáne!) Second Variety (1989, Druhá varianta), česky jako Planeta, která neexistovala. The Father-Thing (1989, Otcova napodobenina), česky jako Podivný ráj a jiné povídky. The Days of Perky Pat (1990, Tenkrát s Parádnicí Pat), roku 1991 jako The Minority Report (Menšinová zpráva), česky jako Minority Report. The Little Black Box (1990, Černá krabička). Paycheck (2003, Výplata).
Vědeckofantastické romány Solar Lottery (1955, Sluneční loterie), první autorův vydaný román (vyšel též pod názvem World of Chance). The World Jones Made (1956, Svět, který stvořil Jones). The Man Who Japed (1956), román se odehrává roku 2114 v postapokalyptické době, kdy po nukleární válce vznikl na Zemi totalitní režim zdánlivě bez válek a hladomorů. The Cosmic Puppets (1957), román vznikl přepracováním povídky z roku 1956 A Glass of Darkness. Hrdina románu nepoznává své rodné město a ve starých novinách nachází dokonce zprávu o své smrti. Eye in the Sky (1957, Oko na nebi). Po nehodě částicového urychlovače je osm naprosto odlišných lidí uvězněno v sérii halucinogenních světů, stvořených na míru jejich hodnotovým systémům, jejich obavám a nadějím. Time Out of Joint (1959, Vykolejený čas), zkrácená verze románu vyšla na pokračování od prosince roku 1959 do února roku 1960 pod názvem Biography in Time v britském časopise New Worlds Science Fiction. Vulcan's Hammer (1960), časopisecky 1956. V románu je popisován svět ovládaný počítači a vzpoura proti nim. Dr. Futurity (1960), román vznikl přepracováváním povídky Time Pawn z roku 1954. Doktor Jim Parsons je přenesen do roku 2405, do světa, kde jeho schopnost zachraňovat lidské životy je považována za zločin. Počet obyvatel je totiž stabilní, bez přirozených porodů, a jen smrt někoho umožňuje vznik nové lidské bytosti. The Man in the High Castle (1962, Muž z Vysokého zámku). Jde o román odehrávající se ve světě, kde státy Osy vyhrály druhou světovou válku. Román získal roku 1963 cenu Hugo. The Game-Players of Titan (1963, Hráči z Titanu). Martian Time-Slip (1964, Marsovský skluz v čase), časopisecky roku 1963 jako All We Marsmen (Všichni jsme Marťané). The Simulacra (1964, Simulakra), román, ve kterém se Dick poprvé zabývá otázkou androidů. Clans of the Alphane Moon (1964, Klany alfanského měsíce), román je založen na autorově povídce Shell Game z roku 1954. The Penultimate Truth (1964, Předposlední pravda). Dr. Bloodmoney, or How We Got Along After the Bomb (1965, Dr. Krvemsta aneb Jak se nám vedlo po bombě). The Three Stigmata of Palmer Eldritch (1965, Tři stigmata Palmera Eldritche), příběh o světě z nedaleké budoucnosti, kde se drogy vymkly kontrole. The Crack in Space (1966), román vznikl rozšířením povídky Cantata 140 z roku 1964. Země roku 2080 se potýká s vážnými potížemi plynoucí z přelidnění. Vědci objeví portál do zdánlivě neobývaného paralelního světa a doufají, že by jej pozemšťané mohli kolonizovat. Now Wait for Last Year (1966, Počkej si na loňský rok). Hrdina románu je ztracen v labyrintu alternativních světů po požití drogy, která mu umožňuje cestovat časem.