Periodizace historie označuje rozdělení dějin (historického období) na jednotlivé úseky a jejich pojmenování. Periodizace umožňuje studium jednotlivých fakt a událostí v rámci určitého, něčím charakterizovaného období. Tato charakteristika není dějinám vlastní, ale hledají ji a dle zvolených kritérií nalézají historici, kteří podle toho vytvářejí vhodnou periodizaci. Vhodná kritéria závisí mj. na oblasti tematické (dějiny politické, ekonomické, umění atd.), geografické (dějiny lokální, určitého kulturní okruhu, světové) a na přístupu historika (z hlediska metodologického, ideologického ap.).
Zatímco různá periodizace může pomoci lépe uchopit studované jevy, z praktických důvodů se často odkazuje na tradiční periodizaci. Umožňuje totiž bez znalosti zvolených kritérií periodizace zařadit událost do určitého období. Typickým příkladem může být vymezení středověku lety 476 a 1492, i když ani pád posledního římského císaře, ani objevení Ameriky (domněle cesty do Indie) neznamenaly okamžitý zásadní dějinný zvrat a kromě toho existují smysluplné alternativní hranice středověku posunuté v řádu staletí.
Rozdělení dějin podle letopočtu představuje do jisté míry neutrální periodizaci, která je nezávislá na dějinné skutečnosti. Časté bývá rozdělení podle desetiletí či staletí, například v italské renesanci. V praxi se ale někdy k událostem přihlíží, např. „skutečné“ dvacáté století pro některé začíná až zvratem, který přinesla první světová válka.
Příklad tradiční periodizace historie Tradiční periodizace má kořeny v renesanci, kdy učenci vlastní dobu nazývali novověk a kdy se snažili obnovit zašlou slávu antiky (starověk). Mezilehlé období středověku bylo považováno za období úpadku. Později přibyl výraz pravěk pro nejstarší období, o kterém nemáme písemné zprávy. Naše současnost stále náleží do nového věku, ale v užším smyslu se často od novověku odlišuje moderní doba zahájená francouzskou a průmyslovou revolucí.
Pravěk Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. – 4. tisíciletí př. n. l.) Starší doba kamenná Paleolit (cca do 11. tisíciletí př. n. l.) Mezolit (cca do 8. tisíciletí př. n. l.) Mladší doba kamenná Neolit (cca do 5200 př. n. l.) Eneolit (chalkolit, doba měděná, na Předním východě cca do 3500 př. n. l.)
Starověk Doba bronzová (cca do 750 př. n. l.) Starší doba bronzová (cca do 1550 př. n. l.) Střední doba bronzová (cca do 1330 př. n. l.) Mladší doba bronzová (cca do 750 př. n. l.) Doba železná (cca 750 př. n. l. – 0) Starší doba železná (cca do 400 př. n. l.) Doba halštatská Mladší doba železná (cca do 0) Doba laténská Doba římská (cca 0 – 400 n. l.) Doba stěhování národů (cca po 400 n. l.) Starověký Orient a Starověký Egypt Klasický starověk Mínojská civilizace Mykénská civilizace Temné období Klasické Řecko Helénismus Starověký Řím
Středověk
Raný středověk Vrcholný středověk Pozdní středověk
Novověk Raný novověk
Moderní doba První světová válka Meziválečné období Druhá světová válka Studená válka Současná doba
Alternativní periodizace
Karel Marx – společensko-ekonomické formace Prvotně pospolná společnost Otrokářská společnost Feudální společnost Kapitalistická společnost Komunistická společnost Walt Whitman Rostow – stádia ekonomického růstu společnosti Tradiční společnost Společnost s předpoklady pro hospodářský vzestup Společnost hospodářského vzestupu Zralá společnost Společnost věku masové potřeby Josef Pekař – dle duševní úrovně doby Románská Středověk – gotika, renesance, baroko Novověk – osvícenství, romantismus Pompeius Trogus – periodizace dle dynastií Asýrská Médská Perská Řecká Římská
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Historická období