Zaolzie [zaolže] je polský název (v překladu do češtiny Záolží tj. území za řekou Olzou, tedy českou Olší), kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název označuje oblast z polského pohledu, tj. na levém břehu řeky Olše, ale není přesný, neboť oblast zahrnuje i některé části pravého břehu Olše (okolí Karviné, Třince, Jablunkova).
Etymologie Český výraz Záolší je odvozen od českého názvu řeky Olše a je logicky používán českými novináři a historiky. Ti píšou o dějinách Záolší ve snaze odstranit negativní konotace tohoto termínu. Nechtějí situaci komplikovat lingvisticky nelogickým označením území.
Některé prameny uvádějí, že název řeky Olše, od kterého je odvozen výraz Záolší, byl administrativně změněn v roce 1960. Část obyvatel je pro navrácení jména Olza. V případě navrácení jména by byl termín Záolší nesprávný.
Historie
Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina. I když toto území nemohlo být geograficky vymezeno, byla na polské straně potřeba toto území nějak slovně označit. termín "český zábor" byl příliš konfrontační, termín "České Slezsko" nepřesný.
Autor srozumitelného termínu Zaolzie byl Paweł Hulka-Laskowski, překladatel Haška, Čapka a Němcové do polštiny, když ve třicátých letech dvacátého století psal o Polácích za Olzou.
Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo. De iure se jednalo z tehdejšího pohledu o anexi, nicméně de facto šlo spíše o okupaci.
Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války se toto území stalo součástí německého okresu Katovice (Regierungsbezirk Kattowitz) v rámci Velkoněmecké říše. V prosinci 1941 bylo obyvatelstvo vyzváno, aby podávalo žádosti o zapsání do Volkslisty (Volksliste). Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci. Do 3. stupně byli zařazeni obyvatele určeni na převýchovu, ale i ti byli zařazovaní do tzv. pomocných sil branné moci. Šlonzáci byli často posíláni do Francie a na západní frontu kvůli obavám z dezerce.http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1816 České a zejména polské obyvatelstvo bylo německou státní správou perzekvováno.
Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo. náhled|Mužský chór Goralů z Jablunkova hlásících se k polské národnosti na festivalu PZKO v Karviné v roce 2007 náhled|Sídlo místního klubu PZKO v Českém Těšíně v bývalé synagoze náhled|Česká a polská tabule při vjezdu do Českého Těšína náhled|Dvojjazyčné česko-polské názvy ulic v Českém Těšíně náhled|Divadlo v Českém Těšíně s českou a polskou scénou
Současnost Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku – žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.
Tabulka níže uvádí všechny obce, kde podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel, a výsledky sčítání lidu v roce 2011 tamtéž. Všechny uvedené obce leží v české části Těšínska a v roce 2011 v nich žilo dohromady 19 054 Poláků: Obecčeský názevpolský názevpodíl Polákůna obyvatelstvu v r. 2001Podíl nezjištěné národnosti v tomto sčítání byl 1,7 %; viz Tab. č. 152 Obyvatelstvo podle národnosti a podle pohlaví a věku. podíl Polákůna obyvatelstvu v r. 2011Podíl těch, kteří v tomto sčítání nedeklarovali národnost, byl 25,3 %. PoznámkaAlbrechticeOlbrachcice23,5 %17,6 %BocanoviceBoconowice30,9 %27,9 %BukovecBukowiec33,6 %25,4 %BystřiceBystrzyca29,7 %24,1 %Český TěšínCzeski Cieszyn16,1 %13,7 %Dolní LomnáŁomna Dolna31,0 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 200122,4 %HnojníkGnojnik11,5 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 200110,9 %Horní LomnáŁomna Górna28,5 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 200119,3 %Horní SucháSucha Górna23,2 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 200117,1 %HrádekGródek42,8 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 200131,3 %Největší procentuální poměr Poláků k ostatním obyvatelům ze všech obcí v Česku.ChotěbuzKocobędz21,3 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 200115,9 %JablunkovJabłonków23,0 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 200115,7 %Komorní LhotkaLigotka Kameralna21,5 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 200114,9 %Obec, kde počet Slezanů dosahuje alespoň 2%, přičemž takových obcí je v Česku 27.KošařiskaKoszarzyska38,7 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 200127,1 %MilíkovMilików41,0 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 200130,4 %Mosty u JablunkovaMosty koło Jabłonkowa18,3 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 200114,6 %NávsíNawsie24,0 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 200119,1 %NýdekNydek26,6 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 200119,0 %Petrovice u KarvinéPiotrowice koło Karwiny16,2 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 200112,8 %PísečnáPioseczna26,8 %Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 200118,6 %PísekPiosek21,0 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 200116,4 %RopiceRopica28,9 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 200124,2 %ŘekaRzeka21,5 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 200113,9 %SmiloviceŚmiłowice26,4 %21,7 %StonavaStonawa25,8 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 200119,4 %StřítežTrzycież18,8 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 200113,0 %TěrlickoCierlicko12,9 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 20019,7 %TřanoviceTrzanowice21,2 %16,7 %TřinecTrzyniec17,7 %13,4 %VendryněWędrynia35,3 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 200126,1 %VělopolíWielopole19,0 %Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 200113,2 %
Poznámky
Reference
Související články Płyniesz Olzo po dolinie
Externí odkazy
Poláci na Těšínsku
Bibliografie Valenta, Jaroslav: Dějiny Zaolzí ve 20. století: skutečnosti versus legendy. Slovanský přehled. 87, č. 1, (2001,) s. 27-42. Martinek, Libor: Současná překladatelská aktivita polských spisovatelů na Záolží. In: Česká a slovenská literatura dnes. Ústav pro českou literaturu AV ČR Praha – Slezská univerzita Opava, 1997, s. 155–160. jot-Drużycki, Jarosław: Hospicjum Zaolzie – Wydawnictwo Beskidy/Nakladelství Beskydy, Vendryně 2014.()
Kategorie:Těšínsko Kategorie:Geografie okresu Karviná Kategorie:Geografie okresu Frýdek-Místek Kategorie:Česko-polská státní hranice Kategorie:Československo-polské vztahy Kategorie:Dějiny Českého Slezska Kategorie:Geografie Moravskoslezského kraje Kategorie:Polská menšina v Česku