Karel Dvořák (1. ledna 1893 PrahaMatriční záznam o narození a křtu Českobratrská evangelická u sv. Klimenta – 28. února 1950 Praha) byl český sochař, žák Jana Štursy, tvořící v letech 1919–49. thumb|200px|Sochař prof. Karel Dvořák ve svém atelieru Život Původní profesí Karla Dvořáka bylo cizelérství, kterému se vyučil, dále v letech 1911-1913 navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu, v oddělení, které vedl Josef Drahoňovský) a v letech 1913-1919 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění. Studium v Myslbekově dílně (1913) přerušila 1. světová válka, a tak pražskou akademii dokončil až v letech 1917–19 u prof. Štursy. Od roku 1928 byl profesorem Státní uměleckoprůmyslové školy v Praze, kde působil až do smrti.
V letech 1919–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.
Bezprostředně po dokončení studií v jeho pracích převažoval vliv Štursův, ale také italského renesančního sochařství: Svatý Václav 1921, v katedrále sv. Víta před Svatováclavskou kaplí Podobizna choti 1923 V dalším období se Dvořák přiklonil k vzoru Otty Gutfreunda a sociálnímu civilismu, který spoluvytvářel: Alegorie obchodu a zemědě̟lství (1923-1924) na supraportě bočního portálu paláce Adria čp. 36/II do Jungmannovy ulice Kamelot (Kolportrér), Dělník, Krejčí a Bankovní úředník 1925, 4 sochy na římse paláce Obchodní akademie čp. 1471/II na nároží Vinohradské třídy v Praze Dvě přítelkyně, Národní galerie v Praze, 1924 Do Ameriky, 1925 Portréty Otty Gutfreunda (1925) a Václava Špály (1926) Pomník Ernesta Denise v Praze na Malostranském náměstí, 1928 Ve 30. letech se věnoval především monumentální tvorbě: Akt hocha, bronz 1930, Stromovka Venkovské děvče, bronz, 1931 Pomník legií pro Père-Lachaise v Paříži, 1934 Sousoší sv. Cyrila, Metoděje a sv. Ludmily na Karlově mostě, 1929–35); v těchto dílech svůj smysl pro monumentální figurální kompozici převedl do poněkud strnulých schémat. Postupně z této monumentální, spíše neoklasické linie přešel ke zdrobnění a zmalebnění, k výraznému historismu, inspirovanému hlavně českou barokní tvorbou a expresívností nedokončených Michelangelových soch: Tragédie, 1937 České řeky, 1938 Život a Osud, 1941 Fontána U žabiček (Masarykovi vnuci), 1948 Postava raněného vojáka z pomníku padlým legionářům pro pařížský hřbitov tvoří Pomník obětem 1. světové války v Kutné Hoře. Studie pomníku pro Ležáky, 1946–1950, skupina stojících postav v pojetí rozvíjejícím téma Rodinova pomníku Občané z CalaisNová encyklopedie českého výtvarného umění I. díl, (ed. Anděla Horová. Academia Praha 1995, s. 153, autor hesla Václav Erben
Zemřel roku 1950 a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.
Jeho manželkou byla česká herečka Leopolda Dostalová.
Dílo
Odkazy Reference
Literatura Karel Dvořák: Sochař vypravuje, Praha 1958; Jaromír Pečírka: Karel Dvořák, 1948; Jaromír Pečírka: Karel Dvořák, Praha 1959
Externí odkazy
Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Dvořák Karel 1893 medailon na serveru Klubu přátel starého Smíchova medailon na stránkách Společnosti pro současné umění
Kategorie:Čeští sochaři 20. století Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození 1. ledna Kategorie:Narození v roce 1893 Kategorie:Úmrtí 28. února Kategorie:Úmrtí v roce 1950 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech